Boje na Balkánském poloostrově

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
21-40 z 46
1 2 3
Po
ja_62 28.8.2006 14:01 - č. 34
ja_62
Simi napsal v č. 30:
" já píšu jen o tom co by kdyby,můžu si snad trochu zaspekulovat ne?"
A já o tom, nakolik by Turecko skutečně mohlo svými silami přispět, když by se pro to rozhodlo .



Hartmann (32): Turecko a ostatní země Středního Východu mohly ohrozit britskou říši nejvíc tím, že by poskytly své území Wehrmachtu a umožnily mu jím projít (a tady začíná otázka kolik sil tam mohl Wehrmacht nasadit před operací Barbarossa, resp. zda by ji nemuselo Německo odložit/zrušit), pouze do menší míry i tím, že by vstupem do války na straně OSY tuto hrozbu jenom vytvořily, jelikož by ji Britové museli eliminovat, než dojde k jejímiu naplnění; ale na jejich samotné ozbrojené síly bych pohlížel spíše skepticky, zvlášt když Británie ještě neválčila s Japonskem a neměla by tudíž v případě potřeby problém získat jednotky z Indie (britské i indické).

Navíc každá z těchto zemí sledovala vlastní zájmy, a ty patrně převažovaly nad případnou touhou (a schopnostmi) sjednotit se proti Británii.
Hartmann 25.8.2006 23:43 - č. 32
Hartmann Britové byli na jaře-v létě 1941 na středním východě natolik přeexponováni, že vstup Turecka do války na straně Osy v této době mohl pořádně zamíchat kartami. V květnu čelili postupu Rommelova Afirkakorpsu, dobývali ještě stále Etiopii, bojovali v Řecku a zároveň potlačovali povstání v Iráku a přitom ještě stále bojovali sami (SSSR nebyl ještě ve válce). Kromě Iráku ještě za měsíc vojensky vystoupili proti Vichystické Sýrii a pak Íránu. Vlastně se divím, že Irák, Írán a Turecko neprohlédly situaci a vytvořením koalice s Vichy s německým postupem přes turecké území nevyužili šance totálně vyřídit Británii na středním východě, takový nápor by nevydržela.
Simi 25.8.2006 20:54 - č. 30
ja_62: vše co jsi napsal je pravda, já píšu jen o tom co by kdyby,můžu si snad trochu zaspekulovat ne?
ja_62 25.8.2006 14:47 - č. 29
ja_62
Simi napsal v č. 28:
"kdyby se turecko přeci jenom přidalo na stranu Německa jako polnohodnotný spojenec"
Otázka je nakolik bylo Turecko "polnohodnotným" spojencem - jeho armáda byla na slušné úrovni, ale chyběly mu tanky a letadla, plus speciální dělostřelectvo(PL, PT) (nebo to alespoň tvrdilo Spojencům, když po nich požadovalo jejich dodávky).
Simi napsal v č. 28:
"do Egypta není daleko "
Sýrie, Libanon, - všechny země od července 1941 v britských rukou, Palestina sice nestabilní, ale také území pod britskou správou. Navíc i v roce 1915, kdy se armáda Ottomanské říše přes tyto území nemusela probojovávat skončil pokus o vpád do Egypta fiaskem na Sinai.
Simi napsal v č. 28:
" jejich loďstvo by mohlo pomoct zabezpečit pro Osu Středomoří"
Yavuz Selim (ex-SMS Goeben) a nějaké torpédoborce a ponorky? Pomoci by mohly, ale sotva zvrátit poměr sil. Kromě toho většina specialistů tureckého (zejm. ponorkového) loďstva podstupovala výcvik v Británii, takže by se jich asi relativně brzy nedostávalo.


Jinak Turecko doopravdy nemělo zájem na spojenectví s Německem -jednou mu to stačilo, a neutralita byla výhodnější.
Simi 11.8.2006 22:05 - č. 28
no vše co ste tady napsali je pravda,ale kdyby se turecko přeci jenom přidalo na stranu Německa jako polnohodnotný spojenec,tak byl to byl těžký soupeř pro Spojence,do Egypta není daleko a na Kavkaz a ke Kaspickému moři(ropná pole) taky ne,navíc si stačí vzpomenout jak se Turecko úspěšně bránilo při britském vylodění za 1.světové války a jejich loďstvo by mohlo pomoct zabezpečit pro Osu Středomoří
Dzin 23.2.2006 11:22 - č. 27
Dzin Langos: Proto jsem uváděl Írán. Ten byl obsazen sovětskými vojsky v době, kdy RA potřebovala každého vojáka proti Němcům. Jenže bezpečný Írán byl také velmi důležitý. Stejně by byl případ Turecka.
Langos 22.2.2006 21:34 - č. 26
Langos
Dzin napsala v č. 25:
"Turecko po této demostraci si jistě umělo samo spočítat, jak by mohlo dopadnou,"
Spojenecký útok na Turecko? Myslim si, že tehdy měli Britové a Rusové lepší věci na práci. Ale zase je pravda, že by se Turecko asi moc nebránilo a radši hned změnilo stranu, takže by moc velký boje asi nebyly. Ale kdyby tam Turci měli i nějaký německý jednotky a Turci by to hned nevzdali, Němci by si Turecko možná udrželi.
Dzin 22.2.2006 21:26 - č. 25
Dzin Turecko navíc jistě mělo na paměti sovětsko-britskou okupaci Íránu. Zde sílil německý tlak, rostl vliv německých koncerbů v oblasti ekonomiky, byly zde stovky německých vojenských poradců (maskovaných jako turisté či techničtí poradci) a sám šáh se netajil sympatiemi k Němcům. To vše působylo na Spojence jako znamení, že by se Írán mohl přidat k Ose. Takže se nijak nežinýrovali a 23.8.41 zahájili jeho okupaci. Svhrli šáha a vládu resp. šáh sám abdikoval ve prospěch svého syna a vláda podala demisi a nový šáh a vláda byl už povolnější. Spojenecká vojska zde projistotu zůstala do konce války.
Turecko po této demostraci si jistě umělo samo spočítat, jak by mohlo dopadnou, obvzláště když mu spojenectví s Německem nemohlo přinést tolik výhod, jako být v lepších vztazích ze Spojenci.
Langos 22.2.2006 21:12 - č. 24
Langos No ale nějaká ta divize se vždycky hodí. A hlavně by z Turecka mohli Němci lépe dobývat ruská ropná pole.
Langos 22.2.2006 17:13 - č. 22
Langos Ale zase se opravdu neví, jestli by Turecko chtělo do války, ale jako spojenec by se Německu jistě hodil.
Perry 22.2.2006 17:03 - č. 21
Perry Slyšel jsem že Turecko by se přidalo na stranu Německa pouze v případě že by Němci ovládli Suez a dostali by se do Turecka přes Sýrii a přes Turecko by potom útočili na Kavkaz...
Dzin 22.2.2006 16:55 - č. 20
Dzin Ono se Turecko víceméně poučilo z WW1 a ikdyž v něm byly proněmecké sympatie, nějak výrazně se do války po jeho boku nehrnulo.
Langos 21.2.2006 15:00 - č. 19
Langos
Rixen napsal v č. 17:
"Je pravda, že Turecko bylo připraveno bojovat po boku Německa, a proti Rusku mohlo nasadit až 4 000 000 vojáků?"
Jsem slyšel, že by Turecko mohlo vstoupit do války po boku Německa, kdyby se povedlo Němcům dobýt ropná pole v Baku a Tbilisi.
Rixen 21.2.2006 13:56 - č. 17
Rixen Je pravda, že Turecko bylo připraveno bojovat po boku Německa, a proti Rusku mohlo nasadit až 4 000 000 vojáků?
pbradler 21.2.2004 20:11 - č. 16
pbradler Guano: Jeden z dielov je v histórii 1/1999.
Dzin 21.2.2004 12:23 - č. 14
Dzin Hartmann: A to jsem si myslel, ze to z clanku plynu, kdo vsechno se ucastnil valky proti Jugoslavii.
FUJ06 19.2.2004 12:54 - č. 12
FUJ06 Dzin:Aji ta mapa je tak jak si to řekl.Nevím proč,ale trochu víc jsem se koukl na sever.Prostě máš pravdu.
egli 17.2.2004 10:13 - č. 11
egli Rumunsko ne, ani žádnou část Jugoslávie neobsadilo. Maďarsko se k útoku připojilo 10. dubna 1941 - a obsadilo Banát.

viz mapa:

fronta.cz/index.php?sekce=400&clanek=137
Hartmann 16.2.2004 23:26 - č. 10
Hartmann Účastnilo se útoku na Jugoslávii i Rumunsko a Maďarsko?
Dzin 16.2.2004 23:08 - č. 9
Dzin FUJ06: Nejak se tam nedokazi na tu mapu pripojit... Ale jake pak nevis... To co ti pisi ja, je tak, jak to ma byt. Mimochodem, s temi jmeny, predpokladam, jsi poznal, ze ty jsi ho napsal tak, jak by byla anglicka transkripce? V cestine to pote pusobi preci jen ponekud krkolomne.
21-40 z 46
1 2 3
Po