Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
Koukal jsem na film Piloti. Byl jsem připravenej na horší, nebylo to zas tak hrozný. Co do profesionality zpracování to na Tmavomodrý svět nemá ani náhodou - film se nepustil do žádných náročnějších scén, ty co tam jsou jsou efekty nic moc, nehorší je snad zvuk Spitfiru. Jediné, v čem Tmsv předčí, je debilnost milostné zápletky  . Historicky se mi zdálo, že tam nějak moc setřelují německých letadel, protože v ostravské operaci pokud vím, tak Luftwaffe už byla neaktivní a proto dostaly lavočky bomby a podporovaly pozemní vojska. |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 5210: Proto bych řekl, že jsem si vybral dobře."Tak sis vybral špatně! Zrovna jmenované filmy byly psány takřka na politickou objednávku a věcná i nevěcná kritika byla předem vyloučena." Jak si čtu, tak každý lepší film byl kritizován. Kvalita se holt pozná. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 5206: Tak sis vybral špatně! "Zajímalo by mě, jestli se podobně bouřili při uvedení filmů Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy či Tanková brigáda." Zrovna jmenované filmy byly psány takřka na politickou objednávku a věcná i nevěcná kritika byla předem vyloučena.Ovšem "závadných" filmů se našlo v české kinematotografii víc než dost:
Velký případ (1946) ... parodoval a zesměšňoval české kolaboranty a zrádce. Žurnalisty byl přijat vesměs příznivě, i když se nevyhnul ojedinělému nařčení, že ve skutečnosti kolaboraci ospravedlňuje. Nikdo nic neví (1947) Grotesku o dvou tramvajácích, kteří se snaží uprostřed protektorátní Prahy zbavit zdánlivě mrtvého SA-manna, byla již pro tehdejší filmové žurnalisty soustem nestravitelným. Zejména scéna předčasného povstání, parodující poměrně vtipně všeobecné očekávání české společnosti na okamžik, kdy "to praskne", byla shledávána nevkusnou a trapnou. "Takovým vtipům se ještě nemůžeme dost dobře smát," napsal příznačně jeden z filmových recenzentů. Film Nikdo nic neví (...) tak byl ve své době označen za ukázku toho, jak se komedie dělat nemá. Uloupená hranice (1947) Právě Weissův "neorealismus" byl českými filmovými žurnalisty nadšeně přivítán. Film byl označen za "nejlepší z českých filmů", byla oceňována jeho přirozenost a civilnost. Přesto se ozvaly též kritické hlasy, které Weissovi vyčítaly právě pozitivní zobrazení sudetských Němců. Nezávadné česko-německé manželství, zachycené v Uloupené hranici, bylo podle novináře Františka Kašpara "nesmírně vzácnou vyjímkou" a nemělo být tedy použito ke zevšeobecnění, a tudíž ani filmovému zobrazení. Kašpar tak přímo navrhoval, aby tento film nebyl exportován do zahraničí, protože by zde mohl zpochybňovat odsun Nemců z Československa. Návrat domů (1948) ...zobrazuje příběh vojáka československé zahraniční armády, který se v květnu 1945 vrací do osvobozené vlasti a zjišťuje, že jeho příbuzní a známí za války zahynuli a jeho snoubenka se provdala. (...) Syrově realistický a dnes poměrně uznávaný film však nenašel u tehdy nastupujícího režimu příliš pochopení. To ještě zesílilo poté, co scénarista filmu (...) odešel do exilu za západní hranice. Poslední výstřel (1950) Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že Jiří Weiss tímto filmem vykročil vtříc požadavkům nové doby a natočil dílo pro lidové masy, nebylo to tak představiteli vládnoucího režimu vnímáno. S filmem, uvedeným na karlovarském filmovém festivalu, projevila nespokojenost sovětská delegace (...) Poslední výstřel byl charakterizován jako "kosmopolitní", za jeho inspiraci byl označen "britský buržoazní civilismus" a Weissovi bylo vyčteno přezírání profesionálního herectví. To, co bylo před pár lety na Uloupené hranici chváleno, bylo nyní zavrhováno. Romeo, Julie a tma (1960) ...do konečné podoby Romea, Julie a tmy však zasáhla cenzura, tedy konkrétně místopředseda vlády Václav Kopecký. V závěrečné scéně mu vadily vyčítavé pohledy nájemníků, vyhánějící Hanku z domu ze strachu o vlastní život. "Protičeská" scéna tak musela být přetočena a podíl "obyčejných" lidí na tragédii hlavní hrdinky tak byl poněkud zmírněn. |
|
|
|
|
|
Smrt si říká Engelchen (1963) V Klosově a Kadárově filmu je však poprvé zobrazen partyzánský život syrově, bez příkras a zbytečné heroizace. Sledujeme tak scény, v nichž partyzáni požívají alkohol nebo si užívají se ženami, což při způsobu partyzánského boje nebylo ve skutečnosti ničím neobvyklým. Je zde zobrazena i živočišná krutost jistých partyzánů a některé nepříliš chválihodné způsoby rezistentní práce. Přesto však není tento film v žádném případě urážkou partyzánského hnutí, jak bylo jeho tvůrcům ve své době vytýkáno. Ať žije republika! (1965) Hlavní hrdina sleduje, jak se bývalí přisluhovači okupantů a zbabělci stávají uvědomělými vlastenci, zatímco jeho nejbližší přitel Cyril, který je ve filmu vykreslen jako slušný člověk, je označen za kolaboranta. (...) Tvůrci filmu šli ovšem ještě dále a poprvé v českém folmu se pokusili zobrazit sovětské osvoboditele bez růžových brýlí. Film měl veliké problémy již v Československu, kde jej před zákazem zachránila pouze skutečnost, že Jan Procházka byl oblíbencem prezidenta Novotného. Uvedení filmu v Sovětském svazu pak vyvolalo pobouření. Obchod na korze (1965) Nová vlna byla označena za dekadentní, její představitelé obviněni z hanobení socialismu. Úspěchy těchto filmů na západních festivalech byly vysvětlovány jako ideologická diverze nebo dílo sionistické lobby (jako tomu bylo v případě Obchodu na korze). Kočár do Vídně (1966) Komorní drama (...) je dnes považováno za jeden z nejlepších českých filmů, ačkoliv ve své době byl tento film takřka všeobecně kritizován. Prezident Antonín Novotný se měl vyjádřit, že tento film národ nikdy nepřijme, premiéra filmu na festivalu v Karlových Varech pak vyvolala oficiální protesty sovětské delegace. Sověti mimo jiné tvrdili, že tento film vnucuje divákům myšlenku, že fašisté byli lidštější než partyzáni. Nelichotivě se o Kočáru do Vídně vyjadřovala i tehdy již poměrně emancipovaná česká filmová žurnalistika. Terčem kritiky se stávala hlavně závěrečná scéna filmu, v níž partyzáni zajmou mileneckou dvojici, německého vojáka zastřelí a Kristu znásilní. Výsledná podoba této sekvence byla přitom již upravena cenzurním zásahem, aby nepůsobila tak brutálně. Ostre sledované vlaky (1966) Ve filmu se několikrát objevují okupační atributy v kontrastu se sexuální tématikou. Menzelův film tak byl ve své době obviněn ze zlehčování okupace. A nejen to - byl obviněn i z urážky protinacistického odboje, jelikož Miloše Hrmu nakonec zasvětí do tajů lásky partyzánská spojka. Sexualita přitom byla organickou součástí života odbojářů, což ovšem tehdejší obraz protifašistického bojovníka absolutně nepřipouštěl. Stejně kontroverzní byl pro tehdy vládnoucí režim i závěr filmu, v němž Hrma vyhodí do povětří německý muniční vlak za cenu vlastního života. Menzelův film totiž ukazoval, jak se z typického antihrdiny a smolaře mohl stát hrdina národního odboje. Koura, Petr: Obraz nacistické okupace v hraném českém filmu 1945-1989. In: Film a dějiny. Praha 2005 |
|
|
|
|
Walter, k seriálu o výsadkářích, myslím, že to byli jen lidé se svými slabostmi. Nekdo zůstal čistý, někdo byl na holky a pár jich prodalo svou duši. |
|
|
|
|
|
|
Navíc si myslím, že bouřit se takovímto způsobem kvůli seriálu, který nemá ambice popisovat historii tak jak se stala, ale spíše přiblížit i jinou "lidskou" stránku odboje není zrovna ideální stav. |
|
|
|
|
|
Jak si čtu, asi se budu na seriál dívat. Zajímalo by mě, jestli se podobně bouřili při uvedení filmů Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy či Tanková brigáda. |
|
|
|
| Můj názor je, že celý ten film je jednostraně zaměřen na "záporné" stránky celé věci a tu "pracovní" stránku bere jen jako pozadí. Podle mě to pojali jako umělecké dílo. Docela si dovedu představit tu poradcovu bezmocnost, filmaři mají si do toho nenechají mluvit, mají svůj záměr a tím to končí. Já osobně problém toho filmu vídím jinde, hlavně v totální ignoraci dějiných faktů. Například epizoda s Morávkem nebo Potůčkův konec. Naprosté nesmysly. | |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 5200: A s jakou odezvou by se asi setkal film o Anthropoidu založený na Valčíkových stížnostech, že se Kubiš s Gabčíkem jenom honí za holkama "Jak by asi dopadl film o Obraně národa" |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 5202: proč mě takový přístup ze strany "ČSBS" (starý název SPB je přiléhavější) nějak zvlášť nepřekvapuje?"Kampaň v tisku, silná slova, podpásové urážky, dopis prezidentovi, vyhrožování soudem"
Pavel Šrámek napsal v č. 5202: Jo, možná tak mezi historiky."A já si vždy (naivně) myslel, že historie je diskuse."
Už v minulosti bylo vedení ČT pod silnou kritikou historiků... odborníků na právo a historii...
tak se na to podívejme:
"Je zcela zřejmé, že film úplně neodpovídá historické realitě, " řekl Právu vedoucí krajského státního zastupitelství nějak mi tam chybí ti historici... mluvčí svazu (ČSBS) expert na tuto oblast civilního práva soudce pražského Městského soudu Podle badatele Jana Střelky |
|
|
|
| Na celé věci mne nejvíc šokuje až nenávist úmyslně rozpoutaná proti režiséru Strachovi, scénáristům a dr. Kokoškovi. Kampaň v tisku, silná slova, podpásové urážky, dopis prezidentovi, vyhrožování soudem, chybí už jen lynčování. A já si vždy (naivně) myslel, že historie je diskuse. | |
|
|
|
|
|
Možná je to generační problém, že starší generace je konzervativní, má svoje zažité představy o tom jako co má fungovat a staví se (a někdy i hystericky a nepřiměřeně) k čemukoliv, co jen trochu vybočuje a nepotřebuje k tomu žádné racionální zdůvodnění (tato situace je přesně taková, racionální důvod zde není,např. že ve filmu Bartoš=alkoholik je naprostý a sprostý účelový výmysl - a ten nastupuje vždy, když nejsou racionální argumenty). |
|
|
|
| Ta hysterie kolem Silver A mi připadá jako zlý sen, ze kterého se snad za chvíli probudím. Kde je proboha zdravý rozum? Mluví se o Bartošovi jako ožralovi, ale film jsem viděl dvakrát a alkohol tam žádný nebyl, mluví se o zesměšňování parašutistů, ale pokud pominu Bartoše, Valčík je vylíčen velmi sympaticky a Potůček neutrálně, takže nevím, o které parašutisty se mělo jednat, apod. Příznačné je, že ta hysterie se rozpoutala v Praze, zatímco na Pardubicku, kde se o Bartošově vztahu k ženám ví a vědělo, je klid. Jak by asi dopadl film o Obraně národa, která byla nedostatečnou zakonspirovaností a porušováním odbojových pravidel proslulá? | |
|
|
|
|
Vyjádření režiséra Stracha je zde: www.ceskatelevize.cz/press/pravamira-detail.... Další přestřelka se strhla v Lidových novinách: lidovky.zpravy.cz/operetka-bulvarizujici-odb... lidovky.zpravy.cz/hrdinove-nebyvaji-cernobil... |
|
|
|
|
|
Další zpráva v této věci: www.novinky.cz/kultura/odbojari-mozna-zazalu... |
|
|
|
|
|
Sotva jsme tu včera nakousli causu kpt. Bartoš, téhož dne napsal do MF DNES polemiku s odbojáři režisér Operace SILVER A Jiří Strach, kde odkázal jako na zdroj na paměti Václava Krupky, které vyšly v časopise Historie a vojenství, číslo 4/1994, z těchto pamětí tam kousek citoval, úvodem takto: "Odbojová činnost Alfréda Bartoše v protektorátu byla značně ovlivněna jeho vztahem k ženám.." , zmiňovalo se tam, jak Bartoš "přihrál" svoji bývalou snoubenku radiotelegrafistovi Potůčkovi, atd. Mimo to jako odborný poradce přiu natáčení působil PhDr. Kokoška z Akademie věd ČR. Takže zůstává otázka, do jaké míry byl Krupka ve svých pamětech v hodnocení objektivní, a do jaké míry - nejsouce zatíženi nutností historické přesnosti dokumentárních tvůrců - si v ČT udělali prostor pro tvorbu uměleckou a drželi se pamětí a rad historika.. |
|
|
|
|
hrdina napsal v č. 5195: "Nevěřim"  |
|
|
|
|
bush napsal v č. 5191: Nevěřim "spelter: Všechno, co se mi podařilo najít je v 5126. Ještě jednou sem hodim odkaz: www.televize.cz/scripts/detail.php?id=26016 Jak moc je ale to tvrzení pravdivé nevím.." |
|
|
|
|
|
Články jsem četl v MF Dnes a Právu - tak snad v jejich internetových vezích. |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5192: To tedy spíš vypadá, že si neni těmi archivy moc jistý. Najdu ty výmluvy někde na internetu - popř. můžeš sem hodit link? díky "kdyby ten člověk z ČT nezačal s takovýma nějakýma omluvama a výmluvama.." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce