Moje oblíbená střelná zbraň

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
481-500 z 653
<< 22 23 24 25 26 27 28 >>
Po
Johny 10.5.2004 16:50 - č. 207
Johny aby jsme se dále nedohadovali o nesmyslech, ve zkratce shrnu mé tvrzení:

Střela S58 (ale i jiné) má na samém konci balistické křivky v bodu maximálního možného dostřelu energii na samé hranici schopnosti někoho zabít. Tím nevylučuji, že by při zásahu do hlavy a spánku nemohlo dojít k usmrcení ale při zásahu do jiné části těla je to nepravděpodobné. Pokud bude mít člověk oblečenou třeba bundu z tvrdé kůže, nedojde pravděpodobně ani k poranění. Tvrzení o "zaručeně smrtícím" účinku po celé délce letu je tvrzení, které má hlavně odstrašit vojáčky od střílení do neznámého prostoru.


Střelivo se dělí na náboje s okrajovým zápalem, a se středovým, Náboje s středovým zápalem se dále dělí dle využitelné energie která určuje rozměry náboje a tím i použití náboje na výkoné a rozměrově větší náboje použitelné převážně do dlouhých zbraní a na náboje se slabým výkonem, rozměrově malé určené převážně pro krátké zbraně.
Přičemž je možno říci, že určující kritérium puškových nábojů je usťová energie vyšší než 1000J zatímco náboje pro krátké zbraně tuto hranici v podstatě nikdy nedosáhnou (jediná vyjímka je snad .44 Mgn). Pojmenování kategorii na Puškové a Pistolové je zjednodušující a reprezentuje pouze hlavní využití těchto nábojů s ohledem na jejich výkon. Každý kdo se trochu zajímá střelectvím ihned ví, že puškový náboj je silný a pistolový slabý a menší.

Takže bych prosil s čím kdo nesouhlasí a pokud neuvidím nějaké důkazy, které by nesouhlas podpořily, debatu z mé strany končím.
Johny 10.5.2004 16:02 - č. 206
Johny
Jaro napsal v č. 204:
"Ak teda tvrdis, ze toto prirodzene delenie nabojov podla druhu zbrane pre ktoru su urcene neexistuje, preco sam pouzivas definiciu v ktorej operujes pistolovym strelivom? Vid uz raz citovany prispevok 169"


Já netvrdím, že neexistuje dělení dle použití, já tvrdím, že použití se odvozuje od výkonu. Taktéž to nebyla moje definice, použil jsem ji jen na důkaz toho, že samopaly se kategorizují dle výkonu náboje a ne dle systému závěru. Správně by to samozřejmě mělo být jako Pistolové či Revolverové střelivo a nebo střelivo pro krátké zbraně.

Jaro napsal v č. 204:
"Neznamena nahodou pojem "Long Rifle" v preklade "Dlhy Puskovy"? A to, ze ide o naboj s okrajovym zapalom nejakym sposobom jednoznačne charaktrerizuje jeho balisticku vykonnost, alebo druh zbrane? Podla mna je to len konstrukcna charakteristika. Ked to trochu pritiahnem za vlasy, s okrajovym zapalom by mohol byt aj delostrelecky naboj."


Anglicky umíš, ale já mám 22 LR pistoli, kam to tedy patří chytráku?

Kdyby jsi se místo pseudo chytristik radši podíval do jakékoliv nabídky jakéhokoliv výrobce střeliva, zjistíš, že 22LR jsou pouze v kategorii s okrajovým zápalem.
Johny 10.5.2004 15:56 - č. 205
Johny
Jaro napsal v č. 204:
"Uz som sem tie udaje opakovane prezentoval (minimalna prierezova energia), ale jednoducho ty neakceptujes iny nazor ako svoj. A s tym politrukom si to naozaj trochu prehnal, lebo udaje ktore som uvadzal pochadzaju z experimentov vykonanych na Kriminalistickou ustave v Prahe v spolupraci so zbrojovkou Slavicin. Neviem sice v akom obore pracujes ty, ale ja tu mam okolo seba desat balistikov, ktori sa tymito problemami zaoberaju takmer denne a pisu k tomu znalecke posudky. Tak asi to nebudu upne blafy"
Tak tady uveď ty údaje těch tvých deseti balistiků, když to dělají každý den. Jakou má dle nich dopadovou energii náboj S58 na konci balistické křivky?
Jaro 10.5.2004 14:21 - č. 204
Ak teda tvrdis, ze toto prirodzene delenie nabojov podla druhu zbrane pre ktoru su urcene neexistuje, preco sam pouzivas definiciu v ktorej operujes pistolovym strelivom? Vid uz raz citovany prispevok 169?
Johny napsal v č. 202:
"Ten má svoji vlastní kategorii a to "rimfire" neboli náboj s okrajovým zápalem."
Neznamena nahodou pojem "Long Rifle" v preklade "Dlhy Puskovy"? A to, ze ide o naboj s okrajovym zapalom nejakym sposobom jednoznačne charaktrerizuje jeho balisticku vykonnost, alebo druh zbrane? Podla mna je to len konstrukcna charakteristika. Ked to trochu pritiahnem za vlasy, s okrajovym zapalom by mohol byt aj delostrelecky naboj.
Johny napsal v č. 202:
"O tom se tady celou dobu bavíme a neustále se od někud vynořuje někdo, kdo tvrdí oproti všem důkazům, že dle něho to musí být jinak a že energie náboje není důležitá."
Skus mi najst, kde som tvrdil, ze energia naboja nie je dolezita!!!!!!
Johny napsal v č. 203:
"Pokud máš jiné údaje, dej je sem, já se klidně opravím, jinak je to ale pouze tvůj pocit založený zřejmě na tvrzení politruka o "velmi silném " náboji S58."
Uz som sem tie udaje opakovane prezentoval (minimalna prierezova energia), ale jednoducho ty neakceptujes iny nazor ako svoj. A s tym politrukom si to naozaj trochu prehnal, lebo udaje ktore som uvadzal pochadzaju z experimentov vykonanych na Kriminalistickou ustave v Prahe v spolupraci so zbrojovkou Slavicin. Neviem sice v akom obore pracujes ty, ale ja tu mam okolo seba desat balistikov, ktori sa tymito problemami zaoberaju takmer denne a pisu k tomu znalecke posudky. Tak asi to nebudu upne blafy.
Johny 10.5.2004 12:14 - č. 203
Johny
Jaro napsal v č. 201:
"Len pre zopakovanie, cela debata zacala z toho, ci naboj z 58-cky moze, alebo nemoze zabit cloveka na 2800m. Ty si tvrdil, ze len ak zasiahne do oka, ja ze moze zabit aj ak trafi normalne do tela."


A na tom stále trvám ale samozřejmě nedoporučuji nikomu pohybovat se v dostřelu jakékoliv munice. Když si přečteš tohle tak ti dojde proč:
Johny napsal v č. 147:
"Jen bych podotknul, že v manuálu pro odstřelovače (US ARMY FM 23-64-43) je uvedeno na základě důkladných testů, že v "průměru" se pro armádní účely považuje energie střely vyšší 60 foot pounds (82J) jako nutnost aby bylo vytvořeno "disabling wound". Nikde ani muk o průřezové energii. Je tam také uvedena dopadová energie střely 308 W sestupující po strmé balistické dráze jako 30 foot pounds (40J) tj. o více než polovinu nižší než je limit. Pochybuji, že by tyto hodnoty byly u nás nějak jiné."


Pokud máš jiné údaje, dej je sem, já se klidně opravím, jinak je to ale pouze tvůj pocit založený zřejmě na tvrzení politruka o "velmi silném " náboji S58.
Johny 10.5.2004 12:02 - č. 202
Johny
Jaro napsal v č. 200:
"To, ze niekto pouzije urcity typ streliva aj do inej zbrane neznamena, ze zrazu ide o ine strelivo."
Ano. To znamená, že i když někdo použije 308W do pistole, je to stále puškový náboj díky svému výkonu a naopak.
Jaro napsal v č. 200:
"Pistolove strelivo je to, u ktoreho to vyrobca dekladuje v technickych charakteristikach, ktore mas tak rad a povazujes ich za jediny doveryhodny udaj."


Můžeš mně odkázat na zdroj, kde se dělí střelivo na kategorii pistolové, revolverové, puškové a pod.?

Proboha živého, kde pořád berete takové nesmysly?

Základní kategorii ve VŠECH materiálech je výkon náboje. Jsou samozřejmě hraniční typy a tam se bere hlavní určení ale prvotní smysl této kategorizace je a bude výkon náboje a tudíž dopadová energie. O tom se tady celou dobu bavíme a neustále se od někud vynořuje někdo, kdo tvrdí oproti všem důkazům, že dle něho to musí být jinak a že energie náboje není důležitá.

Jaro napsal v č. 200:
"kam zaradis nabol .22 Long Rifle?"
Ten má svoji vlastní kategorii a to "rimfire" neboli náboj s okrajovým zápalem.
Jaro 10.5.2004 09:29 - č. 201
Johny napsal v č. 163:
"Jaký je rozdíl předané energie pokud ocelový plát zasáhne bezplášťová olověná střela a střela s ocelovým jádrem? Která předá cíli více energie, ta která cíl probije a nebo ta která se rozplácne o ten plech aniž způsobí nějakou škodu? "


Samozrejme, ze viac energie odovzda strela, ktora sa "rozplacne". Toto hodnotenie by mal zvladnut priemerny absolvent zakladnej skoly. Problem je niekde inde.

Len pre zopakovanie, cela debata zacala z toho, ci naboj z 58-cky moze, alebo nemoze zabit cloveka na 2800m. Ty si tvrdil, ze len ak zasiahne do oka, ja ze moze zabit aj ak trafi normalne do tela. Nikde nebola znienka o tom, ze dotycny ma na sebe vestu. Stale operujes z prieraznostou strely, ktoru podmienujes energiou 1000 J. Samozrejme, ze priebojnost ma svoj vyznam pri strelbe na "pancierovany ciel", aby aj po prieniku pancierom zostala jadru dostatocna energia na usmrtenie. V niektorom prispevku si ma obvinil z demagogie. A tvoje uvazovanie o tom, ze strela, ktora sa rozplacne o pancier, neprerazi ho a tym nesposobi ziadnu skodu nie je v danych suvislostiach demagogia? Ved predsa objektom usmrtenia nie je ocelova doska, alebo vesta. Tu nejde o skody sposobene pancieru, ale o usmrtenie nechranenej osoby.
Jaro 10.5.2004 09:15 - č. 200
Johny napsal v č. 169:
"Než začneš psát sáhodlouhé pojednání na téma samopal tak malou specifikaci od A.B.Žuka: "Samopal je přenosnou samočinou zbraní střílející nepřetržitou dávkou pistolovými náboji..""


Tento tvoj vyrok sa mi javi v znacnom protiklade k tomu co si napisal v 115.

Johny napsal v č. 115:
"Pokud by energie pušky klesla pod tuto hranici, jednak by se to nenazývalo "útočná puška" ale asi "samopal" a jednak dle této klasifikace se to právě dělí. "

Pistolove strelivo je to, u ktoreho to vyrobca dekladuje v technickych charakteristikach, ktore mas tak rad a povazujes ich za jediny doveryhodny udaj. To, ze niekto pouzije urcity typ streliva aj do inej zbrane neznamena, ze zrazu ide o ine strelivo. Dufan ze nikto nebude protestovat proti tomu, ze naboj kalibru .50 je naboj do velkorazneho (obycajne protilietadloveho) gulometu. Na tento ucel bol skonstruovany a tak sa oznacuje. To, ze neskor boli na naboje tohoto kalibru vyrobene aj odstrelovacky neznamena, ze odrazu sa tento naboj klasifikuje ako strelivo rucnych zbrani.

Ak je podla teba kriterium rozdielu medzi pistolovym, pripadne revolverovym a puskovym nabolom len energia, kam zaradis nabol .22 Long Rifle?
Johny 9.5.2004 23:27 - č. 199
Johny
Algernon napsal v č. 191:
"Ovšem díky šoku (díky rozsáhlé devastaci tkáně, ať již expanzivní střelou, či hydrodynamickým efektem) může dojít (efektivně) k vyřazení cíle i bez jeho nutného usmrcení…"


To nepochybně. Jen bych dodal, že do 100m se 223R v cíli fragmentuje a vytvářá tak obrovská zranění. Plán byl ne zabít protivníkovy síly ale zahltit jeho zázemí zraněnýma.
Algernon napsal v č. 191:
"Nicméně účelem včech zbraní je (eufenisticky řečeno) „vyřazení cíle“. Nicméně nikdo proti „zabití terče“ příliš protestovat nebude"


Nicméně pro odstřelovače je nutné okamžité znehybnění ať už je to kvůli tomu, že drží rukojmí a nebo prst na tlačítku raketometu a tam není možné sázet na náhodu.
Johny 9.5.2004 23:14 - č. 198
Johny
Algernon napsal v č. 195:
"Zkus si znovu najít, na jakou vzdálenost desku „10 gauge“ proráží kalibr 308 Win"


Na bližší vzdálenost proráží M855 železo lépe než M80 (308W) nicméně díky ztrátě energie lehké střely se na delší vzdálenost role obrací. To samé ale vyčteš i z dat jednotlivých nábojů.

A co s tím?
Johny 9.5.2004 22:48 - č. 196
Johny
Algernon napsal v č. 194:
"Kdybys chtěl hledat, tak přesně takhle vypadala i střela M193…"
Ano vypadala, máš pravdu v tom minulém čase. Nebylo to olovo ale nějaká slitina s příměsí olova. M193 nemá cerifikaci NATO. NATO střely jsou M855 -6, .
Johny 9.5.2004 21:12 - č. 193
Johny
Algernon napsal v č. 191:
"Nikoli... Velmi významně jí ovlivní i konstrukce střely, a (světe div se) i „průřezové zatížení“… Aneb lehkým tlakem jehla pronikne pod kůži, kladivo nikoli… :o))"


Nepochybně, ale kladivem nikdo nestřílí, že? Raketu taky do hlavně M16 nenacpeš, zbývá tedy vojenské střelivo poměrně stejné konstrukce FMJ s tvrdým jádrem a s rozměry mezi 5,53 až cca 7,65 což znamená zanedbatelný rozdíl.

Že by to byl důvod, proč se používá pouze dopadová energie a ne průřezová?

Ovšem pokud by se bojovalo kladivy a hřebíky, uznávám, že průřezová energie by byla důležitá.
Johny 9.5.2004 21:03 - č. 192
Johny
Algernon napsal v č. 188:
"Já (v 166) jen, že FMJ není jen s ocelovým jádrem…"


To nepochybně není jen ale proto píšu všude "vojenské" střelivo. Je sice možné, že pokud by si chtěli US-army v Iráku ulovit nějakého velblouda na steaky, tak si nafasují FMJ v loveckém provedení s olověným jádrem ale vzhledem k tomu jak by pacifisti a levičáci řvali o krutém zacházení se zvířaty, tak mají pouze ty s jádrem ocelovým, resp. z tvrdé slitiny.
Johny 9.5.2004 20:52 - č. 190
Johny
Algernon napsal v č. 182:


A co tímto příspěvkem chtěl autor říci?Nějak to koliduje s tím co tu celou dobu tvrdím?

Kde je to jiné slibované kritérium. Nebo snad průbojnost VOJENSKÉ střely není dána především dopadovou energií?

Normované testy jsou právě z tohoto důvodu aby se zjistila účinost střeliva vojenských zbraní. Určitě nechceš tvrdit, že střelivo ze samopalů probije stejnou desku.

A o tom to celé je.

Útočná puška musí mít dostatečnou energii na probití právě i lehce pancéřovaných cílů a to je právě ten "zaručený" smrtící účinek s kterým tady pořád nesouhlasíte a snažíte se argumentovat takovejma blbostma jako je 50 nebo kolik průřezové energie. Proto se uvádí , že energie ve vzdálenosti na kterou může voják smysluplně střílet by měla dosahovat min 1000J.

Stejné je to i pro odstřelovače, neboť tam je zase důležité okamžité znehybnění (zabití) a ne jen vyřazení (zranění) jako u běžných zbraní.
Johny 9.5.2004 20:27 - č. 187
Johny
Algernon napsal v č. 181:
Nic jiného bych nikdy netvrdil
Johny 9.5.2004 20:25 - č. 186
Johny
Algernon napsal v č. 166:
"Ovšem až na to, že FMJ je celoplášťová střela, nikoli střela (byť celoplášťová) s ocelovým jádrem a olověnou košilkou, která má výrazně vyšší průraznost, než celoplášťová střela s olověným jádrem…


Ovšem je to celoplášťová ale nikoliv celoplášťová

Chápu, také by to mohla být střela s kovovým sakem co.

FMJ je samozřejmě celoplášť a je jedno co je uvnitř.

Pro pionýry malá soutěžní nápověda: z jakého prostedí je film Stanley Kubricka - Full Metal Jacket.

a) z loveckého prostředí honu na vysokou

b) z války ve Vietnamu
Johny 9.5.2004 20:09 - č. 180
Johny
Algernon napsal v č. 174:
"V normách (jak SAAMI. tak i CIP) jsou v laboraci určeny pouze maximální povolené tlaky, nic víc… Což výrobcům dává značnou volnost ve volbě laborací…"
Teď jsem se díval, u 44 Mgn. je maximální povolený tlak 40.000 CUP a ten se používá jak pro pistole tak pro pušky. Jediný rozdíl je, že pro pušku je tento náboj použitelný pouze s 240 gr střelou.
Johny 9.5.2004 19:59 - č. 179
Johny
Algernon napsal v č. 173:
"Jakoupak má Thompson (1921, 1928) konstrukci závěru — že by (v tomhle konkrétním případě) šlo o uzamčený závěr..?"
Thompson 1921/28 má samozřejmě polouzamčený závěr. Až válečný model M1 byl v roce 42 uveden z cenových důvodů zjednodušeně s neuzamčeným závěrem.
Johny 9.5.2004 19:54 - č. 178
Johny
Algernon napsal v č. 173:
"Nikoli, pouze výjimka z pravidla, podobně jako v případě „použití pistolového náboje (v lovecké) pušce“, či naopak… "


Ano ano, je to opravdu samá výjímka.

A proto se právě pro určování kategorií používá jako hlavní výkon zbraně (náboje) a ne nějaké zamykání čí nezamykání závěru.
Johny 9.5.2004 19:50 - č. 177
Johny
Algernon napsal v č. 172:
"Jenomže to je přesně totéž, co tu (v 136) napsal Jaro, protoi čemuž jsi (v 138) důrazně protestoval…"


Přečti si pořádně co tam bylo psáno. Kde jsem psal o tom, že samopal používá jiné střelivo než pistolové - tedy střelivo s malou energií:


"Nezlob se ale vzhledem ke konci tvého příspěvku musím reagovat. Jaké je dle tebe kritérium pro pistolové a puškové střelivo když ne energie? Oni jsou totiž pušky na 9mm luger či 357 magnum a také jsou "pistole" na 308W. Kriterium je samozřejmě energie náboje."

Už zase začínáš překrucovat výroky jiných. ..
481-500 z 653
<< 22 23 24 25 26 27 28 >>
Po