Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
ja_62 napsal v č. 3005: V 1942 Nemcom stačili už aj slabo vyzbrojené zväzky spojencov-ako to na južnom úseku dopadlo je známe a preto my nedá-mať tak Maďarov a Rumunov vyzbrojených trebárs aj kompletne francúzkym materiálom... "Pokud by tanky poskytli svým spojencům, mohly u nich plnit pouze, z hlediska strategické ofensivy blitzkriegového typu, pouze roli" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3005: A to bola tá hlavná chyba-samozrejme nemyslím iba Bulharov.
"Mimo to nemínili své spojence podporovat nějak nezištně, a třeba dodávky R-35 Bulharům, (kteří se nakonec k operaci Barbarossa ani nepřipojili "
dodozv napsal v č. 2996: Iste bolo v silách Nemecka, pritlačiť na spojencov. Skôr predpokladám, že Hitler to nepovažoval za potrebné, no a po Moskve to už zase nebolo jednoduché. S tou kompatibilitou by som to nevidel až tak čierne-bol tu predsa francúzky priemysel aj keď beriem, že to mohlo spôsobiť problémy v logistike. "Možno stačilo zväčšiť diplomatický tlak na Rumunsko a Maďarsko - aj slabo vyzbrojené divizie sa dajú počas postupu celkom dobre použiť na vedľajších smeroch." |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3003: Jediný francouzský tank splňující německé takticko-technické nároky na bojový tank byl právě Somua 35. Z jiné obrněné techniky to byl třeba obrněný vůz Panhard 178. Ostatní byly (celkem oprávněně) považovány za nedostatečně mobilní pro naplnění doktriny blitzkriegu (také byly Francouzi konstruovány převážně pro podporu a doprovod pěchoty) a nechopné nasazení v rámci rychlých postupů panzerdivision, praktikované Němci. Proto byly určeny plnit pomocné role, včetně přestaveb na pásové tahače, které se jim v ruském terénu mohly hodit, stíhače tanků a samohybná děla. (Němci také používali mnoho pěchotních zásobovacích obrněnců Renault UE.)"R-35, S-35, ale aj iné druhy techniky, mali isto vyššiu bojovú hodnotu, ako P-I a P-II" Pokud by tanky poskytli svým spojencům, mohly u nich plnit, z hlediska strategické ofensivy blitzkriegového typu, pouze roli pomocnou. Mimo to nemínili své spojence podporovat nějak nezištně, a třeba dodávky R-35 Bulharům, (kteří se nakonec k operaci Barbarossa ani nepřipojili   )si nechali velmi slušně zaplatit.
dodozv napsal v č. 3003: Problém je třeba v tom, že bylo úplně odlišné od toho vybavení používaného německou armádou, zbraně používaly jiné typy munice apod., takže v zázemí způsobilo relativně méně závažné problémy se zásobováním náhradními díly apod., kromě toho bylo ještě hůře přizpůsobené ruským přírodním poměrům než německé - třeba francouzské nákladní automobily, poměrně hojně Wehrmachtem v úvodním období Barbarossy používané, byly konstruovány na podmínky západoevropské silniční sítě, nikoli ruské, která je brzy likvidovala. "To množstvo koristi po Francúzku, bolo obrovské dali sa s tým vyzbrojiť celé diviízie." |
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3003: s čím išli "pozrieť išli Nemci " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3001: To množstvo koristi po Francúzku, bolo obrovské dali sa s tým vyzbrojiť celé diviízie. Stačí sa pozrieť išli Nemci a ich spojenci do Ruska, R-35, S-35, ale aj iné druhy techniky, mali isto vyššiu bojovú hodnotu, ako P-I a P-II a na výcvik mohli použiť napr. aj tie. Ale skôr je zaujímavé porovnať počty nemeckých a spojeneckých armád pri pláne Barbarosa a na začiatku plánu Blau. S takým množstov divízii, ak by boli nasadené hneď v 1941, by si Rusi iba ťažko poradili-možno na Tajfún mohol dofúkať až do Moskvy. " tom případě, jaké stroje by namísto nich využívalo Německo k výcviku? Takže Rumunsku musely stačit R-35, zatímco ty kvalitnější byly využité k výcviku německých vojáků " |
|
|
|
|
| Neviete mi niekto uviesť literatúru, ktorá sa venuje Nemecko-Ruským rokovaniam o možnostiach uzavretia mieru v júni 1943? Poprípade ak existuje záznam, z týchto rokovaní. Skúšal som to dať do otázok, no nevidím to tam, asi som urobil nejakú chybu. | |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3000: V tom případě, jaké stroje by namísto nich využívalo Německo k výcviku? "Ja som nenapísal, že nebola využitá, len nebola využitá dostatočne. Rumunom by sa iste zišli napr. S-35, D-520 a podobne aj Maďarom." Takže Rumunsku musely stačit R-35, zatímco ty kvalitnější byly využité k výcviku německých vojáků - třeba Panzerkampfwagen 35-S 739(f). Přičemž u té Somuy není vyloučeno, že několik jich bylo nasazeno už v roce 1941 na východní frontě bojově. Ale neznám přesná čísla. Jinak francouzské tanky se Němcům hodily při přestavbách na stíhače tanků nebo pásové tahače, nebo nepřestavěné při zásazích proti partyzánům na Balkáně.
dodozv napsal v č. 2998: Přesně to se stalo. "ak by Hitler použil dostupné zdroje na max., poprípade využil korisť po Francúzku a s tým, čo sám nechcel, dozbrojiť spojencov," |
|
|
|
| Ja som nenapísal, že nebola využitá, len nebola využitá dostatočne. Rumunom by sa iste zišli napr. S-35, D-520 a podobne aj Maďarom. Ale stačili by im aj horšie stroje francúzkej armády. Od pádu Francúzka do prepadnutia ZSSR, to bol prakticky rok, takže toho času na oboznámenie sa s technikou a vyškolenie posádok nebolo málo. | |
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 2998: To chceš povedať, že korisť po francúzsku len tak ležela v skladoch a nič sa s ňou nerobilo ? "využil korisť po Francúzku"  Veď ich výzbroj sa začleňovala namiesto chýbajúcich zbraní Nemeckej výroby, alebo sa prestavovali na rozne oficiálne aj neoficiálne obrnené vozidlá, náklaďáky ... |
|
|
|
| A na to si ako prišiel? Nič v zlom, sovieti nikdy nemali naraz v bojujúcej armáde 20 000 000 , práve tak ako Nemci nikdy nemali iba 3 000 000. Celkové straty sovietov sú sice odhadované len pri vojakoch na 15 000 000 až 20 000 000 mŕtvych-tie novšie údaje, no aj tak. Zábúdaš na spojencov Nemecka. A len tak mimichodom, k nemeckej národnosti sa po zabratí Rakúska, pričlenení Sudet a dobití ostatných území, vrátane Pobaltia, hlásilo 100 000 000. ZSSR mal pred vojnou 220 000 000. Jasné, že Hitler bojoval na dvoch frontoch, ale gro jednotiek stálo proti Stalinovy. Počas bitky o Stalingrad sa Stalin napr. vyjadril v tom zmysle: Už nemáme viac ľudí ani surovín, ustúpiť, znamená prehrať. Nemeckí fešáci po vojne v memoároch často operovali počtami divízií, ale strelecké divízie dosahovali, zvlášť v krutom roku 1941 iba 6 000 až 8 000 zle vyzbrojených záložníkov. Do počtu divízií radi zahŕňali aj tie jazdecké, ktoré mali po 3 000 mužov, celkom bez ťažších protitankových a protilietadlových zbraní-v roku 1942 takýchto divízií bolo viac ako 60, nehovoriac o tkz. proletárskych divíziach. Ja som chcel proste podotknúť, že ak by Hitler použil dostupné zdroje na max., poprípade využil korisť po Francúzku a s tým, čo sám nechcel, dozbrojiť spojencov, samozréjme prinútiť ich zväčšiť kontingenty, ani boh nevie ako to mohlo skončiť. | |
|
|
|
| Neměli prostě otevírat druhou frontu. S 3 milony vojáků proti 20 mil. armádě.... to fakt nemohlo vyjít.Akdyž zajali třebas 5 mil. sovětů?Sovětům to bylo uprdele ,poslali dalších 5 mil. | |
|
|
|
| Poďľa mňa mal Hitler vyradiť protivníkov pekne jedného po druhom a nie prepadnúť ZSSR pokým nevyradil z vojny GB. Veď nad Britániou už už nadobúdal prevahu. Pravdou je ale aj to, že Lufftwaffe by z toho vyšla ešte viac poničená a určite by Nemci nemohli Rusov napadnúť 22.06.1941. No neverím, že by Stalin využil príležitosť a udrel na Nemecko, bez ohľadu na to čo mu odporúčali jeho generáli. Skôr by sa Rusi snažili ešte viac posilniť armádu, pretože Stalin dobre tušil, že ak sa Nemci rozhodnú zaútočiť, tak len v neskorú jar alebo skoré leto, no a s GB by mal Hitler čo robiť minimálne do jari 1941. Ďalšou veľkou chybou bolo od Nemecka, že nenasadili proti Rusom ešte viac síl, isté rezervy tak v Tretej ríši, ako aj u ich spojencov boli. Možno stačilo zväčšiť diplomatický tlak na Rumunsko a Maďarsko - aj slabo vyzbrojené divizie sa dajú počas postupu celkom dobre použiť na vedľajších smeroch. Možno o desať nemeckých a o desať spojeneckých divízií viac a .... Ale inak chvalabohu, že Hitlerovci tak podcenili Rusov. | |
|
|
|
|
bush napsal v č. 2993: No to je právě ta otázka,ale Yarra má asi pravdu s tím,že nejdříve chtěli výrazně oslabit nepřítele,ale bohužel pro ně se jim to nepovedlo "Když měli tedy podle tebe Němci a Finové navrh, proč tedy nedobyli Leningrad?? " |
|
|
|
|
|
Simi napsal v č. 2992: Moja poznámka v 2991 to mala vysvetliť... pouličné boje v takomto meste Nemci neplánovali pred výrazným oslabením nepriateľa... "No jo to je fakt,ale když byl teda podle vás bráněn stejně jako Stalingrad,tak proč tam neprobíhali stejné boj" |
|
|
|
|
Simi napsal v č. 2992: Když měli tedy podle tebe Němci a Finové navrh, proč tedy nedobyli Leningrad?? "pokud vim tak tam měli Němci celou dobu navrh"  |
|
|
|
|
Ero napsal v č. 2990:
"Dle mého by byl Leningrad bráněn stejně jako Stralingrad, v tom případě by tam wehrmacht stejně uvízl"
Yarra napsala v č. 2991: No jo to je fakt,ale když byl teda podle vás bráněn stejně jako Stalingrad,tak proč tam neprobíhali stejné boje,pokud vim tak tam měli Němci celou dobu navrh a až když Němci začali prohrávat na všech frontách,tak začali prohrávat i zde,proto si myslim že by bylo lepší ho dobýt rovnou "Leningrad bol niekoľkonásobne väčšie mesto ako Stalingrad..." |
|
|
|
|
|
|
Ero napsal v č. 2990: Leningrad bol niekoľkonásobne väčšie mesto ako Stalingrad... "Dle mého by byl Leningrad bráněn stejně jako Stralingrad, v tom případě by tam wehrmacht stejně uvízl." |
|
|
|
|
Simi napsal v č. 2989: Dle mého by byl Leningrad bráněn stejně jako Stralingrad, v tom případě by tam wehrmacht stejně uvízl. "Jedna z největších chyb Německa bylo nedobytí Leningradu,místo toho aby ho hitler nechal obklíčit a nechával ho vyhladovět,tak ho měl dobýt a tim by si uvolnil značnou část vojsk pro obklíčení Moskvy" |
|
|
|
| Jedna z největších chyb Německa bylo nedobytí Leningradu,místo toho aby ho hitler nechal obklíčit a nechával ho vyhladovět,tak ho měl dobýt a tim by si uvolnil značnou část vojsk pro obklíčení Moskvy | |
|
|
|
|
|
apache napsal v č. 2986: Ktorú konkrétne myslíš??? "ano,sovetsky svaz mel plany utoku na nemecko.utok by se uskutecnil cca do jednoho mesice (precti si knihu Operace Barbarossa)" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.