NTS - Národní pracovní svaz ruských solidaristů

NTS - Národní pracovní svaz ruských solidaristů
Pavel Mach - 20. 1. 2014 - *.vslesy.cz

Dobrý den, náhodou se mi dostal do ruky leták v ruštině s výzvou pro vojáky, který vydal NTS - nacionalno-trudovoj sojuz. Zajimalo by mě co to bylo za organizaci. Děkuji. P. Mach

Národní pracovní svaz (Народно-трудовой союз - NTS) byla protibolševická organizace sdružující ruské emigranty hlásící se k politické ideologii solidarismu. Pod názvem NTS organizace existovala od roku 1943.

Předchůdcem NTS byl Svaz ruské nacionální mládeže (Союз русской национальной молодёжи), v roce 1929 přejmenovaný na Nacionální svaz ruské mládeže v zahraničí (Национальный союз русской молодёжи за рубежом). Tato organizace sdružovala různé bílé ruské emigrantské skupiny zejména z Jugoslávie, Bulharska, Francie a dalších západoevropských zemí. Po dvou sjezdech proběhlých v letech 1930-31 v Bělehradu se svaz přejmenoval na Nacionální svaz nové generace (Национальный союз нового поколения - NSNP).

NSNP se hlásil ke korporativismu a později k politické ideologii solidarismu - ta měla být protikladem k marxistické ideologii vládnoucí v SSSR a hlásala spolupráci různých tříd a vrstev společnosti na obecném křesťanském základě.

NSNP připravoval protibolševické tiskoviny, které se pak různými kanály snažil propašovat do SSSR. Přes mandžusko-sovětské nebo polsko-sovětské hranice se do SSSR pokusil vyslat i několik skupin svých členů, kteří měli na sovětském území vybudovat základy podzemní organizace. Většina těchto pokusů skončila tragicky.

V roce 1938 NSNP oficiálně ukončil svou činnost v nacistickém Německu, většina jeho členů ale pobývala v Němci okupované Evropě a někteří různými způsoby s Němci spolupracovali během války proti SSSR. Nacisté při přípravě propagandy směrem k obyvatelstvu SSSR využívali zejména emigrantské skupiny neruských národností (Ukrajince, pobaltské, kavkazské národy apod.). NSNP (od roku 1943 NTS) byla jedna z mála organizací s velkoruskou ideologií, jejíž členové se podíleli na přípravě ruských propagandistických tiskovin, letáků a dalších materiálů. Byli využiti také na školení lidí určených ke správě okupovaného území.

Členové NTS působili v městských a hospodářských správách na okupovaném sovětském území (např. ve Smolensku) nebo vedli noviny vydávané na okupovaném území. Někteří se podíleli i na činnosti Vlasovova hnutí. Na ruském území zároveň vytvářeli podzemní síť vlastních organizací s cílem vytvořit „ruskou sílu na ruském území“. Na okupovaném území vzniklo asi 150 skupin NTS každá s 3-15 členy.

Spolupráce členů NTS s Němci byla oboustranně oportunistická, NTS sledovala v Rusku své vlastní zájmy, Němci sice její členy využívali, ale činnost NTS byla bedlivě sledována gestapem. V létě 1943 bylo asi 30 členů NTS pozatýkáno a velký zátah přišel v létě 1944, kdy bylo uvězněno celé vedení NTS. Celkem bylo do věznic nebo do koncentračních táborů posláno asi 150 členů NTS, část z nich tam zahynula. Někteří členové vedení byli propuštěni v dubnu 1945 na Vlasovovu žádost a záruku.

Americký historik Alexander Dallin ve své nepřekonané práci o německé politice na okupovaných územích SSSR roli NTS hodnotil následovně:[1]
NTS úspěšně využil příležitost k prosazování vlastních cílů umisťováním svých členů na strategické pozice (v Říši i na okupovaných územích) a snažil se získat výsadní pozici mezi emigranty. Zvážíme-li malý počet členů NTS, byl jeho vliv skutečně nadstandardní. Jeden z předních propagandistů v oddělení propagandy Wehrmachtu na Viktoriastrasse byl Alexandr Kazancev, který patřil k vedoucím členům NTS. Kaminského Ruská nacistická "strana" byla vedena členy NTS. Výcvikový tábor zřízený říšským ministerstvem pro východní záležitosti pro „obrácené“ zajatce ve Wustrau byl fakticky „lénem“ NTS, který zde propagoval své ideje přímo pod nosem Němců.

V nejméně dvou desítkách měst na okupovaném území byli starostové, šéfové policie nebo redaktoři místních novin rekrutovaní členy NTS. Několik předních mužů Vlasovova hnutí bylo také členy NTS, i když sám Vlasov odmítal NTS podpořit.

Význam NTS v rámci německé východní politiky spočívá v tom, že je příkladem toho, jak i extrémní „pro-separatisté“ jako Leibbrandt[2] byli ochotni spolupracovat se silně velkorusky orientovanou skupinou za podmínky, že to bylo efektivní a ideologicky schůdné, a že odhodlaná a dobře organizovaná skupina mohla uspět v infiltrování a prosazování zájmů v téměř všech německých agenturách zabývajících se ruskými záležitostmi.

Nakonec se ruské „národní zájmy“, jak je NTS prosazoval, pro Němce staly větší hrozbou než výhody oportunistické spolupráce s NTS, vedly ke konfliktu s gestapem a zatčení vedení NTS v létě 1944.

NTS byl v USA a západní Evropě aktivní po celou dobu studené války, během Gorbačovovy pěrestrojky na konci 80. let otevřeně vystoupili jeho první členové přímo v SSSR. Po rozpadu SSSR byl v Rusku v roce 1996 oficiálně registrován jako politická organizace, která existuje dodnes (viz oficiální stránky www.ntsrs.ru).

[1] A. Dallin, German Rule in Russia 1941-1945, London 1957, s. 526

[2] Georg Leibbrandt (1899-1982) byl členem Zahraničněpolitického úřadu NSDAP a od roku 1941 jedním z vedoucích pracovníků Říšského ministerstva pro obsazená východní území („Ostministerium“), které formulovalo politiku prosazovanou v okupovaných oblastech SSSR.

Vojtěch Šír - 3. 2. 2014

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.