První stanné právo v protektorátu

První stanné právo v protektorátu
Pavel Novotný - 3. 4. 2010 - *.73.broadband4.iol.cz

Dobrý den, rád bych se zeptal, od kdy do kdy bylo první stanné právo a kolik lidí bylo zastřeleno? Děkuji.

První stanné právo (28. 9. 1941 - 20. 1. 1942) v protektorátu Čechy a Morava bylo vyhlášeno po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy. Heydrich nejprve 27. září 1941 vydal „Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu“, které mu umožňovalo takový stav v protektorátu vyhlásit s tím, že jsou „dovoleny odchylky od platného práva“, a že „říšský protektor může přenést tato mimořádná oprávnění na jemu podřízené orgány“.

Následně pak Heydrich od 28. září 1941 civilní stav výjimečný (stanné právo) vyhlásil:

  • 28. září 1941 od 12 hodin v obvodech oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Kladno - viz Heydrichův výnos
  • od 1. října 1941 od 19 hodin byl rozšířen i na tři politické okresy oberlandrátu Zlín: Hodonín, Uherský Brod a Uherské Hradiště
  • od 1. prosince 1941 byl v oberlandrátech Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Kladno a Zlín civilní stav výjimečný zrušen a zůstával jen v oberlandrátech Praha a Brno
  • v Praze a Brně byl zrušen 20. ledna 1942


V Praze a Brně (s pobočkami v Olomouci a Ostravě) od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 začaly fungovat zvláštní stanné soudy složené z příslušníků bezpečnostní policie a bezpečnostní služby (SD). Soudy ustanovoval říšský protektor, ve zvláště složitých případech mohl navrhnout přesunout řízení k Lidovému soudnímu dvoru v Berlíně (šlo např. o případ gen. Eliáše nebo primátora Klapky).

Stanný soud tvořili předseda, dva přísedící, žalobce a tlumočník. Zřízeny byly v Praze a Brně a brněnský soud měl ještě pobočky v Olomouci a Ostravě, kde se ale nemohl vynášet trest smrti, pouze předání gestapu nebo osvobození.

Stanné soudy mohly vynést pouze jeden ze tří možných rozsudků:

  • osvobození - to se dělo pochopitelně minimálně, ale k několika případům došlo
  • trest smrti - ten se pak ihned vykonával, během prvního stanného práva v Praze v Ruzyňské jízdárně, v Brně v Kounicových kolejích - viz popraviště v protektorátu. Od prosince 1941 byli odsouzení k smrti odesíláni k likvidaci do Mauthausenu.
  • předání gestapu - to znamenalo odeslání do koncentračního tábora s označením R.U. (Rückkehr unerwünscht - návrat nežádoucí), tedy také skoro jistou smrt. 29. září 1941 bylo rozhodnuto, že odsouzení z Prahy a Brna budou posíláni výhradně do Mauthausenu, z Ostravy byli posíláni do Osvětimi.


Polední list 10. října 1941
Heydrichovo nařízení z 27. září 1941 stanovilo, že „rozsudky stanných soudů jsou nenapadnutelné a budou okamžitě provedeny. Rozsudky budou vykonány zastřelením nebo oběšením“. K oběšení byli zpravidla odsouzeni lidé za hospodářské trestné činy a Židé.

Stannému soudu v Praze v přízemí Petschkova paláce předsedal zástupce šéfa pražského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada J. E. Illmer. Stannému soudu v Brně předsedali střídavě šéf brněnského gestapa SS-Sturmbannführer vládní rada W. Nölle, jeho zástupce SS-Sturmbannführer vládní rada B. Letow, šéf brněnského SD SS-Sturmbannführer O. Ernesty, SS-Hauptsturmführer kriminální komisař E. Taudt, SS-Hauptsturmführer kriminální rada O. Koslowski a další, kteří se i střídali v roli přísedících. Brněnský stanný soud zasedal v budově právnické fakulty Masarykovy university.

Činnost policejních stanných soudů byla zcela formální, o žádné skutečné soudy nešlo - gestapo podalo návrh osob k odsouzení a předseda stanného soudu (většinou nadřízený toho, kdo návrh podal) ho často jen podepsal, neprobíhalo žádné přelíčení. Rozsudek se pak dálnopisem poslal ke schválení vyššímu vedoucímu SS a policie v protektorátu SS-Gruppenführerovi K. H. Frankovi, který ho vždy obratem potvrzoval. Odsouzení k odeslání do koncentračního tábora mnohdy ani nevěděli, že byli odsouzeni. Běžné bylo i odsuzování lidí z oblastí, kde stanné právo vyhlášeno nebylo (minimálně 37 popravených) nebo za skutky provedené ještě před jeho vyhlášením.

Např. 30. října 1941 předseda pražského stanného soudu Illmer zaslal K. H. Frankovi návrh k odsouzení sedmi vyjmenovaných osob a „40 dalších protektorátních příslušníků“, aby „osoby jmenované sub 1-7 byly odsouzeny k smrti a zbytek (40 dalších osob) předán gestapu k umístění v koncentračním táboře“. S uvedeným „zbytkem“ nebylo vedeno ani žádné formální řízení, předseda soudu a následně K. H. Frank pouze podepsali jejich seznam.

Dne 6. listopadu 1941 Illmer Frankovi navrhl, aby popravy byly dále již konány v koncentračním táboře (Mauthausen), což bylo schváleno:

Praha, 6. listopadu 1941
...
Věc: Řízení před stannými soudy v Praze a v Brně v měsíci listopadu 1941

V příloze předávám návrhy na řízení před stannými soudy v Praze a Brně, plánovaná na měsíc listopad 1941. Podle nich se počítá s tím, že každým z obou soudů bude odsouzeno po 24 osobách.

Kromě toho je třeba, aby oba stanné soudy odsoudily dalších 70 osob, tedy celkem 140 osob. Poněvadž výkon těchto rozsudků v Praze, resp. v Brně, se nejeví jako účelný a mimoto zveřejnění není nutné, resp. je nežádoucí, navrhuji, aby těchto 140 osob v Praze a Brně bylo sice stannými soudy odsouzeno, aby však rozsudky byly vykonány až v koncentračním táboře. To je bez dalšího možné, poněvadž předseda stanného soudu nařizuje výkon rozsudku a může proto kdykoli stanovit jeho dobu. Současně by tím bylo umožněno provést případně ještě potřebná šetření a konfrontace i v době, kdy by již mohl být civilní výjimečný stav zrušen, aniž by tím byl nějak ohrožen nebo vzat v pochybnost výkon již vyneseného rozsudku smrti.

V Brně se poslední popravy konaly 19. listopadu 1941 a v Praze 28. listopadu 1941 (24 osob mělo být v Praze mimořádně zastřeleno ještě 19. ledna 1942). Ostatní odsouzení již byli posíláni k likvidaci do Mauthausenu.

Hlášení gestapa o činnosti stanných soudů od 28. září 1941 do 28. listopadu 1941 shrnovalo:

Datum
Místo
trest smrti
zastřeleno
oběšeno
předáno gestapu
(odesláno do KT)
osvobozeno
28. září 1941
Praha
4 [4]
4 [4]
- -
-
  Brno
2 [2]
2
-
-
-
29. září 1941
Praha
20 [20]
20 [20]
-
-
-

Brno
-
-
-
-
-
30. září 1941
Praha
29 [29]
29 [29]
-
157
1

Brno
29 [29]
29
-
100
1
1. října 1941
Praha
24 [21]
20 [17]
4 [4H]
130
3
  Brno
15 [15]
9
6
87
1
2. října 1941
Praha
17 [17]
14 [14]
3 [3Ž]
75
3
  Brno
2 [2]
2
2
35
-
3. října 1941
Praha
2 [2]
2 [2]
- [-]
35
-

Brno
12 [12]
6
6
96
2
4. října 1941
Praha
4 [6]
2 [2]
2 [2Ž]
-
-
  Brno
3 [3]
1
2
3
3
6. října 1941
Praha
-
-
-
-
-
  Brno
5 [5]
5
-
-
-
7. října 1941
Praha
3 [3]
- [1]
3 [1H + 1Ž]
15
4
  Brno
3 [3]
-
3
-
-
8. října 1941
Praha
9 [9]
- [9]
9 [9H]
24
-
  Brno
5 [5]
-
5
-
-
9. října 1941
Praha
6 [7]
-
6 [4H + 3Ž]
11
3
  Brno
5 [5]
2
3
35
1
10. října 1941
Praha
- [20]
- [3]
- [16H + 1Ž]
-
-
  Brno
- [5]
- [2]
- [3]
-
-
11. října 1941
Praha
- [10]
- [-]
- [8H + 2Ž]
-
-
  Brno
- [5]
- [-]
- [5]
-
-
13. října 1941
Praha
20 [8]
3 [5]
17 [1H + 2Ž]
18
-
  Brno
5 [-]
5 [-]
- [-]
25
1
14. října 1941
Praha
6 [6]
6 [-]
- [6H]
31
2
  Brno
6 [6]
?
?
13
-
15. října 1941
Praha
4 [4]
4 [3]
- [1H]
6
-
  Brno
4 [4]
4 [4]
- [-]
27
2
17. října 1941
Praha
9 [9]
9 [4]
- [2H + 3Ž]
54
-
  Brno
8 [8]
8 [8]
- [-]
1
1
18. října 1941
Praha
12 [12]
12 [1]
- [6H + 5Ž]
15
-
  Brno
-
-
-
3
-
25. října 1941
Praha
-
-
-
-
-
  Brno
6 [6]
6 [6]
- [-]
26
1
28. října 1941
Praha
-
- -
-
-
  Brno
-
-
-
25
-
29. října 1941
Praha
-
-
-
-
-
  Brno
9 [9]
9 [9]
- [-]
8
-
30. října 1941
Praha
-
-
-
78
-
  Brno
-
-
-
-
-
31. října 1941
Praha
4 [4]
4 [3]
- [1H]
-
-
  Brno
-
-
-
-
-
5. listopadu 1941
Praha
5 [5]
5 [-]
- [5H]
2
-
  Brno
-
-
-
12
-
6. listopadu 1941
Praha
-
-
-
30
-
  Brno
-
-
-
28  -
7. listopadu 1941
Praha
-
-
-
-
-
  Brno
8 [8]
8 [8]
- [-]
-
-
11. listopadu 1941
Praha
7 [7]
7 [7]
- [-]
60
-
  Brno
-
-
-
24
-
13. listopadu 1941
Praha
-
-
-
-
-
  Brno
5 [5]
[-]
[5]
-
-
17. listopadu 1941
Praha
4 [4]
4 [4]
- [-]
-
-
  Brno
-
- -
-
-
19. listopadu 1941
Praha
5 [-]
5 [-]
- [-]
-
-
  Brno
- [5]
- [5]
- [-]
-
-
22. listopadu 1941
Praha
- [3]
- [2]
- [1Ž]
-
-
  Brno
5 [-]
5 [-]
- [-]
-
-
25. listopadu 1941
Praha
6 [7]
6 [7]
- [-]
-
1
  Brno
-
    -
-
28. listopadu 1941
Praha
5 [5]
5 [4]
- [1Ž]
-
-
  Brno
-
    -
-
Trestu smrti provazem se uděloval zpravidla za hospodářské (H) trestné činy nebo šlo o Židy (Ž).
V hranaté závorce uveden počet podle seznamu popravených od Z. Kukánové pro Prahu a ze seznamu
F. Vaška a Z. Štěpánka pro Brno.    

Z. Kukánová pro Prahu shrnuje celkové počty odsouzených k smrti v jednotlivých měsících:

Praha
odsouzeno k smrti
září 1941
53
říjen 1941
139
listopad 1941
31
leden 1942
24
celkem
247

Pro Brno údaje O. Sládka a v závorce údaje F. Vaška a Z. Štěpánka:

Brno
trest smrti
předáno gestapu
osvobozeno
září 1941
31
100
1
říjen 1941
93
401
13
listopad 1941
29 (18)
64
-
prosinec 1941
34
120
3
leden 1942
52 (39)
113
-
celkem
239 (215)
798
17


Celkem stanné soudy podle O. Sládka během prvního stanného práva od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 podle ne zcela úplných údajů odsoudily k trestu smrti 486 osob a 2242 poslaly do koncentračních táborů:


trest smrti
posláni do KT
Praha
247
1344
Brno
239 (215)
798
Ostrava
0
100
Olomouc
0
?
V závorce pro Brno počet podle Z. Štěpánka a F. Vaška.
Jednomu z odsouzených k smrti v Brně se podařilo utéct,
skutečně popravených bylo 214.


Sám Reinhard Heydrich ve svém projevu 4. února 1942 před německými funkcionáři a úředníky v Německém sálu na Pražském hradě k prvnímu stannému právu uvedl:

[Odbojové hnutí] bylo mnohem rozsáhlejší a nebezpečnější než se vůbec dalo očekávat... dopadli jsme v uplynulém období asi 90 krátkovlnných vysílačů ... jestliže uvádíme, že počet rozsudků [smrti] stanných soudů činí přibližně 400 až 500, zatímco počet zatčených byl a je mezi 4000 a 5000, pak vám bude jasné, že zde šlo o organizaci, pro níž je příznačné, což musím zdůraznit, že lidé, kteří byli zatčeni a odsouzeni k smrti, byli vesměs lidé vysokých duševních kvalit, byl to vedoucí aparát!


Literatura:
  • O. Sládek, Zločinná role gestapa, Praha 1986
  • F. Vašek - Z. Štěpánek, První a druhé stanné právo na Moravě, Brno 2001
  • Č. Amort, Heydrichiáda, Praha 1965
  • KSČ proti nacismu, Praha 1971
  • Heydrichova okupační politika v dokumentech, Praha 1987
  • J. Kárný - J. Milotová (ed.), Protektorátní politika Reinharda Heydricha, Praha 1991
  • Český antifašismus a odboj, Praha 1988
  • Z. Kukánová, Příspěvek k dějinám prvního stanného práva v letech 1941-1942, in: Archivní časopis č. 1/1984
  • Z. Kukánová, Seznam osob popravených za prvního stanného práva v Praze ve dnech 28. září až 28. listopadu 1941, in: Pražský sborník historický XVIII (1985)
  • J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt 1939-1941, Praha 2002
Vojtěch Šír - 3. 4. 2011