Sovětská armáda na Dálném východě 1941-1945

Autor: Dzin | Datum: 15. 6. 2003

Ten, kdo se zajímá o dějiny druhé světové války, zákonitě narazí na tvrzení, že díky paktu o neútočení mezi Sovětským svazem a Japonskem mohla Rudá armáda v kritických chvílích přesunout z Dálného východu dostatek vojsk a materiálu pro zastavení německého postupu. Daleko méně se už ale člověk dozví nějaké přesnější údaje.

Na začátek je důležité si uvědomit, že dálněvýchodní vojenské okruhy nebyly jediným "dodavatelem" posil těžce bojujícím jednotkám Rudé armády proti Němcům. Značné posily přicházely i od tzv. vnitřních vojenských okruhů a ze zálohy Hlavního stanu. Proto nemůžeme brát následující údaje jako definitivní počty sil, které Rudou armádu na východní frontě posílily v době krizí.

Dálný východ patřil mezi tradiční oblast výboje Sovětského svazu resp. carského Ruska. To se snažilo po celou dobu své existence posunout své hranice co nejvíce na východ. Vedly ho k tomu hlavně geopolitické obavy ze "žlutého nebezpečí". Ruský postup ale postupně začal narážet na nově vzniklou a velmi ambiciózní asijskou mocnost - Japonsko. Vzájemná konfrontace vyvrcholila rusko-japonskou válkou v letech 1904-1905, ve které Rusko ztratilo své dominantní postavení na Dálném východě a muselo vyklidit území v Číně.

Japonsko poté zahájilo expanzi, kterou vlastně ukončila až jeho porážka ve druhé světové válce. Rusko sice toužilo po odplatě, ale následná účast v první světové válce ji odsunula do nedohledna. Bolševický puč v roce 1917 změnil politický řád země, ale její ambice se rozhodně neměnily. Po občanské válce byl Sovětský svaz ale ještě příliš slabý, než aby pomýšlel na něco jiného než uhájení vlastní existence. A tak každá země šla svou cestou.

Cesty se poprvé střetly až ve 20. letech, když SSSR začal podporovat a vyzbrojovat Čínu, aby tak pomalu nabyl ztraceného postavení. Postupem času bylo jasné, že ačkoliv se nový režim lišil od starého prakticky ve všem, dobyvatelské ambice mají rozhodně stejné. SSSR sílil a stal se agresivnější. V létě 1938 byly pohraniční jednotky úmyslně vybaveny mapami se špatně zakreslenou hranici a následně propukl konflikt u jezera Chasan, který obě strany zaplatily životy asi 1000 vojáků.

V květnu 1939 mongolské jednotky překročily na popud SSSR (Mongolsko bylo defacto vazalský stát SSSR) hranici s Mandžuskem (loutkový stát Japonska) na řece Chalchynu. Vedlo to k ozbrojenému střetu mezi Sověty a Japonci v oblastech Bajan Cagan a u Chalchyn-golu, který skončil porážkou Japonců. Těm bylo jasné, že válka se SSSR by rozhodně nebyla snadnou a protože potřebovali mít volné ruce v Pacifiku, uzavřeli v dubnu 1941 se SSSR pakt o neútočení. Obě dvě strany ho po celou dobu jeho platnosti (do roku 1945) striktně dodržovaly.

22. června 1941 začala pro SSSR Velká vlastenecká válka a kvůli katastrofálním ztrátám na začátku války bylo třeba značných posil. Obecně se uvádí, že útok Wehrmachtu byl pro Sověty naprostým překvapením. O to zajímavější je fakt, že doplňování západních vojenských okruhů z dálnovýchodních začalo ještě před německým útokem. Lze to přičíst nejspíše zhoršení vztahů mezi oběmi mocnostmi, které útoku předcházelo.

Po zahájení Velké vlastenecké války byla vojska na Dálném východě organizována do dvou frontů - Dalnovýchodního a Zabajkalského. Toto uspořádání vydrželo až do zahájení příprav na Mandžuskou útočnou operaci v srpnu 1945.

Početní stavy lidí a výzbroje obou frontů od 22. června 1941 do 9. května 1945 byly následující:

  22.6.41 1.12.41 1.7.42 19.11.42 1.7.43 1.1.44 9.5.45
Střelecké div. 23  24  29  20  20  31  45 
Jezdecké div.
Tankové div.
Letecké div. 13  23  10  24  27  29  29 
Divize PVO
Střelecké brig. 11  20  31  30  26 
Tankové brig. 20  25  25  26  27 
Letecké brig.
Brigády PVO
Pevnostní brig. 13  15  15  15  15  18  19 

Datum Vojáci Děla a minomety Tanky a samohyb. děla Bojové letouny
22.6.1941 703 714  10 080  3 188  4 140 
1.12.1941 1 343 307  8 777  2 124  3 193 
1.7.1942 1 446 012  11 759  2 589  3 178 
19.11.1942 1 296 822  12 728  2 526  3 357 
1.7.1943 1 156 961  13 843  2 367  3 949 
1.1.1944 1 162 991  16 827  2 069  4 006 
9.5.1945 1 185 058  20 695  2 338  4 314 

V dělech a minometech nejsou započteny minomety ráže 50 mm. Většina tanků, samohybných děl a letadel byla tvořena starší technikou. Jak je vidět, po celou dobu války udržoval SSSR na dálném východě relativně silné jednotky. Bylo to dáno jednak Stalinovou nedůvěrou Japoncům a také tím, že na dálněvýchodní jednotky bylo pohlíženo právě jako na zásobárnu bojující Rudé armády, kam byli odesíláni branci k výcviku. Například v roce 1942 sem bylo posláno 125 000 nových branců, roku 1943 175 000. Nyní se dostáváme k tomu, jak přispívaly Dálnovýchodní a Zabajkalský front bojující Rudé armádě.

Vojska odtud odesílaná šla za prvé přímo k frontovým jednotkám:

  • do 22. června 1941 bylo převeleno k Západnímu a Jihozápadnímu frontu 1 polní velitelství, 2 střelecké a 1 mechanizovaný sbor a 2 výsadkové divize, celkem 57 000 mužů, 670 děl a minometů a 1070 tanků. Jak je patrno, Sovětský svaz posiloval své západní vojenské okruhy ještě před vypuknutím války s Německem. Zdali to bylo kvůli přípravě na odražení německého útoku či naopak na přípravu vlastních ofenzivních akcí, nechť si vyvodí každý sám.
  • v létě a na podzim 1941 bylo k západním frontům přesunuto 12 střeleckých, 5 tankových a 1 mechanizovaná divize, celkem 122 000 mužů, 2000 děl a minometů, 2209 tanků, 12 000 automobilů a 1500 traktorů a tahačů.
  • od 1. května do 19. listopadu 1942 bylo ke Stalingradskému a Jihozápadnímu frontu převeleno 10 střeleckých divizí a k Brjanskému frontu 4 střelecké brigády, celkem 150 000 mužů a 1600 děl a minometů.
  • v průběhu roku 1942 byl Moskevský vojenský okruh doplněn o 12 500 mužů a v během roku 1943 o dalších 17 500 mužů.
  • v průběhu roku 1943 byly bojující jednotky na východní frontě posíleni o 8 dělostřeleckých brigád o síle 9000 lidí a 230 děl ráže 152mm a větší
  • v létě a na podzim roku 1944 byla z Dálného východu do Evropy přesunuta 1 výsadková brigáda a 4 dělostřelecké pluky velkorážových děl (početní stavy jsem nenalezl)

Za druhé dodával Dálnovýchodní a Zabajkalský front jednotky do zálohy Hlavního stanu. Sem byly v zimě 1942/43 přesunuty 1 střelecká a 3 jezdecké divize, 6 dělostřeleckých brigád a 3 minometné pluky, celkem 35 000 mužů, 557 děl a minometů a 32 tanků. Za celou dobu Velké vlastenecké války bylo do zálohy Hlavního stanu z Dálného východu převeleno 39 divizí, 21 brigád a 10 pluků, celkem 402 000 mužů, 5000 děl a minometů a 3300 tanků.

Kromě Dálnovýchodního a Zabajkalského frontu posílalo jednotky na pomoc východní frontě i Tichomořské loďstvo. V roce 1941 bylo vytvořeno a následně odesláno 12 samostatných střeleckých brigád, ve kterých bylo celkem 140 000 námořníků.

Jak je patrno, dálněvýchodní vojenské okruhy se podílely značnou měrou na doplňování ztrát způsobených Wehrmachtem. Odesílání vojsk na východní frontu bylo ukončeno až v roce 1945, kdy se naopak rozeběhlo jejich posilování během příprav Mandžuské útočné operace. Ale to už je jiná kapitola.

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.87 (364 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.