Stíhací letouny, letecká válka

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

Algernon 10.11.2002 17:11 - č. 370
Kreon:
A co třeba Hawker Tempest F Mk.V .....? :o)
Bf 109 byl dobrý, netvrdím že ne. Ale myslím že Spit byl přinejmenším srovnatelný. (Samozřejmě ale že záleželo i na pilotovi — proto se asi Emil může jevit jako lepší, než Spitfire I — ovšem, jak jsem již několikrát opakoval: k čemu je maximální dostup větší o cca 700 metrů, když se bojuje tak o 4000 metrů níže..? Ovšem od té doby, co u RR vyvinuli motory Merlin řad RM.8SM, RM.10SM a RM.11SM [ze Spitfirů VII, VIII a IX], tak „109“ určitě nemá, a to ani omylem, převahu ve výšce. Totéž platí pro Griffony 61 a 65 ze Spitfiru F Mk.XIV.)

Na webu o japonských mašinách (Ki-100, apod)? Netuším…

Pacifik (pozemní stroje)
Japonsko:
Ki-43
obratný, ale slabě vybrojený a pomalý
Ki-44
J2M
Ki-61
Ki-100
Ki-84

P-40C
P-40D/E
(P-40 je vždy rychlejší než A6M — nemluvě o letu střemhlav, ale také je vždy méně obratný a má nižší stoupavost)
P-38H/J/L
(vysoká rychlost, silná výzbroj, výborný dolet)
P-51D
(rozdíl max. rychlosti ve 20,000 ft — je o „celé“ 3 mph pomalejší než Ki-84 — nepovažuji za jakkoli podstatný; dobrý stroj, navíc je k dispozici ve velkých počtech, což se nedá říci o srovnatelných strojích protivníka)
Spitfire XIV
P-51H

Všechny spojenecké stroje byly ve srovnání s japonskými stroji z počátku války v Pacifiku (A6M, Ki-43) mnohem méně obratné — což ale neplatí pro obratnost při velkých rychlostech (!!), při manévrech s velkými násobky (přitom japonské stroje „vynikaly“ poměrně lehkou, subtilní a nepříliš odolnou konstrukcí, nedostatkem je i úplná absence pasivní ochrany — tzn. pancéřování a samosvorné obaly nádrží — na těchto strojích nasezených na počátku konfliktu).

Který byl lepší? Obávám se, že stroje obou stran byly v každém období v něčem srovnatelné, resp. každý měl nějaké svoje nedostatky i klady. Záviselo i na výcviku a zkušenostech pilotů — a i na tom, zda-li znali přednosti i zápory strojů protivníka. Ovšem ke konci války Japonci byli pod značným tlakem americké početní převahy. A navíc, jejich noví piloti neměli srovnatelný výcvik s novými piloty na straně spojenců. Tedy, měli pár dobrých veteránů (kteří postupně ubývali), na druhé straně množství nováčků, kteří nebyli rovnocennými protivníky (tzn. stejný problém, jaký měla poslední dva roky i Luftwaffe). A sebelepší stroj je k ničemu, když do něj můžeme posadit jen zelenáče, který nemá nalétáno ani 200 hodin…

Tak… A teď mi to můžeš rozcupovat! :o)