Vládní vojsko
|
|
|
|---|---|
|
Vládní-vojsko napsal v č. 202: "čet.Hrad napsal v č. 4: "Dneska jsem viděl na pultech knihkupectví Háchovi Melody boys, pojednávající pávě o vladním vojsku .Vydal Svět křídel, akorát jsem zapoměl autora. Vzhledem k rozsahu to má celkem přijatelnou cenu 250,-" Zdar,prosímtě tu knihu sháním už celá léta,stále však marně. KDe jsi tu knihu koupil ? jinak pro všechny,více o v.vojsku na mých stránkách : www.vladni-vojsko.estranky.cz" no, vzhledem k tomu, že četař Hrad ten svůj příspěvek o knize za 250,- psal 18.11.2003, myslím, že již není příliš aktuelní se ho ptát, kde ji koupil. Jinak jak píše Fuky  |
|
|
|
|
Knihy Jindřicha Marka jsou běžně k zapůjčení ve veřejných knihovnách, Háchovi melody boys již zcela jistě v knihkupectvích nenajdeš. Občas jsem nějaké Markovy starší knihy viděl pouze v antíku. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 4: Zdar,prosímtě tu knihu sháním už celá léta,stále však marně. KDe jsi tu knihu koupil ? jinak pro všechny,více o v.vojsku na mých stránkách : www.vladni-vojsko.estranky.cz "Dneska jsem viděl na pultech knihkupectví Háchovi Melody boys, pojednávající pávě o vladním vojsku .Vydal Svět křídel, akorát jsem zapoměl autora. Vzhledem k rozsahu to má celkem přijatelnou cenu 250,-" |
|
|
|
|
|
Ještě k tomu, kým se kladští Češi cítili být a k češtině v Kladsku,
fusilier napsal v č. 199: já bych to spíš nazval, že čistá zůstala, i když skutečně na úrovni roku 1742, ale to je spíš věc názoru.."Co se týče té češtiny, nezůstala čistá, proměnila se v nářečí, vždyť zakrněla na úrovni roku 1742" Pokud jde o to, kým se cítili být, skupina či organizace kladských Čechů (otázka je, jak moc významná a početná) žádala po válce prezidenta Beneše, aby usiloval o připojení Kladska k ČSR, když kousek cituji (ještě k té češtině) chtěli, aby pamatoval na "sourodáky v Kladště".. |
|
|
|
| ježíš omluva já napsal německý král a samozřejmě to byl pruský král Friedrich II. jo a k tomu asimilování. je fakt že se stali občany Polska,ale jedno zde můžu napsat. NIKDY se necítili poláky. To můžu říct z vlastní rodinné zkušenosti. asi tady napíšu jednu kacířskou věc ale kladští češi (ne všichni) byli rádi že se stali občany Pruska. V několika vesnicích zde byla velká větčina evangelického vyznání a toto náboženství bylo v Čechách zakázáno. proto i po roce 1742 přicházeli do Pruska další češi. | |
|
|
|
|
manek napsal v č. 198: Pruský král."německý král" Jinak jak napsal Spelter a manek, kladští češi rovněž sloužili ve Wehrmachtu, bohužel se o tom nemluví, poněvadž jsme Kladsko nadobro ztratili a již nebylo připojeno, jako například Hlučínsko. Češi v Kladsku rovněž prožili silnou germanizaci, takže vskutku není divu, že se pak třeba cítili více Slezany, či Němci. Co se týče té češtiny, nezůstala čistá, proměnila se v nářečí, vždyť zakrněla na úrovni roku 1742. Je nutno tedy rozdělovat kladské Čechy (pokud je tak můžeme nazvat) na skupiny, jak napsal manek. Poněvadž každý měl jiné národnostní cítění, viz. Těšínsko a Hlučínsko.
manek napsal v č. 198: Nemyslím, že by ta skupina byla tak malá. Vemme si, že snad 2/3 Moravců se dnes asimilovali v Poláky a to se jedná o původní obyvatele Českého státu. "třetí a asi nejmenší část zůstalav Polsku. tato skupina byli již starší občané kteří se ve svém věku nechtěli stěhovat a zakládat někde nový domov." |
|
|
|
| správně. kladští Češi byli od roku 1742 Němci kdy německý král vybojoval toto uzemí. Značná část kladských čechů se před 2.světovou válkou stále cítila češima a mluvili doma česky!. přesto podléhali branné moci a normálně narukovali do Wermachtu. po válce kdy toto uzemí připadlo Polsku naši "milí" poláci nedělali rozdíly a chovali se k nim jako k němcum. byli vyhazováni z domovů atd. po zabrání polskem se tito kladští češi rozdělili do 3 skupin. První která po odkazu otců a dědů se se vrátila do ČESKOSLOVENSKA, druhá kteří se již cítili němci se odstěhovali do Německa, třetí a asi nejmenší část zůstalav Polsku. tato skupina byli již starší občané kteří se ve svém věku nechtěli stěhovat a zakládat někde nový domov. | |
|
|
|
|
|
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Těšínska a Hlučínska bylo Kladsko dlouhodobě součástí Pruska a pak Německa, a tedy to nebylo území k Německu před 2. světovou válkou nově připojené (případně po r. 1918 připojené k ČSR a pak jí vzaté), tak tamní Češi museli být německými občany se vším, co z toho vyplývalo.. Jaké byly jejich osudy ve válce (byly-li mezi nimi třeba případy, které se zachovaly stejně jako Češi z Těšínska
fusilier napsal v č. 195: případně doplní někdo této problematiky znalejší.. "Služba těšínských čechů u německé armády se výrazně projevila jejich hojným vstupováním k československé zahraniční armádě. Tvořili kvalitní posily československých jednotek, vždyť v té době již byli zkušení frontoví veteráni." |
|
|
|
| A CO KLADŠTÍ ČEŠI? | |
|
|
|
|
|
Těšínsko tvoří z historického hlediska specifickou část naší vlasti. Byl to takový, řekněme, "putovní region". Po Mnichově připadlo Těšínsko nejprve Polsku a počátkem druhé světové války přímo území Říše. Obyvatelsvo, ač bylo české nebo polské národnosti bylo posléze okolnostmi přinuceno stát se říšskými občany. Jednalo se o podpis tzv. Volksliste III, to znamená, že se daný občan přihlásil ke slezské národnosti. V praxi to znamenalo německou národnost "třetího" stupně, jelikož Němci byli Slezané považováni za odnož německého národa. (Silně se to projevilo v ostatních částech Slezska obývaných Šlonzáky, kteří se po válce stali Poláky, tzn. že přes sto tisíc poválečných polských občanů bojovalo ve Wehrmachtu.) Na obyvatele byl v případě nepodepsání vyvíjen nátlak, byli vyhazováni ze škol, zaměstnání apod. či jinak diskriminováni. Takže takřka každý podepsal. Brzy se ale slezská národnost projevila v praxi, a to například v podobě branné povinnosti. Těšínští Čechové museli narukovat k Wehrmachtu, ostatně ani neměli jinou možnost, poněvadž neuposlechnutí povolávacího rozkazu se trestalo smrtí. Služba těšínských čechů u německé armády se výrazně projevila jejich hojným vstupováním k československé zahraniční armádě. Tvořili kvalitní posily československých jednotek, vždyť v té době již byli zkušení frontoví veteráni. Do českoslovneských řad se dostávali zejména až v zajetí, neboť zběhnout nebylo zdaleka jednoduché (natož od Wehrmachtu) a ne vždy se to podařilo. Podobně tomu bylo například i na sousedním Hlučínsku, ale za jiných okolností. |
|
|
|
| Ahoj lidi.Nezajímáte se někdo o Těšínské Čechy?Nebo o nějaké knížce taky nevíte?Měl jsem Dědu z Těšína,vúbec si ho nepamatuju.Jenom vim z vyprávění že byl odvedenej k Wermachtu.Bojoval snad prej i v Africe,Sicílii kde byl zajat.Byl přepraven do Anglie, a nakonec skončil v britskej uniformě.Chci se dozvědět víc, nezustalo mě po něm vúbec nic.Dík za každou informaci | |
|
|
|
| Bohužel více informací nemám. Uvedené údaje jsem si vypsal z inventáře, Kunešův spis jsem v ruce neměl. | |
|
|
|
|
To Pavel Šrámek : Vida,to jsem věru netušil...Četl jsem od něj toliko jednu stať a to v publikaci "Po pěti letech" z roku 1944...Trest doživotního vězení mi ovšem za články přijde poněkud přehnaný.Je možno napsat,o co dále se rozsudek NS opíral? |
|
|
|
|
Stabber1 napsal v č. 186: Generál Kuneš ve Vládním vojsku nesloužil. Pokud jde o jeho odsouzení, při procházení fondu Národní soud jsem si vypsal, že byl odsouzen za psaní článků a knih s proněmeckým obsahem."Neví někdo něco bližšího o dalším generálovi Vládního vojska Václavu Kunešovi?Vím jenom,že přispěl do publikace "Po pěti letech" k výročí zřízení Protektorátu a že po válce byl odsouzen na doživotí.Rád bych věděl důvody." Neví někdo, zda podplukovník čs. armády František Fuhrmann je totožný s příslušníkem SS Fuhrmannem, který se pohyboval kolem Alberta Göringa? |
|
|
|
|
|
|
Stabber1 napsal v č. 189: "Díky.Ještě tak tu knihu sehnat..." V knihovnách je běžně dostupná, předpokládám, že i v knihkupectvích či asi apíše antikvariátech nebude problém ji sehnat. |
|
|
|
|
|
Díky.Ještě tak tu knihu sehnat... |
|
|
|
|
|
Stabber1 Foto gen. Obručníka je v knize Háchovi Melody Boys od Jindřicha Marka - je to foto skupiny generálů vládního vojska u státního prezidenta Háchy - je tam gen. Eminger, gen. Marvan a také ge. Obručník. |
|
|
|
|
Stabber1 napsal v č. 186: Existují fotografie generála Vítěze když hovořil pro protektorátní rozhlas, což mu bylo společně s knihou Sláva a pád Maginotovy linie přítěží po roce 1945. Na Kuneše, respektive jeho rodinu bych mohl mít někde kontakt. Jinak pište mi na e-mail, který Vám pošlu. " Možná by se něco dalo najíti ve spisech Národního soudu, který gen. Obručníka soudil po válce společně s gen.Vítězem...Jinak určité množství fotogafií důstojníků Vládního vojska lze najít v publikacích od Čvančary, žel ovšem vesměs s popiskem typu "Skupina důstojníků Vládního vojska vedená gen.Emingerem" bez přesnějšího uvedení zbývajících zúčastněných,což je škoda. Neví někdo něco bližšího o dalším generálovi Vládního vojska Václavu Kunešovi?Vím jenom,že přispěl do publikace "Po pěti letech" k výročí zřízení Protektorátu a že po válce byl odsouzen na doživotí.Rád bych věděl důvody." |
|
|
|
|
|
|
To david gore : Možná by se něco dalo najíti ve spisech Národního soudu, který gen. Obručníka soudil po válce společně s gen.Vítězem...Jinak určité množství fotogafií důstojníků Vládního vojska lze najít v publikacích od Čvančary, žel ovšem vesměs s popiskem typu "Skupina důstojníků Vládního vojska vedená gen.Emingerem" bez přesnějšího uvedení zbývajících zúčastněných,což je škoda. Neví někdo něco bližšího o dalším generálovi Vládního vojska Václavu Kunešovi?Vím jenom,že přispěl do publikace "Po pěti letech" k výročí zřízení Protektorátu a že po válce byl odsouzen na doživotí.Rád bych věděl důvody. |
|
|
|
|
|
Uvítal bych foto generála IV. třídy Jaroslava Obručníka,od r.1939-února 1940 přednosty Materiálního oddělení Generálního inspektorátu vládního vojska,od února 1940-5.5.1945 přednosty Styčného oddělení Generálního inspektorátu vládního vojska u německé branné moci a od května 1944-17.10.1944 zástupce velitele a náčelníka štábu vládního vojska v Itálii,po válce NS odsouzeném na doživotí.Jeho fotku nemohu nikdy nalézt. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Jednotky, uniformy
- > Vládní vojsko