Svatováclavská rota
|
|
|
|---|---|
|
Johny napsal v č. 26: I. Obávám se, že mezi nižšími kádry - něco jiného je člověk který v euforii po osvobození usoudil, že komunismus je vlastně humanismem a to celé nějak souvisí s bratrstvím Slovanů (a dříve bych inteligenci označil spíše za silně "inklinující k levici" než "komunistického vyznání") - a nejužším vedením KSČ je podstatný rozdíl - mezi "karlínskými kluky" kteří už dávno před válkou učinili tupou podrobenost Moskvě základem stranické politiky (následkem čehož svou stranu podstatně oslabili-tedy dočasně, než jim pomohla krise a válka) by se někdo takový těžko hledal, navíc za Titem stála reálná ozbrojená síla, která prokázala své kvality když celkem obstála (s podporou Spojenců a SSSR) ve válce s vnějším nepřítelem, a porazila nekomunistické vnitřní odpůrce. O něco podobného se žádný z našich komunistů opřít nemohl."Jak by se situace vyvíjela, kdyby místo povolného sluhy Gottwalda byla nějaká schopná osobnost byť komunistického vyznání (to byla tehdy velká část inteligence), která by udržela vlastní cestu socialismu (jako třeba Tito)? " II. Je podstatný rozdíl mezi důležitostí ČSR a Jugoslávie pro sovětskou strategii - polohu Jugoslávie na okraji Balkánu nelze srovnat s významem případné "neangažované ČSR", která by jako dlouhý klín dělila moskevský blok na severní a jižní část, čímž by efektivně vyřazovala jižní část z možnosti včas zasáhnout v případě konfrontace se Západem (z čehož by nepochybně sovětským maršálům vstal hrůzou vlas na papaše). Přičemž u nás sice po válce cizí vojska nebyla, ale v době únorového převratu, v době kdy západní velvyslanci ujistili demokratické politiky morální podporou, sovětský jim naznačil, že jeho podpora nemusí být pouze morální. (Mimochodem i v případě Jugoslávie byla intervence za účelem přivedení této země na jedinou správnou cestu k budování socialismu za Stalina zvažována) III. I ona výhoda "vlastní cesty k socialismu" mi připadá pochybná - nepochybně byla výhodná z hlediska mezinárodního postavení země, která si zachovala možnost byť omezeně manévrovat a jistou důstojnost v mezinárodních stycích - ale občané z ní profitovali velmi omezeně - možná měli trochu lepší životní úroveň, snad i více osobní svobody, ale o svobodě projevu nebo politické oposici si mohli nechat jenom zdát, a co se týče vnitrokomunistických poměrů, zatímco u nás byla "odhalována titoisticko-imperialistická centra", v Jugoslávii pronásledovali "agenty Moskvy" (z nichž část mohla být skutečnými agenty, zase tak do detailů mi dějiny KS Jugoslávie nejsou známy). Asi se shodnem, že Gottwaldova odolnost vůči tlaku Moskvy byla odolností houby napité lihem, (navíc zpracované a zastrašené za války spatřenou realitou SSSR) ale nějaký jiný hypotetický vůdce KSČ by musel mít: a)reálnou vůli nebýt pouze Stalinovým posluhou b)faktickou vnitropolitickou a mocenskou oporu aby tuto vůli mohl uplatnit (a jistotu, že ho vlastní spolustraníci neodhalí jako "agenta-škůdce", dřív než on odstraní je) c)dokázat tuto posici zajistit i mezinárodně. Co se týče bodů b) a c) jsem vůbec značně skeptický, co se týče bodu a), napadá mě z význačnějších členů KSČ třeba Josef Smrkovský, fanatický komunista, ale čestný člověk který v životě opakovaně doplácel na svou víru v praktickou aplikovatelnost teoretických brožurek a příruček marxismu (což je přinejmenším důkazem, že měl vlastní hlavu a páteř, když už ne politickou moudrost), a nejspíš by byl rychle převálcován promoskevštějšími soudruhy. I kdyby se (nebo spíše někdo jiný) nějak udržel, stále bych případného "československého Tita" neviděl jako přílišnou výhodu pro normálního občana, i když je to otázka do diskuse, do které se mi moc nechce.
Johny napsal v č. 26: S tím jsem ani nechtěl začínat"Na druhé straně by to mohlo být také horší, že?"  , ale nějaký mladší aktivní soudruh mohl být klidně i horší než pasívně podrobený Gottwald. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 25: Nechci to zjednodušit na Gottwalda ale role jednotlivce v historii, zejména v zemích, které jsou zvyklé na centralizovanou moc (jako ČSR_ČR), je značná."Vidět vládu komunistů v ČSR jako personální otázku související pouze s Gottwaldem je velmi zjednodušené " Po válce tu nebyly žádné cizí vojska. Jak by se situace vyvíjela, kdyby místo povolného sluhy Gottwalda byla nějaká schopná osobnost byť komunistického vyznání (to byla tehdy velká část inteligence), která by udržela vlastní cestu socialismu (jako třeba Tito)? Na druhé straně by to mohlo být také horší, že? |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 24:
"To by jako na jeho místo přišel nějakej dobrák?  "
djbeat napsal v č. 20: Vidět vládu komunistů v ČSR jako personální otázku související pouze s Gottwaldem je velmi zjednodušené - smrt Gottwalda by KSČ poskytla mučedníka, a jeho místo by bylo snadno obsazeno nějakým mladším schopným soudruhem (napadá mě, že třeba Slánským, a pak by si museli komunisté v padesátých letech najít jiného vůdce spikleneckého centra"A že nezabili Gottwalda ? Zkurvili národu dalších 50 let." ) a nepochybně by se vyskytly i hlasy, že kdyby Gottwald žil, mohlo to být úplně jinak. |
|
|
|
|
djbeat napsal v č. 20: To by jako na jeho místo přišel nějakej dobrák?"A že nezabili Gottwalda ? Zkurvili národu dalších 50 let." |
|
|
|
|
djbeat napsal v č. 20: To je fakt,proč neřekli Bondovi,nebo Agentu W4C?!"A že nezabili Gottwalda ? Zkurvili národu dalších 50 let." |
|
|
|
|
|
Royal napsal v č. 6: Jó tyhle... "Daleko fascinující je akce Kuratoria z května 1945, kdy bylo několik kuratoristů v čele s Janem Svobodou (pravá ruka Teunera) vyslána do Košic, aby se dopustila vraždy Beneše, Gotwalda a ještě třetí mě neznámé osoby. Tento pokus stejně jako ostatní ztroskotal. Všichni krom Svobody (záhada), byli popraveni." |
|
|
|
|
|
djbeat napsal v č. 20: Jak asi mohli? V době, kdy se Gottwald vrátil z Moskvy, už tyhleti esa vysvětlovaly u výslechu, že mysleli, že jedou na sportovní soustředění -a nejspíš proto podepsali papír, kde víslovně slíbili pozvednout zbraň proti bolševismu"A že nezabili Gottwalda ? Zkurvili národu dalších 50 let."  . |
|
|
|
| Teda tady to jede...... Kolaboranti to byli no.A že nezabili Gottwalda ? Zkurvili národu dalších 50 let. | |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 18: Přesto díky "Nemám, sorry. Je to HPM 6/06, furt běžně k sehnání." |
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 17: Nemám, sorry. Je to HPM 6/06, furt běžně k sehnání. "Prosím byla by možnost článek naskenovat/vyfotit a odeslat na mail v mém profilu Předem děkuji" |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 16: Prosím byla by možnost článek naskenovat/vyfotit a odeslat na mail v mém profilu "Podle článku v nejnovějším HPM měla normální vládního vojska a na pravým rukávu černou pásku "Svatováclavská rota"." Předem děkuji |
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 15: Podle článku v nejnovějším HPM měla normální vládního vojska a na pravým rukávu černou pásku "Svatováclavská rota". "Nevíte jaký stejnokroj měla Svatováclavská rota" |
|
|
|
|
|
Nevíte jaký stejnokroj měla Svatováclavská rota a Svatoplukovy gardy? Sv.václavská rota zřejmě nějaký vycházející z SS, nebo wehrmachtu a SG z SA, ne? |
|
|
|
| Oficiální název byl Svatováclavská dobrovolnická rota. Výcvik jednotky začal v běznu 1945 v Čeperce u Unhoště. Počítalo se s jejím nasazení proti Rudé armádě. Velitelem byl Eduard Chalupa, politickým vedoucím Gerhard Beywel. Podle seznamu z konce dubna 1945 jí tvořili Fw. Richard Schröder, Uffz. Rudi Hanfe (?, český přepis jména), Uffz. Wilhelm Tegchen (?, český přepis jména), Uffz. Josef Aigner, Uffz. Fridrich Richter a 77 českých mladíků. Jednotku odzbrojili 5. května 1945 místní povstalci. | |
|
|
|
|
|
curahee napsal v č. 7: Neexistuje na jeho osobu nějaká literatura, popř.článek? "Svatováclavské rotě velel Eduard Chalupa" |
|
|
|
| Mám pocit, že to byl tajný agent SD, těžko říct jak dopadl, ale tyhle malé, velké ryby povětšinou špatně. Vojtěch Musil, mám pocit, že se o něm zminuje kniha: "Konec pražského gestapa", která v podsatě mapuje polední dny tohoto nejvýkonějšího nacistického aparátu v českých zemích. Kniha je pěkně psaná, čtivá, až na několik bolševických frází to je v globálu jako studie potěší. | |
|
|
|
|
|
Royal napsal v č. 10: V devadesátých letech zemřel v Kanadě!
"Jindřicha Thuna-Hohensteina, "
Royal napsal v č. 10: "další člověk Boris Čermák" Udajná sebevražda v Paříži,tuším snad v roce 56?! Znovu se opakuji,nemáš informace týkající se Vojtěcha Musila,redaktora rádia ,,Pravda Vítězí" a horlivého nacistu a Vlajkaře,pokud vím uprchl s částmi pluku ,,Der Führer" z republiky?! |
|
|
|
|
Je zde dalkeo více zajímavých jmen než jen Em.Moravec a Teuner, můžu zmínit např. Jindřicha Thuna-Hohensteina, který záhadně unikl popravě z roku 1947 a zmizel beze stopy, další člověk Boris Čermák, syn Jaroslava Čermáka (popraven 1946 jako kolaborant a vlajkař, jeho dcera restituovala dům na smětanově nábřeží, který záhy prodala za 70mil. kč), kterého ve Francii údajně přejelo auto...nešťastná náhoda? |
|
|
|
|
|
|
Remy Schrijnen napsal v č. 8: Je tu i Em.Moravec,zalistuj si Belgičane!"Koukám, že Royal se vyzná ad. jeho téma s mým úzce související " František Teuner "..... " |
|
|
|
|
Curahee: Nevadí, doufám že se o tomhle tématu zde dozvím více... Koukám, že Royal se vyzná ad. jeho téma s mým úzce související " František Teuner "..... |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Jednotky, uniformy
- > Svatováclavská rota