Fronta.cz - druhá světová válka - www.fronta.cz
Jakékoli přebírání, přetiskování, kopírování a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka
je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno.
Dotazy > Československo, Mnichov, protektorát, odboj > První stanné právo v protektorátu
Dotaz
Pavel Novotný - 3. 4. 2010 - *.73.broadband4.iol.cz
Dobrý den,
rád bych se zeptal, od kdy do kdy bylo první stanné právo a kolik lidí bylo zastřeleno? Děkuji.
První stanné právo (28. 9. 1941 - 20. 1. 1942) v protektorátu Čechy a Morava bylo vyhlášeno po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy. Heydrich nejprve 27. září 1941 vydal „Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu“, které mu umožňovalo takový stav v protektorátu vyhlásit s tím, že jsou „dovoleny odchylky od platného práva“, a že „říšský protektor může přenést tato mimořádná oprávnění na jemu podřízené orgány“.
Následně pak Heydrich od 28. září 1941 civilní stav výjimečný (stanné právo) vyhlásil:

V Praze a Brně (s pobočkami v Olomouci a Ostravě) od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 začaly fungovat zvláštní stanné soudy složené z příslušníků bezpečnostní policie a bezpečnostní služby (SD). Soudy ustanovoval říšský protektor, ve zvláště složitých případech mohl navrhnout přesunout řízení k Lidovému soudnímu dvoru v Berlíně (šlo např. o případ gen. Eliáše nebo primátora Klapky).
Stanný soud tvořili předseda, dva přísedící, žalobce a tlumočník. Zřízeny byly v Praze a Brně a brněnský soud měl ještě pobočky v Olomouci a Ostravě, kde se ale nemohl vynášet trest smrti, pouze předání gestapu nebo osvobození.
Stanné soudy mohly vynést pouze jeden ze tří možných rozsudků:

Polední list 10. října 1941
Heydrichovo nařízení z 27. září 1941 stanovilo, že „rozsudky stanných soudů jsou nenapadnutelné a budou okamžitě provedeny. Rozsudky budou vykonány zastřelením nebo oběšením“. K oběšení byli zpravidla odsouzeni lidé za hospodářské trestné činy a Židé.
Stannému soudu v Praze v přízemí Petschkova paláce předsedal zástupce šéfa pražského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada J. E. Illmer. Stannému soudu v Brně předsedali střídavě šéf brněnského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada W. Nölle, jeho zástupce SS-Sturmbannführer vládní rada B. Letow, šéf brněnského SD SS-Sturmbannführer O. Ernesty, SS-Hauptsturmführer kriminální komisař E. Taudt, SS-Hauptsturmführer kriminální rada O. Koslowski a další, kteří se i střídali v roli přísedících. Brněnský stanný soud zasedal v budově právnické fakulty Masarykovy university.
Činnost policejních stanných soudů byla zcela formální, o žádné skutečné soudy nešlo - gestapo podalo návrh osob k odsouzení a předseda stanného soudu (většinou nadřízený toho, kdo návrh podal) ho často jen podepsal, neprobíhalo žádné přelíčení. Rozsudek se pak dálnopisem poslal ke schválení vyššímu vedoucímu SS a policie v protektorátu SS-Gruppenführerovi K. H. Frankovi, který ho vždy obratem potvrzoval. Odsouzení k odeslání do koncentračního tábora mnohdy ani nevěděli, že byli odsouzeni. Běžné bylo i odsuzování lidí z oblastí, kde stanné právo vyhlášeno nebylo (minimálně 37 popravených) nebo za skutky provedené ještě před jeho vyhlášením.
Např. 30. října 1941 předseda pražského stanného soudu Illmer zaslal K. H. Frankovi návrh k odsouzení sedmi vyjmenovaných osob a „40 dalších protektorátních příslušníků“, aby „osoby jmenované sub 1-7 byly odsouzeny k smrti a zbytek (40 dalších osob) předán gestapu k umístění v koncentračním táboře“. S uvedeným „zbytkem“ nebylo vedeno ani žádné formální řízení, předseda soudu a následně K. H. Frank pouze podepsali jejich seznam.
Dne 6. listopadu 1941 Illmer Frankovi navrhl, aby popravy byly dále již konány v koncentračním táboře (Mauthausen), což bylo schváleno:
V Brně se poslední popravy konaly 19. listopadu 1941 a v Praze 28. listopadu 1941 (24 osob mělo být v Praze mimořádně zastřeleno ještě 19. ledna 1942). Ostatní odsouzení již byli posíláni k likvidaci do Mauthausenu.
Hlášení gestapa o činnosti stanných soudů od 28. září 1941 do 28. listopadu 1941 shrnovalo:
Z. Kukánová pro Prahu shrnuje celkové počty odsouzených k smrti v jednotlivých měsících:
Pro Brno údaje O. Sládka a v závorce údaje F. Vaška a Z. Štěpánka:
Celkem stanné soudy podle O. Sládka během prvního stanného práva od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 podle ne zcela úplných údajů odsoudily k trestu smrti 486 osob a 2242 poslaly do koncentračních táborů:
Sám Reinhard Heydrich ve svém projevu 4. února 1942 před německými funkcionáři a úředníky v Německém sálu v Praze k prvnímu stannému právu uvedl:
Literatura:
Následně pak Heydrich od 28. září 1941 civilní stav výjimečný (stanné právo) vyhlásil:
- 28. září 1941 od 12 hodin v obvodech oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Kladno - viz Heydrichův výnos
- od 1. října 1941 od 19 hodin byl rozšířen i na tři politické okresy oberlandrátu Zlín: Hodonín, Uherský Brod a Uherské Hradiště
- od 1. prosince 1941 byl v oberlandrátech Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Kladno a Zlín civilní stav výjimečný zrušen a zůstával jen v oberlandrátech Praha a Brno
- v Praze a Brně byl zrušen 20. ledna 1942

V Praze a Brně (s pobočkami v Olomouci a Ostravě) od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 začaly fungovat zvláštní stanné soudy složené z příslušníků bezpečnostní policie a bezpečnostní služby (SD). Soudy ustanovoval říšský protektor, ve zvláště složitých případech mohl navrhnout přesunout řízení k Lidovému soudnímu dvoru v Berlíně (šlo např. o případ gen. Eliáše nebo primátora Klapky).
Stanný soud tvořili předseda, dva přísedící, žalobce a tlumočník. Zřízeny byly v Praze a Brně a brněnský soud měl ještě pobočky v Olomouci a Ostravě, kde se ale nemohl vynášet trest smrti, pouze předání gestapu nebo osvobození.
Stanné soudy mohly vynést pouze jeden ze tří možných rozsudků:
- osvobození - to se dělo pochopitelně minimálně, ale k několika případům došlo
- trest smrti - ten se pak ihned vykonával, během prvního stanného práva v Praze v Ruzyňské jízdárně, v Brně v Kounicových kolejích - viz popraviště v protektorátu. Od prosince 1941 byli odsouzení k smrti odesíláni k likvidaci do Mauthausenu.
- předání gestapu - to znamenalo odeslání do koncentračního tábora s označením R.U. (Rückkehr unerwünscht - návrat nežádoucí), tedy také skoro jistou smrt. 29. září 1941 bylo rozhodnuto, že odsouzení z Prahy a Brna budou posíláni výhradně do Mauthausenu, z Ostravy byli posíláni do Osvětimi.

Polední list 10. října 1941
Stannému soudu v Praze v přízemí Petschkova paláce předsedal zástupce šéfa pražského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada J. E. Illmer. Stannému soudu v Brně předsedali střídavě šéf brněnského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada W. Nölle, jeho zástupce SS-Sturmbannführer vládní rada B. Letow, šéf brněnského SD SS-Sturmbannführer O. Ernesty, SS-Hauptsturmführer kriminální komisař E. Taudt, SS-Hauptsturmführer kriminální rada O. Koslowski a další, kteří se i střídali v roli přísedících. Brněnský stanný soud zasedal v budově právnické fakulty Masarykovy university.
Činnost policejních stanných soudů byla zcela formální, o žádné skutečné soudy nešlo - gestapo podalo návrh osob k odsouzení a předseda stanného soudu (většinou nadřízený toho, kdo návrh podal) ho často jen podepsal, neprobíhalo žádné přelíčení. Rozsudek se pak dálnopisem poslal ke schválení vyššímu vedoucímu SS a policie v protektorátu SS-Gruppenführerovi K. H. Frankovi, který ho vždy obratem potvrzoval. Odsouzení k odeslání do koncentračního tábora mnohdy ani nevěděli, že byli odsouzeni. Běžné bylo i odsuzování lidí z oblastí, kde stanné právo vyhlášeno nebylo (minimálně 37 popravených) nebo za skutky provedené ještě před jeho vyhlášením.
Např. 30. října 1941 předseda pražského stanného soudu Illmer zaslal K. H. Frankovi návrh k odsouzení sedmi vyjmenovaných osob a „40 dalších protektorátních příslušníků“, aby „osoby jmenované sub 1-7 byly odsouzeny k smrti a zbytek (40 dalších osob) předán gestapu k umístění v koncentračním táboře“. S uvedeným „zbytkem“ nebylo vedeno ani žádné formální řízení, předseda soudu a následně K. H. Frank pouze podepsali jejich seznam.
Dne 6. listopadu 1941 Illmer Frankovi navrhl, aby popravy byly dále již konány v koncentračním táboře (Mauthausen), což bylo schváleno:
Praha, 6. listopadu 1941
...
Věc: Řízení před stannými soudy v Praze a v Brně v měsíci listopadu 1941
V příloze předávám návrhy na řízení před stannými soudy v Praze a Brně, plánovaná na měsíc listopad 1941. Podle nich se počítá s tím, že každým z obou soudů bude odsouzeno po 24 osobách.
Kromě toho je třeba, aby oba stanné soudy odsoudily dalších 70 osob, tedy celkem 140 osob. Poněvadž výkon těchto rozsudků v Praze, resp. v Brně, se nejeví jako účelný a mimoto zveřejnění není nutné, resp. je nežádoucí, navrhuji, aby těchto 140 osob v Praze a Brně bylo sice stannými soudy odsouzeno, aby však rozsudky byly vykonány až v koncentračním táboře. To je bez dalšího možné, poněvadž předseda stanného soudu nařizuje výkon rozsudku a může proto kdykoli stanovit jeho dobu. Současně by tím bylo umožněno provést případně ještě potřebná šetření a konfrontace i v době, kdy by již mohl být civilní výjimečný stav zrušen, aniž by tím byl nějak ohrožen nebo vzat v pochybnost výkon již vyneseného rozsudku smrti.
...
Věc: Řízení před stannými soudy v Praze a v Brně v měsíci listopadu 1941
V příloze předávám návrhy na řízení před stannými soudy v Praze a Brně, plánovaná na měsíc listopad 1941. Podle nich se počítá s tím, že každým z obou soudů bude odsouzeno po 24 osobách.
Kromě toho je třeba, aby oba stanné soudy odsoudily dalších 70 osob, tedy celkem 140 osob. Poněvadž výkon těchto rozsudků v Praze, resp. v Brně, se nejeví jako účelný a mimoto zveřejnění není nutné, resp. je nežádoucí, navrhuji, aby těchto 140 osob v Praze a Brně bylo sice stannými soudy odsouzeno, aby však rozsudky byly vykonány až v koncentračním táboře. To je bez dalšího možné, poněvadž předseda stanného soudu nařizuje výkon rozsudku a může proto kdykoli stanovit jeho dobu. Současně by tím bylo umožněno provést případně ještě potřebná šetření a konfrontace i v době, kdy by již mohl být civilní výjimečný stav zrušen, aniž by tím byl nějak ohrožen nebo vzat v pochybnost výkon již vyneseného rozsudku smrti.
V Brně se poslední popravy konaly 19. listopadu 1941 a v Praze 28. listopadu 1941 (24 osob mělo být v Praze mimořádně zastřeleno ještě 19. ledna 1942). Ostatní odsouzení již byli posíláni k likvidaci do Mauthausenu.
Hlášení gestapa o činnosti stanných soudů od 28. září 1941 do 28. listopadu 1941 shrnovalo:
| Datum |
Místo | trest smrti |
zastřeleno | oběšeno | předáno gestapu (odesláno do KT) |
osvobozeno |
| 28. září 1941 |
Praha | 4 [4] |
4 [4] | - | - |
- |
| Brno | 2 [2] |
2 | - | - |
- |
|
| 29. září 1941 |
Praha | 20 [20] |
20 [20] | - | - |
- |
| Brno | - |
- | - | - |
- |
|
| 30. září 1941 |
Praha | 29 [29] |
29 [29] | - | 157 |
1 |
| Brno | 29 [29] |
29 | - | 100 |
1 |
|
| 1. října 1941 |
Praha | 24 [21] |
20 [17] | 4 [4H] | 130 |
3 |
| Brno | 15 [15] | 9 | 6 | 87 | 1 | |
| 2. října 1941 | Praha | 17 [17] | 14 [14] | 3 [3Ž] | 75 | 3 |
| Brno | 2 [2] | 2 | 2 | 35 | - | |
| 3. října 1941 | Praha | 2 [2] | 2 [2] | - [-] | 35 | - |
| Brno | 12 [12] | 6 | 6 | 96 | 2 | |
| 4. října 1941 | Praha | 4 [6] | 2 [2] | 2 [2Ž] | - | - |
| Brno | 3 [3] | 1 | 2 | 3 | 3 | |
| 6. října 1941 | Praha | - | - | - | - | - |
| Brno | 5 [5] | 5 | - | - | - | |
| 7. října 1941 | Praha | 3 [3] | - [1] | 3 [1H + 1Ž] | 15 | 4 |
| Brno | 3 [3] | - | 3 | - | - | |
| 8. října 1941 | Praha | 9 [9] | - [9] | 9 [9H] | 24 | - |
| Brno | 5 [5] | - | 5 | - | - | |
| 9. října 1941 | Praha | 6 [7] | - | 6 [4H + 3Ž] | 11 | 3 |
| Brno | 5 [5] | 2 | 3 | 35 | 1 | |
| 10. října 1941 | Praha | - [20] | - [3] | - [16H + 1Ž] | - | - |
| Brno | - [5] | - [2] | - [3] | - | - | |
| 11. října 1941 | Praha | - [10] | - [-] | - [8H + 2Ž] | - | - |
| Brno | - [5] | - [-] | - [5] | - | - | |
| 13. října 1941 | Praha | 20 [8] | 3 [5] | 17 [1H + 2Ž] | 18 | - |
| Brno | 5 [-] | 5 [-] | - [-] | 25 | 1 | |
| 14. října 1941 | Praha | 6 [6] | 6 [-] | - [6H] | 31 | 2 |
| Brno | 6 [6] | ? | ? | 13 | - | |
| 15. října 1941 | Praha | 4 [4] | 4 [3] | - [1H] | 6 | - |
| Brno | 4 [4] | 4 [4] | - [-] | 27 | 2 | |
| 17. října 1941 | Praha | 9 [9] | 9 [4] | - [2H + 3Ž] | 54 | - |
| Brno | 8 [8] | 8 [8] | - [-] | 1 | 1 | |
| 18. října 1941 | Praha | 12 [12] | 12 [1] | - [6H + 5Ž] | 15 | - |
| Brno | - | - | - | 3 | - | |
| 25. října 1941 | Praha | - | - | - | - | - |
| Brno | 6 [6] | 6 [6] | - [-] | 26 | 1 | |
| 28. října 1941 | Praha | - | - | - | - | - |
| Brno | - | - | - | 25 | - | |
| 29. října 1941 | Praha | - | - | - | - | - |
| Brno | 9 [9] | 9 [9] | - [-] | 8 | - | |
| 30. října 1941 | Praha | - | - | - | 78 | - |
| Brno | - | - | - | - | - | |
| 31. října 1941 | Praha | 4 [4] | 4 [3] | - [1H] | - | - |
| Brno | - | - | - | - | - | |
| 5. listopadu 1941 | Praha | 5 [5] | 5 [-] | - [5H] | 2 | - |
| Brno | - | - | - | 12 | - | |
| 6. listopadu 1941 | Praha | - | - | - | 30 | - |
| Brno | - | - | - | 28 | - | |
| 7. listopadu 1941 | Praha | - | - | - | - | - |
| Brno | 8 [8] | 8 [8] | - [-] | - | - | |
| 11. listopadu 1941 | Praha | 7 [7] | 7 [7] | - [-] | 60 | - |
| Brno | - | - | - | 24 | - | |
| 13. listopadu 1941 | Praha | - | - | - | - | - |
| Brno | 5 [5] | [-] | [5] | - | - | |
| 17. listopadu 1941 | Praha | 4 [4] | 4 [4] | - [-] | - | - |
| Brno | - | - | - | - | - | |
| 19. listopadu 1941 | Praha | 5 [-] | 5 [-] | - [-] | - | - |
| Brno | - [5] | - [5] | - [-] | - | - | |
| 22. listopadu 1941 | Praha | - [3] | - [2] | - [1Ž] | - | - |
| Brno | 5 [-] | 5 [-] | - [-] | - | - | |
| 25. listopadu 1941 | Praha | 6 [7] | 6 [7] | - [-] | - | 1 |
| Brno | - | - | - | |||
| 28. listopadu 1941 | Praha | 5 [5] | 5 [4] | - [1Ž] | - | - |
| Brno | - | - | - | |||
| Trestu smrti provazem se uděloval zpravidla za hospodářské (H) trestné činy nebo šlo o Židy (Ž). V hranaté závorce uveden počet podle seznamu popravených od Z. Kukánové pro Prahu a ze seznamu F. Vaška a Z. Štěpánka pro Brno. | ||||||
Z. Kukánová pro Prahu shrnuje celkové počty odsouzených k smrti v jednotlivých měsících:
| Praha |
odsouzeno k smrti |
| září 1941 |
53 |
| říjen 1941 |
139 |
| listopad 1941 |
31 |
| leden 1942 | 24 |
| celkem | 247 |
Pro Brno údaje O. Sládka a v závorce údaje F. Vaška a Z. Štěpánka:
| Brno |
trest smrti |
předáno gestapu |
osvobozeno |
| září 1941 |
31 |
100 |
1 |
| říjen 1941 |
93 |
401 |
13 |
| listopad 1941 | 29 (18) | 64 | - |
| prosinec 1941 | 34 | 120 | 3 |
| leden 1942 | 52 (39) | 113 | - |
| celkem | 239 (215) | 798 | 17 |
Celkem stanné soudy podle O. Sládka během prvního stanného práva od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 podle ne zcela úplných údajů odsoudily k trestu smrti 486 osob a 2242 poslaly do koncentračních táborů:
| trest smrti |
posláni do KT |
|
| Praha |
247 |
1344 |
| Brno |
239 (215) |
798 |
| Ostrava |
0 |
100 |
| Olomouc | 0 | ? |
| V závorce pro Brno počet podle Z. Štěpánka a F. Vaška. Jednomu z odsouzených k smrti v Brně se podařilo utéct, skutečně popravených bylo 214. | ||
Sám Reinhard Heydrich ve svém projevu 4. února 1942 před německými funkcionáři a úředníky v Německém sálu v Praze k prvnímu stannému právu uvedl:
[Odbojové hnutí] bylo mnohem rozsáhlejší a nebezpečnější než se vůbec dalo očekávat... dopadli jsme v uplynulém období asi 90 krátkovlnných vysílačů ... jestliže uvádíme, že počet rozsudků [smrti] stanných soudů činí přibližně 400 až 500, zatímco počet zatčených byl a je mezi 4000 a 5000, pak vám bude jasné, že zde šlo o organizaci, pro níž je příznačné, což musím zdůraznit, že lidé, kteří byli zatčeni a odsouzeni k smrti, byli vesměs lidé vysokých duševních kvalit, byl to vedoucí aparát!
Literatura:
- O. Sládek, Zločinná role gestapa, Praha 1986
- F. Vašek - Z. Štěpánek, První a druhé stanné právo na Moravě, Brno 2001
- Č. Amort, Heydrichiáda, Praha 1965
- KSČ proti nacismu, Praha 1971
- Heydrichova okupační politika v dokumentech, Praha 1987
- J. Kárný - J. Milotová (ed.), Protektorátní politika Reinharda Heydricha, Praha 1991
- Český antifašismus a odboj, Praha 1988
- Z. Kukánová, Příspěvek k dějinám prvního stanného práva v letech 1941-1942, in: Archivní časopis č. 1/1984
- Z. Kukánová, Seznam osob popravených za prvního stanného práva v Praze ve dnech 28. září až 28. listopadu 1941, in: Pražský sborník historický XVIII (1985)
- J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt 1939-1941, Praha 2002
egli - 3. 4. 2011
© 1999-2012 Fronta.cz
