Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců

Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců
karel p. - 10. 1. 2010 - *.216.broadband3.iol.cz

Asi to sem nepatří, ale říká se, že komunisté ve volbách v roce 1946 vyhráli nejvíce v oblastech, odkud byli odsunuti Němci? Dá se to potvrdit nebo vyvrátit?

Ano, Komunistická strana Československa (KSČ) v parlamentních volbách na konci května 1946 dosáhla skutečně nejlepších výsledků v okresech původně osídlených převážně německým obyvatelstvem.

Poměrně jasně je to vidět na srovnání prvorepublikové národnostní mapy s mapou zachycující volební výsledky KSČ v květnu 1946 v jednotlivých okresech:


Národnostní mapa českých zemí podle sčítání lidu z roku 1930

Výsledky KSČ v jednotlivých okresech v květnu 1946
Jak je z mapy vidět, KSČ dosáhla nejlepších výsledků v celých severozápadních Čechách, v části severní Moravy a Slezska a několika okresech na jihu Čech a Moravy. Tedy v oblastech původně osídlených sudetskými Němci. V historicky čistě českých oblastech dosáhla nadprůměrného výsledku v části středních Čech - zejména na průmyslovém „rudém“ Kladensku, kde měla vynikající výsledky již za první republiky.

Zároveň je ale třeba dodat, že i v ostatních českých a moravských okresech se výsledek KSČ pohyboval mezi 25-45 %, což bylo ve většině případů více než u konkurenčních stran. Nejhoršího výsledku KSČ dosáhla v okrese Hlučín (pouze 13,26 %), nejlepšího pak v okrese Tachov (70,45 %).

V Čechách dosáhl celkově výsledek KSČ 43,25 % (v samotné Praze jen 36 %), zatímco v zemi Moravskoslezské 34,46 %. Na Moravě s tradičně vyšší mírou religiozity byla pro KSČ velkým soupeřem strana lidová (ČSL), která dokonce ve Zlínském volebním kraji jako v jediném kraji v českých zemích KSČ porazila (30,9 % pro KSČ oproti 36,37 % pro lidovce). V samotném okrese Zlín a ve městě Zlín ale přitom komunisté zvítězili před národními socialisty. ČSL byla výrazně venkovskou stranou, ve větších moravských městech se jí moc nedařilo. Lidovci na Moravě vyhráli i v posledních parlamentních volbách za první republiky v roce 1935 před Sudetoněmeckou stranou (SdP), v Čechách byla první SdP před čs. sociální demokracií.

Mapa volebních výsledků lidovců je v podstatě inverzní k výsledkům KSČ:
(odstíny neodpovídají mapě KSČ, u každé mapy se používá jiná stupnice)


Mapa výsledků strany národně socialistické (ČSNS) pak ukazuje, že největší podporu měla tato strana ve středních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku pak ve statutárních městech Brně, Olomouci a Opavě. Národní socialisté byli výrazně městskou stranou, ve venkovských obvodech byly jejich výsledky slabší.

V Brně a Opavě se jim dokonce podařilo nad komunisty zvítězit, v Opavě byla KSČ až třetí ještě za lidovci (v Brně nár. soc. vyhráli i v roce 1935). V Olomouci jim vítězství uniklo jen o pouhých 495 hlasů - 11 662 pro KSČ, 11 167 pro národní socialisty. V Praze a Plzni národní socialisté s KSČ prohráli jen poměrně malým rozdílem - v Praze 240 111 hlasů pro KSČ, 221 836 pro národní socialisty; v Plzni 32 915 hlasů pro KSČ, 27 986 pro národní socialisty (v roce 1935 v Praze vyhrálo Národní sjednocení).


Výsledky sociálně demokratické strany ukazují poměrně rovnoměrně rozloženou podporu, zvýšenou pak v části západních a severních Čech, na střední Moravě a na Ostravsku (tady vyhráli i v roce 1935):



Proč KSČ dosáhla nejlepších výsledků v okresech, odkud byli odsunuti Němci? V těchto okresech byla po odsunu zcela jiná sociální struktura než ve vnitrozemí. Původní německé obyvatelstvo bylo zbaveno volebního práva a odsunuto. Nové přistěhované obyvatelstvo bylo výrazně mladší, s vyšším podílem mužů a jiná byla i struktura společnosti podle vzdělanosti a podle povolání než ve vnitrozemských okresech. Roli hrála samozřejmě i jistá zavázanost za nově nabytý majetek.


V poválečných letech bylo do pohraničí nastěhováno celkem 1,8 milionu nových osadníků, většinou nemajetných, kterým byla přidělena konfiskovaná půda. Místopředseda vlády a předseda KSČ Klement Gottwald se k tomu vyjádřil např. v projevu ve Znojmě 17. března 1946:


Hned od počátku jsme odmítli pokus provést osídlení pohraničí tak, aby noví zemědělci byli hned finančně zatíženi a byli nuceni platit vysoké ceny. Prosadili jsme, že budou za tuto půdu platit hodnotou, rovnající se jedno- až dvouročnímu výnosu této půdy… Ve zvláštních případech bude přidělována do vlastnictví i zdarma. Byly hlasy, které se vyslovovaly pro vyšší úplatu. Odmítli jsme je s poukazem na to, že osídlit pohraničí českými lidmi je zájmem státu a národa…

Prosadili jsme, že držitelům usedlostí, majícím na to nárok a schopnosti, bude usedlost, půda a živý i mrtvý inventář přidělen natrvalo do vlastnictví… V příštích týdnech a měsících bude uděleno asi 120 000 dekretů českým zemědělcům, podle kterých jim budou usedlosti a půda přiděleny do plného vlastnictví… Do pohraničí nešli žádní boháči, nýbrž lidé nemajetní, a proto budou dávek z majetku a z přírůstku majetku ušetřeni… Proto se také reakce vzteká. Vidí 120 000 českých zemědělských usedlostí, které by velmi ráda zabrala sama… Je proto pochopitelné, že ze zášti pomlouvají. 

S tím také souvisí otázka „zlatokopů“. Před několika dny bylo v Praze mluveno o volbách a pravděpodobných výsledcích. Při rozhovoru padla poznámka: „Po volbách se uvidí, která strana poslala do pohraničí nejvíce zlatokopů“. Velmi ostře jsme odmítli tuto drzou urážku našich hraničářů. Zlatokopy do pohraničí neposílala vůbec žádná politická strana… Ale i když připustíme, že byly a částečně jsou zlatokopecké jevy, pak si jen představme, jak by asi tito zlatokopové vypadali za éry agrárnické. Ne s batohy a kufříky - o banky, velkostatky a továrny by se pánové dělili!

Vyjádřil se i k podpoře živnostenského stavu v pohraničí:

Podobně jako při osidlování zemědělských usedlostí chceme podpořit naše osidlování z řad drobného řemeslnictva a živnostníků. Také v tomto oboru budou předány osidlovacím úřadem desítky a desítky tisíců dekretů národním správcům živností všeho druhu. I tímto příkladem jest dokázáno, že není pravda, že dnešní vláda a zejména komunisté nepřejí drobnému živnostníku. Opak je pravda. Právě my dopomáháme českým živnostníkům k nové existenci, zatímco za prvé republiky byli přiváděni na buben Živnostenskou bankou a kartely.

V projevu na VIII. řádném sjezdu KSČ 29. března 1946 Gottwald připomenul:

Běželo především o to, vyřadit z politického života v osvobozené republice politickou reprezentaci zrádcovských klik; v českých zemích stranu agrární a národně sjednocenou a její politické odnože… Pro tyto strany nejenže nebylo a nemohlo být místo ve vládě Národní fronty Čechů a Slováků, pro ně nebylo a nemohlo být místo ani ve veřejném politickém životě osvobozené republiky. Proto byly tyto strany zakázány, resp. jejich obnova nebyla připuštěna, přičemž řadovým stoupencům, pokud se nekompromitovali spoluprací s nepřítelem, byla dána možnost politického a tvůrčího uplatnění se ve stranách Národní fronty…

Ke KSČ přešla i část voličů, kteří v době první republiky volili agrárníky. Komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš se k těmto voličům hlásil, např. 1. července 1945 na manifestaci na bělohorské pláni:

Minulou neděli při rozdělení Beranova zbytkového velkostatku jsem jasně řekl, že diferencujeme mezi poctivými členy bývalé agrární strany a touto velkostatkářskou stranou a jejími reakčními vůdci. Nespojujeme poctivé české zemědělce bývalé agrární strany s jejími Berany, Machníky a Hrubými. Ale nespojují se s touto stranou a s těmito zrádci ani poctiví členové bývalé agrární strany.

Srovnání výsledků českých stran ve volbách do poslanecké sněmovny v českých zemích v roce 1935 a 1946:


Volby
České země
Čechy
Morava a Slezsko
Agrárníci

1935
829 145
541 578
287 567
1946
-
-
-
Čs. soc. dem.
 
1935
818 667
549 578
269 089
1946
855 771
533 374
 322 397
Čs. nár. soc.
 
1935
692 675
494 478
198 197
1946  1 298 917
 898 250
 400 667
Lidovci
 
1935
570 962
255 395
315 567
1946
1 110 920
580 107
 530 813
KSČ
 
1935
559 358
384 786
174 574
1946
2 205 658
1 541 826
 663 832
Národní sjednocení
 
1935
403 891
325 916
77 975
1946
-
 - -
Živnostníci
 
1935
347 376
274 673
122 703
1946
 -  -  -
Národní obec fašistická
 
1935
134 824
87 387
47 347
1946
-
-
 -

Zatímco počet hlasů pro sociální demokracii zůstal po válce v podstatě stejný jako v posledních parlamentních volbách za první republiky, národní socialisté a lidovci počet hlasů zdvojnásobili a komunisté dokonce zčtyřnásobili. Roli hrálo i zvýšení počtu voličů - v roce 1946 mohli volit občané již od 18. roku věku (za první republiky až od 21 let), což přidalo asi půl milionu nových prvovoličů. Na rozdíl od první republiky mohli volit také příslušníci armády a Sboru národní bezpečnosti.

Počet členů KSČ na jaře 1946 dosáhl jednoho milionu, ČSNS měla asi 580 tisíc členů, soc. dem. 380 tisíc a lidovci 370 tisíc.

Vítězné strany v jednotlivých okresech ve volbách v květnu 1946:

Na Slovensku, kde k tak rozsáhlým přesunům obyvatel nedošlo, byla podpora Komunistické strany Slovenska rozložena více rovnoměrně včetně jižních oblastí obývaných Maďary. Výrazně vyšší byla pouze v některých okresech na středním Slovensku a znatelně nižší na východě:


Mapa volebních výsledků Komunistické strany Slovenska

Podle tvrzení některých dobových politiků mělo volby ovlivnit i to, že části voličů bylo volební právo odebráno pro provinění na základě tzv. malého dekretu. Zejména v Praze si národní socialisté, když tady s komunisty prohráli o osmnáct tisíc hlasů, stěžovali na na údajné obeslání dvaceti tisíc Pražanů těsně před volbami. Ve skutečnosti bylo takto zbaveno volebního práva v celých Čechách jen 20 027 lidí; do tohoto čísla spadají také osoby právoplatně odsouzené, zbavené svéprávnosti a osoby, jimž nebylo přiznáno, resp. vráceno čs. občanství. V zemi moravskoslezské bylo volebního práva zbaveno 11 475 lidí. Výsledky to tedy mohlo ovlivnit jen zcela marginálně.

Prokop Drtina si na jednání výkonného výboru ČSNS úspěch komunistů vysvětloval následovně:

Komunisté přicházeli [z emigrace] jako strana, která si byla jista svou pozicí, která měla přesný podrobný plán, na němž pracovala celou dobu války, ale měla také za sebou po celou dobu války soustavnou práci…

Svět jde doleva a jde silně doleva jako po každé válce… Žádnou prací jsme nemohli dohonit tento předskok, který komunisté měli v této tendenci doby, v tom, že svět jde doleva…

[Komunistická strana] byla jedinou stranou, která nebyla vládní stranou v první republice. To byla zřejmá výhoda. My všichni jsme byli zatíženi… Naproti tomu komunisté měli tu výhodu neviny za vládní práci a za všechny chyby, nedostatky, omyly a také pověry, které o tom panovaly ve veřejnosti po roce 1938, když se stát a režim zhroutily. Oni mohli dokazovat, že všechno nedobré, co na první republice potírali, bylo způsobeno druhými… To je také důvod, sestry a bratři, proč komunisté nám vnutili tento stranický systém, který dnes máme. Vždyť my jsme jej nechtěli!

To, co bylo z jejich požadavků uskutečněno ve vládě v prvním roce budování nového státu, bylo zase vyhlašováno jen jako jejich úspěch…

Dále měl vliv nesporně malý retribuční dekret i důsledky, které se z toho provedly. To nás připravilo o pár tisíc hlasů, o tom není pochyb, v samé Praze nejspíše o pár desítek tisíc hlasů, které byly rozhodující proto, abychom byli stranou první…

My jsme si, sestry a bratři, říkali, že tyto volby rozhodne vesnice a právem tam byla ta neznámá, především na vesnicích, na venkově. A vesnice rozhodla pro komunisty. Ale ne jednoznačně… Sestry a bratři, to, že nás venkov zklamal, vždyť to má příčinu ne v Moskvě a v Košicích, ale v první republice a ve Švehlovi a v celé té činnosti agrarismu. Fakt, že je tato strana [agrární] rozbita, že je to její definitivní konec, je kladem pro celou republiku a pro její budoucí vývoj. Tím se nechci dotknout žádného příslušníka bývalé strany agrární, ale já konstatuji, jak to byl pochybený systém.


Celkem v českých zemích nevolilo 339 926 lidí, z toho v Čechách 226 319 a v Zemi moravskoslezské 113 607 lidí:

Volební kraj
Vol. listiny
Skutečně volilo
Nevolilo
Praha
715 539
666 194
49 345
Kladno
252 609
237 041
15 568
Mladá Boleslav
226 930
215 186
11 744
Praha-venkov
328 720
310 252
18 468
Karlovy Vary
81 457
84 307

Ústí nad Labem
258 396
244 114
14 282
Liberec
221 614
207 194
14 420
Hradec Králové
333 654
314 891
18 763
Pardubice
278 403
263 039
15 364
Havlíčkův Brod
233 294
215 933
17 361
Tábor
198 218
183 859
14 359
České Budějovice
282 782
266 299
16 483
Jihlava
231 579
218 134
13 455
Brno
543 119
516 092
27 027
Olomouc
415 824
397 371
18 453
Zlín
306 718
279 129
27 589
Moravská Ostrava
429 956
399 956
30 000
Opava
122 593
115 500
7093

Bílé lístky ve volbách výraznou roli nehrály, v českých zemích tvořily pouze 0,35 procent hlasů.

Celkové volební výsledky:

České země
KSČ
2 205 658
40,17%
Národní socialisté
1 298 917
23,66%
Lidovci
1 110 920
20,23%
Sociální demokracie
855 771
15,59%
Bílé lístky
19 430
0,35%
Čechy
KSČ
1 541 826
43,25%
Národní socialisté
898 250
25,20%
Lidovci
580 107
16,27%
Sociální demokracie
533 374
14,96%
Morava a Slezsko
KSČ
663 832
34,46%
Lidovci
530 813
27,56%
Národní socialisté
400 667
20,80%
Sociální demokracie
322 397
16,74%
Slovensko
Demokratická strana
988 275
61,43%
KSS
490 257
30,48%
Strana slobody
67 575
4,20%
Strana práce
49 983
3,11%
Bílé lístky
12 625
0,79%

Výsledky podle volebních krajů:

Volební kraj
komunisté
lidovci
soc. dem.
nár. soc.
Hl. m. Praha
240 111
105 565
96 904
221 836
Kladno
127 005
20 696
34 792
54 124
Mladá Boleslav
94 145
30 511
26 668
63 278
Praha-venkov-jih
146 044
42 231
44 770
76 516
Plzeň
159 775
50 167
66 635
78 496
Karlovy Vary
44 048
6179
14 260
19 426
Ústí nad Labem
137 905
10 666
46 554
48 000
Liberec
100 116
22 058
31 922
52 190
Hradec Králové
124 298
61 165
47 108
81 254
Pardubice
94 031
63 606
46 774
57 786
Havlíčkův Brod
89 255
52 043
27 121
46 922
Tábor
73 070
50 202
17 964
42 030
České Budějovice
112 023
65 023
31 992
56 392
Jihlava
84 286
69 872
25 757
37 382
Brno
174 518
138 415
74 223  128 248 
Olomouc
128 852
110 596
73 038
83 525 
Zlín 86 266
101 517
39 761  50 726 
Moravská Ostrava 151 668  79 789  86 255  78 968 
Opava 38 242  30 604
23 363  22 818 

Výsledky v některých městech:


komunisté
lidovci
soc. dem.
nár. soc.
Brno
58 620
33 412
28 228
60 385
Hradec Králové
13 588
5253
7165
11 382
Chomutov
6451
629
2343
2436 
Karlovy Vary
2680
974
1451
2612
Kladno
6319
1278
2068
3513
Klatovy
3022
1567
1658
3254
Kroměříž
3480
3275
1577
3324 
Liberec
10 325
2023
5669
7163
Moravská Ostrava
47 357
13 694
23 586
24 793
Olomouc
11 662
7854
8278
11 167
Opava
3278
3948
2432
4700
Plzeň
32 915
9399
16 502
27 986
Praha
240 111
105 565
96 904
221 836
Prostějov
4819
2090
1060  2531 
Rakovník
3945  497
1284
2573
Teplice
4309
956
2605
2703 
Třebíč
5694  2875  1372
2950 
Vyškov
2399
2090
1060
2531
Zlín
10 325
3638
3855
9260
Znojmo 4343
2000
2603
3178


Předvolební leták KSČ

Vojtěch Šír - 5. 4. 2010