Skok šachového koně

Autor: Dzin | Datum: 2. 7. 2003

Na počátku roku 1944 dostal Hitler jeden ze svých stále častějších záchvatů vzteku. Příčinou byla neschopnost německých vojsk potlačit stále mohutnější partyzánské hnutí v Jugoslávii. Hitler se rozhodl, že tuto záležitost vyřeší jednou provždy. V jeho myšlenkách byl za problémy odpovědný jediný muž - Josip Broz Tito. Bude proto nutné ho odstranit. A nejlépe se na to hodí Otto Skorzeny a jeho muži ze speciálních jednotek SS. Ti jako praví Teutonští rytíři rozdrtí to hejno sedláků. A tak se začala rodit operace s krycím názvem Rösselsprung (skok šachového koně), jejímž cílem měl být únos nebo zavraždění Tita.

Jugoslávie formálně kapitulovala 18. dubna 1941. To ale neznamenalo, že by Jugoslávci zastavili ozbrojený odpor. Už 10. dubna bylo rozhodnuto, že i po případné porážce budou pokračovat v ozbrojeném odporu proti okupantům. Koncem června 1941 byl vytvořen Hlavní štáb národně osvobozeneckých partyzánských oddílů Jugoslávie, který zahájil činnost 4. července 1941 zvláštním provoláním. Téhož dne také vypuklo celonárodní povstání. V následné partyzánské válce se do čela odporu postavil Josip Broz Tito a během krátké doby se mu podařilo dostat pod kontrolu území kolem Užice v Srbsku. Byla zde vyhlášena tzv. "Titova partyzánská republika". Tu se Němcům a jejich spojencům podařilo zničit až ke konci roku 1941 nasazením 29 divizí. Po těžkých bojích byli partyzáni nuceni ustoupit do Bosny.

Zde se v lednu 1942 zformovala 1. a v březnu 2. proletářská brigáda. Bylo vybudováno nové centrum povstání - "Republika Bihačka" - která zahrnovala asi pětinu rozlohy Jugoslávie. Pod dojmem úspěchu se k Titovi přidali další lidé a jeho síly v té době čítaly na 150 tisíc partyzánů. Nacistická moc se musela brzy omezit jen na oblasti velkých měst.

Němci se rozhodli celou situaci rázně řešit, přisunuli další divize a zahájili velkou protipartyzánskou ofenzívu ve východní Bosně, Hercegovině, Černé hoře a Sandžaku. 10. června 1942 zničili partyzánský 3. vlastenecký oddíl a donutili na 80 tisíc partyzánů a uprchlíků k ústupu do horského pásma Kozara. Pod jejich tlakem se musel stáhnout i Tito s hlavními silami. 5 partyzánských brigád ušlo přes 400 km a nové útočiště nalezly v severozápadní Bosně. Němci a jejich spojenci se ovšem rozhodli zničit mohutnou vojenskou sílu v jejich týlu.

V lednu 1943 zahájili nové protipartyzánské akce, kterých se zúčastnilo na 80 tisíc vojáků podporovaných několika sty tanky a 12 eskadrami letectva. Tato ofenzíva trvala do května 1943, ale skončila opět neúspěchem. Tito zůstal se dvěma sbory (1. chorvatským a 1. bosenským) zadržovat postupující jednotky Osy a hlavní síly stáhl do Černé hory a později do Srbska. Poté se s oběma sbory odpoutal od útočníků a v údolí řeky Neretvy navíc rozdrtil jádro italských a četnických jednotek včetně asi stovky tanků. Němci se ale nemínili vzdát a 21. května obklíčili Tita s 19 tisíci partyzány u Sutjesky. Boje zde trvaly do 16. června 1943, kdy se partyzánům podařilo probít z obklíčení a dostat se do bezpečí. Stálo je to životy 8000 bojovníků, ale jádro partyzánské armády se zachránilo.

Ke konci roku 1943 měly Titovy jednotky asi 400 tisíc příslušníků a vázaly skoro 700 tisíc vojáků Osy a četniků. Tito se stal zahraničně uznaným vůdcem jugoslávského odporu a jeho vliv rostl. Ke konci roku 1943 přesídlil svůj hlavní stan do města Drvar, který se stal novým centrem tzv. "Titovy republiky". A právě v této době dostal Hitler svůj záchvat.

Naplánováním operace Rösselsprung byl pověřen plukovník Farnbiller. Zahájení bylo stanoveno na 25. května 1944, v den Titových narozenin. Němci se domnívali, že právě tehdy se povede oslavence a jeho okolí nejsnadněji překvapit. Ráno měl být Drvar bombardován, předpokládalo se, že Tito se nachází v místní citadele, a po zbytek dne měla Luftwaffe podporovat pozemní jednotky.

Poté měl přijít na řadu vzdušný výsadek, který buď Tita a jeho spolupracovníky unese nebo zabije. Současně měl být zahájen i pozemní útok, který měl znemožnit příchod partyzánských posil. Vzdušný výsadek měl na přímý rozkaz Himmlera provést trestní 500. výsadkový prapor SS. V něm sloužili odsouzení příslušníci SS, vesměs zkušení veteráni, kteří měli svou vinu očinit mimořádnou odvahou v boji. Jejich velitelem byl (oproti prvnímu Hitlerovu nápadu) SS-Hauptsturmführer Kurt Rybka. Prapor byl doplněn vojáky speciálních jednotek SS, takže čítal 900 mužů. Spolu s nimi se na výsadku podílela 1. a 2. skupina 1. leteckého výsadkového pluku a 3 diverzní skupiny tajné služby, celkem dalších 200 mužů. Pozemní sled operace měla provést 7. divize SS "Prinz Eugen", 373. pěší divize, 92. motorizovaný pluk a 54. horský oddíl plus posilové domobranecké jednotky četniků. Na letecké krytí bylo vyčleněno 100 letounů.

Partyzánské jednotky se v dané oblasti skládaly z 1. proletářského, 5. bosenského sboru a 9. divize 9. dalmatského sboru. V okolí Drvaru se nacházely 2 prapory 1. ženijní brigády, prapor posluchačů důstojnické školy, oddíl ochrany štábu a tanková jednotka, celkem asi 600 partyzánů. Němcům se tedy podařilo zajistit si pro nadcházející operaci početní převahu.

25. května v 6:35 zaútočily německé bombardéry na objekty v Drvaru, o nichž nacisté soudili, že jsou sídlem partyzánů. Pod krytím bombardérů se vysadilo 340 a krátce po nich dalších 400 německých výsadkářů pod osobním vedením SS-Hauptsturmführera Rybky. Němci se ale dopustili na samém začátku operace omylu, protože Tito se přímo v Drvaru nenacházel, své sídlo měl poblíž v jeskyních na pravém břehu řeky Unac. Tato skutečnost tak na samém začátku výrazně znesnadnila splnění úkolu mise.

Partyzány se sice podařilo překvapit, vzpamatovali se ale rychleji, než Němci předpokládali a jejich odpor začal nabývat na intenzitě. K partyzánům se navíc připojili i obyvatelé Drvaru, ti ovšem byli špatně nebo vůbec vyzbrojeni. Skupině pod vedením SS-Untersturmführera Hasselwantera se do 9 hodin podařilo obsadit část města na levém břehu řeky Unac a přiblížit se k Titovu štábu, cestu k jeskyním jim však přehradil oddíl ochrany štábu a v krutém boji je odrazil. Dalším nacistickým jednotkám se podařilo odsadit hlavní místa odporu v Drvaru a získat i partyzánskou radiostanici.

Němci se opět pokusili přejít na pravý břeh, ale protiútok posluchačů důstojnické školy pod vedením generála Popoviče je odrazil a posléze i vytlačil zpět. V té době byla vysazena další skupina 200 výsadkářů a německé bombardéry podnikly další mohutný nálet. Situace se začala stávat kritickou. K Drvaru se stahovaly na pomoc partyzánské jednotky, jejich postup byl ale stěžován nálety Luftwaffe. Okolo 11. hodiny se konečně probil do města prapor 3. lické brigády a síly se zhruba vyrovnaly.

Partyzáni bojovali urputněji, než Němci předpokládali. Teprve v poledne, když bylo vysazeno dalších 180 mužů posledního výsadku, kterým velel SS-Hauptsturmführer Obermayer, se Němcům po tvrdém boji podařilo dostat do blízkosti jeskyní. Tehdy se Tito rozhodl se svým štábem opustit úkryt. Po laně se spustili do hloubky 70 metrů a údolím potoka zamířili do Otuševce. V poledne také začal pozemní útok nacistických jednotek. Operace se začala prodlužovat. Vzdušný výsadek zklamal, ale pozemní jednotky zahájily rychlý postup do oblasti. Partyzáni se začali stahovat a Tito se rozhodl opustit i se svým štábem nebezpečnou oblast. 3. června odletěl sovětskou Dakotou do Bari a odtud krátce na to na ostrov Vis, kde opět zahájil činnost.

Operace Rösselsprung skončila pro nacisty fiaskem. Jejich elitní jednotky nedokázaly porazit partyzány v okolí Drvaru, nad kterými měly početní i materiální převahu a splnit svůj úkol, zajmout či zabít Tita. V bojích v Drvaru navíc zahynulo na 300 parašutistů. V mýtu o novodobých Teutonských rytířích se objevila trhlina.

Přesto se ale muži SS-Hauptsturmführera Rybky mohli pochlubit jedním úspěchem. Během bojů v Drvaru obsadili krejčovský krámek. Zde nalezli maršálskou uniformu Tita, kterou ukořistili. S velkou slávou byla vystavena v Německu jako symbol triumfu nacistických zbraní nad jugoslávskými partyzány...

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.79 (429 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.