Hierarchie Třetí říše - Hitlerův zástupce

Hierarchie Třetí říše - Hitlerův zástupce
MWittmann - 21. 1. 2010 - *.139.broadband13.iol.cz

Rád bych se zeptal, kolik vlastně bylo po Adolfu Hitlerovi říšských vůdců. Děkuji

Hodnost „říšského vůdce“ měl pouze Heinrich Himmler, který stál v čele SS (a od roku 1936 i celé policie) jako říšský vůdce SS (Reichsführer-SS), což zhruba odpovídalo vojenské hodnosti polního maršála (Generalfeldmarschall).

Jinak předpona "Reichs-" byla i v názvech dalších titulů a hodností osob, které stály v čele různých politických a branných složek Třetí říše, např.:

  • Hermann Göring byl 19. července 1940 povýšen do nově zřízené zvláštní hodnosti říšského maršála (Reichsmarschall, celým názvem Reichsmarschall des Grossdeutschen Reiches). Říšský maršál byla nejvyšší hodnost v rámci všech tří složek Wehrmachtu a po celou válku ji měl pouze Göring, byla to vlastně jeho zvláštní osobní hodnost.
  • ministři říšské vlády měli titul říšského ministra (Reichsminister)
  • říšské vedení NSDAP (Reichsleitung der NSDAP) tvořilo 18 Reichsleiterů (seznam), což byla druhá nejvyšší stranická hodnost po titulu Führer.
  • V čele Říšské pracovní služby stál Říšský pracovní vedoucí (Reichsarbeitsführer)
  • V čele Německé pracovní fronty stál Říšský organizační vedoucí (Reichsorganisationsleiter)
  • V čele Hitlerjugend stál Říšský vedoucí mládeže (Reichsjugendführer)

Co se týká samotné hierarchie moci, tak stranickým zástupcem Adolfa Hitlera s titulem „Stellvertreter des Führers“ byl v letech 1934-1941 Rudolf Hess. Po jeho odletu do Británie stanul v čele stranické kanceláře (Parteikanzlei) Reichsleiter Martin Bormann, od roku 1943 s titulem „Sekretär des Führers“ (vůdcův tajemník).

Po zahájení německého útoku na SSSR Hitler jako svého nástupce v čele Německé říše pro případ své smrti či neschopnosti dále vládnout 29. června 1941 tajným výnosem určil Hermanna Göringa. Göring tak byl oficiálně č. 2 v Německé říši, ale vzhledem k tomu, jak jeho vliv během války postupně upadal, se faktickým č. 2 stával spíše Heinrich Himmler. Na dekret z léta 1941 se pak Göring odvolával ve svém telegramu z 23. dubna 1945, kdy se Hitlera tázal, zda vzhledem k jeho omezené možnosti rozhodování v obklíčeném Berlíně může převzít jeho funkce. Hitler ho následně všech funkcí ve své závěti zbavil podobně jako H. Himmlera, když se dozvěděl o jeho pokusech vést jednání se západními spojenci. V závěti určil novým říšským prezidentem Dönitze a říšským kancléřem Goebbelse - obě tyto funkce předtím po smrti říšského prezidenta Hindenburga v srpnu 1934 Hitler spojil ve své osobě v titulu „Vůdce a říšský kancléř“. Novým říšským vůdcem SS byl v závěti určen dolnoslezský gauleiter Karl Hanke.
Vojtěch Šír - 3. 2. 2010