Počet mobilizovaných a celkové ztráty SSSR a Německa

Počet mobilizovaných a celkové ztráty SSSR a Německa
Milan Křížek - 3. 2. 2010 - 82.100.0.*

Četl jsem, že ztráty na životech, na letadlech, tancích i ostatní technice byly třeba 4x a v některých případech i 10x rozdílné. Oproti tomu Britové, kteří bojovali na mnoha místech neměli takové ztráty za celou válku. Ví se kolik bylo mobilizováno vojáků během války ze Sovětského svazu a kolik v Německu?

Britskou pozemní armádu za druhé světové války nelze velikostně srovnávat se sovětskou nebo německou. Britská armáda bojovala na mnoha místech světa, ale vždy šlo o početně omezené síly. Celkem britskou armádou prošlo během války asi 3,5 milionu lidí, z nich asi 380 tisíc padlo.

Sovětský svaz

V SSSR prošlo armádou a dalšími jednotkami v letech 1941-45 celkem 34,48 milionu lidí. Oficiální ruské údaje o celkovém počtu vojáků povolaných do Rudé armády a válečného loďstva jsou následující:


Počet
v tisících
K 22. 6. 1941 v armádě a dalších jednotkách podřízených lidovému komisariátu obrany
4 901,8
Od 22. 6. 1941 do konce války dále mobilizováno
29 574,9
Celkem v armádě, loďstvu a dalších jednotkách v letech 1941-45
34 476,7
K 1. červenci 1945 z nich v armádě a loďstvu (z toho 1,046 mil. v nemocnicích)
12 839,8
Během války armádu opustilo (mrtví, zranění, nezvěstní, zajatí, propuštění atd.)
21 636,9
Z tohoto počtu:
- nenávratné ztráty - mrtví, zemřelí na následky zranění, nezvěstní, zajatí
11 944,1
- propuštěno z armády z jiných důvodů
9 692,8
Jiné důvody:
- propuštěno kvůli zranění nebo nemoci (z nich 2,576 milionu invalidé)
3 798,2
- předáno průmyslu nebo protivzdušné obraně
3 614,6
- převedeno na doplnění vojsk NKVD
1 174,6
- převedeno na doplnění vojsk zahr. spojenců (armády polské, československé, rumunské)
250,4
- propuštěno z různých důvodů
206,0
- nechycení dezertéři
212,4
- odsouzeno
994,3
Z odsouzených:
- nasazeno na frontě v trestných praporech
422,7
- uvězněno ve věznicích a táborech
436,6

Z uvedených 11,944 milionu nenávratných ztrát připadá na:

Počet v tisících
Bojové ztráty:
Padlí
5 226,8
Zemřelí na následky zranění
1 102,8
Nezvěstní a zajatí
3 896,4
Nerozlišené ztráty prvních měsíců války (padlí, zajatí)
1 162,6
Nebojové ztráty:
 
Zemřelí na nemoci, oběti nehod, popravení
555,5
Z nezvěstných a zajatých se vrátilo:
Po osvobození sovětského území
939,7
Z německých zajateckých táborů se vrátilo
1 836
Celkem padlo, zemřelo na zranění, zemřelo v zajetí
9 168,4

Zemřelých 9,168 milionu vojáků se dělí na jednotlivé složky:

Počet v tisících
Rudá armáda (včetně letectva a námořnictva)
8 509,3
Pohraniční vojska
61,4
Vnitřní vojska
97,7
Povolaní nezaregistrovaní rezervisté
500

Vysoký byl i počet zraněných a nemocných:

Počet v tisících
Podle hlášení frontů, loďstev, armád a flotil
18 344,1
Z nich:
zraněných
15 205,5
nemocných
3 047,6
omrzlých
90,8
Podle zdravotnických statistik (zahrnuje i několikrát zraněné)
22 326,9
Z nich:
zraněných, omrzlých, popálených
14 685,5
- do služby se vrátilo
10 530,7
- propuštěno z armády
3 050,7
- zemřelo na zranění
1 104,1
nemocných
7 641,3
- do služby se vrátilo
6 626,4
- propuštěno z armády
747,4
- zemřelo na nemoc
267,3
Zraněno několikrát:
2x zraněno
740,1
3x zraněno
309
4x zraněno
99
5x zraněno
29,9
6x zraněno
9,1
7x a vícekrát zraněno
3,9

Německo

V nacistickém Německu prošlo během války všemi ozbrojenými silami (všechny složky Wehrmachtu, SS, policie atd.) asi 20 milionů lidí. Z toho na samotné tři složky Wehrmachtu připadá 17,3 milionu:


Povoláno
Celkem
Do začátku války
1 146 141

1939
3 527 538
4 673 679
1940
4 109 298
8 782 977
1941
2 507 457
11 290 434
1942
2 465 628
13 756 062
1943
2 005 653
15 761 715
1944
1 308 096
17 069 811
1945
225 343
17 295 154


Z toho na pozemní armádu (Heer) připadalo 13,6 milionu lidí, Luftwaffe 2,5 milionu lidí a válečné námořnictvo (Kriegsmarine) 1,2 milionu.

5,3 milionu příslušníků německých ozbrojených sil zemřelo - jde o padlé, zemřelé na následky zranění, zemřelé v zajetí a nezvěstné později soudně prohlášené za mrtvé:


Mrtvých
Heer
4 202 030 
Luftwaffe
432 706 
Kriegsmarine
138 429 
Waffen-SS
313 749 
Polizei
63 462 
Volkssturm
77 726 
Další organizace (Organisation Todt, RAD, NSKK, NSFK apod.)
37 198 
Wehrmachtgefolge
(civilní zaměstnanci armády, ženské pomocné služby apod.)
53 231 

Z nich 4,45 milionu pocházelo z území Německé říše v hranicích roku 1937, ostatní z připojených území. Největší ztráty zaznamenaly ročníky 1920 (319 tisíc mrtvých), 1921 (276 tisíc), 1924 (272 tisíc) a 1914 a 1923 (270 tisíc).

Ztráty podle bojišť:

Bojiště
Padlých
%
Afrika
 16 066  0,3
Balkán do října 1944
103 693
1,9
Skandinávie (bez Finska)
 30 165
0,6
Itálie
150 660
2,8
Další bojiště
(námořnictvo, Polsko 1939,
„domácí fronta“ - boj s odbojem apod.)
253 627
4,8
Západní fronta do 31. 12. 1944
339 957
6,4
Boje na konci války od 1. ledna 1945
(nerozlišeno východ/západ)
1 230 045
23,1
Východní fronta do 31. 12. 1944
2 742 909
51,6
Zemřelo v americkém zajetí
22 000
0,4
Zemřelo ve francouzském zajetí
34 033
0,6
Zemřelo v britském zajetí
21 033
0,4
Zemřelo v jugoslávském zajetí
11 000
0,2
Zemřelo v sovětském zajetí
363 343
6,8

Jak je z tabulky zřejmé, zhruba 75 procent německých ztrát způsobila válka se Sovětským svazem.

Zdroje:
  • Rüdiger Overmans, Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg, München 1999
  • G. F. Krivošejev (ed.), Rossija i SSSR v vojnach XX veka, Moskva 2001
  • Ljudskije potěri SSSR v period vtoroj mirovoj vojny, Sankt-Petěrburg 1995

Viz také:
Vojtěch Šír - 14. 2. 2010