Vickers Mk. E

Autor: DuGalle | Datum: 16. 4. 2004

Jedním z nejznámějších a zároveň neznámých tanků z úvodní části války byl zajisté Vickers E. Měl tu smůlu, že byl ve Velké Británii odmítnut a používán pouze pro export. Jeho exportní verze se však proslavily pod zcela jinými názvy, které dávaly sotva tušit zemi vzniku tohoto lehkého tanku. Jedna jeho varianta nesla například název 7TP, druhá T-26…

Prototyp tanku Vickers E byl postaven v roce 1928 u společnosti Vickers-Armstrong Ltd. jako čistě soukromý projekt. Na jeho vývoji se podíly známé osobnosti té doby, např. Carden a Loyd. Korba tanku byla konvenční koncepce, vnitřní prostor byl rozdělený na tři části – prostor řidiče, bojový prostor a motorový prostor. Pancéřování tanku bylo na svojí dobu vynikající, po začátku války se ale s urychleným vývojem nové techniky stávalo stále více nedostačující. Pancéřování bylo tvořeno snýtovanými pláty válcované oceli. V přední části tanku napravo byl prostor řidiče. Před řidičem byl dvojdílný poklop s průzorem.

Motorový prostor se nacházel v zadní části tanku. K pohonu sloužil vzduchem chlazený zážehový motor Armstrong-Siddeley Puma o výkonu 92 HP. Mechanická převodovka měla 4 stupně vpřed a jeden vzad. Tank Vickers E měl zajímavý, patentově chráněný podvozek. Ten sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, osmi dvojitých pojezdových kol s gumovými obručemi, napínacího kola vzadu a čtyř napínacích kladek. Zvláštní bylo zavěšení pojezdových kol. Vždy dvě dvojice byly spojeny a vypruženy listovými pery, které se uprostřed opíraly o závěsný bod podvozkové skupiny. Vždy první a poslední dvojice byla navíc uchycena na kyvném rameni, která umožňovala pohyb celé podvozkové skupiny. Nejvíce namáhaný první a poslední pár kol tak byl držen zmíněným kyvným ramenem a listovými pery, méně namáhaný druhý a třetí pár byl držen pouze listovými pery. Obavy z malé robustnosti podvozku zapříčinily, že byl Vickers E odmítnut britskou armádou. Tak jako tento podvozek vzbudil ve Velké Británii obavy, v jiných zemích probudil zájem konstrukčních týmů. Inspirovány jím byly například podvozky československého tanku LT vz. 35 nebo italského M11/39.

Tank Vickers E byl vyráběn ve dvou variantách lišících se typem výzbroje. Verze A vezla lehkou výzbroj sestávající z kulometů Vickers ráže 7,7 mm lafetovaných ve dvou malých věžičkách (u polských tanků Browning ráže 7,92 mm). Každá věžička byla obsluhována jednou osobou. Na střeše každé věžičky byl instalován poklop.


Vickers E verze A 

Verze B měla pouze jedinou věž, excentricky usazenou v levé střední části korby (u pozdějších vozidel byla přesunuta napravo a mírně vzad). Ve věži byl lafetován kanón Vickers QF ráže 47 mm spolu s koaxiálním kulometem Vickers ráže 7,7 mm (u polských tanků Browning ráže 7,92 mm). K zamíření sloužil teleskopický zaměřovač nalevo od kanónu. Použití kanónu a koaxiálního kulometu bylo tehdy velkou novinkou, dosavadní praxe byla použití buď kanónu či kulometu nebo použití kulometu ve vlastní střílně. Dvojčlenná osádka věže tak měla mnohem snazší obsluhu zbraní, než u tanků starší koncepce.


Vickers E verze B 

Kanón ráže 47 mm se vyznačoval velkou účinností, zejména při použití trhavých granátů. Ve stropě věže byly dva poklopy, po jejich uzavření bylo k výhledu z tanku možné použít klasické průzory.

Nasazení

Tanky Vickers E byly v Polsku zařazeny do výzbroje 3.tankového praporu (Varšava) a 11. tankového praporu (Modlin). Jejich prvním nasazením se měl stát útok na těžce zkoušené Československo. Běh dějin dal ale událostem zcela jiný směr a z potenciálního útočníka se měl brzy stát obránce - v září 1939 se Polsko ocitlo ve válce s Německem.

Tanky Vickers E byly nejprve použity ke zpomalovacím útokům na rychle postupující německé kolony. Tanky doplatily na mizernou organizaci bojů, mnoho tanků bylo zbytečně ztraceno v momentu, kdy jim došlo palivo. Při chaotickém polském útoku na Visle byly některé tanky Vickers E donuceny k ústupu, při kterém byly vlastní pěchotou zaměněny za postupující německé tanky. Tanky přeživší neustálé ustupování, poruchy a nedostatek paliva našly svůj konec v bitvě u města Tomaszów Lubelski, zde byly v zoufalých útocích zničeny do jednoho. Několik cvičných tanků verze A bylo ztraceno při bojích s postupujícími sovětskými vojsky.

Technická data Vickers Mk. E
Osádka 3 muži
Výkon/hmotnost 12,8 HP/t
Pancéřování Předek korby: 13 mm
Boky korby: 13 mm
Zadek korby: 8 mm
Strop korby: 5 mm
Spodek korby: 5 mm
Předek věže: 13 mm
Boky věže: 13 mm
Zadek věže: 13 mm
Strop věže: 5 mm
Max. rychlost 35 km/h
Dojezd 160 km
Překonávání překážek Vertikální překážka: 0,8 m,
Horizontální překážka: 1,8 m,
Max. hloubka při brodění: 0,9 m
Výzbroj 1 x 47 mm
1 x 7,7 mm

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.78 (258 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.