Ardeny - poslední pokus
|
|
|
|---|---|
|
Rád bych viděl, jak by běžnej ruskej voják, co baští konzervy ze spojenecké pomoci, nosí boty ze spojenecké pomoci nebo dokonce pilotuje americkou Airacobru začal "omylem" střílet na nějakýho Tomíka nebo Yankeye. Jestli tyhle (zřejmě tajné) rozkazy existovaly, tak já upřímně pochybuju, že by mohly být skutečně oficiálně vydány prvosledovým jednotkám. Nepochybuju o provokacích ze strany tajných služeb a podobně, ale běžný voják nebo důstojník, co doteď považoval Spojence za své spojence, by asi s něčím takovým dost váhal, ne? Tím spíš, když právě končila dost hnusná válka. Existuje nějaký věrohodný dokument o těchto rozkazech, nebo jsou to spekulace? Fakt si myslíte, že kdejaký "vojín Aljoša" byl připraven zahájit palbu na prvního Američana, kterého by potkal na východ od Labe? A k té Varšavě: opět existuje nějaký rozkaz pro ruské noční stíhače aby sestřelovali letouny se spojeneckou pomocí? Omylů v rozpoznávání se na obloze stalo dost a dost (třeba ve Francii velmi trpěly osádky Potezů 63, nad Anglií bylo sestřeleno vlastními stíhači hned několik Blenheimů, Pokryškin sestřelil první den války Su-2, rvačky mezi spojeneckými stíhači nad Normandií, německá bitva nad Berlínem a tak dál). Nepochybuju o nějaké provokaci (třeba ujišťování pilotů, že nad Varšavou operují jen německá letadla apod.), ale znova mi připadá, že se normálním a běžným ruským jednotkám nasazuje psí hlava. |
|
|
|
|
O. Kolář: V knize Ohně v oblacích od Clostermanna je právě tohle pěkně popsáno... giro: Aby ne...  |
|
|
|
| FUJ06 Rusů se musel obávat každý voják Wermachtu po trom co dělali v Rusku | |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 309: Bylo více případů, kdy Sověti neváhali násilně bránit západním Spojencům ve vstupu do své zájmové oblasti. Nař. během varšavského povstání sovětské stíhačky několikrát napadly britské letouny, nesoucí zásoby pro povstalce "Sověti měli rozkazy "omylem" zahájit dělostřeleckou palbu na Amíky, kteří překročí linii;" |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 309: A to se dělo v té době všude. Všichni vojáci Wehrmachtu se snažili dostat do zajetí spojenců. Stejnou snahu měli i jejich velitelé. Ono by se to taky stalo, kdyby zase nebyl Hitler a jeho posedlost držet svoje uzemi zuby nehty proti mnohonásobné přesile. Jetšě větš snahu měli vojáci Waffen SS, kteří se rusu už opravdu museli obavat. "třeba v knize Soldat: vojákům bylo říkáno, že brání Berlín před Sověty, jen je zdržují, aby přišli Američané dřív" |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 300: No ba, když byl ten nejvyšší "jo jistě, le vždy si Hitler prosadil svou proti všem genrálům"  |
|
|
|
|
Lipton napsal v č. 306: Tak jsem to nemyslel, že by Němci s otevřenou náručí vítali Spojence... Myslel jsem to tak, že kdyby vojska nasazená v Ardenách byla přesunuta do Polska (a velel by třeba Heinrici místo Himmlera), mohla by Rudou armádu zdržet. Zároveň by Západní Spojenci mohli postupovat do nitra Německa... Samozřejmě, Němci by se bránili, ale zároveň by bránili zem před SSSR (třeba v knize Soldat: vojákům bylo říkáno, že brání Berlín před Sověty, jen je zdržují, aby přišli Američané dřív)... Jiná věc už je, že by to Amíci neudělali, že by se zastavili na demarkační linii (btw, Sověti měli rozkazy "omylem" zahájit dělostřeleckou palbu na Amíky, kteří překročí linii; to aby věděli, že si nemají vyskakovat...) "Ale podľa mňa by Nemci bránili Berlín rovnako pred západnými spojencami ako aj pred Rusmi." |
|
|
|
|
Mno, ale späť k téme. O Bastogne sme tu už diskutovali dosť, tak čo trebárs boje pri St. Vith. Čo vy nato? |
|
|
|
|
|
FUJ06 napsal v č. 296: Súhlas. Ardény, Jarné prebudenie a Nordwind. Všetko to boli zbytočné operácie, ktoré viedli k vyčerpaniu nemeckých ľudských i materiálnych zásob (vďaka bohu). "A to bylo u něho ke konci války charakterické. Však kolik bylo operací, které měly prej zvrátit průběh války. Ten už dávno nežil v realistickém světě. Prostě to byl MAGOR ( to slovo na m tam jakože není )" |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 286: Ale podľa mňa by Nemci bránili Berlín rovnako pred západnými spojencami ako aj pred Rusmi. "Nebo zajistit lepší budoucnost jejich nasazením na Východě, kde by zdržely postup Rudé armády a západní Spojenci by měli šanci obsadit Berlín... Ale to je mimo a stejně by to neudělali, ani kdyby se Sověti plácali na Visle a oni byli na Labi..." |
|
|
|
| Dzin O.K ale většinou Byl Hitler s tou menší skupinou | |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 301: Sorry, preklepol som sa. Mal to byť samozrejme 52. opp. Ináč 9. armored bola rozdelená na jednotlivé bojové skupiny a jedna z nich bojovala aj u St. Vith (CCB s 14. tp a 27. opp). U Bastogne bola CCR s už spomenutými jednotkami."Tak to mám zase 58. obrněný pěší prapor veden u 8. obrněné divize." To že z nej nakoniec v samotnom Bastogne ostali len malé časti bolo okrem iného spôsobené ťažkými stratami počas ústupových bojov. |
|
|
|
|
A Hitler si vždy neprosadil své, proti všem generálům. Bylo to spíše Hitler a část generálů. proti jiné části... |
|
|
|
|
|
Lipton: (294) 705. TDB mám zase veden jako samostatný, bez přičlěnění k divizi a až v únoru 45 ho mám řazen k 11. obrněné. U 10. obrněné mám veden 609. TDB a u 9. obrněné 811. TDB (11.44-1.45) a 656. TDB (2.45-5.45). Přesné nasazení 705. TDB nemám, jen, že je od 17.7.44 do 8.5.45 nasazen v Západní Evropě a je vyzbrojen M 18. |
|
|
|
|
|
pbradler: (292) Tak to mám zase 58. obrněný pěší prapor veden u 8. obrněné divize. U 9. obrněná má 27., 52. a 60. Jinak u 9. obrněné mám identifikované nasazení v průběhu bojů u Arden takto: Bastogne, Ermsdorf, St. Vith a v polovině ledna 45 stažení do zálohy. Na počátku ofenzívy je u VIII. sboru a je na ní veden útok jednotek německé 7. armády. Ustupuje a v Bastogne by měla zůstat jen nepatrná část jejích jednotek, stejně jako i z dalších divizí, které se zde opevnily. Větší síly se tam dostávají až ze 101. a 10. obrněnou. |
|
|
|
| jo jistě, le vždy si Hitler prosadil svou proti všem genrálům. | |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 293: ČSR mu vyšlo ale jenom kvůli öchotě zapadních spojenců. ale o tom jinde. "Počínaje ČSR, Francií až po Rusko" |
|
|
|
|
|
Ještě k 297: Ale aji tak by mu to moc nepomohlo. Demarkační linie už existovala a ta říkala, že Berlín patřil do sovětské sféry vlivu. To jsme pocitili i my s Prahou v květnu 1945, kdy by se spojenci dostali do Prahy rozhodně rychleji, než Rusové z východu. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 286: Souhlas. Jestli Hitler opravdu chtěl zachránit německý lid od biolševismu, měl pustit spojence do Berlína. Pokud vím, spojenci plánovali v době ardenské operace překročení rýna. Během operace Stráž ... se většina spojeneckých divizí musela zastavit, protože se stalo ardeny se staly prioritou spojeneckého velitelství. Prostě měl víc myslet. "Nebo zajistit lepší budoucnost jejich nasazením na Východě, kde by zdržely postup Rudé armády a západní Spojenci by měli šanci obsadit Berlín... Ale to je mimo a stejně by to neudělali, ani kdyby se Sověti plácali na Visle a oni byli na Labi..." |
|
|
|
|
|
Lipton napsal v č. 282: A to bylo u něho ke konci války charakterické. Však kolik bylo operací, které měly prej zvrátit průběh války. Ten už dávno nežil v realistickém světě. Prostě to byl MAGOR ( to slovo na m tam jakože není"To bol. Myslieť si, že prebrať iniciatívu na západe sa dá protiofenzívou, to môže jedine Hitler. Vojnu mohol predĺžiť ak by tie divízie nasadil na obranu Siegfriedovej línie v Nemecku, našťastie tak neurobil." ) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Západní fronta
- > Ardeny - poslední pokus