Radola Gajda v protektorátu

Radola Gajda v protektorátu
djbeat - 18. 2. 2008 - *.92.broadband5.iol.cz

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, kolik českých občanů Sudet bylo nuceno sloužit v německých ozbrojených silách a ještě bych se rád dozvěděl, jakou funkci v protektorátu zastával Radola Gajda. Děkuji

Dobrý den.

1) Češi, tj. osoby hlásící se v tzv. Sudetech k české národnosti, nemohli sloužit v německých ozbrojených silách. Je ale možné, že někteří Češi se přihlásili k německé národnosti, a proto museli narukovat do Wehrmachtu. Speciálním případem je pak, na rozdíl od Sudet, Hlučínsko. Bylo pojímáno jako Německu navrácené území, které již dříve v minulosti přímo tvořilo jeho součást (tzv. Altreich), takže v něm pro osoby hlásící se k české národnosti žádná specifika neplatila. Také na Těšínsku bylo mnoho Čechů donuceno podepsat tzv. Volksliste a tím se stát říšskými občany.

více viz

2) Radola Gajda (roz. Rudolf Geidl) v době Protektorátu Čechy a Morava žádnou významnou funkci nezastával. V době tzv. druhé — Česko-Slovenské — republiky byl rehabilitován,1 za což měl Národní obec fašistickou (N.O.F.) převést pod křídla politické strany vládní a vládnoucí, Strany národní jednoty (SNJ). Přesto si ale N.O.F. zachovala svou vlastní strukturu a program SNJ vlastně nikdy plně nepřijala. Dne 15. března 1939 porušil Gajda jím podepsanou dohodu o své rehabilitaci ze 4. března 1939, protože vydal provolání, v němž stoupence N.O.F., resp. Národního tábora, vyzýval k převzetí moci v zemi:

Českému národu v zemích koruny svatováclavské.

V dnešní těžké době volám vás ke spolupráci bez rozdílu stavů. Rolníky, dělníky, obchodníky, živnostníky a všechny pracovníky svobodných povolání. Volám členy Sokola, Orlaa, střelectva, Národních jednot, Národních gard, vojenských organizací a studentských spolků.

Jednotnost jednání a rozhodování ukládá nám všem, abychom bez rozdílu a ohledů na dosavadní svazky se spojili a podrobili jednotnému vedení, které tímto přejímám!

Vyzývám zároveň ke klidu a pořádku, který je zejména v přítomné době bezpodmínečně nutný!

Zřídil jsem pracovní výbor z osob národně osvědčených a spolehlivých, v němž jsou všechny složky národa.

Zpravím vás v nejbližších hodinách o postupu, který uznávám za prospěšný pro náš národ.

Zatím se všichni hlaste ve školních budovách v Praze I., Uhelný trh č. 4, kde je zřízen hlavní stan fašistického Národního tábora.

V Praze 15. III. 1939                 generál Rudolf Gajda


a Orel = katolická mládežnická tělovýchovná organizace pod záštitou Československé strany lidové (ČsL)

NA, f. ČSNS, karton (k.) 486.


Tato událost byla součástí vzniku a zahájení činnosti tzv. Českého národního výboru (svatováclavského)2, kde si členové různých politických seskupení na okraji politického spektra (Vlajka, Akce národní obrody3 a N.O.F.) rozdělovali ministerská křesla — zde je nutno uvést, že ve výboru se nacházeli i příslušníci SNJ a Národní strany práce, kteří jako svůj důvod pro vstup uváděli hlídání činnosti výboru, což se jim koneckonců podařilo.

Článek z Českého slova o zastavení činnosti Českého národního výboru ze dne 18. března 1939
Němečtí okupanti však dali před radikály, kterými většina Čechů opovrhovala, jednoznačně přednost přední české politické reprezentaci z druhé republiky. Proto byl Český národní výbor dne 17. března 1939 rozpuštěn a jeho předseda Gajda dostal za úkol přivést členy různých fašistických skupin do řad jediné povolené politické organizace — Národního souručenství (NS). Za tímto účelem vydal veřejné provolání určené členstvu N.O.F., které ve většině případů uposlechlo jeho výzvy a rozmnožilo počet stoupenců NS:

Český lide!

Obracím se dnes na svoje přátele, bývalé stoupence a příslušníky Národní obce fašistické, Národního tábora a vůbec české nacionalisty. Jde o celonárodní soustředění. Po úplné dohodě s představiteli politické moci v našem národě, postavil jsem do služeb této vznešené myšlenky všechny svoje přátele a bývalé stoupence, Český národní výbor a všechny Vás z krajských, okresních i místních národních výborůb, jakož i všech ostatních složek organisačních. Výsledky této dohody se projeví v nejbližší době.

Veškerá naše politická činnost musí býti sjednocena a ucelena. Pan president poděkoval mně i všem členům Českého národního výboru. Tlumočím jeho díky všem členům místních národních výborů. Tímto končí další ustavování i činnost českých národních výborů a budou všichni spolupracovati podle pokynů se mnou v Národním souručenství. V této době jest povinností každého Čecha, zachovati kázeň, naprostý pořádek a pevnou důvěru v budoucnost. Upusťte ode všech samovolných činů, neboť vše, co bude třeba zaříditi, stane se zákonitou cestou.

Kdo by chtěl zneužíti aneb zneužívá mého jména k nějaké nezákonné akci, jedná proti mé vůli a poškozuje naši společnou věc národní. Proto pozor na provokatéry! Vystupujte sebevědomě jako hrdí národovci, kteří slouží oddaně svému národu a vlasti a pamatujte, že výbor Národního souručenství jest jediným politickým mluvčím českého národa.

generál Rudolf Gajda


b Vedle hlavního výboru byly zřízeny výbory v různých regionech.

NA, f. ČSNS, k. 486.


Zbytek období okupace Českých zemí Němci, pobýval R. Gajda v ústranní svého jihočeského statku mimo veřejné dění, kde pravděpodobně pomáhal domácímu odboji v jeho činnosti. Přesto v souvislosti s plánováním atentátu na území Protektorátu padlo i jméno R. Gajdy.

Zdroje

Archivní prameny:
  • Národní archiv (NA), fond (f.) Česká strana národně socialistická 1848-1999 (ČSNS)
Dobový tisk:
  • České slovo, 18. 3. 1939, č. 67, s. 2.
Literatura:
  • Miroslav GREGOROVIČ, Kapitoly o českém fašismu, Praha 1995.
  • Antonín KLIMEK — Petr HOFMAN, Vítěz, který prohrál, Praha 1999.
  • Jan KUKLÍK — Jan GEBHART, Druhá republika 1938-1939, Praha 2004.
  • TÍŽ, Velké dějiny Zemí koruny české XVa, Praha 2006.
  • Tomáš Pasák, Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945, Praha 1999.
  • Jaromír PAVLÍČEK, Český fašismus, In: Pavel MAREK — Jiří MALÍŘ, Politické strany 1861-2004, I. díl (1861-1938), Brno 2005, s. 629-653.
  • Jan RATAJ, O autoritativní národní stát, Praha 1997.
  • Ivan ŠEDIVÝ, Gajdova aféra, Český časopis historický, 1994, č. 4, s. 732-758.



1 V r. 1926 byl tehdy vysoce postavený československý generál Radola Gajda obviněn ze spolupráce se sovětskými agenty v ČSR a ze styků s českými fašisty. Po dlouhém řízení před Kárným výborem Ministerstva národní obrany (MNO) a Odvolacím kárným výborem MNO byl Gajda degradován. Spor dále pokračoval u civilních orgánů, ale příliš se vlekl a důkazy se ukázaly být nepřesvědčivé a nedostatečné. Tyto události vešly ve známost jako tzv. Gajdova aféra, jež dlouho hýbala tehdejším veřejným míněním. Antonín KLIMEK, Vítěz, který prohrál, Praha 1999. Srv. Ivan ŠEDIVÝ, Gajdova aféra, Český časopis historický, 1994, č. 4, s. 732-758.

2 K činnosti Českého národního výboru (svatováclavského) viz Tomáš PASÁK, K činnosti Českého národního výboru na počátku okupace, AUC, 1963, s. 289-314.

3 Akce národní obrody (ANO) vznikla v době druhé republiky na konci října 1938. Mezi členy hnutí patřil např. i velmi známý legionář a spisovatel Rudolf Medek, nacionalistický rektor Univerzity Karlovy z poloviny třicátých let Karel Domin, generál Josef Šnejdárek, skupina vydávající periodikum Znova a další. ANO byla názorově nejednotná a postupem doby obměnila členstvo a předsedu (K. Domina) až se její název změnil na Svaz národní obrody. Jaromír PAVLÍČEK, Český fašismus, In: Pavel MAREK — Jiří MALÍŘ, Politické strany 1861-2004, I. díl (1861-1938), Brno 2005, s. 646-647.; Jan RATAJ,
O autoritativní národní stát, Praha 1997, s. 71-72.

bush - 15. 4. 2008

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.