Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
Langos napsal v č. 1663: Ještě i alternativní "historická" (z oblasti sci-fi) literatura, píšící o vítězství rajchu, vždy uvádí neutuchající partyzánskou válku na Urale, Sibiři a pod. Rusové jsou národ, který nebyl zlomen, ani když prohrál. Jak dlouho vydržel bojovat proti mongolským nájezdům... Samozřejmě např. masové nasazení jaderných zbraní je mohlo zničit, kdyby měl svět tu smůlu, že by se k nim náckové dostali, ale jinak asi těžko něco. "Tak co by teda porazilo Sověty " |
|
|
|
|
|
nevím, kdyby skopci obsadili evropskou část SSSR - až k Uralu, tak by to nemuselo znamenat konec vojny. Tohlke je složitá otázka - jak by se zachovali v tomto případě vůdci SSSR - jestli by třeba nechtěli začít jednat o míru? |
|
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1663: málo co, jich mnógo, straná balšája "Tak co by teda porazilo Sověty když ne ztráta několika důležitých a symbolických měst?" |
|
|
|
|
Tak co by teda porazilo Sověty když ne ztráta několika důležitých a symbolických měst? |
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1656: No a co? Napoleon to "zvládl" a...? Chlapče, neznáš Rusy! "tak by útok na Moskvu napodruhé zvládli ne?" |
|
|
|
|
|
Willi napsal v č. 1645: Do značné míry to nebyla vojenská, ale materiálně-technická otázka. Německý průmysl nebyl schopen - podle Hitlera! - úspěšně přežít zhruba za rok 1944. Surovinová nedostatečnost by ho položila na kolena. Kromě toho se hitler také domníval, že pouze on sám je schopen válku vyhrát a prý přitom trpěl komplexem blízké smrti, takže se musel asi rozhodovat víc emocionálně než racionálně. Dalším faktorem asi byly obavy ze znovuvybudování zničeného sovětského velitelského sboru. A tak bychom mohli nasbírat argumentů... ani absolventi řádových hradů by je nezbourali! "Hitler však trval na svojom a začal vojnu o niekoľko rokov skôr aj na varovanie jedného z jeho analitikov a radcov." |
|
|
|
|
|
|
Willi napsal v č. 1657: Tak by po vítězném dobytí Stalingradu šli Němci více na Leningrad a možná že by dobytí Stalingradu povzbudilo německý spojence a třeba Finové by pomohli s Leningradem. Navíc by to třeba mohlo přesvědčit japonské velení k útoku na Sovětský svaz a potom dobytí Leningradu byc jistě otřáslo celým Sovětským svazem a Moskva by se vzdala sama. "Kyjev som si pomýlil. JA si myslím že nie. Stratili mnoho vojakov. A leningrad odolával a to že bol obkľúčený nič nemení na tom, že nebol dobytý." |
|
|
|
|
Willi: (1644) Já to vím, ale jde o to, jestli to věděli i nacističtí generálové... |
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1656: Kyjev som si pomýlil. JA si myslím že nie. Stratili mnoho vojakov. A leningrad odolával a to že bol obkľúčený nič nemení na tom, že nebol dobytý. "Kyjev byl dobyt, Leningrad obklíčen a Moska? Myslím, že po úspěšném dobytí Stalingradu by Němci šli na Moskvu a kdyby neztratili tolik jednotek u Stalingradu (1.5 milionu vojáků a hoooodně tanků a letadel), tak by útok na Moskvu napodruhé zvládli ne?" |
|
|
|
|
|
Willi napsal v č. 1655: Kyjev byl dobyt, Leningrad obklíčen a Moska? Myslím, že po úspěšném dobytí Stalingradu by Němci šli na Moskvu a kdyby neztratili tolik jednotek u Stalingradu (1.5 milionu vojáků a hoooodně tanků a letadel), tak by útok na Moskvu napodruhé zvládli ne? "Nemáš pravdu. Ak by dobili stalingrad dobre. A čo Moskva, Leningrad, Kyjev atd?" |
|
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1654: Nemáš pravdu. Ak by dobili stalingrad dobre. A čo Moskva, Leningrad, Kyjev atd? "Ne? Já myslím, že by to dost otřáslo jak sovětsku armádou, tak sovětskými civilními občany. Nemyslíte? Navíc by tak Němci ovládli důležité území na jihu Sovětského svazu a mohli odtud kontrolovat naftová pole. Pak když se do toho přidají eventuální sovětské ztráty..." |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 1637: Ne? Já myslím, že by to dost otřáslo jak sovětsku armádou, tak sovětskými civilními občany. Nemyslíte? Navíc by tak Němci ovládli důležité území na jihu Sovětského svazu a mohli odtud kontrolovat naftová pole. Pak když se do toho přidají eventuální sovětské ztráty... "Ani pád Stalingradu by vítěztví nepřinesl." |
|
|
|
|
|
Lagos: Súhlasím s tebou avšak keby presunuli útok na poľsko aspoň o rok alebo by ho obsadili ako ČSR-dobrý názov Varšavská arbitráž- vypadala by vojna úplne inak. |
|
|
|
|
|
Willi napsal v č. 1645: Oni ještě světovou válku nechtěli. V září 1939 chtěli jen dobýt Polsko, nic jiného. Na SSSR chtěl Hitler zaútočit prý až v roce 1945 a do tý doby mělo být postavené námořnictvo na válku s Británií. Němci si mysleli, že při napadení Polska Francouzi a Britové nic neudělají a zachovají se jako v případě ČSR. Nikdo si nemyslel, že se z Francouzů a Britů najednou stanou stateční válečníci a vyhlásí válku Německu. Tehdy se Adolf dost přepočítal. "nemci malii s vojnou počkať ešte pár rokov" |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 1650: Jáj."já to číst nehodlám, jen mi to přijde k smíchu "řádové hrady"  |
|
|
|
|
|
Willi napsal v č. 1649: já to číst nehodlám, jen mi to přijde k smíchu "řádové hrady" "Guido Knopp: Hitlerova Mládež. Len tolko. TAm to je čierne na bielom." |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 1648: Guido Knopp: Hitlerova Mládež. Len tolko. TAm to je čierne na bielom. "to museli byejt experti, tihle absolventi" |
|
|
|
|
|
kdyby Áda začal válku o pár let později, narazil by asi na větší odpor ze strany západu i východu
Willi napsal v č. 1645: to museli byejt experti, tihle absolventi "absolventov Hitlerových škôl, ústavov NAPOLA a rádových hradov."  |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1646: To je pravda ale ja som hovoril o zvýšení stavu nemeckej armády. Áno máš pravdu taktiky ktoré použili boli prevratové, avšak na taktiku treba stroje... A blitzkrieg alebo jeho obdoba bola použitá už v prvej svetovej vojne... Jeho obdoba. Blitzkrieg vymislel Lutzt spolu s nehringom a guderianom myslím... "Osobně si myslím pravý opak, právě že začali v tu pravou dobu a proto byli zpočátku tak úspěšní, díky novým taktikám, které zavedli dříve, než protivníci..." |
|
|
|
|
|
Nedávno po prečítaní jedného z článkov v jednej knihe som sa dozvedel a čiastočne som sa priklonil k názoru, že nemci malii s vojnou počkať ešte pár rokov. Dôvodom bolo naplnenie stavov nemeckej armády. Možným dôvodom bolo podľa mňa aj vyčkávanie vysokých nemeckých predstaviteľov na absolventov Hitlerových škôl, ústavov NAPOLA a rádových hradov. Zaujali by tak miesta vo velení armády a v politike. Hitler však trval na svojom a začal vojnu o niekoľko rokov skôr aj na varovanie jedného z jeho analitikov a radcov. Bohužiaľ jeho meno som zabudol. Čo si o tom myslíte? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.