Odsun - počet úmrtí

Odsun - počet úmrtí
Kull-Ajda - 8. 1. 2008 - 88.103.171.*

Dobrý den, nejsem si jist, jestli zde již nebyla tato otázka zodpovězena, ale zajímalo by mne, kolik bylo na našem území (včetně Slovenska) bezprostředně po válce zabito Němců a kde došlo k největším masakrům, včetně tzv. pochodů smrti.

Dobrý den,

domnívám se, že máte na mysli úmrtí Němců v souvislosti s odsunem/vyhnáním (záleží na interpretaci; první výraz je obecně rozšířen v ČR a druhý, v němčině die Vertreibung, je používán samotnýni tzv. českými Němci a jejich spolky — Sudentendeutsche Landsmannschaft, Ackermann Gemeinde, atd.) německého obyvatelstva z Československa po skončení druhé světové války.

Čísla však podléhají interpretaci celé události, a proto citujme stanovisko Společné česko-německé komise historiků, která v roce 1996 provedla statistické s demografické šetření: „Hodnoty uváděné v německých statistických propočtech kolísají mezi 220 000 a 270 000 nevyjasněných případů (= rozdíl mezi počátečním a konečným počtem obyvatelstva), které se mnohdy interpretují jako úmrtí; údaje uváděné v dosavadních výzkumech se pohybují mezi 15 000 a 30 000 úmrtími.“

Zmíněná komise rozvíjí důvody, proč se počty natolik odlišují a dále konstatuje: „Podle nich (výsledků nedávno předložených českých studií — poznámka autora) zahynulo v letech 1945-1946 násilnou smrtí, v internačních táborech, při pracovním nasazení a v důsledku abnormálních podmínek asi 10 000 lidí. K nim je třeba přiradit cca 5 000-6 000 blíže nespecifikovaných úmrtí, která však bezprostředně souvisejí s průběhem odsunu, takže nejnižší počet obětí se podle dosavadního stavu bádání pohybuje — bez sebevražd — mezi 15 000-16 000. Tento počet potvrzují i českoslovovenské statistiky za léta 1945 a 1946, jež uvádějí celkem 22 247 mrtvých, kteří zemřeli v důsledku »násilí, zevních a nevyjasněných příčin« nebo sebevraždy (6 667 případů). Tomu se přibližuje součet prokazatelných 18 889 úmrtí ve zmíněných kartotékách hledaných osob, v němž je obsaženo 3 411 prokázaných sebevražd.“ V úplném závěru komise nabádá, „aby se ve vědeckém diskurzu, ale ani v politických debatách nepoužívalo počtu 220 000“1.

Na druhou část otázky odpovím jen ve stručnosti, jelikož k tématice odsunu existuje poměrně velké množství monografií, monotematických sborníků, edic dokumentů, atp. Největší excesy proti německému obyvatelstvu se staly v Brně, Horních Moštěnicích u Přerova, v Ústí nad Labem a v Postoloprtech, kde bylo nalezeno 762 osob v hromadném hrobě. Ve dnech 30. a 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno na 20 000 Němců. Celá kolona směřovala k rakouským hranicím, které však byly zavřeny, a tak museli Němci čekat jeden a půl měsíce v internačním táboře v Pohořelicích, než se konečně dostali do Rakouska. Celkové ztráty v důsledku tohoto činu jsou odhadovány na 800 úmrtí, přičemž 469 dalších Němců prokazatelně zemřelo v Pohořelicích.

Dne 18. června 1945 bylo na nádraží v Horních Moštěnicích u Přerova, v lokalitě na „Švédských šancích“, zabito na 265 karpatských Němců, včetně žen a dětí, vracejících se na Slovensko.2 Další případy násilí lze nalézt v některých internačních táborech (např. tzv. bartolomějská noc 22. srpna 1945). Do třetice odsouzeníhodných případů násilí je nutné uvést incident z Ústí nad Labem, nad nímž se dodnes vznáší různé otazníky. Dne 31. července 1945 vybuchl v Krásném Březně sklad zbraní (zda šlo o nešťastnou náhodu, německou sabotáž či provokaci není známo). Po výbuchu, při kterém přišlo o život asi 30 osob a 1 000 přišlo o střechu nad hlavou, vypukla v Ústí nad Labem panika, jejímž důsledkem byl masakr německého obyvatelstva. Počet obětí není znám, nejvyšší však kolísá kolem 2 000 a nejnižší činí 40-100 osob.

Na samotný závěr odpovědi byl chtěl upozornit, že pod výrazem »pochod smrti« se v české historiografii rozumí označení transportů německých vězňů z koncentračních táborů, ať už pěší či železniční, před postupem východní fronty směrem na západ, tj. od druhé poloviny roku 1944 do konce války. Tyto transporty zbídačených lidí tehdy vzbudily velkou pozornost obyvatelstva (i Protektorátu Čechy a Morava), které vězňům nosilo jídlo — navíc skoro v každé zastávce byly odváženy mrtvoly, které se občas nacházely i kolem tratí. V souvislosti s odsunem/vyhnáním se hovoří pouze o událostech v Brně jako o tzv. brněnském pochodu smrti.

Základní práce na dané téma:
  • Tomáš STANĚK, Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Praha 2005.
Další literatura k tématu:
  • Eva HAHNOVÁ, Sudetoněmecký problém: Obtížné loučení s minulostí, Praha 1996.
  • Václav HOUŽVIČKA, Návraty sudetské otázky, Praha 2005.
  • Karel KAPLAN, Pravda o Československu 1945-1948, Praha 1990.
  • Jan KŘEN, Konfliktní společenství, Toronto 1989.
  • Jaroslav KUČERA, Odsunové ztráty sudetoněmeckého obyvatelstva, Praha 1992.
  • Václav KURAL, Konflikt anebo společenství?, Praha 1993.
  • Václav KURAL, Místo společenství — konflikt!, Praha 1994.
  • Německé menšiny v právních normách 1938-1948, Praha 2006.
  • Ferdinand SEIBT, Německo a Češi, Praha 1996.
  • Tomáš STANĚK, Odsun Němců z Československa, Praha 1991.
  • Tomáš STANĚK, Perzekuce 1945, Praha 1996.



1) Citováno dle: Beneš, Z. — Kuklík, J. ml. — Kural, V. — Pešek, J., Odsun — Vertreibung (Transfer Němců z Československa 1945-1947), Ministerstvo mládeže a tělovýchovy ČR 2002, s. 49-50.
2) Masakr spáchala vojenská jednotka vedená bývalým členem Hlinkovy gardy K. Pazúrem, jenž byl v roce 1947 postaven před soud (prokurátorem byl A. Rašla známý z procesu s J. Tisem) a odsouzen. Po únoru 1948 byl ale brzy propuštěn a později se angažoval jako činovník slovenského Svazu protifašistických bojovníků.
bush - 11. 1. 2008

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.