Dotazy > Československo, Mnichov, protektorát, odboj > První stanné právo v protektorátu

Dobrý den, rád bych se zeptal, od kdy do kdy bylo první stanné právo a kolik lidí bylo zastřeleno? Děkuji.

První stanné právo (28. 9. 1941 - 20. 1. 1942) v protektorátu Čechy a Morava bylo vyhlášeno po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy. Heydrich nejprve 27. září 1941 vydal „Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu“, které mu umožňovalo takový stav v protektorátu vyhlásit s tím, že jsou „dovoleny odchylky od platného práva“, a že „říšský protektor může přenést tato mimořádná oprávnění na jemu podřízené orgány“.

Následně pak Heydrich od 28. září 1941 civilní stav výjimečný (stanné právo) vyhlásil:

• 28. září 1941 od 12 hodin v obvodech oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Kladno - viz Heydrichův výnos
• od 1. října 1941 od 19 hodin byl rozšířen i na tři politické okresy oberlandrátu Zlín: Hodonín, Uherský Brod a Uherské Hradiště
• od 1. prosince 1941 byl v oberlandrátech Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Kladno a Zlín civilní stav výjimečný zrušen a zůstával jen v oberlandrátech Praha a Brno
  
• v Praze a Brně byl zrušen 20. ledna 1942

V Praze a Brně (s pobočkami v Olomouci a Ostravě) od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 začaly fungovat zvláštní stanné soudy složené z příslušníků bezpečnostní policie a bezpečnostní služby (SD). Soudy ustanovoval říšský protektor, ve zvláště složitých případech mohl navrhnout přesunout řízení k Lidovému soudnímu dvoru v Berlíně (šlo např. o případ gen. Eliáše nebo primátora Klapky).

Stanný soud tvořili předseda, dva přísedící, žalobce a tlumočník. Zřízeny byly v Praze a Brně a brněnský soud měl ještě pobočky v Olomouci a Ostravě, kde se ale nemohl vynášet trest smrti, pouze předání gestapu nebo osvobození.

Stanné soudy mohly vynést pouze jeden ze tří možných rozsudků:

• osvobození - to se dělo pochopitelně minimálně, ale k několika případům došlo
• trest smrti - ten se pak ihned vykonával, během prvního stanného práva v Praze v Ruzyňské jízdárně, v Brně v Kounicových kolejích - viz popraviště v protektorátu. Od prosince 1941 byli odsouzení k smrti odesíláni k likvidaci do Mauthausenu.
• předání gestapu - to znamenalo odeslání do koncentračního tábora s označením R.U. (Rückkehr unerwünscht - návrat nežádoucí), tedy také skoro jistou smrt. 29. září 1941 bylo rozhodnuto, že odsouzení z Prahy a Brna budou posíláni výhradně do Mauthausenu, z Ostravy byli posíláni do Osvětimi.

Heydrichovo nařízení z 27. září 1941 stanovilo, že „rozsudky stanných soudů jsou nenapadnutelné a budou okamžitě provedeny. Rozsudky budou vykonány zastřelením nebo oběšením“. K oběšení byli zpravidla odsouzeni lidé za hospodářské trestné činy a Židé.

Stannému soudu v Praze v přízemí Petschkova paláce předsedal zástupce šéfa pražského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada J. E. Illmer. Stannému soudu v Brně předsedali střídavě šéf brněnského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada W. Nölle, jeho zástupce SS-Sturmbannführer vládní rada B. Letow, šéf brněnského SD SS-Sturmbannführer O. Ernesty, SS-Hauptsturmführer kriminální komisař E. Taudt, SS-Hauptsturmführer kriminální rada O. Koslowski a další, kteří se i střídali v roli přísedících. Brněnský stanný soud zasedal v budově právnické fakulty Masarykovy university.

Činnost policejních stanných soudů byla zcela formální, o žádné skutečné soudy nešlo - gestapo podalo návrh osob k odsouzení a předseda stanného soudu (většinou nadřízený toho, kdo návrh podal) ho často jen podepsal, neprobíhalo žádné přelíčení. Rozsudek se pak dálnopisem poslal ke schválení vyššímu vedoucímu SS a policie v protektorátu SS-Gruppenführerovi K. H. Frankovi, který ho vždy obratem potvrzoval. Odsouzení k odeslání do koncentračního tábora mnohdy ani nevěděli, že byli odsouzeni. Běžné bylo i odsuzování lidí z oblastí, kde stanné právo vyhlášeno nebylo (minimálně 37 popravených) nebo za skutky provedené ještě před jeho vyhlášením.

Např. 30. října 1941 předseda pražského stanného soudu Illmer zaslal K. H. Frankovi návrh k odsouzení sedmi vyjmenovaných osob a „40 dalších protektorátních příslušníků“, aby „osoby jmenované sub 1-7 byly odsouzeny k smrti a zbytek (40 dalších osob) předán gestapu k umístění v koncentračním táboře“. S uvedeným „zbytkem“ nebylo vedeno ani žádné formální řízení, předseda soudu a následně K. H. Frank pouze podepsali jejich seznam.

Dne 6. listopadu 1941 Illmer Frankovi navrhl, aby popravy byly dále již konány v koncentračním táboře (Mauthausen), což bylo schváleno:


V Brně se poslední popravy konaly 19. listopadu 1941 a v Praze 28. listopadu 1941 (24 osob mělo být v Praze mimořádně zastřeleno ještě 19. ledna 1942). Ostatní odsouzení již byli posíláni k likvidaci do Mauthausenu.

Hlášení gestapa o činnosti stanných soudů od 28. září 1941 do 28. listopadu 1941 shrnovalo:

Datum	Místo	trest smrti	zastřeleno	oběšeno	předáno gestapu (odesláno do KT)	osvobozeno
28. září 1941	Praha	4 [4]	4 [4]	-	-	-
	Brno	2 [2]	2	-	-	-
29. září 1941	Praha	20 [20]	20 [20]	-	-	-
	Brno	-	-	-	-	-
30. září 1941	Praha	29 [29]	29 [29]	-	157	1
	Brno	29 [29]	29	-	100	1
1. října 1941	Praha	24 [21]	20 [17]	4 [4H]	130	3
	Brno	15 [15]	9	6	87	1
2. října 1941	Praha	17 [17]	14 [14]	3 [3Ž]	75	3
	Brno	2 [2]	2	2	35	-
3. října 1941	Praha	2 [2]	2 [2]	- [-]	35	-
	Brno	12 [12]	6	6	96	2
4. října 1941	Praha	4 [6]	2 [2]	2 [2Ž]	-	-
	Brno	3 [3]	1	2	3	3
6. října 1941	Praha	-	-	-	-	-
	Brno	5 [5]	5	-	-	-
7. října 1941	Praha	3 [3]	- [1]	3 [1H + 1Ž]	15	4
	Brno	3 [3]	-	3	-	-
8. října 1941	Praha	9 [9]	- [9]	9 [9H]	24	-
	Brno	5 [5]	-	5	-	-
9. října 1941	Praha	6 [7]	-	6 [4H + 3Ž]	11	3
	Brno	5 [5]	2	3	35	1
10. října 1941	Praha	- [20]	- [3]	- [16H + 1Ž]	-	-
	Brno	- [5]	- [2]	- [3]	-	-
11. října 1941	Praha	- [10]	- [-]	- [8H + 2Ž]	-	-
	Brno	- [5]	- [-]	- [5]	-	-
13. října 1941	Praha	20 [8]	3 [5]	17 [1H + 2Ž]	18	-
	Brno	5 [-]	5 [-]	- [-]	25	1
14. října 1941	Praha	6 [6]	6 [-]	- [6H]	31	2
	Brno	6 [6]	?	?	13	-
15. října 1941	Praha	4 [4]	4 [3]	- [1H]	6	-
	Brno	4 [4]	4 [4]	- [-]	27	2
17. října 1941	Praha	9 [9]	9 [4]	- [2H + 3Ž]	54	-
	Brno	8 [8]	8 [8]	- [-]	1	1
18. října 1941	Praha	12 [12]	12 [1]	- [6H + 5Ž]	15	-
	Brno	-	-	-	3	-
25. října 1941	Praha	-	-	-	-	-
	Brno	6 [6]	6 [6]	- [-]	26	1
28. října 1941	Praha	-	-	-	-	-
	Brno	-	-	-	25	-
29. října 1941	Praha	-	-	-	-	-
	Brno	9 [9]	9 [9]	- [-]	8	-
30. října 1941	Praha	-	-	-	78	-
	Brno	-	-	-	-	-
31. října 1941	Praha	4 [4]	4 [3]	- [1H]	-	-
	Brno	-	-	-	-	-
5. listopadu 1941	Praha	5 [5]	5 [-]	- [5H]	2	-
	Brno	-	-	-	12	-
6. listopadu 1941	Praha	-	-	-	30	-
	Brno	-	-	-	28	-
7. listopadu 1941	Praha	-	-	-	-	-
	Brno	8 [8]	8 [8]	- [-]	-	-
11. listopadu 1941	Praha	7 [7]	7 [7]	- [-]	60	-
	Brno	-	-	-	24	-
13. listopadu 1941	Praha	-	-	-	-	-
	Brno	5 [5]	[-]	[5]	-	-
17. listopadu 1941	Praha	4 [4]	4 [4]	- [-]	-	-
	Brno	-	-	-	-	-
19. listopadu 1941	Praha	5 [-]	5 [-]	- [-]	-	-
	Brno	- [5]	- [5]	- [-]	-	-
22. listopadu 1941	Praha	- [3]	- [2]	- [1Ž]	-	-
	Brno	5 [-]	5 [-]	- [-]	-	-
25. listopadu 1941	Praha	6 [7]	6 [7]	- [-]	-	1
	Brno	-			-	-
28. listopadu 1941	Praha	5 [5]	5 [4]	- [1Ž]	-	-
	Brno	-			-	-
Trestu smrti provazem se uděloval zpravidla za hospodářské (H) trestné činy nebo šlo o Židy (Ž). V hranaté závorce uveden počet podle seznamu popravených od Z. Kukánové pro Prahu a ze seznamu F. Vaška a Z. Štěpánka pro Brno.

Z. Kukánová pro Prahu shrnuje celkové počty odsouzených k smrti v jednotlivých měsících:

Praha	odsouzeno k smrti
září 1941	53
říjen 1941	139
listopad 1941	31
leden 1942	24
celkem	247

Pro Brno údaje O. Sládka a v závorce údaje F. Vaška a Z. Štěpánka:

Brno	trest smrti	předáno gestapu	osvobozeno
září 1941	31	100	1
říjen 1941	93	401	13
listopad 1941	29 (18)	64	-
prosinec 1941	34	120	3
leden 1942	52 (39)	113	-
celkem	239 (215)	798	17

Celkem stanné soudy podle O. Sládka během prvního stanného práva od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 podle ne zcela úplných údajů odsoudily k trestu smrti 486 osob a 2242 poslaly do koncentračních táborů:

	trest smrti	posláni do KT
Praha	247	1344
Brno	239 (215)	798
Ostrava	0	100
Olomouc	0	?
V závorce pro Brno počet podle Z. Štěpánka a F. Vaška. Jednomu z odsouzených k smrti v Brně se podařilo utéct, skutečně popravených bylo 214.

Sám Reinhard Heydrich ve svém projevu 4. února 1942 před německými funkcionáři a úředníky v Německém sálu v Praze k prvnímu stannému právu uvedl:



Literatura:

• O. Sládek, Zločinná role gestapa, Praha 1986
• F. Vašek - Z. Štěpánek, První a druhé stanné právo na Moravě, Brno 2001
• Č. Amort, Heydrichiáda, Praha 1965
• KSČ proti nacismu, Praha 1971
• Heydrichova okupační politika v dokumentech, Praha 1987
• J. Kárný - J. Milotová (ed.), Protektorátní politika Reinharda Heydricha, Praha 1991
  
• Český antifašismus a odboj, Praha 1988
• Z. Kukánová, Příspěvek k dějinám prvního stanného práva v letech 1941-1942, in: Archivní časopis č. 1/1984
  
• Z. Kukánová, Seznam osob popravených za prvního stanného práva v Praze ve dnech 28. září až 28. listopadu 1941, in: Pražský sborník historický XVIII (1985)
  
• J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt 1939-1941, Praha 2002