Těžké tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
|
Pokiaľ ide o veľkosti trupu, tak veľký rozdiel tam niesu, ale iba v základných verzijach (ak neberiem do úvahy vežu). Pozrel som sa na tu KV3 a asi tam bude iba prehodené označenie tanku. Ak je pod KV-85 váha 75 ton, tak to určite prehodili |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1496: Jo, tak stím už ti dál asi nepomůžu "Já vím... Jde mi o to, jestli v té tabulce (jde o tabulku všech KV jen zaměnil jména tanků nad sloupečky s daty (prohodil KV-3 a KV-85), nebo zda si tam, toho pošašil vác. Dělo bych věděl, ale velikosti trupu už jsou horší..." Ale když nějakým záhadným způsobem přehodil ráže děl, tak tam toho bude špatně asi opravdu víc. |
|
|
|
|
Ero napsal v č. 1495: Já vím... Jde mi o to, jestli v té tabulce (jde o tabulku všech KV) jen zaměnil jména tanků nad sloupečky s daty (prohodil KV-3 a KV-85), nebo zda si tam, toho pošašil víc. Dělo bych věděl, ale velikosti trupu už jsou horší... "KV-85 měl dělo 85mm, třeba KV-85G měl protiletadlový kanon S-18" |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1494: KV-85 měl dělo 85mm, třeba KV-85G měl protiletadlový kanon S-18 "že KV-85 měl podle tabulky 107 mm ZIS-6, což teda nežeru..." |
|
|
|
|
Heelllpp!!! Zdravím!! Dotaz pro ty, co rozumějí ruským těžkým tankům a mají Pejčocha. V tabulce na straně 67 ve 4 dílu jsou evidentní blbosti. Chci se tedy zeptat, co je blbě, to jen prohodil KV-3 s KV-85 (tada všechna jejich data), nebo je tam kiksů víc. Chtěl jsem vyplňovat tabulku technických údajů na wikipedii a zjistil jsem, že KV-85 měl podle tabulky 107 mm ZIS-6, což teda nežeru... |
|
|
|
|
ja sem se překlepl - mělo tam být 1500 ale i tak je to o dost vedle |
|
|
|
|
Sice to není přesně těžký tank, ale těžký obrněnec je to dost, takže se zeptám zde. Nemáte někdo nějaké informace ohledně nasazení JagdTigerů na Východní frontě? Já mám toliko info o dvou jednotkách na Západě (653. a 512. prapor) a na Východě žádnou, jen že se zde snad mělo nalézat pár obrněnců ze stavu 653. |
|
|
|
|
89michael napsal v č. 1490: Ale jen teoreticky, Maus 100km asi nikdy neujel "Ja som čítal, že Maus mal miximálnu spotrebu najakých 3 800 litrov na 100 km jazdy... takže toho "spapkal" dosť " |
|
|
|
|
TomasWAGM napsal v č. 1488: Ja som čítal, že Maus mal miximálnu spotrebu najakých 3 800 litrov na 100 km jazdy... takže toho "spapkal" dosť "ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru...." |
|
|
|
|
TomasWAGM napsal v č. 1488: Kdyby měl spotřebu 150 litrů, tak jezdí skoro zadarmo "ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru...." Někde jsem četl, že i Jagdpanther si vzal 700 l na 100 km v terenů, takže 150l a Maus je blbost |
|
|
|
|
ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru.... |
|
|
|
|
Dzine, myslím že jo. |
|
|
|
|
Gryzlov: Nebavili jsme se o tom na Tankovém dnu? Béďa: Nejsou někde ty fotky k vidění na inetu? |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1483: Koryta - Pluhař - co mi to jen připomíná "skripta prof. Koritty, či prof. Pluhaře" |
|
|
|
|
Nejlepší pevnostní charakteristiky má vždy povrch ocele. U pancíře je to ještě výraznější, protože ten se dále upravuje. Upravuje se zejména vrchní vrstva (cementování, kalení a pod) a proto má nejlepší vlastnosti. Podstatný vliv na rozložení pevnostních charakteristik má rovněž způsob výroby - válcovaný či kovaný díl mají pochopitelně ve vrchní vrstvě materiálu "napěchováno" více vláken či krystalů a tudíž je povrch mnohem pevnější a tvrdší než jádro. Typickým příkladem je tažený ocelový drát. Přestože polotovar má pevnost v tahu tak do 700 MPa, tak po tažení a tepelném zpracování stoupá pevnost v tahu i přes 1300 MPa. Tvrdost na povrchu dále mohou (!) ovlivňovat oxidy legovacích prvků či příměsí. Doporučuji ke studiu například skripta prof. Koritty, či prof. Pluhaře. |
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 1446: Docela by mne zajímalo proč tomu tak je. "Tvrdost (stejně jako pevnost) oceli vždy klesá s narůstající tloušťkou. Nic neobvyklého. Je to materiálová charakteristika. |
|
|
|
|
Co se týká Rause, také si myslím, že se jednalo o KV-2, nikoliv KV-1. |
|
|
|
|
Béďa: To je k tomu Rausovi, že? Já si to na základě jeho popisů řikal, že ač je tam nazývaný KV-1, vypadá to spíše na KV-2 a s někým jsem to už i řešil, ale nevzpomenu si s kým. |
|
|
|
| Jednalo se o KV-2, existují fotky z tohoto ztřetnutí. | |
|
|
|
|
Tanky KV-2 byly mimo jiné nasazeny v rámci 8. mechanizovaného sboru pod vedením D. I. Rjabyševa. Tento sbor bojoval v prostoru Lvova. Němci z něj nebyla nadšení. Sbor zastavil na svém úseku postup německých jednotek a navíc dokázal přejít do protiútoku. Sbor byl rozpuštěn po té, co došly poslední zásoby paliva a munice. Mnoho tanků bylo zanecháno ve lesích s rozebranými závěry. Ve stavu sboru byly tanky T-26, BT7, T-34 a KV-2. Většina tanků KV-2 byla ztracena až ve chvíli, kdy Němci nasadili protiletadlové kanóny ráže 88mm. Do té doby si KV-2 dělaly na bojišti co chtěly. Veliké ztráty měly zejména tanky BT-7 a T-26. T-34 a KV-2 naopak dělaly paseku v německým řadách, ale to je vcelku pochopitelné. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Těžké tanky 2. světové války