Válečné zločiny

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 66
<< 1 2 3 4
Po
spelter 19.2.2009 09:41 - č. 47
spelter
cinik napsal v č. 34:
"po faktické stránce a pokud jde o tu, minimálně zákon č. 115/1946 mluví o boji za svobodu až do 28. října 1945. To bych tak úplně netvrdil, nicméně určité střety (byť mnohem řidší, než ve skutečnosti tvrdila československá propaganda) stále probíhaly, takže i po faktické stránce... "
Uvedený zákon mluví o boji za svobodu od 30.9.1938. Takže podle tvého výkladu tohoto zákona by vlastně 2. světová válka začala už tohoto dne..
Pokud jde o ty střety, k nimž ještě po kapitulaci došlo, můžeš je snad označit za pokračování válečných operací?
spelter 19.2.2009 09:19 - č. 46
spelter
ja_62 napsal v č. 18:
"Mám pocit, že nějací naši občané se dobrovolně zapojili do americké obrany Filipín, (detaily by snad znal někdo jiný, já jsem odkázán zhruba na větu z "Československé armády druhého odboje" o "organisaci hrstky krajanů na Filipinách, která přechodně nabídla síly tamnímu vojenskému velitelství" ) takže i na jejich osud to mohlo mít nějaký vliv - i když nepředpokládám, že by s nimi Japonci zacházeli nějak jinak než se zajatci americkými."

Na Filipínách působilo asi 25 - 30 krajanů schopných vojenské služby. Od počátku japonské invaze na ostrovy sloužili Čechoslováci v americké armádě, do níž zde vstupovali. Zaznamenáni v dokumentech jsou: Jan Bzoch, Pavel Fuchs, Leo Herman, Jaroslav Hrdina, Fred Lenk, Josef Varak, Antonín Volný, Karel Aster, Karel Dancak, Fred Herman, Otto Hirsch, Jan Lenk, Ernest Moravek, Norbert Schmelkes (Zdroj: Report of operations quartermaster corps, United States Army in the Philippine campaign, 1941-1942 – zpráva americké armády)

Během bojů s Japonci byli Aster, Bzoch, Fuchs, Herman, Hrdina, Morávek, Lenk, Varak a Volny zajati a následně prožili několik strašných let v japonském zajateckém táboře O Donnel v Capas, provincii Tarlac. Zde následkem útrap zemřeli Bzoch, Fuchs, Herman, Hrdina, Lenk, Varak a Volný.

V dopise ze dne 9. 1. 1946 generálporučíkovi E. B. Gregorymu ve Washingtonu píše plukovník M. A. Quinn o statečnosti Čechoslováků v bojích o Filipíny. Zmiňuje jejich neohroženost a odhodlané plnění úkolů v bojích, kdy byli 36 hodin pod nepřátelskou palbou. Zmiňuje ve svém dopise přímo sedm Čechoslováků, kteří se v bojích vyznamenali: Dr. Pavel Fuchs, Jan Bzoch, Leo Herman, Fred Hermann (?), Jan Lenk, Otto Hirsch a Ernest Morávek. (Zdroj: Report of operations quartermaster corps, United States Army in the Philippine campaign, 1941-1942 – zpráva americké armády)

Více např. zde www.volny.cz/ipro/stripky/clanky/csdv.htm
www.valka.cz/clanek_10403.html
Tom 18.2.2009 20:52 - č. 45
Tom
guano napsal v č. 44:
"Šmoldas uvádí také jen Arnošta Valentu..."
www.fronta.cz/kalendar/f-lt-arnost-valenta-s...

Valenta je jediný, který byl prokazatelně zajat a následně zavražděn. V tomto konkrétním případě šlo o pokus o útěk, nikoli o to, že byl Čechoslovák.

karaya1 napsal v č. 41:
"zpočátku ale několik z nich prošlo dosti drsným a dlouhým procesem vyšetřování gestapem na Pankráci, v Berlíně apod."
Druhá vlna těchto represí začala v létě 1944 po antentátu na AH.

Nicméně bych tu připomenul, že není objasněn osud řady našich letců, ale i příslušníků pozemní armády (zejména z května a června 1940 ve Francii), kteří jsou pohřešováni a s největší pravděpodobností padli do rukou německých jednotek. Co si mám myslet o osudu letce, který po nouzovém přistání na území obsazeném Němci mává na své spolubojovníky a víc ho nikdy nikdo nevidí? Co si mám myslet o osudu čs. vojáků, kteří jsou pohřešováni po bojích na Marně?



Dokonce marně vzpomínám, jestli byl ve Francii v květnu a červnu 1940 nebo i před tím v Polsku vůbec někdo z našich "oficiálně" zajat Němci?
guano 18.2.2009 20:20 - č. 44
guano
karaya1 napsal v č. 41:
"Co si takhle z voleje pamatuju z Kudrnovy přednášky, tak popraven nebyl žádný náš letec u RAF; zpočátku ale několik z nich prošlo dosti drsným a dlouhým procesem vyšetřování gestapem na Pankráci, v Berlíně apod. Můžu se po tom zítra podívat v knihovně, Kudrna na toto téma vydal práci Čs. letci v německém zajetí."
Šmoldas uvádí také jen Arnošta Valentu...
ja_62 18.2.2009 19:10 - č. 43
ja_62 Jinak, stručně řečeno: válka je stav, kdy dvě entity mezinárodního práva, zejména tedy státy, proti sobě v širokém měřítku uplatňují ozbrojené násilí, anebo to mají v úmyslu. Jedná se o skutečnost, která může nastat explicitním vypovězením nepřátelství anebo může nastat i fakticky, např. náhlým přepadením, typicky ale i v tomto případě napadená strana deklaruje, že mezi ní a druhou stranou existuje stav nepřátelství. Pokud k tomuto dojde, nacházejí se ve válečném stavu, což je kategorie právní, resp. právní vyjádření toho prvního, (případně i pouze) fakticky vzniklého stavu.

Ten faktický stav války končí ukončením aktivního nepřátelství, což nebývá ten samý moment jako ukončení válečného stavu ve formálně právním smyslu, a už vůbec s tím přímo nesouvisí vznik a trvání vnitrostátního stavu jímž stát válku nějak reflektuje z hlediska své vnitrostátní úpravy (mobilisace vojsk, vnitřní bezpečnost, hospodářské otázky), i když ten od něj většinou bývá nějak odvozen.

Možná, že při rozlišování mezi válkou a válečným stavem není užíváná česká terminologie úplně nejvhodnější, nicméně ani v jiných jazycích není užívání terminologie zcela ujasněné, a soustavné, nicméně snad každému (nebo skoro každému ) je trochu jasné, v čem ty rozdíly spočívají.

V případě, že by tomu bylo jinak, bychom se totiž ocitli v situaci, kdy by druhá světová válka neskončila ani v září 1945, ale trvala by někdy do doby, kdy došlo k poslednímu formálnímu ukončení válečného stavu, což je názor, který by nejspíš neobstál ani na české Wikipedii. I když - tam možná ano .


Ten rozdíl mezi válkou jako mezinárodním stavem a vnitrostátním stavem, který případně nějak zohledňuje zapojení země do konfliktu, snad nemusím vysvětlovat nikomu, resp. pokud to někdo nechápe sám, tak jako tak je pouze malá šance, že by porozuměl mému pokusu.
karaya1 18.2.2009 18:41 - č. 41
karaya1
Algernon napsal v č. 25:
"Mimochodem, tady mám mezery — kdo z našich byl souzen, odsouzen a popraven?"
Co si takhle z voleje pamatuju z Kudrnovy přednášky, tak popraven nebyl žádný náš letec u RAF; zpočátku ale několik z nich prošlo dosti drsným a dlouhým procesem vyšetřování gestapem na Pankráci, v Berlíně apod. Můžu se po tom zítra podívat v knihovně, Kudrna na toto téma vydal práci Čs. letci v německém zajetí.
ja_62 18.2.2009 18:38 - č. 40
ja_62
cinik napsal v č. 34:
"Nuže pánové, můžeme tu věc posuzovat po formální stránce (pak válka neskončila, kapitulace ji neukončuje), nebo po faktické stránce a pokud jde o tu, minimálně zákon č. 115/1946 mluví o boji za svobodu až do 28. října 1945."
ja_62 napsal v č. 13:
"Obávám se, že vliv československých právních norem na dobu trvání války hrubě přeceňuješ. Zkus si zjistit rozdíl mezi válkou a dobou zvýšeného ohrožení státu, než začneš zase blábolit, Nácku."
Algernon napsal v č. 17:
"„zvýšené ohrožení státu“ se spíše nerovná „válečnému stavu“, ehm?)"
ja_62 napsal v č. 21:
"nevím co je na tom pro někoho tak složitého k pochopení. Jedná se o institut vnitrostátní v prvním, a mezinárodněprávní v druhém případě. Pro začátek . "
cinik napsal v č. 34:
"Se zájmem tu pozoruji zpochybňování úrovně mého intelektuálního niveau ze strany debatérů"
Takže se opravuji - nejde o tvoje intelektuální niveau, ale o gramotnost. Mimochodem, ani ty nejspíš nebudeš tvrdit, že by dotyčný zákon tvrdil, že do 28. října 1945 trvala válka, nebo ano?
cinik napsal v č. 34:
" kteří nezvádnou konzistentně argumentovat ani v rámci jediného dne. "
Nevím, jak to říci taktně, aby ses nám neurazil - ale asi takhle - porucha bude nejspíš na tvém přijímači .

Skončením války se běžně ztotožňuje s ukončením aktivního nepřátelství, formální skončení válečného stavu je specifický institut, k němuž může dojít řadu let potom co válka skončila.
cinik napsal v č. 34:
"daná témata také nepochybně velmi a bezprostředně souvisí s druhou světovou válkoua jejími výsledky. "
To nikde nepopírám, naopak mám za to, že je důležité zdůraznit, že jde o problémy, které by nenastaly, nebýt německé agrese.
cinik napsal v č. 34:
"Pokud máte problém s tím, že Československo a Československá armáda páchaly válečné zločiny, nemyslím, že se Váš pocit příliš zlepší, i když prosadíte vymazání zmínek o nich s naivním odůvodněním, že si své největší výstřelky schovaly až na obodobí po kapitulaci Německa."
K tomuto jsi nějak dospěl z mých reakcí na tvá "odbornická" vyjádření co do doby trvání války? To by mě tedy zajímalo jak.
cinik 18.2.2009 18:32 - č. 38
cinik Ad Algernon: Já myslím, že nezaujatý čtenář si z naší diskuse udělá poněkud jiný obrázek.
cinik 18.2.2009 18:21 - č. 34
cinik Se zájmem tu pozoruji zpochybňování úrovně mého intelektuálního niveau ze strany debatérů, kteří nezvádnou konzistentně argumentovat ani v rámci jediného dne.

Nuže pánové, můžeme tu věc posuzovat po formální stránce (pak válka neskončila, kapitulace ji neukončuje), nebo po faktické stránce a pokud jde o tu, minimálně zákon č. 115/1946 mluví o boji za svobodu až do 28. října 1945. To bych tak úplně netvrdil, nicméně určité střety (byť mnohem řidší, než ve skutečnosti tvrdila československá propaganda) stále probíhaly, takže i po faktické stránce...

Na závěr ještě poznámka: daná témata také nepochybně velmi a bezprostředně souvisí s druhou světovou válkoua jejími výsledky. Pokud máte problém s tím, že Československo a Československá armáda páchaly válečné zločiny, nemyslím, že se Váš pocit příliš zlepší, i když prosadíte vymazání zmínek o nich s naivním odůvodněním, že si své největší výstřelky schovaly až na obodobí po kapitulaci Německa.
ja_62 18.2.2009 18:17 - č. 32
ja_62
Algernon napsal v č. 31:
"(všeobecně?) nemají být lidé repatriováni proti své vůli? "
Ani Ženevská konvence z roku 1929 prostě ještě nepředpokládá, že by došlo k situaci, kdy by značný počet osob sloužil v ozbrojených silách bojujících proti zemi ze které pochází, a tudíž se k vůli zajatých nevyjadřuje - předpokládá, že zajatec byl zajat jakožto příslušník ozbrojených sil země původu, a má se do ní vrátit.
ja_62 18.2.2009 17:42 - č. 28
ja_62
Algernon napsal v č. 20:
"příslušnost k jednotce ať se nazývala jakkoli je druhořadá, záleželo na uniformě (popř. i armádě, v níž bojovali "
Naše pozemní armáda byla formálně nezávislá, užívala sice výzbroj a vybavení britského původu, ale jinak měla československé odznaky, hodnostní označení atd.

Jinak, pokud byl voják zajat v uniformě, resp. plnící podmínky článků 1-3 Haagské konvence z roku 1907, tak se na něj měla vztahovat práva válečného zajatce (tj. včetně milic a sborů dobrovolníků), o tom, zda musí stát, který ho zajal, uznávat existenci jeho země, není výslovně stanoveno nic.

Jenomže je asi sporné, v jakém vztahu bylo to, že dostál výše uvedeným požadavkům mezinárodního práva, k názorům zadržující mocnosti na legálnost jeho účasti v dané ozbrojené síle, pokud si nárokovala že jde o jejího příslušníka.
Co se specificky týče těch zajatců sovětského původu, tak mezinárodně smluvní úprava okolo roku 1945 nepočítala po ukončení válečného stavu de facto s ničím jiným, než s repatriací zajatců do státu jehož byli příslušníky, takže porušením mezinárodního práva by to formálně bylo jen v případě, že by mezi ně byli zahrnuti i ti, kteří neměli sovětské státní občanství.
cinik 18.2.2009 17:37 - č. 26
cinik
ja_62 napsal v č. 13:
"Zkus si zjistit rozdíl mezi válkou a dobou zvýšeného ohrožení státu, než začneš zase blábolit, Nácku."
Myslím, že diskutovat na této úrovni nemám zapotřebí.
ja_62 18.2.2009 17:01 - č. 23
ja_62
Algernon napsal v č. 20:
"přičemž vypořádání s nimi, pokud se jim dostali, coby zajatci, do rokou, „velkoryse“ odložili na dobu až po vítězném ukončení války"
Ne se všemi, některé naše válečné zajatce popravili už za války.
ja_62 18.2.2009 16:40 - č. 21
ja_62
Algernon napsal v č. 17:
"zvýšené ohrožení státu“ se spíše nerovná „válečnému stavu“, ehm?)"
Přesně tak, nevím co je na tom pro někoho tak složitého k pochopení. Jedná se o institut vnitrostátní v prvním, a mezinárodněprávní v druhém případě. Pro začátek .


Jinak kapitulací skončí nepřátelství, tj. válečné operace, což ale neznamená, že by automaticky skončil válečný stav mezi zúčastněnými zeměmi - třeba konkrétně v případě Německo-ČSR vyhlásil ukončení válečného stavu Zápotocký jednostranně někdy v roce 1955 (Což nejspíš souviselo s tím, že jen těžko jsme mohli být ve Varšavské smlouvě se státem, resp. jeho východní částí, se kterým bychom současně byli ve válce), což ale neznamená, že jsme těch deset let proti Německu skutečně válčili. Takže japonskou kapitulací došlo k ukončení nepřátelství, tj. zastavení vojenských operací vůči všem Spojencům (včetně ČSR, takže např. vylodění Speciální námořní vyloďovací jednotky z Kure na Máchově jezeře přestalo definitivně hrozit ) ale netuším jak došlo ke skončení válečného stavu mezi námi a Japonskem. Vzhledem k tomu, že máme běžné diplomatické styky, tak to nejspíše nějak ošetřeno bylo, ale netuším kdy a jak.
ja_62 18.2.2009 16:22 - č. 19
ja_62
Algernon napsal v č. 15:
"Až doposud jsem měl za to, že v reálu se neangažovalo nijak? "
Já taky, alespoň tedy na pevnině určitě, ale možná, že cinik má k disposici jiné informace .
ja_62 18.2.2009 16:19 - č. 18
ja_62
Algernon napsal v č. 15:
"No, hlavně nevím, že by se to nějak reálně (z naší strany) projevilo…"
Tak já si hlavně myslím, že v praktické rovině to mohl být zejména pokus o nějaké vyjasnění statusu našich občanů na Dálném Východě (Filipíny, Šanghaj apod.), případně i statusu našich vojáků na Středním Východě - tuším, že naším vyhlášení války Itálii se nikdo specificky nezabýval, přitom 11. pěší prapor byl bojově nasazen v Tobruku, apod. Jinak šlo zejména o gesto solidarity. Mám pocit, že nějací naši občané se dobrovolně zapojili do americké obrany Filipín, (detaily by snad znal někdo jiný, já jsem odkázán zhruba na větu z "Československé armády druhého odboje" o "organisaci hrstky krajanů na Filipinách, která přechodně nabídla síly tamnímu vojenskému velitelství" ) takže i na jejich osud to mohlo mít nějaký vliv - i když nepředpokládám, že by s nimi Japonci zacházeli nějak jinak než se zajatci americkými.
ja_62 18.2.2009 15:59 - č. 14
ja_62
cinik napsal v č. 11:
"samy české zákony tvrdí, že ještě šlo o WW2"
www.fronta.cz/dotaz/kdy-skoncila-2-svetova-valka

Obávám se, že vliv československých právních norem na dobu trvání války hrubě přeceňuješ.
Zkus si zjistit rozdíl mezi válkou a dobou zvýšeného ohrožení státu, než se začneš projevovat zcela neuváženě, Nácku.
cinik napsal v č. 11:
"(co si o tom jinak myslím, ponechme velkoryse stranou)"
S ohledem na pravidla fora při tvých názorech nejde zcela jistě o velkorysost, ale o opatrnost.




Algernon napsal v č. 12:
"ve válce s Japonskem jsme nebyli, co..?"
Formálně vzato, podle deklarace z 16. prosince 1941 jsme se nacházeli ve válce se všemi mocnostmi, které válčily proti Velké Britanii, USA a SSSR, takže formálně jsme se nacházeli ve válečném stavu i s Japonskem (a nevybavím si momentálně, zda jsme posléze válečný stav nějak ukončili), nicméně jelikož Japonsko se v Evropě nijak zvlášť neangažovalo, jak je poměrně široce známo, tak válka v Evropě skončila už v květnu 1945.
cinik 18.2.2009 15:11 - č. 11
cinik
Algernon napsal v č. 10:
"Nerad bych byl nějak přehnaně jízlivý… Nicméně co má až poválečný čin, z června 1945 — byť „osob vojenských“ — dělat na fóru o WW II..? "

MNo, WW2 skončila i podle celosvětově přijímaných parametrů až poté , to za prvé, za druhé připomínám fakt, že samy české zákony tvrdí, že ještě šlo o WW2 (co si o tom jinak myslím, ponechme velkoryse stranou)
Honza M. 28.1.2008 19:31 - č. 9
Honza M. Sice né tak podrobně, ale určitý přehled uvádí i F.Hanzlík - J.Pospíšil: Soumrak demokracie : Reicinovo obranné zpravodajství na cestě KSČ k moci. Vizovice 2000.
cinik 24.1.2008 23:11 - č. 8
cinik Dělám krom zmíněného článku i články okolo, tak mi napadá, nemáte-li někdo připomínky, o které byste se chtěli podělit, k zatím hrubým nástřelům:

cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_%C4%8D._115...

cs.wikipedia.org/wiki/Anton_Ra%C5%A1la
41-60 z 66
<< 1 2 3 4
Po

Diskuzní forum