První atentát na politickou postavu v ČSR, na tehdejšího předsedu vlády Karla Kramáře dne 8. ledna 1919, se nepodařil jen díky štěstí. O necelé čtyři roky později se další čelní český politik, tentokráte ministr financí a místopředseda téže politické strany Alois Rašín, stal terčem dalšího atentátu. Dne 5. ledna 1923 kolem deváté hodiny ráno šel Rašín Žitnou ulicí v Praze. Obyvatelé uslyšeli dva rychlé výstřely a následně utíkající osobu. Rašín se skácel na zem a i přes veškerou péči lékařů atentát nakonec nepřežil — po dlouhém boji zemřel až 18. února 1923. Vykonavatelem atentátu byl stejně jako v případě prvního pokusu mladý levicově orientovaný muž, konkrétně J. Šoupal. Tato skutečnost společně s dalšími událostmi mezinárodní politiky, zavdala příčinu k masovým demonstracím proti levicovým stranám a také impuls pro vznik různých krajně pravicových hnutích. Kromě toho byl následně vytvořen a schválen zákon „na ochranu republiky“.

Související sekce: