Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě
|
|
|
|---|---|
|
Což je kámen úrazu Britů, jako jediní se je snažili dodržovat a bylo to vidět i na BB. Ale je fakt, na omezení jsme pozapomněl, ovšem nejsem si teď jistý, zda se to týká všech 4 jednotek? Ikdyž, mohli se snažit prosadit si určitou paritu v CV a mít protiváhu proti Lexingtonu a Saratoze (Akagi a Kaga). Protože Glorious a Couregaous tím rozhodně nebyly, nebo mi tak minimálně nepřijdou. Takže mohli trvat na stavbě nových jednotek a určitě by tak bez šance nebyli, podívejme se na Rodney a Nelson. Ovšem to je už moc hypotetické. Každopádně, neříkám, že že by britské CV měly nějakou zásadní vadu, naopak, mě se vždy líbila jejich filozofie a mám je rád. Ale jejich menší síla letectva na jejich palubách mi opravdu přijde jako určité omezení v jejich nasazení. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 798: Platila. "neplatila pro ně stále ještě jistá smluvní omezení výtlaku" |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 784: Mimochodem - neplatila pro ně stále ještě jistá smluvní omezení výtlaku, na dobu jejichž vypršení/všeobecného ignorování si jen ztěží mohlo Royal Navy dovolit čekat? "Osobně se mi sice také líbíl, ale když už, měli je postavit aspoň o deset tisíc tun větší a místo dát na dodatečné hangáry. Ovšem na to asi neměly prostředky." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 793: Ještě dodatek z jiného pramene:"jinak se snad úplně všude píše o Ju 87" ...Před polednem 10. 1. vymanévrovává kmdr Boyd ILLUSTRIOUS zpod torpéd dvou italských třímotoráků. O dvanáct minut později startují Fulmary proti 36 Ju 87., které útočí záhy nato ze všech stran naráz. V prvním útoku dopadají 250 kg pumy na příď, kde rozbíjejí "pom-pomy" a ničí radarové antény. Zadní výtah o pár desítek vteřin později trefuje 500 kg puma, která rozbíjí na třísky právě zvedaného Fulmara, výtah je probit a v hangáru pod ním vzniká požár. Další 500 kg puma likviduje přímým zásahem 8 záďových PL kanonů ráže 40 mm a 20 mm. Při dopadu další půltunovky je při okraji proražena paluba, puma vyletuje bokem ven a exploduje těsně vedle lodě. Vyšlehlý plamen zapaluje páry z benzinu tekoucího z proraženého potrubí v předním hangáru. Tlaková vlna navíc zablokovala přední výtah. Všechny Swordfishe od Tarentu hoří jako pochodně. Další přímý zásah půltunovky proráží letovou palubu, pancéř hangáru a vybuchuje v důstojnické jídelně, kde způsobuje další požár. O pár minut později poslední letoun této vlny zasahuje 250 kg pumou skrze otvor zadního výtahu pohon kormidel v kormidelní strojovně a tam puma vybuchuje. Loď je neovladatelná. Boyd po zprávě, že se požár blíží k poslednímu nezatopenému skladu munice, jej oproti manuálu a zoufalé situaci nenechává zalít vodou. Naštěstí, protože od rozbité přídě nalétávají italské torpédové třímotoráky. Hustá palba zbylých PL kanonků a "pom-pomů" je rozhání do stran a loď není zasažena, přestože nemůže manévrovat. Výsledky: Fulmary a PL děla ničí celkem 13 nepřátelských strojů, z toho 4 italské - 7 letadel mají na kontě Fulmary. Těsně před přístavem se večer pokoušejí ještě dva letouny He 111 napadnout torpédy pomalu plující LL, ale mohutná palba všech lodí a pozemního PL dělva jim nedovolila dobře zamířit. ILLUSTRIOUS kotví v La Valetta. Huemmelchen a Rohwer: Vor zwanzig Jahren, články v Marine Rundschau 1960, č.6 a 1961, č. 1. |
|
|
|
|
To jméno existuje (viz např. d-nb.info/992106214/about/html), takže to chyba v přepisu být ani nemusí. K 10. lednu 1941 jsem se už jednou zkoušel proboxovat, ale bezúspěšně, dokonce jsem ani nikde pořádně nenašel přesuny jednotek Luftwaffe na Sicílii. Bohužel nemám čas (a ani chuť, v popředí jsou teď jiné věci) to hledat, ale mám to v seznamu "na tohle se jednou podívám". |
|
|
|
|
|
To jméno majora Luftwaffe se mi zdá nějak podezřelé, ale Britové to tam tak mají. Třeba je to zkomolenina ... |
|
|
|
|
|
A kdybys to chtěl hledat, tak tady: The British Vessels lost at Sea 1939 - 1945, napsal to kolektiv Admirality a původní materiál z roku 1947 přetiskli znovu v r. 1976 v Cambridge. |
|
|
|
|
|
K tomu X. Fliegerkorpsu - v té době mu velel Hans Geissler a nařízení AH o jeho přemístění vydalo OKW 10. prosince 1940, tedy tři dny před podpisem směrnice č. 20 o operaci MARITA (tažení na Balkán). Shodou okolností 11. ledna ve směrnici č.22 nařídil vyslání DAK do Afriky. Ještě jsem našel údaj, že v Kalábrii a na Sicílii bylo ke konci ledna 1941 už 350 letounů typů He 111, Ju 87, Bf 109 a Bf 110. Ohledně náletu na Illustrious - útočilo 40 Ju 87 přiblíživších se ve výšce 3 500 m. Na Illustrious zaútočilo 10 Štuk pod velením majora jménem Enneccerrus a rozpis zásahů je tento: 4 pumy 250 kg, 2 pumy 500 kg a 3 pumy 500 kg do těsné blízkosti. Další útok v 1600 jedna Štuka zasáhla pumou 500 kg palubu těsně u zadní zdviže, kde následně vypukl požár v hangáru. Požáry dohašeny v 1920 v přístavu La Valetta, ztráty 126 mrtvých, 91 zraněných, žádný pilot. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 781: V běžně dostupné literatuře se dá najít jen to, že to byly letouny X. Fliegerkorpsu přesunuté na osobní Ádův rozkaz z Norska. Já se v tomhle moc neorientuju, ale zkusím se probourat na britskou stranu, kde by mohly být záznamy a fotky (viz třeba to, co jsem jako odkaz poslal Algymu) anebo u Amíků někde v materiálech z loděnic, kde pak probíhala oprava. Lodě a okolostojícnosti námořní jsou mi bližší a přístupnější než létající aparáty"která (které) jednotky měly útočit na HMS Illustrious 10. ledna 1941? "  . |
|
|
|
|
|
Toť ale otázka Algy. Musíme vzít v potaz kolik úderů kamikaze u Okinawi bylo vedeno na USN a kolik na RN. Jestli je t osouměřitelné. Potom můžeme nějak usuzovat, jaké byli reálné ztráty. Nehledě na to, jaké sami letadlové lode ztráty způsobily, protože jejich úkolem není jen odolávat, ale především rány rozdávat. Spíše větších. A vidím, pochopil si mě správně, prostředky jsme samozřejmě myslel možnosti loděnic. Prostě si výstavbu velkých lodí nemohli dovolit. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 785: Ony byly tyto LL konstruovány pro evropské podmínky spíše než pro pacifické - a nevím, zda bohudík nebo bohužel. Tam, kde převážně působily, se ukázaly dostatečně dobře konstruované a se svou omezenou kapacitou hangárů obvykle vycházely poměrně dobře - pokud nemusely chránit větší lodní svaz. Typicky třeba konvoje na Maltu. Pro vedení letecké války s německou Luftwaffe měly opravdu malou stíhací obrannou kapacitu. A pokud by ji Britové zvýšili, šla do kopru úderná síla, kterou měli proti lodím a semtam i pozemním cílům. Takže se snažili zdvojováním lodí tenhle nedostatek eliminovat, ale prostředky v podobě dispozičních plavidel jim povětšině scházely. "Spíš než prostředky (finanční?) bych to viděl na kapacitu loděnic — popřípadě na momentální preference." |
|
|
|
|
|
Jenže problém je, že sice měly značné pancéřování, ale zase neměli dostatečnou leteckou sílu, právě jejíž síla se ukázala u letadlové lodi jako rozhodující. Osobně se mi sice také líbíl, ale když už, měli je postavit aspoň o deset tisíc tun větší a místo dát na dodatečné hangáry. Ovšem na to asi neměly prostředky. |
|
|
|
|
|
Ono je už notoricky známo, že vítkovickej pancíř na palubě a snad i hangárech u některejch britskejch letadlovejch lodí se osvědčil proti štukám a ještě líp proti kamikaze. A ztráty? Podívám se  . |
|
|
|
|
dead man: Narazil jsem na tuto knihu: Francis L. Marshall: Messerschmitt Bf 109 T. Die Jäger der Graf Zeppelin Možná v ní také něco bude. |
|
|
|
|
No - přepisovat to pro jistotu nebudu, ale Murawski jako rozdíl mezi T-1 a T-2 na straně 15 popisuje jen v háku a úchytech pro katapult. Spíš bych se vrátil k tomu co sem už citoval
dead man napsal v č. 733: - jestli třeba dokonce nebudou spojlery úplně chybět u všech sériovek, což by vysvětlilo, proč by to na fotografiích (který má ale z hanebnejch úhlů) absentovalo - narozdíl od tý krásný záplaty v Profiles. "(BTW - pak při popisu sériovek na straně 17 opakuje že: "Dłuższe były także sloty, a na górnej powietrzni skrzydel znalazły się podnoszone spoilery, w samolotach seryjnych mechanizm sterowania spoilerami był jednak odłączony.)" |
|
|
|
|
|
dead man napsal v č. 774: Doufám, že do vánoc seženu odvahu, ale ty polský písmenka mě dost vzali když sem sem některý části přepisoval. "Jako že bych měl zase otevřít Murawskiho a podívat se" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 776: Vedle - jestli to znamená navíc k nim."Jako příčné řízení — místo (či vedle) křidélek? " Jestli ta idea nebyla jako že by si pilot diferencovaným ubíráním "přirejdovával" - něco jako mírný "připodrážení křídel"? A jak už sem psal - kdyby to fungovalo, proč by to zakrytovávali. Hák a závěsy jim byly na pevnině naprd, ale KDYBY tohle fachalo, šiklo by se to i na pevnině, natož na Helgolandu. |
|
|
|
|
|
Erratum: včera sem nějak zblbnul, takže všude kde píšu "slot" má bejt "spojler", takže prosím čtenáře aby si to ve svých exemplářích přeškrtli. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 773: Jako že bych měl zase otevřít Murawskiho a podívat se kolik bylo vyrobenejch T-1?"T-2 už přece byly vyrobeny BEZ vybavení pro palubní službu (proč vlastně?). " (A jak se přesně lišily - já myslel palubní vybavení=hák a závěsy) |
|
|
|
|
dead man napsal v č. 771: T-2 už přece byly vyrobeny BEZ vybavení pro palubní službu (proč vlastně?).
"Jako: "T-2 rovnou bez slotů"?"
dead man napsal v č. 772: Jenže to jspíš o tom, že k aerodynamickému vyvážení potřebuje rychlost. Tím pádem při nízkých rychlostech už tohle moc nefunguje. Pak i při maximálním nastavení vyvažovacích plošek vzrůstá tendence k těžkému čumáku."Von totiž někde píše, že ženijální Messršmíd byl těžkej na čumák, rešpektýve, že to začalo bejt citelný po snížení votáček motoru." A ještě ke všemu vždycky vyvažuješ nějaký klopivý moment - tedy síla krát vzdálenost. Těžký na hlavu znamená že potřebuješ zdvihat ocas - logicky budeš potřebuješ menší sílu (a snáze nastavitelnou) na ocasních plochách, než na křídle. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě