Vlasov, ROA, KONR

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
21-35 z 35
1 2
Po
Glynwed 11.8.2003 08:25 - č. 20
Glynwed www.battlefield.ru/library/bookshelf/roa/roa.html
Glynwed 11.8.2003 07:51 - č. 19
Glynwed to david gore: Javoříčko - o vypálení této obce je docela slušná zmínka v knize: Oldřich Sládek, Ve znamení smrtihlava, Praha 1991, str. 325-330. Velmi dobrá kniha o protipartizánských jednotkách v Čechách a na Moravě.
Dzin 10.8.2003 22:51 - č. 18
Dzin david gore: Prosim, neni zac.
Dzin 10.8.2003 19:20 - č. 16
Dzin david gore: Pouze castecne. Literaturu primo k tomuto tematu nemam, jsem odkazan na ruzne pasaze v jednotlivych zdrojich. Ci-li mohu poskytnout opravdu pouze minimum informaci.
Na prelomu cervna a cervence 41 se Stalin, zdrcen uspechy Nemcu, snazi iniciovat jednani o kapitulaci SSSR s tim, ze by zustal zachovan soucasny stav. Obraci se na Bulharsko, ale to jeho zadost ke sprostredkovani odmita. V ramci toho je nabizeno, jako gesto dobre vule, vymena zajatcu (jak vidim, moje predchozi informace nebyla zcela presna). V rijnu 41 opet Stalin propada beznadeji a instruuje Beriju, aby zahajil sondaz k uzavreni miru s Nemeckem. V lednu 42 jsou zahajeny prvni kontakty na nizsi urovni a vyvrcholeni je v dubnu 43. Soveti nabizeji docela znacne ustupky, defakto obnoveni hranic SSSR z roku 38, zbytek se necha v podruci Nemecka a jeho spojencu. Jsou dokonce ochotni i odstoupit casti dalsich uzemi. Jednani ztroskotaji na nenasytnosti Nemecka. Jeste v cervu 43 se snazi Soveti pres Japonsko a Rumunsko navazat opet kontakt, tentokrate bezvysledne. V ramci vsech techto jednani jsou obvykle, jako gesta dobre vule, nadhozeny sovetskou stranou moznosti vymen zajatcu, ale nikdy nic nevyjde. Bohuzel, nevim, jestli kvuli neprijatelnosti sovetskych pozadavku, ci naopak nemeckych (ja bych spise tipoval na Nemce). Soveti se ovsem vzdy branili vymenovat vyznacne nemecke velitele. Hlavni duvod byl, ze v nemeckem zajeti, ze sovetskeho pohledu, se nenachazeli jedinci, kteri by pro Svaz meli, po svem propusteni, stejnou hodnotu, jako pro Nemce jejich lide.
Dzin 10.8.2003 01:38 - č. 14
Dzin jasan: Jestli si dobre pamatuji, prvni aktivity o zajatcich zahajili Soveti, v lednu 42 v ramci jejich snahy dohodnout se s Nemeckem na ukonceni valky. To co rikal Stalin na verejnosti a to co skutecne delal jsou obvykle dve rozdilne veci.
Podiven 9.8.2003 17:17 - č. 13
david gore napsal v č. 4: "Javoříčko - jedna věc je vypálení a druhá věc, proč se tak stalo a jaký podíl na tom má tamní partyzánská skupina."

Plně souhlasím, za drtivou většinu "masakrů" v protektorátu nesou odpovědnost tzv. partyzáni
egli 9.8.2003 15:14 - č. 12
egli jasan: jasně, v roce 1945 byli pod pojmem "vlasovci" označováni jacíkoli ruští nebo ukrajinští dobrovolníci v řadách SS nebo wehrmachtu
jasan 8.8.2003 23:31 - č. 11
jasan jednani se snazili iniciovat nemci je ale vseobecne zname ze stalin tvrdil ze neexistuji sovetsti zajatci ,jsou jen padli hrdinove nebo zivi zradci(kdoby pak zustal verny rezimu jako byl tento),co se tyka 1.div. tak byla nasazena na likvidci predmosti erlenhof u frankfurtu nad odrou,druha divize byla plne zformovana ale diky zasbovacim potizim nebyla plne vyzbrojena,jinak ost batallony maji dost bohatou bojovou historii jak na vychodni fronte tak na zapadni.nekteri filove nemecke armady(uchylka o nem.neporazitelnosti a tech.nadrazenosti) ani sami nevi ze v nekterych pripadech tvorili vychodni dobrovolnici az 20 procent stavu a v prumeru 5 az 7 procent a to nepocitam HIWI

To dave: zatim hledam nejake informace,jak budu neco vedet tak se ti ozvu
Glynwed 8.8.2003 15:40 - č. 9
Glynwed to Hartmann: 1.Divize ROA (600.ID) podnikla v březnu 1945 neúspěšný útok na sovětské předmostí na západním břehu Odry (myslím že to bylo jižně od Frankfurtu n.O.). Pak byla vyčleněna z HG "Weichsel" a měla se přesunout k HG "Mitte". Svůj přesun však už divize pojala ve vlastní režii jako ústup na západ (přes Prahu ). Velice dobře je tato část pojata v knize od p.Auského.
Hartmann 8.8.2003 15:00 - č. 8
Hartmann David Gore: Ještě bych se zeptal - kde a kdy byly ony dvě divize ROA nasazeny na frontě?
Hartmann 8.8.2003 14:44 - č. 7
Hartmann David Gore: v článku píšeš "Od vypuknutí války se Sovětským svazem v červnu 1941 německá armáda ve vlastním zájmu trvale podnikala pokusy prostřednictvím Mezinárodního červeného kříže uvést status válečných zajatců na obou stranách."

Mám za to, že domluvu o zajatcích iniciovali Sověti hned po zahájení tažení 41 a naopak Hitler ji kategoricky odmítl s tím, že taková dohoda je zbytečná, protože německá vojska do zimy Rusko dobudou. Je to i logické - sovětských zajatců bylo v té době o dost více a Němci se začali k zajatcům chovat špatně jako první.
jasan 7.8.2003 22:11 - č. 5
jasan v bolsevicke literature minulich let je casto kdokoliv s reci podobne rustine oznacen za vlasovce ja osobne bydlim kousek od javoricka,a vim ze to zadni vlasovci(mysleno opravdovi vlasovci) nebyli svedectvi spise ukazuji na ukrajince polaky a hlinkovce,jinak souhlasim s davem ze v nasich podminkach toho fakt moc vydano nebylo.rozhodne bych nenzval vlasova zradcemto by pak kazdy legionar musel byt timto titulem oznacen
egli 7.8.2003 18:18 - č. 3
egli Masakry na východní Moravě, kterých se měli podílet "vlasovci" (schválně píšu v uvozovkách) a kozáci:

Zákřov - 18. dubna 1945 obec přepadlo 350 "vlasovců" a příslušníků gestapa. Zatčeno 23 osob, 19 z nich zaživa upáleno v lesní boudě u samoty Kyjanice, obec celou noc "vlasovci" drancována

Přestavlky - 1. května 1945 200 kozáků a přísl. gestapa přepadlo obec, obec vypálena, 7 lidí zavražděno

Javoříčko - 5. května přepadlo obec 225 mužů, celá obec vypálena, všech 38 mužů 15-76 let zavražděno.

Ze zprávy vyšetřovatele SNB 8.7.1945: "Někteří museli lehnouti na zem a na zemi byli zezadu stříleni. Jiní byli stříleni ve stoje u zdi. Mnozí byli utlučeni v hořících domech, kde byly jejich mrtvoly nalezeny. Ti, kteří se chtěli spasit útěkem, byli hlídkujícími hordami zastřeleni mimo osady nebo navráceni do vesnice a tam brutálním způsobem ubiti.
egli 7.8.2003 18:18 - č. 2
egli Myslím, že k článku o generálu Vlasovovi někdo do komentáře napsal, že není dost literatury. Naopak k dějinám vlasovské armády a vůbec východních dobrovolníků je dneska k dispozici spousta literatury. V Rusku vycházejí dobré věci.

Základní přiručkou k dějinám ROA je Hoffmann, J., Geschichte der Wlasow Armee, Stuttgart 1974 - Joachim Hoffmann je jeden z německých "revizionistických" historiků, hlavně jeho poslední kniha Stalins Vernichtungskrieg je už hodně diskutabilní, ale jeho dějiny ROA z roku 1974 jsou základem. Vyšly i v ruském překladu Istorija vlasovskoj armiji

Dějinám východních dobrovolníků se Hoffmann věnoval podrobně:
Die Deutsche und Kalmyken 1942 bis 1945, Rombach 1974
Die Kaukasien 1942/43. Das Deutsche Heer und die Ostvölker der Sowjetunion, Rombach 1991
Die Ostlegionen 1941-1943. Turkotataren, Kakausier und Volgafinnen in deutschen Heer, Rombach 1976


Potom je to samozřejmě příslušná část Littlejohnových 5. dílných Foreign Legions of the Third Reich - o vlasovcích a východních dobrovolnících je 4. díl

A klasická Dallinova German Rule in Russia 1941-1945, New York 1957 (dodnes možná nepřekonaná práce o situaci na německých okupovaných územích na východě).

Ze vzpomínkových je známá E. Kern: General Pannwitz und seine Kosaken, Göttingen 1963

Z nových ruských:

Materialy po istorii Ruskogo Osvoboditelnogo Dviženija (1941-1945), Moskva 1997 - sborník dokumentů a studíí o ROA, 2 díly
Andrejeva, A.: General Vlasov i Ruskoje osvoboditelnoje dviženije, Moskva 1993
Štrik-Štrikfeldt: Protiv Stalina i Gitlera. General Vlasov i Ruskoje osv. dviž., Moskva 1993


Fotograficko-obrazové publikace, kde jsou vyobrazení uniforem, nášivky, vyznamenání apod:
Drobjazko-Karaščuk: Vostočnyje legiony i kazači časti v vermachtě, Moskva 1999
Drobjazko-Karaščuk: Ruskaja osvoboditelnaja armija, Moskva 1998


Některé dokumenty z dějin vlasovského hnuté publikuje ve své knize Višljov, O., Nakanune 22 ijunja 1941 goda, Moskva 2001 (ta kniha jinak svým obsahem dost připomíná 70. léta, Višljov je taky starý soudruh, ale je cenná tím, že zhruba polovinu knihy zabírají dokumenty z archivů) - viz třeba Vlasovova výpověď fronta.cz/index.php?action=18&sekce=3000...

Další dokumenty z německých archivů o východních dobrovolnících byly publikovány ve Vojenno-istoričeském žurnalu (čísla si nepamatuju z hlavy, ale vím že to byl ročník 1991 a 1995)

Spousta vzpomínek bývalých vlasovců byla před rokem 1990 vydávána v ruštině v emigraci v New Yorku, v Paříži apod. Ty se bohužel shánějí hůře.
jasan 6.8.2003 12:31 - č. 1
jasan tady muzeme pokracovat v diskusi zapocate v komentarich k clanku gen.vlasov
21-35 z 35
1 2
Po