Jednotka Wehrmachtu v Brně-Líšni

Jednotka Wehrmachtu v Brně-Líšni
CzechJoker - 24. 6. 2007 - *.net.upc.cz

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, která jednotka Wehrmachtu byla v letech 1943-45 dislokována v Brně - Líšni. Údajně se mělo jednat o "zdravotníky", ubytované v "rodinách" a na zámku Belcredi. Díky

Dobrý den,

odpověď na Vaši otázku bych pojal poněkud šířeji, za využití dobové líšeňské kroniky*.

Za první republiky nebyla v městysu Líšeň žádná stálá posádka, nejbližší jednotkou čs. armády byl 43. pěší pluk v Židenických kasárnách. Až za mobilizace byli v Líšni přechodně ubytováni záložníci tohoto pluku, pro které již ve stálých vojenských objektech nebylo místo. Mezi 24. a 28. zářím 1938 dleli tito vojáci ve školách, Sokolovně, Dělnickém domě, několika hostincích a konečně také na zámeckém dvoře: podstoupili tu vystrojováni a vyzbrojováni. Tentýž prapor záložníků se pod velením líšeňského rodáka majora Antonína Svobody 22. října vrátil a byl tu 25. a 26. října demobilizován.

Obsazení zbytku českých zemí 15. března 1939 popisuje kronikář takto:

Do Brna začaly k 11. hodině dopoledne přijíždět motorizované oddíly německé armády. K jedné hodině odpoledne téhož dne přijelo říšské vojsko i do Líšně. Byla to auta, motocykly, tříkolky se strojními puškami, takže řada těchto vozidel táhla se od radnice až po nádraží. Po půl hodině odjeli.

Po této demonstraci moci se Němci stáhli zpět do Brna a vojáci Wehrmachtu Líšní jen občas projížděli v autech či na motocyklech. To jim však nebránilo jít do Líšně za rozptýlením:

Vojsko říšské se chovalo k obyvatelstvu extrémně korektně, takže po této stránce možno vydati bezvadné vysvědčení. Proto bylo vidět říšské vojíny i v naší osadě návštěvou v hostinci i při zábavě.

Po začátku války sice líšeňští museli pravidelně odvádět koně, povozy apod., ale obec stále zůstala prosta stálé vojenské přítomnosti. Jen mimo pěšáků na pochodech přibyla letadla Luftwaffe z nedalekého slatinského letiště, která byla často k vidění při cvičných letech nad Líšní. Vše se mělo změnit až o rok a půl později:

22. května 1941 byli ubytováni první důstojníci německého vojska v Líšni jako předchůdcové vojenské posádky, která v počtu přes 300 mužů bude tu ubytována

5. června 1941 přišlo do Líšně za účelem ubytování říšské vojsko. Byli umístěni ve školách a hostincích. Ve školách byly hlavně kanceláře. Na Orlovně se stravovalo. Důstojníci byli v domech soukromých, automobily a autobusy na hřištích.

Němci se však v Líšni dlouho nezdrželi, již 29. června 1941 jednotka odjela a po více než rok zůstala Líšeň stranou pozornosti vojenské správy. V souvislosti se stavbou továrny na letecké motory pod Stránskou skálou byli v Líšni (především na Orlovně) ubytováni přivezení dělníci a důstojníci (pro důstojníky a posléze inženýry, dohlížející na provoz továrny, byla později postavena kolonie Hamburg v místech dnešních Vinohrad). V návaznosti na stavbu továrny byla v okolí rozmístěna protiletecká obrana:

Na podzim v roce 1942 byla ubytována na Velké Klajdovce vojenská posádka jako dělostřelecká obrana města Brna. Na pozemku líšeňském, patřícím velkostatku, byla postavena protiletadlová děla a dřevěné domky pro ubytování.

Tímto zmínky o německých vojscích v líšeňské kronice končí. Vaši informaci o „zdravotnících“ potvrdit nemohu, nicméně pokládám ji za nepravděpodobnou: jednak jistě byla v zázemí lepší místa pro lazarety než Líšeň, jednak o nich nic neví ani pan Ludvík Belcredi, který se tematikou též zabýval a jemuž tímto děkuji za pomoc.


* Kroniku se naštěstí podařilo před Němci zachránit, a tak i po letech může vydat svědectví o válečné době. Z května 1945 pochází tento vysvětlující zápis:

Podle nařízení, za nějaký čas po příchodu Němců, měly se všechny místní kroniky odevzdati a také je obce většinou odvedly. V Líšni, zásluhou starosty Nečase a několika jiných do toho zasvěcených lidí, byly kroniky zachráněny, a sice tak, že kronikář Eduard Elpl opsal nejdůležitější data, sestavil falšovanou kroniku novou a tato byla odevzdána mimo pravých. Aby mohla býti tato zfalšovaná kronika odevzdána včas, psal kronikář dnem i nocí, takže za určených k tomu 10 dní byl plagiát hotov. (…) Kroniku schoval Antonín Klíma v bedně, kterou v komoře zakopal do země a přikryl starou dlažbou.

† Líšeň byla k tzv. „Velkému Brnu“ úředně připojena až 1. ledna 1944.

Jakub Skalický - 15. 5. 2009

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.