Polní letiště Tovačov

Dotaz: Polní letiště Tovačov
Tazatel: Jaromír Valášek | Datum: 4. 1. 2006

30. 9. 2005 byl v týdeníku Nové Přerovsko zveřejněn článek s názvem Ozve se válečný pamětník? Autoři se v něm zmiňují, že v Tovačově asi v roce 1936-37 byly na místním nádraží zapuštěny do země nádrže na benzín. V okolí Tovačova ( část nazývaná Skašov u dvora Ludvíkov na pozemku W. Gutmanna - v dnešní době již neexistující ) vzniklo polní letiště. Zde již druhý den mobilizace pristálo asi 40-50 letadel ( podle pamětníků šlo o typ AVIA 534a ). Byly zde vybudovány i dílny na opravy letadel, bydlení pro mužstvo. Piloti pokračovali ve výcviku. Prý byl mezi nimi i pilot, který často předváděl vysokou pilotáž ( mělo jít o člena reprezentačního akrobatického družstva ČSR ). Pravděpodobně zde za mobilizace působila část III/2 peruti (velitel pplk. Václav Liška. Por.let. Karel Mrázek tuto plochu rekognoskoval a nadřízeným ji navrhl jako použitelnou pro případ mobilizace. To se také stalo a za mobilizace ji používala letka 33. Zajímalo by mne jestli je možné i v dnešní době nějakým způsobem tyto údaje ověřit a upřesnit. Děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Jaromír Valášek

Autor: Tomáš Adam | Datum: 7. 1. 2006

Takové údaje budou nejspíše k dispozici ve Vojenském ústředním archivu v Praze v Invalidovně.

Částečně je lze ověřit i v běžně dostupné literatuře. Kupříkladu pánové Rajlich a Sehnal v knize "Vzduch je naše moře" (Naše Vojsko 2002) uvádějí k 28. září 1938 jako dislokaci 33. stíhací letky (velitel poručík Karel Mrázek) základní letiště Tovačov s polním (záměnným, záložním) letištěm Otrokovice. Letka byla součást perutě III/2 (spolu s 35. stíhací letkou kpt. Macháčka z Olomouce a Drahotuše) a náležela k Leteckému pluku 2 v Olomouci. Typ stíhačky by měl být správně uváděn jako "Avia B-534".
Jiná polní letka není na letišti Tovačov uváděna a proto počet 40-50 letadel je pravděpodobně hodně nadsazen.

O zmíněném veliteli letky Karlu Mrázkovi píše J. Rajlich např. v knize Na nebi hrdého Albionu 1942 na straně 420-428 zhruba takto:
Tehdejší poručík Karel Mrázek 33. letce velel od roku 1937, kdy se stal v 26 letech nejmladším velitelem letky u čs. letectva. Po okupaci odešel do zahraničí a krátce bojoval ve Francii. Vstoupil do RAF a během Bitvy o Británii bojoval v řadách 46. sqn. V roce 1941 přešel k čs. jednotkám, postupně velel letce a pak celé 313. čs. sqn. Od června 1942 po smrti W/Cdr Vašátka velel československému stíhacímu wingu. Od dubna 1943 je jmenován velitelem základny Churchstanton. Následovalo studium a působení ve štábních funkcích.
Po návratu do vlasti v roce 1945 velel 3. letecké divizi. Už v březnu 1948 byl zatčen. Od roku 1949 žil a pracoval na Jablonecku. Zemřel dne 5. prosince 1998 v Jablonci nad Nisou ve věku 88 let.

Co se onoho talentovaného akrobata týče, nemohu bohužel uvést přesný údaj. Snad jen to, že mezi kmenovými piloty LP 2 jsou v červenci 1938 uváděna minimálně dvě proslulá jména: František Peřina a Josef Flekal.



  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.