Pevnostní objekty v okolí Košic

Dotaz: Pevnostní objekty v okolí Košic
Tazatel: Dávid Mati | Datum: 11. 12. 2009

Dobrý deň, chcel by som sa spýtať, či sa nachádzali nejaké opevnenia či obranné postavenia niekde v okolí Košíc (mám na mysli najmä vybudované čs. predvojnovou armádou, ale aj príp. nemecké, či iné). Hľadal som aj pri maďarských hraniciach, lebo podľa plánov tam mala byť tuším línia ľahkých opevnení, ale nič som nenašiel. Ďakujem za odpovedanie.

Autor: Jan Fukala | Datum: 21. 3. 2010

Jižně od Košic skutečně probíhala linie lehkého opevnění (LO), budovaná v letech 1937–38, která ovšem byla z větší části zničena Maďary. Prvním stavěným úsekem LO byl úsek K-IV Ždaňa, budovaný společností Arch. Ing. A. Kolena a spol., Mukačevo v roce 1937. Tento úsek se ocitl po dokončení linie před hlavním obranným postavením (HOP) a tvořil tzv. krycí postavení. V průběhu roku 1937 následovalo ještě zadání úseků K-III Čečejovice a K-II Čaňa, nacházejících se již na HOP, které doplnil v roce 1938 ještě úsek K-I Haniska, čímž byla hlavní část linie opevnění bránícího přístupy ke Košicím prakticky dokončena. Linii pak během roku rozšířila výstavba úseků K-V Slanská Huta, jenž navazoval na vybudované postavení na východě a K-VI Turňa nad Bodvou (prodlužoval linii západním směrem). Všechny zmiňované úseky se podařilo do konce září 1938 dokončit.

Úsek K-IV na předsunutém postavení byl tvořen dvěma sledy objektů – dohromady se jednalo o 66 pevnůstek –, stejně jako úsek K-III (s výjimkou jednoho objektu ve 3. sledu), kde šlo o 38 objektů. Úseky K-I (58 obj.) a K-II (46 obj.) byly tvořeny třemi sledy, oproti tomu úsek K-VI (36 obj.) na západním křídle sledovaného prostoru sestával ze dvou sledů a úsek K-V (38 obj.) tvořily dva sledy již pouze v exponovaných místech s ohledem na lesnatý a kopcovitý terén, kterým úsek procházel. Linii LO měly u Košic doplnit v pozdější době také těžké objekty. Těch zde bylo mezi Turňou a Ždaňou vytyčeno dne 16. srpna 1938 patnáct, jejich výstavba ale již nebyla realizována.

Máme-li popsat současný stav objektů, nutno konstatovat, že úseky K-I, K-II, K-III, K-IV a K-VI byly bohužel kompletně a velice důkladně zlikvidovány v období maďarské okupace popisovaného území a do dnešních dnů se po některých objektech dochovaly pouze mělké jámy se zbytky betonu. Jiná situace je u úseku K-V Slanská Huta, kde byla sice západní část opět zlikvidována, ale nachází se zde 19 dochovaných objektů (č. 220–237). Většina z nich je zajímavá použitím zeslabených střílen a především se zde nachází jediný dochovaný objekt typu E (jednostřílnový) na území Slovenska. Všechny dochované pevnůstky se nachází v okolí obce Slanská Huta a dále jihovýchodně od obce. Na úsek K-V pak navazuje úsek M-II Kuzmice (44 objektů), kde je větší část objektů rovněž dochována. Několik rozvalených a dva dochované objekty najdeme ještě v navazujícím úseku M-I a v dalším úseku M-III je dochován jediný objekt, který je doposud nejvýchodnější nalezenou pevnůstkou na Slovensku.


Úsek
Stavební firma
Velitel VSD
Datum zadání
Objektů
K-I Haniska
Ing. Karel Fanta a Vilém Kutnohorský, Košice mjr. pěch. Janouš Josef 24. 4. 1938
58
K-II Čaňa
Arch. Ing. A. Kolena a spol., Mukačevo škpt. pěch. Rozsypal František ?. ?. 1937
46
K-III Čečejovce Ing. Karel Fanta a Vilém Kutnohorský, Košice mjr. pěch. Ondryáš Emil 30. 10. 1937 38
K-IV Ždaňa Arch. Ing. A. Kolena a spol., Mukačevo mjr. pěch. Kukal Vladimír 10. 7. 1937 66
K-V Slanská Huta Mandaus, Ing. Švajcr a spol., Plzeň, filiálka Chust kpt. pěch. Vitoul Oldřich 24. 4. 1938 38
K-VI Turňa nad Bodvou Ing. Karel Fanta a Vilém Kutnohorský, Košice mjr. pěch. Ondryáš Emil 24. 4. 1938 36

Pro potřeby průzkumu doporučuji navštívit databázi na stránkách Ropiky.net, kde jsou uvedeny GPS souřadnice dochovaných objektů. Mapy dochovaných objektů se pak nacházejí na stránkách Pevnosti.sk.

Pokud jde o vojenské stavby z válečného období přímo v Košicích, jsou mi známy pouze dvě. První z nich je pozorovatelna patrně maďarské provenience na sídlišti Železníky, o níž lze nalézt podrobnější informace na stránkách Fortifikace.net, druhou stavbou je pak klasický „Einmannbunker“, tedy německá pozorovatelna Luftschutz – Splitterschutzzelle, nacházející se v areálu vodáren (ul. Vodárenská).


Použitá literatura a internetové zdroje:

  • ARON, Lubomír a kol.: Československé opevnění 19351938, Náchod, Okresní muzeum Náchod 1990.
  • HANÁČEK, Zdeněk: Postup výstavby lehkého opevnění ve směru na Košice [online]. Dostupný z WWW: <www.ropiky.net>, 20. 3. 2010.
  • STEHLÍK, Eduard a kol.: Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-38, Pevnosti sv. 18, Dvůr Králové n. L., Fortprint 2001.
  • VONDROVSKÝ, Ivo: Opevnění z let 1936–38 na Slovensku, Pevnosti sv. 3, Varnsdorf, Fortprint 1993.
  • http://www.ropiky.net/ [online], 20. 3. 2010.
  • http://pevnosti.sk/ [online], 20. 3. 2010.
  • http://www.fortifikace.net/ [online], 20. 3. 2010.

Doplňující informace poskytl Milo Gona. Děkuji.


Velitel VSD – Velitel vojenského stavebního dozoru – vojenský stavební dozor měl na starosti dohled nad výstavbou jednotlivých úseků opevnění.



  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.