Komentáře k: Reichstag

Zpět na: Reichstag
  • datum nesouhlasí

    kazoun 2 25. 12. 2007 11:29 (78.108.154.*)
    Na snímku je zcela určitě skupina průzkumníků poručíka Sorokina. Prapor nese vojín Grigorij Bulatov a
    snímek bude patřit k filmovým záběrům režiséra Karmena z 2. května 1945.
    Sorokina lze poznat podle placaté čepice a příruční brašny. Tato skupina byla pověřená vztyčením praporu 674. pluku a vztyčila jej údajně na sousoší nad hlavním vchodem 30. dubna večer.1. května v 10. hod němci provedli protiútok, došlo k požáru budovy a náměstí se dostalo pod palbu děl z Krollovy Opery, kterou němci opět dobyli zpět. Na sousoší vlály nejmíň už 3 prapory. První od skupiny Kapitána Makova,který tam vztyčil prapor za 79.střelecký sbor a v noci 1. května tam přibyl teprve slavný prapor 150. střelecké divize, který tam upevnili Kantaria s Jegorovem a poručíkem Berestem. Tento prapor byl na kupoli přenesen až 2. května po kapitulaci německé posádky v Berlíně. Snímek praporu nad kupoli z 1. května od Těmina byl dodatečně přimalován, což Těmin sám přiznal až v šedesátých letech. Osudy vlajkonosičů byly pochmurné. Jegorov zahynul při autonehodě pod vlivem alkoholu, Berest pod koly tramvaje,když se snažil odtáhnout holčičku z kolejí. Předtím byl uvězněn za zfingované odcizení peněz z prodeje vstupenek v kině a jeho reakce byla na to taková, že vyhodil vyšetřovatele z okna i se židlí! Bulatov propadl alkoholu a oběsil se.Tyto informace pocházejí z ruských webových stránek. (Poznámka: náměstí 1. května nebylo ani tak pod palbou flakové věže jako protiletalových děl postavených do přímé palby od Krollovy Opery a Braniborské brány. 2. května se podle kapitána Něustrojeva v Reichstagu vzdalo do zajetí jen 120 německých vojáků, kteří byli schování ve sklepení budovy a první sovětský voják do budovy pronikl 30. dubna až kolem 19 hod. večer. Údaj 14. 25 hod. je optimistický výmysl velitele 150. divize, generála Šatilova a šíří se jako virus celými dějinami dobývání této budovy a vztyčením Praporu Vítězství nad ní.)
  • Datum nesouhlasí zcela určitě.

    Kazoun 28. 4. 2005 16:52 (193.179.202.*)
    1. května bylo stále ještě prostranství před Reichstagem, t.j. Königsplatz pod palbou z flakové věže v ZOO.Foto může pocházet z opakování útoku pro reportéry 2. května 1945.
    • Re: Datum nesouhlasí zcela určitě.

      Oto Meyer 28. 12. 2006 20:53 (213.151.217.*)
      Pokiaľ ja viem, tak toto skutočne nieje fotografia z ozajstného útoku na Reichstag, pretože ten sa odohral v noci.
    • požiar Ríškeho snemu v r. 1933

      Lukess 30. 5. 2005 13:07 (194.114.62.*)
      Chcel by som len doplniť niečo o požiari Reichstagu z 27. februára 1933. V istej encyklopédii som objavil takéto vysvetlenie okolností:
      Na mieste činu bol zatknutý mladý holandský murár Marinus Van der Lubbe, psychicky narušený člen odštiepeneckej komunist. skupiny. Skutočne sa pokúsil o zapálenie budovy, ale použil na to iba vlastnú košeľu a je teda nepravdepodobné aby sa mu samotnému podarilo spôsobiť takú pohromu. Zmanipulovali ho. Do pivníc Reichstagu, ktoré boli v podzemí prepojené s Göringovím (vtedy šéfom pruskej polície) bytom, nacisti uložili benzín a zápalný materiál...
      Van der Lubbe ako vinník však nacistom nepostačoval, preto zatkli 3 bulharských komunistov. Po procese v Lipsku Van der Lubeho síce popravili, no bulharských komunistov oslobodili. Napriek tomu nacisti už 28.2.1933 vydali dekrét "na ochranu ľudu a štátu," ktorý obmedzoval listové tajomstvo a slobodu vyjadrovania, tlače, zhromažďovania a spolčovania. Komunistická strana bola postavená mimo zákon, jej tlač zakázaná. Zatkli 4000 komunistov, medzi nimi aj poslancov s parlament. imunitov. - Cesta k diktatúre sa začala uvoľňovať...
      • požiar Ríškeho snemu v r. 1933

        petrus 27. 10. 2005 16:23 (193.179.202.*)
        Požár Říšského sněmu je dodnešních
        dnů nevyjasněn.To co jste uvedl je
        názor poplatný minulosti.
        Najděte si na veb.de heslo
        Reichstagsbrand a jména Fritz
        Tobias a Michael S. Cullen.Oba dva
        zastávají zcela opačný názor, nejsou samozřejmě sami.
        Göring byl presidentem Reichstagu.
        Jeho palác byl spojen podzemní chodbou, která sloužila pro vytápění reichstagu a v osudnou noc ji Göering použil pro rychlý
        přesun do místa požáru aby zachránil své gobelíny a obrazy ve své pracovně.Píše o tom David Irwing ve své knize Göering.
        Je samozřejmé, že nacisté požár využili politicky.Hitlerovi to umožnilo prosadit tzv. Zmocňovací zákon, kterým začala nacistická totalita. Pro zajímavost - nacisté si zabrali pro svá zasedání budovu naproti Říšskému sněmu - bývalou Krollovou operu.Samotnou budovu Reichstagu tedy ani nepoužívali. Byla tam nemocnice, vojenská ubytovna a v roce 1945 se z ní stal významný vojenský opěrný bod.Chudák architekt budovy, Paul Wallot jistě netušil jaký vezme jeho dílo konec.
Zpět na: Reichstag
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.