Boje na Balkánském poloostrově
|
|
|
|---|---|
|
Dneska se ke mě od mého kamaráda, který bádá v německých archivech dostala zpráva o Josefu Schulzem, příslušníku 714.pěší divize umístěné v Srbsku.
Byl údajně popraven vlastními lidmi za to, že se odmítl aktivně podílet na popravě srbských partyzánů.
 Německé vrchní velení jeho smrt formulovalo jako ztrátu v boji.
Nevíte zde někdo nějaké další informace o tomto muži, či o jiných vojácích, kteří dopadli stejně jako Josef Schulze?? Celá událost se měla odehrát v roce 1941.
|
|
|
|
|
Máš to v místní poště. Nejde jen o terén, jde i o podmínky celkově. I dnes jsou vesnice pouze nízko v údolí (a občas se za vesnici označuje cokoliv, k čemu vede aspoň šotolinová cesta a má to aspoň tři baráky), jak to asi muselo vypadat před sedmdesáti lety? Nikde nikdo, jednou za den s trochou štěstí člověk potká salaš, jak se na tom vůbec dá uživit vojsko? Některá krasová pohoří, kde se válčilo (Bioč, Prenj), jsou na pohyb a orientaci tak náročná, že se útočník dole v údolí ve všech těch závrtech skoro musí ztratit dřív, než dojde na druhou stranu údolí k obránci, který je celou tu dobu má jako na talíři… Nemáš prosím nějaký tip, kde by se o jugoslávských partyzánech dalo dozvědět víc (i o jejich strategii a taktice horského boje a přežití), něco jako je k Velké válce Fronta v Dolomitech od M. Čepelky? |
|
|
|
|
Hele docela i jo, juknu a dám to tam. Máš pravdu, když jsem byl v Kosovu, taky jsem si toho všiml. Je to opravdu skvělý terén pro partyzány. Člověk se pak ani nediví, že Němci a jejich spojenci schromažďovali na každou ofenzívu takové síly, když se snažili oblast s partyzány uzavřít a stejně se jim to zcela nedařilo. Oproti Čechám je to divočina a je jasné, proč se tam partyzánům dařilo lépe, než tady. |
|
|
|
|
|
Dzin: budeš chtít doplnit k www.fronta.cz/horka-balkanska-puda-v i nějaká ilustrační fota? V Jablanici jsem teď byl a fotky slavného odstřeleného železničního mostu i jeho okolí mám. S tím mimochodem souvisí i fakt, že člověk může číst, jak chce, ale v některých případech teprve osobní návštěva bojiště pomůže pochopit, jaké to vlastně tehdy muselo být. Speciálně na Balkáně bych nechtěl válčit ani za zlaté prase – hluboké kaňony řek, kde pětisetmetrová stěna je normou a kilometrová žádnou výjimkou, hory, kde v létě člověk tři dny nepotká žádnou vodu a terén je… hodně mírně řečeno, obtížný. Na Bioči jsme potkali Chorvata, jehož strýc v devatenácti letech padl při 6. protipartyzánské ofenzívě při přechodu řeky Piva. Seděli jsme na kopci, z něhož šla údajně vidět třetina Černé Hory, dívali se na místa bojů (shodou okolností jsme onen přechod měli jako na talíři) a naprosto jsem nechápal, jak tam někdo mohl válčit; jedno zda útočník nebo obránce. |
|
|
|
|
Díky, budu tam muset zajít  |
|
|
|
|
|
No, co si tak rok zpátky vzpomínám, tak by to měl být Shores, Christopher: Aces High, Volume I & II. Shores pak napsal ještě Those Other Eagles o letcích, kteří měli tuším 2-4 potvrzená vítězství, ale jednak „Mike“ Stephens byl eso, jednak tu jsem viděl jenom na chvíli ve VHÚ |
|
|
|
|
|
tudupcik napsal v č. 49: Díky, každý střípek dobrý "Konečně doma a konečně jsem si na to vzpomněl, aneb co na to říká bushova knížka :o)))" EDIT: Ještě dotaz: O jakou se jedná knihu ? |
|
|
|
| muj deda byl u delostrelectva na bulharsky fronte | |
|
|
|
|
|
Konečně doma a konečně jsem si na to vzpomněl, aneb co na to říká bushova knížka :o)))
He was then (poté, co přijel v únoru 1941 do severní Afriky - pozn.) sent to Turkey with orders to get the Turkish fighter pilots on a war footing as quickly as possible. He remained there for eight months, spending four months with a Hurricane unit in Western Turkey and the rest of the time with another unit near Izmir. Whlist in Western Turkey he twice intercepted Italian S-84 reconnaissance bombers, intruding over the border, and shot both down in a Turkish Hurricane, whilst wearing civilian clothes. He inspected the wreckage in each case, sending samples of ammunition, etc, out in the diplomatic bag, to the British authorities. In November 1941 he returned to the Desert to command 80 Squadron.
Jinak ani Shores nepodává detaily k sestřelům… |
|
|
|
|
|
Pánové, nemáte někdo materiály/podrobnosti k sestřelům S/Ldr (později G/C) Maurice Michaela "Mike" Stephense, DSO, DFC++ během jeho služby u tureckého letectva ? Měl provádět hlídkové lety podél hranice s Bulharskem na Hurricanu a sestřelit dva italské SM 84. Tyto sestřely mu nebyly přičteny k jeho skore. Mělo by se to odehrát někdy v letech 1941-1942, před jeho převelením na Maltu. Narazil jsem jen na zmínky v knize "249. stíhací peruť" a v jeho nekrologu zde: www.telegraph.co.uk/news/uknews/1472765/Grou... |
|
|
|
|
Všem sráčům navzdory ? |
|
|
|
|
Přátelé, existuje nějaká česká publikace, která by uceleně popisovala konflikty na území bývalé Jugoslávie v 90. letech? |
|
|
|
|
Tonto napsal v č. 42: Mělo tu úlohu, že odolávalo návrhům obou stran na připojení se k ní a vyhlášení války druhé straně, umírněně s oběma válčícími bloky obchodovalo (například až do dubna 1944 vývoz chromové rudy do Německa), snažilo se aby se nikdo moc nesnažil plést do jeho vnitřních záležitostí, snažilo se od obou stran získat co nejvíc výzbroje (Pz IV, Fw 190, Spitfiry atd.), přičemž zachování neutrality bylo asi tím nejlepším a nejrozumnějším co mohli udělat."A mělo nějakou význymnou úlohu před vyhlášením války?" Největším přínosem zachování neutrality asi bylo udržení Úžin volných (podle smlouvy z Montreux pro lodě všech států), i když v praxi záleželo na tom, jak a zda se kterým lodím k Bosporu a Dardanelám, vzhledem k tomu jak se postupně měnila letecká a námořní převaha v Egejském a Černém moři, vůbec podařilo proplout; případně to, že Německu nedovolilo průchod svým územím k útoku na Syrii a Írák - ačkoliv, jak jsem už nadnesl,
ja_62 napsal v č. 34: .
"(a tady začíná otázka kolik sil tam mohl Wehrmacht nasadit před operací Barbarossa, resp. zda by ji nemuselo Německo odložit/zrušit)," Pak ještě bylo Turecko dějištěm poměrně značných aktivit různých tajných služeb, jak německých, tak Spojeneckých, ale nemohou se co do rozsahu měřit se Švýcarskem, i když například jistý Elyesa Bazna (krycím jménem Cicero), jinak zaměstnanec britského vyslance sira Hughe Knatchbull-Hugessena nalezl v jeho tresoru některé poměrně zajímavé dokumenty týkající se budoucí operace Overlord, (i když ne zrovna podrobné), kterým ale nikdo v Abwehru, kam je promptně předal, nevěřil. |
|
|
|
|
Tonto napsal v č. 42: Co třeba Bospor a Dardanely? Popřípadě blízko do Iráku? "A mělo nějakou význymnou úlohu před vyhlášením války?" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 41: A mělo nějakou význymnou úlohu před vyhlášením války? ""Mám tedy dotaz:Jakou úlohu sehrálo Turecko ve 2. sv. v. po vyhlášení války Německu???" |
|
|
|
|
|
watzke napsal v č. 139 (v tématu: Možná úloha Španělska ve 2.sv.v.): [téma č. 159 - přísp. č. 139]"Mám tedy dotaz:Jakou úlohu sehrálo Turecko ve 2. sv. v. po vyhlášení války Německu??? Děkuji za každou odpověď." Turecko vyhlásilo Německu válku koncem února 1945 a jediný větší význam který to pro válku jako celek mělo, bylo bezpečné zprovoznění Černého moře jako zásobovací trasy pro SSSR (a i ta byla využívaná v menší míře už předtím, po stažení Němců z Peloponésu). K té první části otázky (co by mohlo udělat kdyby vstoupilo do války na straně Německa) bych mimo dříve zde psaného dodal, že Turecku hlavně docela vyhovovalo zachovávat neutralitu a nemělo potřebu sloužit zájmům Německa, které by mu objektivně vzato mohly přinést jen nedůležité výhody. Přičemž kvalitní ale ne zrovna moc moderní (solidní polní dělostřelectvo, diskutabilní (přesněji řečeno kvalitní, ale nepočetné) těžké, nedostatečné protitankové a protiletadlové; málo tanků, z moderních víceméně pouze sovětské T-26 a z Francie dodávané R-35; nedostatek motorových vozidel vůbec; o letectvu - kde v roce 1941 největší údernou silou disponoval relativně malý počet Heinkelů 111F, případně Blenheimů Mk. I, i když v něm ještě i Martiny 139WT - exportní varianta Martinu B-10 - přišly ke cti, a kde dokonce i Curtiss Hawk II (Model 65, exportní varianta F11C, které svého času tak zapůsobily na Udeta, ovšem u tureckého letectva patrně bez vidlice pro odhoz pum při střemhlavém bombardování) byl stále prvoliniovým typem - nemluvě - turecká armáda by prostě k nějakému dobývání Středního Východu stylem "blitzkrieg" nebyla vhodná. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 36: Nešlo o pozice, ale o AMBICE, které Turecko v dobách minulých mělo. "KDO že se nám to v Turecku stáhl z těch velmocenských pozic?" |
|
|
|
|
|
Opravdu jsem (světe div se) mínil Turky. Příště explicitně vyjmenuji. Díky. |
|
|
|
|
|
Turci. Sice je to trochu kostrbatá věta, ale tohle se z ní odvodi dá. Tedy pokud Krojc nemyslí ještě někoho jiného... |
|
|
|
|
|
Když se tu už hovoří o případném přínosu Turecka do WWII - Turci byli opravdu velice opatrní. Když už na Černém moři de facto panovala Osa a Rusové byli v silném útlumu na přikavkazském pobřeží, Němci žádali od Turků, aby jim poskytli nějakou tu ropu, kterou jako neutrálové mohli z Íránu i odjinud dostat. Von Papen dostal odpověď, že Turecko je a bude při tomto válečném konfliktu v obchodě s ropou striktně neutrální a bude dodržovat smluvní omezení dodávek ropy jen pro své potřeby. A Němcům ji nedali ani za ty nejmodernější zbraně. Prostě to hráli šul nul na obě strany a vcelku se jim to vyplatilo.
Hartmann napsal v č. 32: Turecko nemělo natolik silnou diplomatickou pozici a armádu, aby takový návrh vůbec mohl projít vládou. Konec konců se už od doby sekularizace státu stáhli z velmocenských ambic, protože věděli, že s pány se na led nechodí. A na margo jejich hodnoty strategické- jejich komunikační síť byla tak zbědovaná, že stěží postačovala jejich vlastnímu skromnému provozu. Kudy by chudáci z Wehrmachtu vlastně bez PHM chtěli jet? Rumunsko nestačilo, to bylo jasné už na začátku války...Že by na Kavkaz dobýt ropu od jihu? Do Iráku? Stačí se podívat do mapy. A vůbec vzdálenosti v tomto regionu jsou velice relativní pojem. "Vlastně se divím, že Irák, Írán a Turecko neprohlédly situaci a vytvořením koalice s Vichy s německým postupem přes turecké území nevyužili šance totálně vyřídit Británii na středním východě, takový nápor by nevydržela." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Středomoří
- > Boje na Balkánském poloostrově