Zimní válka

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
21-40 z 669
1 2 3 4 5 >>
Po
Krojc 26.1.2007 11:10 - č. 718
Krojc Jen na okraj ke druhé válce: v německých pramenech se uvádí toto: "Rus měl v oblasti Leningradu k dispozici armádu 19 střeleckých divizí, 1 střeleckou brigádu, brigádu Pohraniční stráže NKVD a do dvou tankových brigád. Vzhledem k tomuto poměru sil by bylo přirozeně velmi významné, kdyby se Finové, kteří uzavřeli oblast Leningradu v Karelské šíji na severu, podíleli na útoku. Přinejmenším aby vázali pět a půl sovětské divize, které se nacházely před nimi. Výzva našeho generála ve finském hlavním stanu Erfurtha však dokázala pouze to, že finské vrchní velení takovou účast odmítlo. Generálovi Erfurthovi to zdůvodnili tak, že Finsko se od roku 1918 drželo zásady, že jeho státní existence nikdy nepovede k ohrožení Leningradu a z tohoto důvodu je finská účast na útoku vyloučena."
HARM 23.1.2007 18:20 - č. 717
Krojc napsal v č. 716:
"Před finskou válkou vedení komisariátu obrany očividně nedoceňovalo ženijní vojsko a funkci ženijní správy Rudé armády."
To nie je moc prekvapivé, keď "veľký" maršal Kulik napríklad také míny považoval za zbraň slabosti, nehodné používania v boji.
Krojc 23.1.2007 14:53 - č. 716
Krojc Stejný autor: ...Před finskou válkou vedení komisariátu obrany očividně nedoceňovalo ženijní vojsko a funkci ženijní správy Rudé armády. O jeho přezíravém postoji svědčí například i tento skoro anekdotický fakt: že na Karelské šíji začala válka, se náčelník ženijní správy RA gen. Petrov dozvěděl z telefonického rozhovoru s náčelníkem ženijní služby 7. armády plukovníkem Chrenovem...
Krojc 23.1.2007 14:47 - č. 715
Krojc I.G.Starinov: Miny ždut svoego časa: Autor byl v době Zimní války šéfem výzkumáku ženijního vojska. ...Naše skupina měla za úkol organizovat ve velkém rozsahu odminování komunikací. Finové neskrblili minami a některé jejich konstrukce byly dost vynalézavé. Minové improvizované nástrahy byly velmi rozmanité - také byly užity protipěchotní minya plechová protitanková, kterou jsme dosud neznali a která leckdy vybuchovala i pod váhou pěšáka...Opatrně vybírám rozněcovač a pak minu rozebíráme a studujeme. Už k večeru píšu instrukci, jak zneškodňovat finské miny. Ale než se dostane k vojskům, než si ji vojáci osvojí! A miny číhají všude: na cestách, pod slabou vrstvou sněhu, na mostech, žel.tratích, pod kupami chrastí, pod prkny pohozenými u cest, pod koly opuštěných povozů i pod mrtvolami nepřátelských vojáků...Na cestě jsem potkal velitele armády G.I.Kulika. "Proč stojíte?" zeptal se. Hlásím, že jedno auto vyletělo na mině a druhé na ni najelo, když se snažilo vycouvat. Minohledačky tehdy ve vojscích nebyly...Minu jsem vytáhl improvizovanou kotvičkou z drátu - byla to ona známá protitanková...V Kirovově závodu jsem měli brzy nato začít s výrobou závěsného odminovače. Zkoušky bohužel nepřinesly očekávaný výsledek a já se vrátil na frontu.Byly to velice těžké dny...Nepřátelský odstřelovač, který si vyčíhal skupinu ženistů, mi vpálil dvě střely do pravé ruky. Z Leningradu vypravili dopravní letadlo, ale to při přistávání na zamrzlém jezeře havarovalo, převrátilo se a pilot byl zraněn. Z okruhu pak poslali další letoun, teď už pro dva raněné. Do Leningradu jsem se dostal jen tak tak a v nemocnici jsem si pobyl dva měsíce...
Dzin 21.1.2007 15:54 - č. 714
Dzin
Krojc napsal v č. 712:
"Pokud to není vhodné, prosím o shovívavost."
Naopak, je to více než vhodné a rozhodně je vždy vítán překlad. :o)
Moby 16.1.2007 17:50 - č. 713
Moby No a já sem uved něco i pro ty co ovládaj jazyk Monty Pythonů.
Krojc 15.1.2007 10:11 - č. 712
Krojc MOby: ne každý na tomto foru zná cizí jazyky a jsme v česku. Ano, opět jsem přeložil kousek angl. textu , aby si početli i fandové znalí toliko jazyka mateřského. Snad to nikoho neurazilo, obvykle uvádím veškeré prameny . Připadlo mi vhodné doplnit diskuzi k tomuto tématu konkrétními daty v češtině. Pokud to není vhodné, prosím o shovívavost.
ja_62 15.1.2007 09:04 - č. 711
ja_62
Krojc napsal v č. 707:
"Chápeš rychle a dobře. Situace železniční sítě ve Finsku byla opravdu nepříliš dobrá a každá překládka dopravu jen ztěžovala."
No, mně to připadalo nepravděpodobné od začátku, kdy jsem se do té diskuse připletl, ale nemohl jsem tu možnost hned zcela vyloučit.
Moby 14.1.2007 20:28 - č. 710
Moby Pro zájemce o originál Krojcova příspěvku 708: www.jaegerplatoon.net/FORMATIONS4.htm
Moby 14.1.2007 19:44 - č. 709
Moby Krojc (705): A já to tam píšu vod začátku. Ale mě se nevěří .
Krojc 14.1.2007 17:04 - č. 708
Krojc Finské obrněné jednotky za Zimní války

Od roku 1919, kdy byly založeny, až do roku 1938 měly jen 32 Renaultů FT-17 od Francie. Roku 1938 zakoupili Finové od Britů 32 tanků Vickers 6tunových, které nebyly vyzbrojeny a u několika dokonce chyběla sedačka řidiče.

Mobilizační stavy v listopadu 1939:

1.tanková rota: Renaulty FT-17, nebojovala jako tanková jednotka a její vozidla byla využita ve věžovém postavení, zakopána jako zesilovací prvek Mannerheimovy linie. V bojích byla vozidla zničena.

2. tanková rota: Osud a vybavení stejné jako u 1. tank.roty

3. tanková rota: Neozbrojené Vickersy 6tun. Nezúčastnila se bojů, protože pokusy vyzbrojit její tanky byly neúspěšné. Jednotka dostala v průběhu války kořistní tanky, ale žádný z nich nebyl bojově nasazen.

4. tanková rota: 13 z jejích Vickersových 6t tanků bylo v průběhu bojů vyzbrojeno a z toho 8 kusů v bojích ztraceno (nejvíce - 5 ks - v boji u Honkaniemi 14.2.1940)

Náhradní tanková rota: (5. tanková rota) - název změněn 7.11.1939. Nedostala žádná obrněná vozidla.

6. tanková rota: zformována až 6.1.1940 a vybavena kořistní technikou, ale žádná nebyla nasazena bojově.

Samostatná obrněná eskadrona:Byl to fakticky zbytek z původního finského záměru vytvořit jednotku jízdy vybavenou obrněnými auty. Měla 1 kus OA Landsverk 182, 2 nákladní auta a motocykl. Byla to první finská obrněná jednotka nasazená do boje.
Krojc 11.1.2007 20:50 - č. 707
Krojc Chápeš rychle a dobře. Situace železniční sítě ve Finsku byla opravdu nepříliš dobrá a každá překládka dopravu jen ztěžovala.
ja_62 11.1.2007 15:47 - č. 706
ja_62 Děkuju. Takže jestli nějaká surovina šla do Německa "via Suomi", byl to nejspíše finský nikl, resp. jiná surovina finského původu - jestli jsem správně pochopil.
Krojc 11.1.2007 11:16 - č. 705
Krojc Pramen: Lagevortraege des Oberbefehlshabers der Kriegsmarine vor Hitler 1939 - 1945, Mnichov 1972, str. 41 a násl."Důsledky rusko-finského konfliktu na německé hospodářství, jměnovitě potíže s dovozem a vývozem pro Finsko, se jen s obtížemi daří řešit zvýšeným využíváním finského přístavu Liinahamari v Severním ledovém moři, čímž se částečně daří kompenzovat menší využívání skandinávských tranzitních cest. Přístav má však omezenou kapacitu a dopravně-technicky těžkou přístupnost. Ohledně výpadků polských a britských dodávek černého uhlí může náš obchodní atašé jen těžko reagovat na časté dotazy finských obchodních kruhů po možnosti dodávek hornoslezského uhlí." Dále v textu: "Kromě extrémně důležitých dodávek mědi jsou na seznam nejvyšších priorit zařazeny i dodávky niklu z dolů v Petsamu a export zbraní do Finska...Vzhledem k faktu, že Kriegsmarine 25.9.1939 rozšířilo prostor válečných akcí až k Alandským ostrovům, nutíme tím lodě s nákladem niklu pro Brity k tomu, aby využívaly švédských výsostných vod. Cílem je přinutit jiné odběratele niklu, aby na dodávky z Petsama rezignovali." Z uvedeného a dále z objemů přepravy přes Liinahamari se dá vcelku spolehlivě vyvodit, že pokud k dodávkám žel.rudy přes Finsko vůbec docházelo, musely to být už jen z kapacitních důvodů železnice spíše výjimky. Viz: Aussenministerium, Handelspolitische Abteilung svazek 2110 H/456702 a dále. Botnický záliv a Balt an sich charakterizují Němci jako své vnitřní moře či zájmovou oblast pod kontrolou už dávno a tak se mohl nezbytný tranzit i export via Švédsko přes moře odehrávat v období bez ledů také tudy.
ja_62 11.1.2007 09:48 - č. 704
ja_62 Mohl bych poprosit ty kdo se více zajímají o Skandinávii, aby se podívali na to zda byly suroviny, zejména železná ruda ze Švédska do Německa dopravovány během Zimní války přes Finsko? A případně později? V tématu "Co by se stalo kdyby..." to poněkud zapadlo: [téma č. 402 - přísp. č. 1446] - a následující - [téma č. 402 - list. č. 90] [téma č. 402 - list. č. 91] [téma č. 402 - list. č. 92] [téma č. 402 - list. č. 93]. Mně osobně to nepřipadá moc reálné a konkrétně je mi známa jen trasa přes Luleå a Narvik, s nepotvrzenou hypotetickou alternativou "obtížné dopravy malého množství rudy železnicí do jihošvédských přístavů a odtamtud Baltem do Německa". Děkuju za vaše případné reakce a za vpletenou diskusi o meteorologických jevech a klimatu se omlouvám .
Krojc 8.1.2007 12:37 - č. 703
Krojc Jo, mám ji v anglině. Víc jsem zatím nenašel, jen ještě německou Deutschland und Finland im zweiten Weltkrieg, ale tam toho o Sovětech je strašně málo. Sorry.
bush 7.1.2007 20:09 - č. 702
bush
Krojc napsal v č. 701:
"Výčet sovětských divizí od Lauri Paananena v příloze D (kniha Winter War - The Soviet attack on Finland 1939-1940) máš?"
Myslíš tim knížku, která vyšla u nás pod názvem Zimní válka ? Obsahuje taky přílohu D, ale jenom číselný výčet sovětských a finských divizí na celé frontě.
Krojc 7.1.2007 19:41 - č. 701
Krojc Výčet sovětských divizí od Lauri Paananena v příloze D (kniha Winter War - The Soviet attack on Finland 1939-1940) máš?
cinik 11.12.2006 13:35 - č. 700
cinik Podle mých vědomostí tam byly 2 divize na počátku a 4 divize (nebo 4 divize a 1 tanková brigáda) na konci. Problém je, že na en po mně chtějí kvalitní zdroj, tak bych jim chtěl něco v tomto smyslu předhodit. Takže zdroj musí být kvalitní, nejlépe s přesnými čísly a nesmí to být wikipedie.
Moby 7.12.2006 20:48 - č. 699
Moby
cinik napsal v č. 695:
"Potřebuji přesně určit jednotky nasazené za ruskou stranu v bojích o Kollaa. Konkrétně které to byly divize (měli by být 4) a byla-li tam též, tak i jaká tanková brigáda. Bohužel vyhledávání v azbuce mi stále moc nejde... Potřeboval bych to i s uvedením věrohodného zdroje"
fi.wikipedia.org/wiki/Kollaan_taistelu . Škoda že pro mě k nepřečtení. Smůla, finská wiki říká, že sověti tam divize měly dvě, ale maj tam i vobrázek, a chytrej vorvaň se na něj podívá a uvidí čísla 75, 56, 164, 128. Teď se koukám oni ho maj i na český, ale někdo se na něj nepodíval, když ho tam dával.
21-40 z 669
1 2 3 4 5 >>
Po

Diskuzní forum