Lehké a střední bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
Nález letounu IL-2 Šturmovik:
Prý u toho asistovala policie i někdo z muzea v Osoblaze, ale nikoho nenapadlo, že nález by se měl nahlásit archeologům a manipulace s ostatky vojenských osob je možná jen se souhlasem ministerstva obrany:
|
|
|
|
|
Pokračování rekonstrukce Hampdenu v Cosfordu: warbirdsnews.com/aviation-museum-news/handle... warbirdsnews.com/warbirds-news/75-years-stor... |
|
|
|
|
|
Handley-Page Hampden Resurrection at RAF Museum Cosford (14. 3. 2014) www.warbirdsnews.com/warbird-restorations/ha... |
|
|
|
|
|
mig (1097): Díky moc — takže si takhle můžu opravit a doplnit tabulky k AM-35A, AM-39 i AM-42. AM-39 bol ďalším rozvinutím AM-37. |
|
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/v-chorvatsku-nasli-v-mori-za... |
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 1106: Ani já ne."Thunderbolty zcela nepochybně byly účinné stíhací bambardéry, ale vlastnosti střemhlavého bombardéru bych jim tedy nepřisuzoval." 
jack aspirin napsal(a) v č. 1105:
" letectvo disponující P-47 Thunderbolt podle mého názoru nebude potřebu specialisovaného bitevníku/střemhlavého letounu pociťovat jako naléhavou, zejména při doktrině podpory pozemních sil kterou vyznávalo tehdejší USAAF."
USAAF po severoafrické kampani roli letectva při podpoře pozemních sil kodifikovalo následovně:
a) vybojování převahy ve vzduchu - jak ve vzdušném boji, tak útoky na nepřátelská letiště,
b) izolace bojiště (interdiction) - tj. narušování přísunu posil a zásob k bojišti,
c) přímá podpora na bojišti.
(v tomto pořadí podle důležitosti)
K prvnímu potřebují stíhačky, k druhému taky - už jen k doprovodu bombardérů útočících na týl protivníka, a jelikož přímá podpora je až třetí na seznamu priorit, tak hromadná výroba a nasazení speciálního stroje by asi bylo vnímáno jako tříštění sil na úkol, který můžou plnit jiné typy letadel, ačkoliv třeba ne tak dobře jako by to dokázal specialisovaný stroj.
(USAAF navíc počínaje cca r. 1944 v MTO/ETO provozovalo taktiku přímé podpory kdy udržovalo/rotovalo průběžně nad bojištěm stíhací-bombardovací perutě, které mohly být dispečery vyslány na vyžádání návodčího u pozemních jednotek podle potřeby - a po nouzovém odhozu výzbroje poskytnout i protivzdušnou obranu, bylo-li to nutné. Specialisovaný střemhlavý bombardér či bitevník by takovouto flexibilitu sotva měl - snad mimo něčeho koncepčně podobného A-36, jejichž jednotky někdy létaly i čistě stíhací mise.)
Mně osobně celkem nepřipadá nemístná absence specialisovaného letounu - USAAF i USAF až někdy do začátku vietnamské války považovalo za mnohem lepší a efektivnější metodu napadat pozemní síly protivníka než dosáhnou bojiště, nebo jim znemožnit přísun zásob, než to dělat až na bojišti, kde už bylo podle jejich názoru pozdě - a na přímou podporu zbylo co bylo.
Jinak o technické stránce věci zase moc nevím, ale co se mi podařilo dohledat tak USAAF střemhlav bombardovalo (s A-24 Banshee i A-36 Apache) v mělčím úhlu než US Navy a USMC s Douglasem SBD (armádní letectvo maximálně 70° vs. "námořních" minimálně 80° k horizontále - pro námořníky bylo 70° stále jen strmý klouzavý let, ne opravdový střemhlavý nálet) a následně nedosahovalo takové přesnosti; současně si stěžovalo na to, že A-24 sice neunese nijak větší náklad než stíhací bombardéry, ale na rozdíl od nich potřebuje stíhací doprovod - resp. doprovod jiných jednotek.
|
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 1101: V CBI pro změnu nějak zvlášť nevynikly Vultee A-31/A-35 Vengeance? "a CBI bylo také zřejmé, že US armádnímu letectvu chyběl jak jednomotorový bitevník, tak střemhlavý bombardér." |
|
|
|
|
|
Thunderbolty zcela nepochybně byly účinné stíhací bambardéry, ale vlastnosti střemhlavého bombardéru bych jim tedy nepřisuzoval. Zlikvidovat napalmem kolonu na přesunu nebo prostřílet lokomotivu, to zcela jistě. Ale zasáhnout pumou maskované postavení 88mm kanónu schované v horském údolí, to už asi ne. Ty Apache tak nějak "dolétaly". Nesetkal jsem se s tím, že by vysloveně zklamaly nebo zazářily. Prostě je přestali vyrábět a tím pádem jim došly. |
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 1101: USAAF mělo někdy od jara 1943 ve Středomoří 27th a 86th Fighter-Bomber Group s A-36 Apache/Invader/Mustang. Což nepochybně střemhlavý bombardér byl - sice vzniknul ze stíhacího Mustangu ale měl aerodynamické brzdy, leč nevypadá to, že by daný typ byl považován za výrazně účinnější než stíhací bombardéry. Jaký byl vlastně jejich osud?
"Já si fakt pořád myslím, že v Itálii by spojenci střemhlavý bombardér velmi účinně uplatnili."
Mimochodem - já sice nejsem letadlovec, ale letectvo disponující P-47 Thunderbolt podle mého názoru nebude potřebu specialisovaného bitevníku/střemhlavého letounu pociťovat jako naléhavou, zejména při doktrině podpory pozemních sil kterou vyznávalo tehdejší USAAF.
|
|
|
|
|
|
|
To se tedy opravdu vytáhli: www.bbc.com/news/uk-england-kent-27787879 |
|
|
|
|
|
Popravdě jsem tomu do poslední chvíle nevěřil a tvrdil, že je to kachna Trochu smutné na tom je, že v proslulé a legendární sbírce "protiletadlového kabinetu" (to byl základ poválečné vojenské části kbelské sbírky) byl ještě na začátku 60. let jak Pe-2FT tak i zcela raritní cvičný Pe-2 s dvojím řízením. No a klasická otázka: co jim za to dali? O MiG-15 už není takový zájem jako před 25 lety... |
|
|
|
|
Doufám, že skalní fandové již zaregistrovali novou akvizici VHÚ, konkrétně Leteckého muzea Kbely - sovětský dvoumotorový bombardér Pe-2: www.vhu.cz/vhu-ziskal-jedinecny-exemplar-pro... |
|
|
|
|
|
Nezpochybňuju existenci sériových bitevních letadel ve výzbroji USAAC ve 30. letech, nezpochybňuju dokonce ani existenci prototypů střemhlavých bombardérů z válečného období. Ale realita byla taková, že v Severní Africe, Středomoří i v Evropě se k přímé podpoře pozemních jednotek nasazovaly stíhací bombardéry. Což si tedy přiznejme - například u takové P-39 v roce 1943 šlo o východisko z nouze v situaci, kdy se nevěřilo P-39 jako stíhačce, nevěřilo se pilotům nezkušených jednotek a ostatně nic jiného ani nebylo k dispozici. Pokud se pamatuju, tak jediné bitevní letouny kategorie "A" v první linii v letech 1941-42 byly nešťastné A-27 někde na Filipínách. A-24 jako střemhlavé bombardéry byly v té době také vyjímkou. Já si nemůžu pomoci, ale stíhací bombardér jistě mohl úspěšně "lovit" za frontou na silnicích dopravní prostředky, mohl raketami ničit tanky, ale nebyl to ani bitevní speciál, ani střemhlavý bombardér. Prostě většinou postarší stíhačka, pod kterou se dala zavěsit puma. Já si fakt pořád myslím, že v Itálii by spojenci střemhlavý bombardér velmi účinně uplatnili. A v Pacifiku a CBI bylo také zřejmé, že US armádnímu letectvu chyběl jak jednomotorový bitevník, tak střemhlavý bombardér. |
|
|
|
|
No vida, Angličani našli v Kanále starou Do 17Z a chystají se ji vyzdvihnout a posléze i vystavit. Paráda! zpravy.idnes.cz/britove-vyzdvihavaji-z-more-... |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 631: Palivo: o.č. 95"AM-42 palivo: ? hmotnost: ? nominální výška: 1600 m výkon max. (u země): 2000 k při 2500 ot/min. a tlaku 2,128 ata (1565 mm Hg) výkon nomin. (u země): 1750 k při 2350 ot/min. a 1,815 ata (1335 mm Hg) převod kompresoru: ? převod reduktoru vrtule: 1,6667 kompresní poměr: 5,5 " Hmotnosť: 996 kg Prevod kompresora: 11,05
Algernon napsal v č. 631: AM-35A mohol mať tri prevody. Ruské pramene hovoria vždy o 0,732, 0,59 alebo 0,902... čiže 1,366, 1,695 alebo 1,109. Súviselo to o.i. so zistením, že pre výškové MiG-1 a MiG-3 nebolo veľké uplatnenie a chceli zlepšiť jeho výkony v nižších výškach. Keď si pozriete nejaké kvalitnejšie fotografie MiGov z 2. sv. v., má takmer každý stroj informáciu o prevode reduktoru jeho motora nastriekanú na čumáku."¹ Jiné prameny udávají pro motory AM-35A, AM-38, -38F a AM-39 převod reduktoru 1,366. "
Algernon napsal v č. 631: AM-39 bol ďalším rozvinutím AM-37. "Motor AM-39 (z prototypů výškových stíhaček MiG, mj. typy I-220 a I-224, v druhém případě AM-39B s turbokompresory) patrně přímo vychází z AM-38F" |
|
|
|
|
|
Béďa napsal v č. 923: K Il-2T asi len toľko. V prvom vydaní Šavrova sa o ňom objavila zmienka, ale z ďalších už zmizol. Torpédová verzia sa takto dostala do povedomia, ale ide zrejme len o mýtus. Nemám momentálne po ruke presné informácie, ale ak ma pamäť neklame, hmotnosť torpéd v ZSSR sa motala okolo 900kg a nosnosť Il-2 okolo 650 kg, takže ho jednoducho nebol schopný uniesť. Podľa dostupných informácií takáto konfigurácia nebola pre Il-2 nikdy plánovaná, ani skúšaná. "to Algernon: Neměl bys prosím nějaké fotky, informace o Il-2T(doufám že jde o správné označení, má jít o jeho torpédovou verzi)?" |
|
|
|
|
|
Nemám po ruce knížku ing. Kučery "Aero" o historii aerovky a jejích letadel, takže musím vzít jen 1. díl Němečka: A-100 posloužila pro návrh hornoplošníku A-100b, ale MNO to odmítlo. A-104 vycházela z Ab-101 (taky měla stejný motor HS-12 Ydrs), ale rozhodně nepřevzala "téměř nezměněný trup". Je to vidět i z těch několika málo fotografií, co putují po různu knížkami, časopisy a netem. Podoba je sice zjevná (hlavně od kabiny posádky vzad), ale je to prostě jiné éro Taky poslední A-100 byla vyrobena v roce 1935, o rok dřív, než se vůbec pustili do vývoje A-104. Ovšem série Ab-101 dobíhala ještě v roce 1937 a část stavebních dílů jistě mohli použít. |
|
|
|
|
Ahoj, měl bych dotaz ohledně československého prototypu Aero A-104. Není o něm moc informací a asi nejlepší jsou na webu www.vinar.cz/mitte Tam autor píše "Továrna Aero si byla v polovině třicátých let vědoma neuspokojivých výkonů svých dvouplošníků. Vypracovala proto projekt A-100b, který představoval přepracování A-100 na vzpěrový hornoplošník s kovovou kostrou křídla. MNO jeho vývoj dlouho neumožnilo, neboť dlouho doufalo v brzký nástup modernějších strojů. Teprve v roce 1936 po zjištění, že takovéto stroje se dají očekávat nejdřív v roce 1939, povolilo projekt realizovat. Za základ byl použit téměř nezměněný trup Ab-101, prostory osádky byly zakryty odsouvatelnými překryty. Postupně se měnil tvar chladiče pod přídí, vzpěry podvozku a křídla". Z toho chápu, že nejdřív chtěli předělat stovky, ale nakonec použili Ab-101. Ovšem porovnám-li velikosti strojů, tak Ab-101 je o 170cm delší než nova sto čtyrka. Přitom autor píše, že nebyl trup změněn a nový motor tak razantní změnu délky neudělá. Tato nesrovnalost mě vede k názoru, že byla pro realizaci A-104 použita A-100, jak se původně plánovalo. Tam rozměry sedí. Nebo je chyba v technických údajích? Nebo jinde? Nevíte někdo z jakého letadla tedy vznikla sto čtyrka? Děkuji |
|
|
|
|
|
Doufám, že jsem téma vybral dobře: www.webnoviny.sk/svet/v-mori-objavili-takmer... |
|
|
|
|
tinyurl.com/2wozulc Pokud mohu položit otázku - v souvislosti s mou nynější četbou Parshalla a Tullyho jsem si něco zjišťoval o japonském palubním střemhlavém bombardéru D4Y, a v té souvislosti mě zaujalo nalezení údaje na Wikipedii, že D4Y byl zpočátku používán k průzkumu, protože až do jara 1943 trpěla jeho křídla při střemhlavém letu třepetáním (flutter), což by byla u střemhlavého bombardéru vada dosti podstatná. (Což nezabránilo jistému uživateli - dávno v minulosti tohoto fora - označit D4Y za nejlepší střemhlavý bombardér roku 1942) Takže by mě zajímalo, pokud by někdo měl k tomu někdo z nás nějaké detaily - kdy a jak se to podařilo vyřešit, a v čem do té doby problém (a jaký) spočíval. Nesouvisí to přímo s (Parshall a Tully se k tomu nevyjadřují - resp. mimo zmínky že jediný nasazený D4Y se po dosednutí na Hiryu účastnil - Tomonagova, pokud si vybavuji - náletu na Yorktown, ale pouze v roli průzkumné a doprovodné) mou četbou té knihy, ale tak nějak by mě to zajímalo. A na odpověď nijak nespěchám. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Lehké a střední bombardéry