Letecký konstruktér František Novotný

Autor: Tomáš Adam | Datum: 18. 4. 2004

Tento článek patří do série věnované technikům a jejich dovednostem, v populární naučné literatuře o WWII neprávem opomíjeným. Bez nich by totiž bojující jednotky byly nejspíše jen tlupy vyzbrojené kamením. Článek tak má být alespoň malou splátkou tohoto dluhu.

Jméno vynikajícího leteckého konstruktéra inženýra Františka Novotného dnes jen málokomu zní povědomě. Dokonce ani mnohý zájemce o československá letadla nezná jeho jméno. Jsou někteří slavnější: Beneš, Hajn, Šmolík, Husník. Jejich jména jsou spojena s průkopnickým budováním leteckého průmyslu v naší zemi a jejich letadla nesla pojmenování po svých tvůrcích. Novotného přínos pro čs. letectví byl možná méně nápadný, ale nikoli skromnější.

František Novotný se narodil dne 26. listopadu roku 1896 ve Stašově nedaleko Berouna. Zájem o techniku a letectví projevoval již během svých středoškolských studií v Praze. Jenže zuřící první světová válka nepřála dalšímu vzdělávání talentovaného mladíka a tak coby osmnáctiletý musel dne 15. dubna 1915 narukovat do rakousko-uherské armády. Na ruské frontě však dlouho nepobyl a již v červenci skončil víceméně dobrovolně v ruském zajetí. Životní podmínky zajatců v carském Rusku byly rozmanité a František Novotný patřil k těm šťastnějším. V letech 1917-1919 pracoval v Izvarinském závodě v Doněcké pánvi.

Po svém návratu roku 1919 z Ruska nastoupil ve Vojenské továrně na letadla (Letov), kde pod vedením inženýra Aloise Šmolíka pracoval jako kreslič a později jako konstruktér. Záhy pak dokončil svá studia na pražské technice a získal titul inženýra. V březnu 1926 začal sám externě přednášet otázky letecké techniky v leteckém kroužku státní průmyslové školy v Praze.

Velký zlom v jeho práci nastal roku 1930. Z konkurenční letecké firmy - pražské Avie - totiž odešli její dva vynikající konstruktéři inženýři Beneš a Hajn (a s nimi rovněž celá řada jajich spolupracovníků z konstrukce i dílen) do nově zřízeného leteckého oddělení firmy Praga. Avia zůstala bez šéfkonstruktéra. Ne nadlouho. Zájmu jejího vedení nemohl mladý a nadějný inženýr Novotný uniknout a nabídku Avie nakonec přijal.

Stal se tak šéfem vývoje v moderně vybaveném závodě (i na evropské poměry), kde mohl uskutečňovat své myšlenky. Avia se díky svému novému závodu (ostatně postavenému za peníze plzeňské škodovky) rázem vyhoupla do čela československých výrobců letadel. Nejen kapacitou, ale i technologickými možnostmi značně převyšovala ostatní firmy. K jejímu věhlasu začal záhy přispívat i její nový šéfkonstruktér.

Prvním úkolem Novotného v Avii bylo doladit pro sériovou výrobu stíhačku Ba-33 a o něco později v podobném duchu pracoval na úpravách licenčních Fokkerů F-IX (návrh B-139). Jeho první samostatný projekt záhy následoval. Šlo o novou stíhačku typu B-34 pro čs. letectvo v první půli 30. let. Sice navazovala na tradice Avie, ale přesto přinášela leccos nového. Zejména to byla důsledně šroubovaná a nýtovaná konstrukce draku a řadový motor s 478kW (650k) výkonu. Povedený drak přímo vybízel k dalším zlepšením. Po několika prototypech a neuskutečněných projektech (šlo zejména o zástavbu jiných motorů) dospěl ing. Novotný se svým týmem k řešení označovanému jako B-534.

Po vojenských zkouškách padlo na MNO 6. června 1934 rozhodnutí zavést B-534 jako standardní stíhačku československého letectva. Následovala rozsáhlá sériová výroba, kdy bylo postupně zavedeno celkem pět hlavních variant. O osudech B-534 se není nutné příliš rozepisovat. Jejich kariéra je zasvěceným čtenářům dostatečně známa. Snad je ale na místě konstatování, že B-534 zkonstruované inženýrem Novotným se staly symbolem československého letectva v době mnichovské krize a symbolem odhodlání k obraně této nevelké země.

Zhruba ve stejné době jako B-534 inženýr Novotný řešil další zajímavý úkol. Vytvořit pro naše letecké akrobaty speciální letoun, na kterém by se mohli měřit se světovou špičkou. Novotný použil jako základ vylepšený starší drak BH-22 a vybavil ho motorem Walter Castor. V květnu 1934 pak byl nový stroj B-122 úspěšně zalétán. Tehdejší rotmistr Novák se i díky tomuto letounu dostal do podvědomí letecké veřejnosti v celé Evropě. I zde pochopitelně bylo co zlepšovat a tým inženýra Novotného postavil několik variant tohoto úspěšného akrobatického stroje.

Další projekty už ale bohužel tolik radosti a úspěchů nepřinesly. Firma Avia se stala díky B-534 monopolním dodavatelem stíhaček pro čs. letectvo a snad i proto vojáci na dodávky letadel jiných kategorií od Avie příliš nereflektovali. Novotný samozřejmě obesílal i soutěže na jiné kategorie letadel, ale už neuspěl. Neprosadil svůj návrh bombardérů B-42 (vítězem soutěže bylo A-100), celokovového B-46/546, ani civilní dopravní Avia 40 pro Československé aerolinie.

Navíc mu vyrostla konkurence i ve vlastní firmě. Z USA se totiž vrátil do staré vlasti inženýr Robert Nebesář a dostal u Avie zaměstnání. Jeho projekty byly smělé, ale solidnosti Novotného nedosahovaly. Nicméně i toto rozmělnění kapacit vývoje v Avii mělo neblahý vliv na práci inženýra Novotného.

Zajímavá práce se naskytla v druhé půli 30. let. Jednak se inženýr Novotný podílel na vyhodnocování snah o stavbu licenčních celokovových bombardérů (Potez 63, Bristol Blenheim apod.) a pak toto rozhodnutí i realizoval, když se podílel na úpravách sovětského typu SB-2 (u nás pod označením B-71) a přípravách jeho sériové výroby. V této souvislosti podnikl krátce před "Mnichovem" cestu do SSSR.


Ing. František Novotný (pán s motýlkem) provádí zahraniční hosty Avií (rok 1936)

Od roku 1936 pak v Avii pod Novotného vedením vyvíjeli velmi progresivně řešenou stíhačku B-35. Nový stroj plně odpovídal světové úrovni stíhaček své doby. Bohužel díky obtížím s vývojem motoru a několika dalších agregátů (zatahovací podvozek, vrtule…) se prototyp podíval do vzduchu až v době nejvyššího ohrožení republiky. Zálet provedl úspěšně dne 28. září 1938 Rudolf Dalecký. Novotný mohl být s tímto svým výtvorem a jeho výkony nadmíru spokojen. Ne tak s jeho dalšími osudy. Už za okupace pak stroj dovedl ke zlepšené variantě B-135 se zatahovacím podvozkem. Avia vyrobila pouhých 12 kusů této stíhačky pro bulharské letectvo.

Za války pak inženýr Novotný mohl jen pasivně sledovat kam vede vývoj jeho milovaného letectví. Německou okupaci snášel velmi těžce a zrovna tak špatně i omezení ve své práci. Není znám jeho podíl na činnostech Avie za okupace ani podíl na výrobě pro Luftwaffe. Faktem zůstává, že osvobození v roce 1945 se dočkal s podlomeným zdravím.

Po válce se opět pustil do práce. Pro znárodněnou Avii navrhl civilní hornoplošník Av-36 nazvaný Bojar, ale na jeho konstrukci a stavbě se už bohužel nemohl podílet. Zemřel náhle počátkem ledna 1946 ve věku devětačtyřiceti let.

Použitá literatura:
Letectví 1/1946
Letectví 24/1966
Československá letadla 1

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.68 (503 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.