Výsadkové vojsko
|
|
|
|---|---|
|
nasiel som pekne video o 82 a 101 vzdusnej vysadkovej divizie a o priprave na den D (propagandisticky film) www.youtube.com/watch?v=ECyPQ2lmQdQ |
|
|
|
|
dead man napsal v č. 180: Tak mně šlo zejména o upozornění na skutečnost, že Nizozemská královská armáda v prvé řadě nedisponovala takovými počty obrněné techniky aby ji mohla nasadit všude, což se snad vyjasnilo.
"Sem si říkal kde udělali holandský soudruzi chybu.  )"
Mimochodem, jak jsem procházel dostupné materiály k bitvě o Nizozemsko, narazil jsem mj. na popis známého incidentu, kdy během vyjednávání o detailech kapitulace Rotterdamu zbloudilá německá kulka zasáhla generála Kurta Studenta do hlavy (čímž ho přibližně na tři čtvrtě roku vyřadila z aktivní sužby) - z nizozemské strany, podle níž střelba začala v momentě, kdy nově příchozí příslušníci pluku SS Leibstandarte zahájili palbu na nizozemské vojáky, kteří se v blízkosti budovy v níž byla jednání vedena, shromáždili za účelem organisovaného přechodu do zajetí, a to za situace kdy ti nizozemští vojáci vyvěsili bílý prapor. |
|
|
|
|
Larry napsal v č. 175:
"Festung Holland bola okrem pevnosti aj o tom, ze planovali zaplavit cast uzemia a tak znemoznit Nemcom rychly postup."
dead man napsal v č. 174:
"en.wikipedia.org/wiki/The_Dutch_Water_Line#N..."
ja_62 napsal v č. 176: Sem si říkal kde udělali holandský soudruzi chybu." Nevím co Mosier, případně jeho překladatel, označuje za obrněné transportéry, ale Nizozemská královská armáda v květnu 1940 disponovala celkem: pěticí tančíků Carden-Lloyd Mk. VI, dále měla tři obrněné vozy KRA (domácí konstrukce na podvozku nákladního automobilu Morris), dvanáct obrněných vozů Landsverk L180 (Pantserwagen M.38), dvanáct L181 (M.36), dva kusy velitelského provedení L180 (Commandopantserwagen M.38) a dvanáct kusů nově zavedených DAF M.39 (z nich v době napadení Německem odhadem polovina již byla ve službě u jednotek). Z tohoto výčtu je zřejmé, že v širším měřítku by, vzhledem k množství vzdušným výsadkem ohrožených míst, plán založený na ochraně všech případných cílů výsadku obrněnou technikou nemohl nikdy uspět. " ) |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 177: V případě útoků na letiště nepochybně - možný dosažený úspěch spočíval nanejvýš v odepření oněch letišť Nizozemcům, mimo letiště Waalhaven, které Němci obsadili a mohli jej, byť s problémy způsobenými nizozemským dělostřeleckým ostřelováním, používat k dopravě posil. (Někde ani toto ne, a veškerý úspěch spočíval v úplném nezničení vysazených sil.)"Můj dojem z bojů v Holandsku je, že výsadkáři dostali poměrně výrazně přes hubu a že je zachránily pozemní jednotky." Na druhou stranu pokud jde o dobytí a udržení (nepoškozených) mostů nutných pro průchod německých pozemních jednotek (mimo mostů přes Nieuwe Maas v Rotterdamu, kde snad udrželi jen miniaturní předmostí u jednoho ze čtyř mostů, silničního Wilemsbrug), toho bylo z větší části dosaženo, byť za cenu ztrát. K ztrátám letadel nic přesnějšího nemám, ale třeba v případě letiště Ypenburg se Nizozemcům podařilo spojit užitečné s užitečným - VPD byla zcela zablokovaná vraky Ju 52, které se tam pokoušely přistát, čímž byl další letecký přísun německých posil vyloučen. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 176: Dkujem za opravu, zle som si to zapamatal, letmy pohlad do knizky to napravil :) Je pravda, ze Holandania boli na vojnu urcite lepsie pripraveni, nez ich susedia....a to ihrisko na Eben Emaeli je fakt povestne :) "Larry napsal v č. 175: "John Mosier uvadza, ze Holandania mali pri kazdom pripadnom cieli vysadku obrnene transportery, ktore mali vystartovat proti pristavajucim vysadkarom....t.j. ze ich napadli hned pri pristavani...to je najucinnejsi sposob obrany proti nim. Festung Holland bola okrem pevnosti aj o tom, ze planovali zaplavit cast uzemia a tak znemoznit Nemcom rychly postup." Nevím co Mosier, případně jeho překladatel, označuje za obrněné transportéry, ale Nizozemská královská armáda v květnu 1940 disponovala celkem: pěticí tančíků Carden-Lloyd Mk. VI, dále měla tři obrněné vozy KRA (domácí konstrukce na podvozku nákladního automobilu Morris), dvanáct obrněných vozů Landsverk L180 (Pantserwagen M.38), dvanáct L181 (M.36), dva kusy velitelského provedení L180 (Commandopantserwagen M.38) a dvanáct kusů nově zavedených DAF M.39 (z nich v době napadení Německem odhadem polovina již byla ve službě u jednotek). Z tohoto výčtu je zřejmé, že v širším měřítku by, vzhledem k množství vzdušným výsadkem ohrožených míst, plán založený na ochraně všech případných cílů výsadku obrněnou technikou nemohl nikdy uspět. Pokud je mi známo, nizozemský program obrany proti vzdušným výsadkům a útoku vzduchem přepravitelné pěchoty se skládal ze snahy zatarasit vhodnými překážkami prostory na kterých případně mohla přistát nepřátelská letadla (dálnice, přímé úseky širších cest, nepoužívaná letiště) a chránit vojenskými silami (včetně obrněných na těch nejvýznamnějších) zbývající letiště proti možnosti obsazení a využití nepřítelem, nikoliv všechna ohrožená místa. Po dvou třívozidlových četách obrněných vozů Landsverk bylo například nasazeno při obraně letiště Ypenburg a Shiphol, dva tančíky Carden-Lloyd na letišti Waalhaven. Třeba na letišti Ypenburg (jednalo se o jednu z klíčových základen nizozemského letectva) u Haagu (resp. mezi Haagem a Delftem, kromě významu jako letecké základny se vzhledem k poloze, spolu s letišti v blízkém okolí, prakticky jednalo o klíč k administrativnímu centru státu), skutečně byly obrněné vozy úspěšné, včetně toho, že se dělostřeleckou a kulometnou palbou podílely na zničení několika Ju 52/3m přistávajících na letišti s německou vzduchem přepravitelnou pěchotou 65. pěšího pluku - první vlna německého útoku, výsadkáři I./FJR 2, kteří měli vyřadit obranu letiště, totiž byli při seskoku větrem sneseni příliš stranou, takže do bojů zasáhli až v době kdy Nizozemci získávali zpět kontrolu nad letištěm a okolím. Vzhledem k tomu, že k prvnímu operačnímu nasazení vzdušně výsadkových vojsk Německem došlo nedlouho předtím v Dánsku a Norsku, nizozemská armáda v rámci svých možností určitě projevila značnou flexibilitu v organisaci obrany i proti takto nově se objevivšímu nebezpečí, na rozdíl např. od Belgičanů, kteří ani ničím nezatarasili ono fotbalové hřiště na povrchu tvrze Eben Emael; ale osobně bych to asi nepopsal jako "obrněné transportéry u každého případného cíle výsadku", vzhledem k těm možnostem to ani nebylo možné, pokud by je neznali předem. Pokud jde o Mosiera, připomněl bych, že sice vystudoval dějiny, ale filmu, a nad některými jeho tvrzeními a "objevy" v oblasti druhé světové války zůstává rozum stát." |
|
|
|
|
|
Můj dojem z bojů v Holandsku je, že výsadkáři dostali poměrně výrazně přes hubu a že je zachránily pozemní jednotky. Svého času jsme tu někde probírali také celkové ztráty na dopravních letadlech během západního tažení, pročež jsme se dopracovali jen velmi obecných čísel ("500 ztracených Ju 52" Shorese a podobně). |
|
|
|
|
|
Larry napsal v č. 175: "John Mosier uvadza, ze Holandania mali pri kazdom pripadnom cieli vysadku obrnene transportery, ktore mali vystartovat proti pristavajucim vysadkarom....t.j. ze ich napadli hned pri pristavani...to je najucinnejsi sposob obrany proti nim. Festung Holland bola okrem pevnosti aj o tom, ze planovali zaplavit cast uzemia a tak znemoznit Nemcom rychly postup." Nevím co Mosier, případně jeho překladatel, označuje za obrněné transportéry, ale Nizozemská královská armáda v květnu 1940 disponovala celkem: pěticí tančíků Carden-Lloyd Mk. VI, dále měla tři obrněné vozy KRA (domácí konstrukce na podvozku nákladního automobilu Morris), dvanáct obrněných vozů Landsverk L180 (Pantserwagen M.38), dvanáct L181 (M.36), dva kusy velitelského provedení L180 (Commandopantserwagen M.38) a dvanáct kusů nově zavedených DAF M.39 (z nich v době napadení Německem odhadem polovina již byla ve službě u jednotek). Z tohoto výčtu je zřejmé, že v širším měřítku by, vzhledem k množství vzdušným výsadkem ohrožených míst, plán založený na ochraně všech případných cílů výsadku obrněnou technikou nemohl nikdy uspět. Pokud je mi známo, nizozemský program obrany proti vzdušným výsadkům a útoku vzduchem přepravitelné pěchoty se skládal ze snahy zatarasit vhodnými překážkami prostory na kterých případně mohla přistát nepřátelská letadla (dálnice, přímé úseky širších cest, nepoužívaná letiště) a chránit vojenskými silami (včetně obrněných na těch nejvýznamnějších) zbývající letiště proti možnosti obsazení a využití nepřítelem, nikoliv všechna ohrožená místa. Po dvou třívozidlových četách obrněných vozů Landsverk bylo například nasazeno při obraně letiště Ypenburg a Schiphol, dva tančíky Carden-Lloyd na letišti Waalhaven. Třeba na letišti Ypenburg (jednalo se o jednu z klíčových základen nizozemského letectva) u Haagu (resp. mezi Haagem a Delftem, kromě významu jako letecké základny se vzhledem k poloze, spolu s letišti v blízkém okolí, prakticky jednalo o klíč k administrativnímu centru státu), skutečně byly obrněné vozy úspěšné, včetně toho, že se dělostřeleckou a kulometnou palbou podílely na zničení několika Ju 52/3m přistávajících na letišti s německou vzduchem přepravitelnou pěchotou 65. pěšího pluku - první vlna německého útoku, výsadkáři I./FJR 2, kteří měli vyřadit obranu letiště, totiž byli při seskoku větrem sneseni příliš stranou, takže do bojů zasáhli až v době kdy Nizozemci získávali zpět kontrolu nad letištěm a okolím. Vzhledem k tomu, že k prvnímu operačnímu nasazení vzdušně výsadkových vojsk Německem došlo nedlouho předtím v Dánsku a Norsku, nizozemská armáda v rámci svých možností určitě projevila značnou flexibilitu v organisaci obrany i proti takto nově se objevivšímu nebezpečí, na rozdíl např. od Belgičanů, kteří ani ničím nezatarasili ono fotbalové hřiště na povrchu tvrze Eben Emael; ale osobně bych to asi nepopsal jako "obrněné transportéry u každého případného cíle výsadku", vzhledem k těm možnostem to ani nebylo možné, pokud by je neznali předem. Pokud jde o Mosiera, připomněl bych, že sice vystudoval dějiny, ale filmu, a nad některými jeho tvrzeními a "objevy" v oblasti druhé světové války zůstává rozum stát. |
|
|
|
|
dead man napsal v č. 174: John Mosier uvadza, ze Holandania mali pri kazdom pripadnom cieli vysadku obrnene transportery, ktore mali vystartovat proti pristavajucim vysadkarom....t.j. ze ich napadli hned pri pristavani...to je najucinnejsi sposob obrany proti nim. Festung Holland bola okrem pevnosti aj o tom, ze planovali zaplavit cast uzemia a tak znemoznit Nemcom rychly postup. "Jako v čem promyšlenej? Pevnost Holland? Myslím že Belgičani měli pevnosti stavebně vo moc modernější a stejně jim byly na ---. " |
|
|
|
|
|
|
Larry napsal v č. 173: "Nevsimol som si, ze by sa tu preberal vysadok Nemcov v Holandsku a tamojsi premysleny sposob obrany....mam iba jeden zdroj, Mytus o blitzkriegu, preto by som ho tu rad konfrontoval." nl.wikipedia.org/wiki/Vesting_Holland en.wikipedia.org/wiki/Stelling_van_Amsterdam en.wikipedia.org/wiki/The_Dutch_Water_Line#N... en.wikipedia.org/wiki/Kornwerderzand Jako v čem promyšlenej? Pevnost Holland? Myslím že Belgičani měli pevnosti stavebně vo moc modernější a stejně jim byly na ---. |
|
|
|
| Nevsimol som si, ze by sa tu preberal vysadok Nemcov v Holandsku a tamojsi premysleny sposob obrany....mam iba jeden zdroj, Mytus o blitzkriegu, preto by som ho tu rad konfrontoval. | |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 171: Což vysvětluje poznámky Mikscheho na téma politické ne-podpory výstavby parašutistických jednotek v předválečné Francii. "Mimochodem, vypadá to, že zakladatel předválečného francouzského výsadkového vojska, capitaine Frédéric Geille, získal parašutistický výcvik na sovětské základně Tušino u Moskvy." |
|
|
|
|
|
www.commando-air.fr/154.html www.tarrif.net/wwii/pdf/DL%20-%20French%20Ai... Pár odkazů k vzniku a vývoji francouzského výsadkového vojska. (Předpokládám, že angličtina bude srozumitelným jazykem poněkud širší skupině) Mimochodem, vypadá to, že zakladatel předválečného francouzského výsadkového vojska, capitaine Frédéric Geille, získal parašutistický výcvik na sovětské základně Tušino u Moskvy. |
|
|
|
| ahojte hladám info o gardových míneroch nevie mi niekto poradiť ? | |
|
|
|
|
BRUNNER: Naša debata o Monte Cassine v tejto téme je dobrým príkladom toho, že dokážem uznať aj druhú stranu (Wehrmacht). Uznal som húževnatosť nemeckých výsadkárov a neschopnosť Spojencov - Novozélanďanov, Marokáncov a - bohužiaľ - aj Američanov. |
|
|
|
|
DuGalle: (165) Hned je vše jasné!  |
|
|
|
|
To musí být překlep. To by Clausewitze četl ještě na koloběžce... I když já tu knížku četl ve dvanácti. |
|
|
|
|
Martyn: Nesměle se zeptám - tebou uvedený věk 7 let je předpokládám překlep? Já jsem sice první faktografickou knihu Zákopová válka od Yvette Heřtové přečetl už v 11 (hned po Vinetuovi), ale Hodinu mrtvých očí v 7 letech je příliš silné kafe... |
|
|
|
|
Dzin: Před (161) byl (160) viz (162) |
|
|
|
|
|
DuGalle: (161) Ne, jen reaguji na tvůj (156). |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 142: V knihe Fallen Eagle: The Last Days of the Third Reich je tiež stručná zmienka. Neviete či existuje kniha pojednávajúca práve o tejto bitke? "M. Pöppel: "Nebe a peklo" - Skutečně je tu zmínka o Reichswaldu, ale dost stručná." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Jednotky, uniformy
- > Výsadkové vojsko