Komentáře k Stručné shrnutí německo-polské letecké války v září 1939

Pokusím se ti Lancastere odpovědět i když se jedná spíše o pár fragmentů z různých zdrojů,archivy sovětů o událostech od srpna 1939 do června 1941 mnoho nevypovídají,protože to bylo období se kterým se tehdejší SSSR nemohl zrovha chlubit.Vzdušné boje mezi SSSR a Polskem se omezily víceméně na období 17.-20.9.,kdy hned první den sov. vpádu došlo k napadení předsunutých polských letišt Kovel,Dubno a Luck,při kterých byly sovětům pol.stíhači sestřeleny 2 bombardéry SB-2 a 5 stíhacích I-16 při vlastní ztrátě 7 stíhaček a 3 bombardérů.Dále pokračovaly doslova barbarské útoky Sovětů na pozem. cíle i civil. obyvatelstvo,např. ve městech Grodno a Lvov.Po 20.9. tyto útoky Sovětů ustaly a to ze dvou důvodů-jednak bylo polské tažení víceméně rozhodnuté a navíc docházelo k nebezpečnému promísení sovětských letadel s letouny luftwaffe.Spoustu dalších informací lze vyhledat v nedávno vydané knize našeho předního vynikajícího historika K.Richtera-Válka začala v Polsku(která mně bohužel unikla).

Môj otec bol 1939 v Polsku. O žiadnych bojoch mi nikdy nehovoril, ale o vzťahoch k obyvateľstvu dosť.

Údaje sú dobre známe. Slovenskí dôstojníci nemali záujem na konflikte s Poliakmi. Ich záujem bol mať s nimi dobré vzťahy napriek menšej nevraživosti k ich elitám za rok 1938. Kto hovorí niečo iného tak nevie. Poľské obyvateľstvo bolo k slovenským vojakom priateľské a vojaci nemali preto dôvod na iné správanie. Otec tam bol vtedy bol.

Ondrejkovics.Sandor@zoznam.sk

Nie. Oznaczenie "P" było typowym oznaczeniem wszystkich samolotów polskiej konstrukcji.

Jan ma rację. Pełna nazwa bombowca
PZL-37 ŁOŚ. Oznaczenie P to samoloty konstrukcji Pułaskiego !

Je známo,že polské bombardéry bombardovaly říši.Bylo to také dokumentováno na hlavním štábu polské armády ve Varszavě,ale po dobytí Varszavy byla většina těchto dokumentů zničena a spálena Wermachtem a jednotkami SS,ale některé dokumentace se zachovaly ve válečném muzeu v krakově,ale je jich strašně málo.Budeme se muset spolehnout na staré dobré pamětníky.

Wybaczcie Czescy przyjaciele, ale nie znam Czeskiego, więc nie będe mógł odpisać w Waszym ojczystym języku. Polskie bombowce, PZL P 37 bombardowały Berlin, i nie tylko. Nalotów na teren Rzeszy dokonywały także PZL P 23. Strona jest bardzo ciekawa. Szkoda, że w Polsce nie mamy tak wyczerpujących opracowań, dotyczących naszego lotnictwa. Jednak zauważyłem u Was na stronie kilka błędów. PZL P 37 osiągał ok. 430km/h, a nie 412km/h. Natomiast He 111 osiągał 400-410km/h, nie 435km/h. PZL 37 były wówczas najlepszymi bombowcami świata. Poza tym, pojawiły się błędy jeśli chodzi o straty zadane niemieckiemu lotnictwu przez Polskę. Polskie lotnictwo zestrzeliło ok.150 nieprzyjacielskich maszyn. Artyleria przeciwlotnicza zadała równie dotkliwe straty!!! Jeśli zrozumiecie, to co napisałem, proszę o kontakt hammer@defaultclan.pl, ponieważ chciałbym pomóc Wam w poprawieniu tych kilku błędów, które się tutaj pojawiły. Z wyrazami szacunku:

Hammer.

A skąd masz takie wiadomości Hammer że PZL-37 bombardowały Berlin ? Wiesz coś o czym nie wiedzą historycy ?

2 zari 1939 jeden PZL 23B z 21 eskadry bombowej zbombardoval tovarnu v Oławie (nem. Ohlau, ces. Olava, asi 30 km od Vratislavi) a provedl tak prvni bombardovani Nemecka v II sv. valce. O jinych utocich polskych bombarderu na uzemi Nemecka v zari 1939 nevim.

Ale ani Polsko se nezachovalo k Česku nějak čestně, když vydalo Polské ultimátum...

Ve srovnani s jednanim Ceskoslovenska vuci Polsku v roce 1919 a pozdeji behem sporu o Tesinsko se Polsko zachovalo v roce 1938 velmi korektne.

Ano velmi korektní jednání od Poláků je dodnes ve vzpomínkách paměníků na Těšínsku, kteří zažili polskou okupaci. Polsko se zachovalo velmi hrdině, vytrubujíc do světa, pokud zaútočí Hitler, zaútočí taky.

Tak to jseš na omylu, po tom co jsme Polákům provedli v letech 1919-20 se k nám tady chovali ještě svatě. A jelikož bydlím v Albrechticích u Českého Těšína můžu dementovat i tu větu o pamětnících.. V 1919 jen za první 3 dny zemřelo kolem 400 lidí včetně žen a dětí.. V 38mém naopak pokud vím nezemřel nikdo..

Bohužel českoslovenští letci nebyli zařazeni do stíhacích útvarů polského letectva a proto nemohlo být nic napsáno o jejích vítězstvích.Více o tom v knize Josefa Váni "Českoslovenští letci v polské obranné válce 1939" Jan Rail.Praha,AVIS MO ČR 2003.Tuto knihu je možno zapůjčit v knihovně VHÚ Praha.
Zdravím

Oblt.Werner Methfessel - od 3.9.1939 staffelkapitän 2.(Z)/LG 1- 3.9.1939 kolem 8.00 hod.P.11 z III/1 Dywizjonu myśliwskiego (Stíhací perutě)
4.9.1939 -po 17.00 hod.P.11 z IV/1 Dywizjonu myśliwskiego - pravděpodobně.
5.9.1939 - po 17.30 hod.P.11 z IV/1 Dywizjonu myśliwskiego - pravděpodobně.
7.9.1939 - 8.30 hod.P.23 bílá"8" výr.č.44.215 v prostoru obce Modzele.

Uffz.Georg Schuch -1./ ZG 2
4.9. před 12.00 hod.v prostoru
města Łódź - P.11 ze III/6 Dywizjonu myśliwskiego
4.9. po 12.00 hod.P.37B výr.č.72.91 u obce Patoki z 11.Eskadry Bombowej (bombardovací letky)
14.9. -15.20-17.30hod v prostoru města Brody P.23 - neidentifikováno
14.9.-15.20-17.30hod. - v prostoru města Brody P.23 - neidentifikováno

Lt.Hartwig-Bonies Domeier -1./ ZG 2
7.9.1939 v prostoru Zamość Nowy mezi 12.14-14.39hod. - P.11 ze 121.Eskadry Myśliwskiej- kpt.pil.Sędzielowski;
7.9.1939 v prostoru Skarżysko Kamienna mezi 12.14-14.39 hod. - P.11 ze 121.Eskadry myśliwskiej - ppor.pil.Chciuk;
14.9.1939 v prostoru města Brody mezi 15.20-17.30hod. - P.23 - neidentifikováno

Uffz.Hans Katzmann - 1./ ZG 2
4.9.1939 v prostoru Śladkowice po 12.00hod.- P.37B nr.72.43 - 12.Eskadra Bombowa;
4.9.1939 v prostoru Wygierzów kolem 14.00hod.-P.37B nr.72.111 - 12.Eskadra Bombowa;
12.9.1939 po 12.00hod.- P.23B - 31.Eskadra Rozpoznawcza.

Gefr.Alfred Warrelmann
4.9.1939 v prostoru města Róžan - 17.35hod. P.7a z 151 Eskadry Myśliwskiej (Stíhací letka) - kpr.pil.Kawałkowski - sestřelen.
4.9.1939 v prostoru města Róžan - 17,35hod. P.7a z 151 EM - nárokován jako sestřelený,ve skutečnosti poškozený - por.pil.Brzeziński.
9.9.1939 v prostoru Garwolin,11.05hod.-RWD-8 z Plutonu Łącznikowego Naczelnego Dowódcy Lotnictwa (Kurýrní četa Vrchního velitele letectva)
10.9.1939 v prostoru Dęby Wielkie-ve 14.10 hod. P.43 z 41 Eskadry Rozpoznawczej (41.průzkumná letka).

Tak trzymać! - ale też warto artykuł uzupełnić o udział lotników czechosłowackich w obronie Polski w 1939 roku. Pomiędzy 15 III a 31 VIII 1939 przedostało się do Polski prawie 1000 osób z personelu czechosłowackich sił lotniczych, z tego około połowa to personel latający.
Bliższe szczegóły patrz:
Jerzy Pawlak -"Polskie eskadry w wojnie obronnej"- Warszawa 1991 - str. 488-494

Kromě toho vyšla ve 2003r kniha Josefa Váni "Českoslovenští letci v polské obranné válce 1939...."Praha,AVIS MO ČR 2003

Słuszne spostrzeżenie. Pozdrawiam,