Titul Hrdina Sovětského svazu

Autor: egli | Datum: 24. 10. 2003

Čestný titul a nejvyšší vyznamenání udělované v Rudé armádě během Velké vlastenecké války za osobní nebo kolektivní zásluhy o stát spojené s vykonáním hrdinského činu bez ohledu na hodnost nebo funkci.

Titul byl zřízen 16. dubna 1934 výnosem CIK SSSR:

1. Vytvořit nejvyšší stupeň vyznamenání udělovaného za osobní nebo kolektivní zásluhy o stát, spojené s vykonáním hrdinského činu, nazvané Hrdina Sovětského svazu.
2. Titul Hrdina Sovětského svazu se uděluje výhradně výnosem CIK SSSR.
3. Hrdina SSSR obdrží zvláštní výnos...

Od roku 1936 se spolu s titulem uděloval Řád Lenina, což byl nejvyšší sovětský řád založený 6. dubna 1930. 1. srpna 1939 byl výnosem prezídia Nejvyššího sovětu SSSR titul doplněn o udělení medaile Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu:

... Pro zvláštní označení občanů, kteří obdrží titul Hrdina Sovětského svazu za nově vykonané hrdinské činy:
1. Vytvořit medaili "Zlatá hvězda", mající formu pěticípé hvězdy...

Medaile byla vytvořena ze zlata, měla hmotnost 21,5 gramu, na zadní straně byl uprostřed vyryt nápis „Geroj SSSR“ a na horním paprsku číslo medaile.

Při dalším udělení titulu nositel automaticky získal další Zlatou hvězdu, od roku 1973 i další Řád Lenina. Nositelé Zlaté hvězdy Hrdiny SSSR požívali na veřejnosti velké vážnosti, měli vyhrazena zvláštní sedadla v divadlech, kinech, přednost měli při cestování vlakem, letadlem, při nakupování apod. Hrdina SSSR měl přednost i před generálem a náležel mu pravidelný zvláštní důchod 50 rublů. Dvojnásobným nositelům Zlaté hvězdy se v jejich rodišti stavěly bronzové bysty.

Poprvé byl titul udělen roku 1934 osmi letcům, kteří v Arktidě zachránili posádku ledoborce Čeljuskin: A.V. Ljapiděvskij (první nositel titulu se Zlatou hvězdou č. 1), S.A. Levaněvskij, V.S. Molokov, M.P. Kamanin, M.T. Slepňov, M.V. Vodopjanov, I.V. Doronin.

První ocenění za hrdinské činy v bojové akci byli letci ze španělské občanské války. 31. prosince 1936 byli oceněni: E.G. Šacht, S.F. Tarchov, P.V. Rygačov, V.M. Bočarov, S.A. Černych, N.I. Šmelkov, K.I. Kovtun, V.S. Goranov, P. Gibelli (Ital), P.P. Děsněckij.

V roce 1938 získaly titul i první ženy-pilotky: V.S. Grizodubova, P.D. Osipenkova a M.M. Raskova.

Od roku 1934 do německého útoku 22. června 1941 titul získalo celkem 626 lidí, z toho tři cizinci: italský letec ze španělské občanské války P. Gibelli, Bulhar V.S. Goranov (oba titul obdrželi 31. prosince 1936) a Němec E. Schacht.

Titul Hrdina SSSR za Velké vlastenecké války 1941-1945

Základní historicko-statistické údaje:

  • titul během Velké vlastenecké války 1941-1945 obdrželo celkem 11635 osob (někteří z nich in memoriam), z toho 87 žen (první z nich byla Zoja Kosmoděmjanskaja popravená Němci)
  • prvními nositeli titulu Hrdina SSSR po německém útoku byli letci 158. stíhacího leteckého pluku M.P. Žukov, S.I. Zdorovcev a P.T. Charitonov, kteří taranem srazili německá letadla. Titul jim byl udělen 8. července 1941.
  • v pozemním vojsku titul získalo více než 8400 lidí, z toho:
    • 1800 dělostřelců
    • 1142 tankistů
    • 650 ženistů
    • 290 spojařů
    • 93 příslušníků PVO
    • 52 přísl. týlového zabezpečení
    • 44 zdravotníků a lékařů
  • v dalších složkách RA bylo uděleno:
    • ve vojenském letectvu titul získalo více než 2400 letců
    • více než 500 námořníků
    • 400 partyzánů
    • 150 pohraničníků
  • podle národností se nositelé dělili:
    • 8160 Rusů
    • 2069 Ukrajinců
    • 309 Bělorusů
    • 161 Tatarů
    • 108 Židů
    • 96 Kazachů
    • 90 Gruzínů
    • 90 Arménů
    • 69 Uzbeků
    • 61 Mordvinů
    • 44 Čuvašů
    • 43 Azerbajdžánců
    • 39 Baškirů
    • 32 Osetinců
    • 18 Marijců
    • 18 Turkmenů
    • 15 Litevců
    • 14 Tadžiků
    • 13 Lotyšů
    • 12 Kirgizů
    • 10 Udmurtů
    • 9 Karelců
    • 8 Estonců
    • 8 Kalmyků
    • 7 Kabardinců
    • 6 Adygejců
    • 5 Abchazů
    • 3 Jakuti
    • 2 Moldavané
  • nositelé podle hodnosti:
    • 35% nositelů byli vojíni
    • 60% důstojnící
    • 380 titulů obdrželi generálové, admirálové a maršálové
  • nositelé podle věku v době udělení titulu:
    • 63% nositelů bylo v době získání titulu méně než 30 let
    • 28% 30-40 let
    • 9% starší než 40 let
  • 70% oceněných bylo v době udělení titulu členy nebo kandidáty členství v VKS(b)
  • čtyři nositelé titulu Hrdina SSSR byli zároveň nositeli všech tří stupňů Řádu slávy - dělostřelec A.V. Aljošin, letec I.G. Dračenko, vel. střelecké čety P.Ch. Dubinda a dělostřelec N.I. Kuzněcov
  • dvojnásobným Hrdinou SSSR bylo 115 lidí
  • trojnásobným hrdinou SSSR byli: S.M. Buďonnyj, A.I. Pokryškin a I.N. Kožedub
  • čtyřnásobným Hrdinou SSSR byl G.K. Žukov (čtvrtý titul obdržel až po válce - 29.8.1939, 29.7.1944, 1.6.1945 a 1.12.1956) a také L.I. Brežněv, který si sám sobě titul udělil v letech 1966, 1976, 1978 a 1981.
  • ve vojenském letectvu SSSR byli 2 trojnásobní držitelé titulu (Pokryškin a Kožedub), 61 dvojnásobných držitelů a 25 žen Hrdinů SSSR.
  • titul během války v letech 1941-1945 získalo 12 cizinců: 6 Čechoslováků, 4 Francouzi a 2 Poláci

Českoslovenští nositelé titulu Hrdina SSSR:

  • Otakar Jaroš (1.8.1912-8.3.1943) - vůbec první cizinec oceněný za války titulem Hrdina SSSR, titul udělen in memoriam 17. dubna 1943 za statečnost v bojích u Sokolova
  • Jan Nálepka-Repkin (20.9.1912-16.12.1943) - Slovák, padl při osvobozování ukrajinského města Ovruč, titul za statečnost udělen in memoriam 2. května 1945
  • Josef Buršík (11.9.1911-30.6.2002) - za hrdinství při osvobozování Kyjeva, titul udělen 21. prosince 1943. Po roce 1948 byl perzekuován a v publikacích vydávaných do roku 1989 se jeho jméno mezi československými nositeli titulu neuvádělo. Na protest proti okupaci Československa v roce 1968 svá vyznamenání vrátil na sovětském velvyslanectví v Londýně. Pětinásobný nositel Československého válečného kříže 1939.
  • Antonín Sochor (16.7.1914-16.8.1950) - za hrdinství při osvobozování Kyjeva, titul udělen 21. prosince 1943
  • Richard Tesařík (3.12.1915-27.3.1967) - za hrdinství při osvobozování Kyjeva, titul udělen 21. prosince 1943. Také dvojnásobný nositel Řádu Rudé hvězdy.
  • Stěpan Vajda (17.1.1922-6.4.1945) - za hrdinství při bojích v Polsku, titul udělen in memoriam 10. srpna 1945
  • později po válce titul dostal i Ludvík Svoboda, Vladimír Remek a Gustav Husák

Ostatní zahraniční nositelé titulu 1941-1945 (Poláci a Francouzi)

  • Wladyslaw Wysocki - titul udělen 11. listopadu 1943.
  • Aniela Krzywon - titul udělen 11. listopadu 1943
  • Juliusz Hibner - titul udělen 11. listopadu 1943
  • Marcel Albert - velitel stíhacího pluku Normandie-Němen. Titul udělen 27. listopadu 1944.
  • Roland de La Poype - pilot z pluku Normandie-Němen. Titul udělen 27. listopadu 1944.
  • Jacques André - pilot z pluku Normandie-Němen. Titul udělen 4. června 1945.
  • Marcel Lefevre - velitel letky pluku Normandie-Němen. Titul udělen in memoriam 4. června 1945, zahynul 28. května 1944 při letecké nehodě.

Po druhé světové válce

Po druhé světové válce titul získalo dalších asi 500 občanů SSSR a několik desítek cizinců. Mezi lety 1934-1989 tak bylo uděleno celkem více než 12700 titulů Hrdina SSSR.

Seznam cizinců oceněných titulem po roce 1945 je spíše přehledem představitelů komunistických, lidově-demokratických a „pokrokových“ rozvojových zemí. Někteří z nich ale titul získali zpětně za zásluhy během druhé světové války - jako např. kpt. R. Ibárruri, syn předsedkyně španělské komunistické strany, který bojoval v řadách Rudé armády. Titul mu byl udělen in memoriam v roce 1956. Posmrtně byl v roce 1964 oceněn i sovětský špion Richard Sorge popravený v Japonsku v roce 1944. Za své zásluhy během války získal v roce 1965 titul i Ludvík Svoboda. Zvláštním případem je Ramón Mercader - za vraždu L. D. Trockého v roce 1940 dostal po dvaceti letech titul Hrdina SSSR, který mu osobně předal přímo šéf KGB Šelepin.

Jméno Země Datum udělení
Ruben Ruis Ibárruri Španělsko 23.8. 1956 
Ramón Mercader
Španělsko
31.5. 1960 
Fidel Castro Kuba 23.5. 1963 
Walter Ulbricht NDR 29.6. 1963 
János Kádar Maďarsko 3.4. 1964 
Ahmed Ben Bella Alžírsko 30.4. 1964 
Abdul-Hakim Amer Egypt 13.5. 1964 
Gamal Abdul Nasir Egypt 13.5. 1964 
Fritz Schmenkel NDR 6.10. 1964 
Richard Sorge
-
5.11.1964
Ludvík Svoboda ČSSR 24.11. 1965 
Vladimir Zajmov Bulharsko 30.5. 1972 
Todor Živkov Bulharsko 31.5. 1977 
Vladimír Remek ČSSR 16.3. 1978 
Miroslaw Hermaszewski Polsko 5.7. 1978 
Sigmund Jähn
NDR 10.9 1978 
Georgij Ivanov Bulharsko 13.4. 1979 
Bertalan Farkas Maďarsko 30.6. 1980 
Phan Tuan  Vietnam 31.7. 1980 
Tamajo Mendes Arnaldo Kuba 26.9. 1980 
Gurragča Žugderdemidiin Mongolsko 30.3. 1981 
Dumitru Prunariu Rumunsko 22.5. 1981 
Jean-Louis Chretien Francie 2.7. 1982 
Erich Honecker NDR 25.8. 1982 
Gustav Husák ČSSR 9.1. 1983 
Šarma Rakeš Indie 11.4. 1984 
Ahmed Faris Muhammed Sýrie 30.7. 1987 
Aleksandr Aleksandrov Bulharsko 17.6. 1988 
Ahad Mohmand Abdul Afghánistán 7.9. 1988 

Základní prameny
Geroji Sovetskogo sojuza. Kratkij biografičeskij slovar I., II., Moskva 1987-1988 (na více než 1800 stranách jsou zde stručné životopisy více než 12 tisíc sovětských nositelů titulu a na konci druhého dílu je i seznam zahraničních nositelů. J. Buršík zde ale není uveden a chybí zde i jiní „politicky nevhodní“ ocenění z jiných zemí)
Geroji Sovetskogo sojuza. Kratkij istoriko-statističeskij očerk, Moskva 1984
Velikaja Otečestvennaja vojna. Enciklopedija, Moskva 1985

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.87 (517 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.