Letiště v Kunovicích za okupace

Letiště v Kunovicích za okupace
palpalic - 17. 11. 2009 - *.nemocnice.mcs.cz

Dobrý den, němáte nějaké informace o letišti Kunovice (okr. Uherské Hradiště) za války. Měly zde být umístěny letecké opravny, ale spíše by mě zajímalo, jestli zde byly umístěny i nějaké bojové letouny, třeba i krátce ke konci války. A také jestli máte i nějaké informace o jednotkách na letišti sloužících a jestli bylo letiště i protivzdušně bráněno nějakými flaky. Děkuji za odpověď

Dobrý den,

nejstarší kořeny kunovického letiště sahají až do roku 1934. Tehdy, jako reakci na nástup německých nacistů k moci, MNO rozpracovalo dlouhodobý program delimitace výrobních podniků se zbrojním programem. Jedním ze záměrů odsouhlasených koncem roku 1935 bylo, že koncern plzeňských Škodových závodů (majitel pražské Avie), postaví v katastru Kunovic novou leteckou továrnu. V první fázi se v novém závodě měly opravovat vojenské letouny, v druhé fázi měl být podnik schopen samostatné výroby na technologické úrovni typů B-534 a B-71 s kapacitou odpovídající pražskému mateřskému závodu (součástí škodováckého programu byly ještě například budoucí zbrojovka a munička v Dubnici Nad Váhom a nerealizovaná motorárna). Podnik s takovým zaměřením pochopitelně potřeboval tovární letiště.

V první půli roku 1936 proběhly veškeré potřebné přípravy od výkupu pozemků přes projekt a v létě začala firma Konstruktiva stavět. Po roce výstavby byla do provozu předána první část závodu a také letiště. K 11. květnu 1937 bylo schopno provozu. Letištní plocha byla travnatá, o rozměru cca 1000×450 m, ve směru JZ-SV. Oficiální schválení k provozu vydalo Ministerstvo veřejných prací 27. srpna 1938. Přestože plocha letiště byla opatřena drenážemi a důkladně odvodněna, tak nízká nadmořská výška, písčitý podklad a blízkost řeky Moravy způsobovaly poměrně časté podmáčení letiště a následné problémy při provozu.

V srpnu 1937 už byly v kunovickém opravárenském závodě první letouny. Pro začátek to byly starší typy vyrobené v Avii (Bš-21, Ba-33, B-34), od podzimu pak B-534 a třímotorové F-IX, od konce roku 1938 pak k revizím přibyly i B-71. Jako tovární zalétávací piloti zde působili Oldřich Košař (zahynul 20. 12. 1938 v Praze) a Rudolf Dalecký (oba sem zajížděli z Prahy z mateřské továrny Avie), letouny si pak přebírali zpět vojáci. Až do okupace prošlo závodem na 80 letadel, z toho polovinu tvořily stíhačky B-534. Poslední tři československá letadla odstartovala z Kunovic dne 7. března 1939.

Nacisté převzali továrnu i letiště již 15. března 1939, 1. dubna pak továrnu „poctila“ návštěva z úřadu generálního inspektora Luftwaffe gen. Udeta. Bylo rozhodnuto o pokračování v dosavadním programu, továrna tedy dále pokračovla v opravách původních československých letadel (prakticky výhradně B-71 a B-534 — ty i pro slovenské Vzdušné zbraně), ale především přibyly opravy letounů německého původu. Jako zalétávači se objevili další známí piloti — Široký, Kraus, Janča, Šváb, Brtník a zejména Jaroslav Hlaďo, který dne 28. srpna 1940 z Kunovic ulétl s B-534.124 do SSSR. Poslední z českých pilotů v Kunovicích startoval dne 23. dubna 1943, potom už létali z továrního letiště jen Němci. K prvním letům po opravách (jako prevence sabotáží) byli do letounů k německým pilotům přibíráni čeští zaměstnanci — nejčastěji z kontrolního oddělení.

Z německých letounů tvořily drtivou většinu opravovaných letadel lehké dopravní a cvičné Junkersy W-34 (opravovány v letech 1939-1944, část z nich nesla i civilní registrační značky) a školní a cvičné dvoumístné Ar 96 (od února 1943 do konce války). V několika málo kusech se v Kunovicích objevily také W-33, Bf 108, SM-82 a jako velká rarita ukořistěný sovětský SB-3 (označení pochází z tovární dokumentace).

Od 19. února 1945 začaly být letouny z továrny postupně stahovány na méně ohrožené základny, 26. února proběhly poslední zkušební lety a 8. března jsou zaznamenány poslední tři starty německých Ar 96. K 16. dubnu oficiální hlášení uvádí na kunovickém letišti jen pět letadel neurčeného typu (existuje ale i nejasný údaj ke 30. dubnu, o zásobě pouhých 3 tun paliva). Evidentně se na letišti nenacházely žádné bojové jednotky. Při ústupu německých jednotek proběhly jen menší destrukce — zapáleny byly budovy skladů a jídelna.

Podle údajů ing. Krumbacha bylo těsně po poledni dne 27. dubna 1945 letiště osvobozeno.

S největší pravděpodobností se tedy na letišti nikdy nenacházela žádná regulérní jednotka Luftwaffe, působily zde jen dozorčí orgány v opravně a zalétávací a přejímací piloti (jejich jména můžete nalézt v dále uvedených pramenech), o umístění protivzdušné obrany mi není nic známo.

Za spolupráci děkuji Karayovi.

Prameny:

Ing. Jan Krumbach: 25 roků národního podniku LET Uherské Hradiště-Kunovice, Technické muzeum Brno, 1976
Rajlich-Kokoška-Janda: Luftwaffe over Czech Territory 1945, JaPo Hradec Králové, 2001, 2006

Tomáš Adam - 6. 12. 2009

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.