Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
2258: Otazníky neomlouvají.  Kdybych já napsal z otazníkem třeba BC měla celkové ztráty asi 6.6 procent...? tak by se na mě snesla také drtivá kritika.  Sice nepíšeš ztráty RA, ale píšeš o ztrátách na všech frontách. Z toho jsem usoudil, že porovnáváš ztráty Wehrmachtu se ztrátami na lidských obětech SSSR celkem. Což mi nepřišlo jako zrovna košer. |
|
|
|
|
|
Algernon: Ale dobře, uznávám, ohledně té neefektivnosti jak píšeš v (2255) by jsi mohl mít pravdu. Tedy řekněme, že se jen neschodneme na tom, jak významná byla role strategického bombardování v porážce Německa. |
|
|
|
|
|
Algernon: Hele, když mi vytýkáš uvádění nepřesných údajů, tak sám to nědělej taky. RA ztratila v průběhu WW2 asi 11.3 milionu mrtvých, nezvěstných a zajatých. Obě strany to ale nemají jen proti sobě navzájem. Např. na straně Osy na Východě bojovali i Rumuni, Fini či Maďaři (plus další dobrovolnické jednotky na obouch stranách, větší na té OSY, ale ty nebudeme počítat). Podle jednoho údaje OSA ztratila celkem do prosince 45 na Východě asi 5 milionu MaN. Od 1.1 do 30.4.45 měli Sověti asi 800 tisích MaN a Němci asi 1.3 milionu MaN. Celkem by jsme se tedy za celou dobu bojů na Východě mohli dostat číslu 6.5 MaN na straně Osy na Východné frontě. Celkem Wehrmacht ztratil oněch asi 7.2 milionů mrtvých, nezvěstných a zajatých. Ovšem samo porovnání ztrát není zcela dostatečné. Důležité třeba také, jaké to byly ztráty poměrové k celkovému počtu vojsk. To ovšem vychází daleko pozitivněji pro RA (a není se co divit, díky tomu, kolik jich bylo). |
|
|
|
|
|
Super, takže abych to schrnul, zatím to vypadá tak, že já si myslím, že výsledky dosažené strategickým bombardováním nebyly ekvivalentní ke zdrojům do něj vloženým (zhruba tak nějak) a ty si myslíš opak a tak to asi ještě nějakou dobu zůstane. No a můžeme přejít na jiné, když už je řeč o XXI, co takhle ten Wasp? |
|
|
|
|
|
ALgernon: (2249) Smajlík je pryč. Ovšem ty čísla oheldně výroby tanků nevidím, jakožto zastánce bombardování by jsi je mohl napsat. Třeba by mě to přesvědčilo. Já znám jen zpoždění výroby Tigerů II. |
|
|
|
|
|
Algernon: (2247) Byla zde třeba přerušována dopravní infrastrukture sabotážními akcemi, což se na ekonomice Německa negativně projevovalo. Ne jen, že se vyráběly úmyslně zmetky, ale sabotáže jako komplet. |
|
|
|
|
|
Algernon: (2245) Jasně. Ale třeba ty bomby těžkých bombardérů padající na německá města považuji hlavně dobré k tomu, že vylákaly německé stihačky a přivedly je před hlavně doprovodných Mustangů, Thunderboltů či Lightningů. |
|
|
|
|
|
ALgernon: Ale ano, ovšem vše nebylo bržděno jen leteckými útoky. Na německém hospodářství se projevovala také blokáda, sabotážní činost, neefektivnost výroby, odliv kvalifikovaých pracovníků na frontu a další. Tedy nemůžeme všechny problémy dávat k dobru jen a pouze strategickému bombardování. Tedy máme zde zase naši starou dobrou písničku o tom, že máme rozdílný pohled na strategické bombardování. |
|
|
|
|
|
Algernon: (2241) Ohledně toho prvého bodu, to je právě ono, že mohla, ale také nemusela. Jako rozhodně, strategické bombardování Německa mělo pozitivní efekt. Já osobně si jen nemyslím, že pokud by nebylo, byl by průběh a výsledek WW2 nějak zásadně odlišný. Možná by se bojovalo o trochu déle, ale Německo by stejně prohrálo. (2242) Ale jistě, jen podle mého by to nebylo tak zásadní, aby to zcela změnilo průběh WW2. Podle mého byla daleko zásadnější materiální a lidská převaha Spojenců. |
|
|
|
|
|
Algernon: Patrně. Ale třeba také ono, ono je vždy těžké určit, jakými mylšenkovými pochody se zrovna bude ubírat špička nacistické nemenklatury. |
|
|
|
|
|
Tom: (2237) Právě že u těch fabrik to tak jasné není. Němci třeba neměli nedostatek pracovních sil, ale nenasadili ji na maximální možný výkon. Což souvisí právě s tím jejich pomalým zaváděním válečného hospodářství. Podobně i s tou frontou. Značná část dělníků byla třeba zahraničních a ty se zrovna moc dobře na frontě použít nedají. |
|
|
|
|
|
Tom: (2232) To ale musíš chvilku počkat. Já neměl teď moc času a tak jsem nestačil ještě přečíst. |
|
|
|
|
|
Glynwed: (2198) Ono s použitím flaku z obrany říše je problém třeba s logistikou. Jestli by Němci mohli zajistit dostačnou mobilitu těmto zbraním, jestli by byly schopni zajistit dostatek zásobování potřebnou municí a také samotnou munici (třeba u 88 také nějaké průbojné granáty). Není možné samozřejmě říci, že by to nemělo žádný pozitivní vliv, ale otázka je, jak velký a zda by byl nějak zásadní. |
|
|
|
|
|
ja_62: (2177) Tedy schrnuto nejde o to jen porazit, ale také i udržet. Glynwed: (2190)
Kolikpak prostředků a pracovních sil na výrobu bojové techniky a munice by získali, kdyby nemusely kopat a betonovat obrovské podzemní továrny?
Bohužel, přitažlivost tohoto hodnocení kazí jedna věc, že Němci zaváděli válečnou výrobu opravdu dost laksně a pomalu. A tedy jak je pravděpodobné, že ony lidi, které v roce 42 či 43 nahnali k likvidaci škod způsobené bombardování a spol. by v těchto letech nasadili k výrodě atd.? Je jasné, že kdyby se rozhodli tyto síly použít ná válečnou výrobu, tak by to proně byla ztráta, ale stejná pravděpodobnost je i ta, že by se takto nerozhodli. V tom je právě problém u Němců. Oni sami si ve válečném průmyslu udělali zásadní fopa. Tím že ho defakto zavedli až když bylo pozdě. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2230: "A patrně tedy německé ponorky až do konce války dřepěly v krytech, že..?" Co jsem slyšel, tak napadávaly spíše samostatné lodě. Když napadávaly konvoje, měly Němci velké ztráty.
Algernon napsal v č. 2230: "V tom případě mne udivují ty ztráty spojenecké tonáže" Copak byly tak velké? V tom případě nechápu, co že se v Británii hromadilo stále více vosjk a materiálu. Ale asi chyba literatury. Holt člověk asi nemůže věřit ničemu, co je psáno v knihách. |
|
|
|
|
|
Béďa: Podle mého je to, že by bolševický režim v SSSR padl s obsazením Moskvy jen chiméra. Prakticky nic tomu nenaznačuje. Je třeba zajímavé, že jen a pouze tímto způsobem končí scénáře ve scifi literatuře vítězného tažení nejen Němců, ale i později armád NATO. |
|
|
|
|
|
giro.c: (2170) A právě že Němcům nešlo o lokální konflikt omezených rozměrů. Zásadní problém je, že Němci podlehli ne přelomu 20. a 21. století bludu, že nějakým strategickým manévrem mohou porazit i výrazně silnějšího protivníka. Pokusili se o to dvakrát (WW1 a WW2) a víme jak dopadli. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2226: No v roce 1943 sice neprohráli v Atlantiku oficiálně, ale prakticky už jo. Napadání konvojů bylo zrušeno a byla posílena protiponorková obrana ze strany spojenců. "Obávám se, že Němci v „Bitvě o Atlantik“ prohráli až v květnu 1945… Během roku 1943 " |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 2224: "Langos: došlo k němu včas " To jo. Rozhodující obrat byl podle mě v první polovině roku 1943, kdy Rusové dokázali porazit Němce u Stalingradu, Američani a Britové porazili Němce a Italy v Africe a v bitvě o Atlantik Němci prohráli. |
|
|
|
|
|
Teď trochu o něčem jiném. Kdy myslíte, že došlo k rozhodujícímu obratu ve válce v neprospěch Německa? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.