Počet mobilizovaných a celkové ztráty SSSR a Německa

Dotaz: Počet mobilizovaných a celkové ztráty SSSR a Německa
Tazatel: Milan Křížek | Datum: 3. 2. 2010

Četl jsem, že ztráty na životech, na letadlech, tancích i ostatní technice byly třeba 4x a v některých případech i 10x rozdílné. Oproti tomu Britové, kteří bojovali na mnoha místech neměli takové ztráty za celou válku. Ví se kolik bylo mobilizováno vojáků během války ze Sovětského svazu a kolik v Německu?

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 14. 2. 2010
Britskou pozemní armádu za druhé světové války nelze velikostně srovnávat se sovětskou nebo německou. Britská armáda bojovala na mnoha místech světa, ale vždy šlo o početně omezené síly. Celkem britskou armádou prošlo během války asi 3,5 milionu lidí, z nich asi 380 tisíc padlo.

Sovětský svaz

V SSSR prošlo armádou a dalšími jednotkami v letech 1941-45 celkem 34,48 milionu lidí. Oficiální ruské údaje o celkovém počtu vojáků povolaných do Rudé armády a válečného loďstva jsou následující:


 Počet
v tisících
K 22. 6. 1941 v armádě a dalších jednotkách podřízených lidovému komisariátu obrany
 4 901,8
Od 22. 6. 1941 do konce války dále mobilizováno
 29 574,9
Celkem v armádě, loďstvu a dalších jednotkách v letech 1941-45
 		34 476,7
K 1. červenci 1945 z nich v armádě a loďstvu (z toho 1,046 mil. v nemocnicích)
 12 839,8
Během války armádu opustilo (mrtví, zranění, nezvěstní, zajatí, propuštění atd.)
 21 636,9
Z tohoto počtu:
- nevratné ztráty - mrtví, zemřelí na následky zranění, nezvěstní, zajatí
 11 944,1
- propuštěno z armády z jiných důvodů
 9 692,8
Jiné důvody:
- propuštěno kvůli zranění nebo nemoci (z nich 2,576 milionu invalidé)
 3 798,2
- předáno průmyslu nebo protivzdušné obraně
 3 614,6
- převedeno na doplnění vojsk NKVD
 1 174,6
- převedeno na doplnění vojsk zahr. spojenců (armády polské, československé, rumunské)
 250,4
- propuštěno z různých důvodů
 206,0
- nechycení dezertéři
 212,4
- odsouzeno
 994,3
Z odsouzených:
- nasazeno na frontě v trestných praporech
 422,7
- uvězněno ve věznicích a táborech
 436,6

Z uvedených 11,944 milionu nevratných ztrát připadá na:

 Počet v tisících
Bojové ztráty:
Padlí
 5 226,8
Zemřelí na následky zranění
 1 102,8
Nezvěstní a zajatí
 3 896,4
Nerozlišené ztráty prvních měsíců války (padlí, zajatí)
 1 162,6
Nebojové ztráty:
  
Zemřelí na nemoci, oběti nehod, popravení (135 tisíc popraveno)
 555,5
Z nezvěstných a zajatých se vrátilo:
Po osvobození sovětského území
 939,7
Z německých zajateckých táborů se vrátilo
 1 836
Celkem padlo, zemřelo na zranění, zemřelo v zajetí
 		9 168,4

Zemřelých 9,168 milionu vojáků se dělí na jednotlivé složky:

 Počet v tisících
Rudá armáda (včetně letectva a námořnictva)
 8 509,3
Pohraniční vojska
 61,4
Vnitřní vojska
 97,7
Povolaní nezaregistrovaní rezervisté
 500

Vysoký byl i počet zraněných a nemocných:

 Počet v tisících
Podle hlášení frontů, loďstev, armád a flotil
 18 344,1
Z nich:
zraněných
 15 205,5
nemocných
 3 047,6
omrzlých
 90,8
Podle zdravotnických statistik (zahrnuje i několikrát zraněné)
 22 326,9
Z nich:
zraněných, omrzlých, popálených
 14 685,5
- do služby se vrátilo
 10 530,7
- propuštěno z armády
 3 050,7
- zemřelo na zranění
 1 104,1
nemocných
 7 641,3
- do služby se vrátilo
 6 626,4
- propuštěno z armády
 747,4
- zemřelo na nemoc
 267,3
Zraněno několikrát:
2x zraněno
 740,1
3x zraněno
 309
4x zraněno
 99
5x zraněno
 29,9
6x zraněno
 9,1
7x a vícekrát zraněno
 3,9

Německo

V nacistickém Německu prošlo během války všemi ozbrojenými silami (všechny složky Wehrmachtu, SS, policie atd.) asi 20 milionů lidí. Z toho na samotné tři složky Wehrmachtu připadá 17,3 milionu:


 Povoláno
 Celkem
Do začátku války
 1 146 141
1939
 3 527 538
 4 673 679
1940
 4 109 298
 8 782 977
1941
 2 507 457
 11 290 434
1942
 2 465 628
 13 756 062
1943
 2 005 653
 15 761 715
1944
 1 308 096
 17 069 811
1945
 225 343
 17 295 154


Z toho na pozemní armádu (Heer) připadalo 13,6 milionu lidí, Luftwaffe 2,5 milionu lidí a válečné námořnictvo (Kriegsmarine) 1,2 milionu.

5,3 milionu příslušníků německých ozbrojených sil zemřelo - jde o padlé, zemřelé na následky zranění, zemřelé v zajetí a nezvěstné později soudně prohlášené za mrtvé:


 Mrtvých
Heer
 4 202 030 
Luftwaffe
 432 706 
Kriegsmarine
 138 429 
Waffen-SS
 313 749 
Polizei
 63 462 
Volkssturm
 77 726 
Další organizace (Organisation Todt, RAD, NSKK, NSFK apod.)
 37 198 
Wehrmachtgefolge
(civilní zaměstnanci armády, ženské pomocné služby apod.)
 53 231 

Z nich 4,45 milionu pocházelo z území Německé říše v hranicích roku 1937, ostatní z připojených území. Největší ztráty zaznamenaly ročníky 1920 (319 tisíc mrtvých), 1921 (276 tisíc), 1924 (272 tisíc) a 1914 a 1923 (270 tisíc).

Ztráty podle bojišť:

Bojiště
 Padlých
 %
Afrika
  16 066  0,3
Balkán do října 1944
 103 693
 1,9
Skandinávie (bez Finska)
  30 165
 0,6
Itálie
 150 660
 2,8
Další bojiště
(námořnictvo, Polsko 1939,
„domácí fronta“ - boj s odbojem apod.)
 253 627
 4,8
Západní fronta do 31. 12. 1944
 339 957
 6,4
Boje na konci války od 1. ledna 1945
(nerozlišeno východ/západ)
 1 230 045
 23,1
Východní fronta do 31. 12. 1944
 2 742 909
 51,6
Zemřelo v americkém zajetí
 22 000
 0,4
Zemřelo ve francouzském zajetí
 34 033
 0,6
Zemřelo v britském zajetí
 21 033
 0,4
Zemřelo v jugoslávském zajetí
 11 000
 0,2
Zemřelo v sovětském zajetí
 363 343
 6,8

Jak je z tabulky zřejmé, zhruba 75 procent německých ztrát způsobila válka se Sovětským svazem.

Zdroje:
  • Rüdiger Overmans, Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg, München 1999
  • G. F. Krivošejev (ed.), Rossija i SSSR v vojnach XX veka, Moskva 2001
  • Ljudskije potěri SSSR v period vtoroj mirovoj vojny, Sankt-Petěrburg 1995

Viz také: