Vojna v Číne
|
|
|
|---|---|
|
YAMATO: Japonci možná ne, ale Němci určitě, protože Čína není tak pustá na většině místech jako Rusko. Čína se musí dobít celá, zato Rusko, jen některé důležité části a obránci se neudrží (potíž byla hlavně v tom, že se proti Německu otevřela druhá fronta). |
|
|
|
|
Ani nemohli být. Ani Němci, ani Japonci. Prostě si ukousli příliš velká sousta. Už samotné prostory v srovnání s možnostmi japonské armády byly příliš velké. Nemluvě o odporu, který ani v období čínské nejednotnosti nebyl zdaleka tak malý, než jaké je rozšířené mínění... |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 39: JJ, nebyli příliš rychlí v útoku. "Měli asi podobnou šanci, jako mělo Německo šanci obsadit celý SSSR " |
|
|
|
|
|
Měli asi podobnou šanci, jako mělo Německo šanci obsadit celý SSSR  |
|
|
|
|
|
Rixen napsal v č. 36: Mohlo, protože v té době byli Čína dost nejednotná, ale v průběhu bojů se sjednotili. Japonci měli šanci Čínu dobít jen na začátku. "Mohlo Japonsko obsadot celou Čínu?" |
|
|
|
|
Mohlo Japonsko obsadot celou Čínu? |
|
|
|
|
Hynek, a nie je to Ishiri Shiro? Neskoršie generál, veliteľ japonského bakteriologického útvaru 731. Testovali tam, aj v poľných podmienkach v čínskych dedinách, všetko možné od týfu až po mor. Po vojne sa podieľal na americkom bakteriologickom výskume. Shiro je zrejme priezvisko-příjmení. Ináč medzi ZSSR a USA už vtedy vznikli trenice kvůli japonských bakteriológom, ktorí mali byť postavení pred Tokijský tribunál. Ale v skutočnosti japonských vedcov využívali tak Amíci, ako aj Rusi. Mimochodom, nástupnícka firma IG Farben /názov si teraz nespomeniem/ vystavala po vojne v 50. rokoch v Južnej Afrike podnik, ktorý participoval i na vývoji a výskume chemických zbraní - a značne využívala "znalosti" tvorcu plynových komor, policajného důstojníka SS Christiana Wirtha. No, studená vojna si vyžadovala povolané kapacity. |
|
|
|
|
|
A jako poslední se přidalo Turecko....v březnu 1945 :)) Vyhledal jsem si to kdysi na netu. Až najdu odkaz, tak Ti to pošlu, nebo si to najdi sám. Jednalo se o mexickou 201. squadronu na stíhačkách P-47 Thunderbolt. www.geocities.com/dutcheastindies/201squadro... |
|
|
|
|
To Hartmann: hele o těch Filipínách nevím nic. Máš nějaké podrobnosti? Odkud to víš? Ještě vím o brazilské účasti na straně Spojenců a i Argentina se v roce 1944 přidala k vítězící straně... |
|
|
|
|
|
Tom: Mexičani bojovali po boku Spojenců i v Pacifiku - při invazi na Filipínách, což také není moc známé. Souhlasím, že Mexiko je zapomenutý šlen Spojenců ve WW2. To se pak může stát, že ho někdo přiřadí k Ose..... |
|
|
|
|
Tom:Je to možné,říkám,že sem o tom slyšel jen tak bokem |
|
|
|
|
|
To michal: to se ale týkalo 1. světové války, ne? O podobných snahách za wwII nevím, naopak si myslím, že Mexiko zatraceně dobře vědělo, co je A.H. zač. Po anšlusu Rakouska to bylo právě Mexiko, které ztropilo největší kravál na mezinárodní scéně a proti anšlusu nejvíc protestovalo. Ostatně také proto je ve Vídni "Mexikoplatz". Nakonec Mexičané bojovali na straně Spojenců v Itálii, což je bohužel málo známá skutečnost. |
|
|
|
|
|
Jossif:Klobouk dolu:Deš na to systematicky (myšleno v dobrym)Mě osobně se nejvíc líbyly záběry z masovích přesunů armád japonska na kolech.To byla síla. Ale musim přiznat,že o těhlech okrajovích i když důležitých a v číslech nekterá tažení na východě přesahujících bojích se informace těžko schání a já sám o nich vim taky jen kostru.Mě osobně by zajímal nevíteli někdo aspoň něco o německym plánu zapojit Mexiko do války-slyšel sem o něm jen velmi málo,ale zní to zajímavě. |
|
|
|
|
giro.c: Pokud ti nevadi ideologicke blafy tak "Bojující Čína" Konstantin Simonov, Praha 1952. Popisuje zaverecne tazeni Komunistu v roce 49. U toho se i docela zasmejes. Potom mas "Přehled nejnovějších dějin", dil I 1918-1928 a dil II 1929-1939 (mel vyjit snad jeste III. dil, ale ten uz doma nemam), kolektiv autoru, Praha 1963. Ja jsem bohuzel nasel jen druhy dil, ale v nem to mas docela rozebrane uz od roku 27. Samozrejmne, oboji musis cist s odstupem, ale celkovy prubeh udalosti tu mas docela dobre popsany. Jen musi vedet, jak si vykladat slova "kontrarevolucni intriky" apod.  Jinak, boje byly uz od pocatku roku 27 docela urputne. Komuniste se jeste tehoz roku pokusili ovladnout provincii Chu-nan a oblast kantonu, ale byli pokazde porazeni a zahnani. |
|
|
|
|
Dzine jak moc to byl boj? Neznáš nějakou knížku nebo webový stránky kde by byly popsaný boje mezi Čankajšjem a komunisty? V Cause Dohihara je siruace željen do roku 1945. |
|
|
|
|
|
|
Jossif: (2) Puvodne byl Kuomintang spojenectvi jednotlivych frakci (vcetne Komunistu), snazicich se sjednotit Cinu. Byla podporovana SSSR, ktery mu poskytoval pomoc vojenskou i hospodarskou. Komuniste se samozrejmne, jak bylo jejich celosvetovym zvykem, snazili ziskat Kuomintag pod svou kontrolu. Tehdejsi tzv. narodni kridlo, v jehoz cele byl Cankajsek tomu celilo a v roce 1927 zbavilo komunisty vsech funkci. Ti to oznacili za kontrarevolucni prevrat a vystoupili z Kuomintagu. Priblizne od teto chvile se da mluvit o ozbrojenem boji mezi komunisty a Kuomintagem. |
|
|
|
| Hartman nechtěl jsem říct, že by Američani cíleně už v té době podporovaly Čankajška při útoku proti komunistům. Chtěl jsem říct, Američani si byli vědomi toho, že Čankajšek jejich dodávky šetří pro boj s komunisty. Nemohli si všsk dovolit zastavit je, protože tak by se vláda kuomintangu rozpadla a japoncům by to dovolilo poslat z čínské války 650 000 vojáků na jiná bojiště. | |
|
|
|
|
|
Američani nedodávali Čankajškovi jenom zbraně, ale vše potřebné i aktiva. No že je používal na přípravu proti pozdějšímu boji proti komunistům, to bylo jeho proradností (počítal s tím, že nakonec budou Japonci tak jako tak poraženi), v žádném případě pomoc USA Číně nebyla s vědomím a úmyslem podporovat Čankajška proti komunistům. V té době se ještě nekřížily cíle demokratického a socialistického světa - viz podpora Sovětského svazu ve válce a Rooseveltova osobnost, který věřil, že Stalin zavede v osvobozených zemích demokracii (však také smrt Roosevelta znamenala velkou změnu orientace v zahraničněpolitických vztazích). Na proradnost Čankajška neustále upozorňoval generál Stilwell, ale nebyl poslouchán. |
|
|
|
|
Hartman, ale ani tahle válka nebyla tak horká.Američani mu dodávaly zbraně a při tom si byly vědomy, že s Japoncima nebojuje, ale dělaly to kuli tomu , že v Číně bylo vázáno 650 000 japonských vojáků. krom toho schopnost čínského velení a armády byla pramalá. Vždyť Japonci zde byly schopni provést ofenzivu ještě prosinci 1944, kdy ovládly železnici Peking Singapur. Čankajšek se více či méně celou dobu připravovalpouze na boj s komunisty |
|
|
|
|
|
|
Jossif: Čankajšek se se plně zabýval rozbitím komunistů a do toleroval expanzi Japonska, aby se s komunisty mohl vypořádat (proto prakticky kladl malý odpor v Mandžusku a později ostoupil provincii Džehol). Vždy se snažil s Japonci dohodnout děláním ústupků. Pak mu to ale přerostlo přes hlavu a když Japonci v r. 1937 zahájili proti Číně regulérní dobyvačnou válku, musel se s komunisty proti nim spojit. |
|
|
|
|
Jossif Tibet pokud vim obsadila Čína až po válce 1950 nebo 1960 nemůžu po sobě přečíst poznámky rozbroje mezi Čankajškem a komunisty tam byly, ale z trvání WWII bych řekl nebyly tak radikální jako po válce |
|
|
|
|
| Mam ale aj taku otazocku. ked Japonci utocili na cinu, mao proti Čankajšekovi bojoval? a od kedy bola vlastne v cine vojna komunistov, nacionalistov a sinkiangu? no a este - zapajal sa do vojny aj Tibet? ten bol tušim samostatny | |
|
|
|
| Čo hovoríte na Nanking? | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Vojna v Číne