Vztahy Spojenců a SSSR po vítězství v Evropě, poválečný vývoj
Nalezené příspěvky
|
|
|
|---|---|
|
spelter napsal v č. 295: Kombinovaný oddíl, i když šlo o přítomnost symbolickou, nepochybně na našem území pobýval před koncem války, pokud něco nemáš proti Chebu a Plzni, anebo západním Čechám obecně.
"ale jak naši, tak Poláci nemohli vstoupit jako osvoboditelé na své území ze západu "
spelter napsal v č. 286:
"Za klíčové bych viděl hlavně osvobození Prahy našimi západními vojáky, potom by i londýnská vláda a vojáci se nemuseli domů vracet buď přes Moskvu, nebo se plížit jak zloději. "
ja_62 napsal v č. 290:
"- patrně by to nedojmulo KSČ natolik aby chtěla nějak ve svůj neprospěch modifikovat košický vládní program, ani ji neoslabilo natolik, že by to udělat musela. Natož aby to nějak podstatně ovlivnilo zámysly a možnosti SSSR. "
spelter napsal v č. 295:
"to zase souvisí s tím, co jsem psal"
spelter napsal v č. 286: Tak v tom případě asi plně nechápu chronologii - Košický vládní program byl schválen 5. dubna 1945, což vzhledem k tomu, že americká armáda vstoupila na území chebského výběžku dubna osmnáctého, trochu nabourává představu, že by případné osvobození Prahy našimi vojáky, mělo v tomto vyjednávání sehrát nějakou podstatnou roli, a patrně by muselo stačit pouhé vyjednávání, resp. pořádné připravení, jak píšeš, pokud bys nepřipisoval nějaký zásadní vliv té možnosti, že ÚV KSČ by zakolísalo v hypotetickém případu pouhé účasti 1. ČSSOB na americkém postupu směrem obecně k hranicím.
"a sami se pořádně připravit na jednání s našimi komunisty a ne jim podlehnout prakticky ve všem "
spelter napsal v č. 286: Zrovna tak případné osvobození Prahy 1. ČSSOB mohlo mít zjevně nulový vliv na návrat vlády z východního směru, ke kterému již jaksi došlo dříve než mohla být Praha osvobozena z jakéhokoliv směru.
"Za klíčové bych viděl hlavně osvobození Prahy našimi západními vojáky, potom by i londýnská vláda a vojáci se nemuseli domů vracet buď přes Moskvu, nebo se plížit jak zloději. " Nekomunistické strany by následně nanejvýš mohly mít lepší posice při vyjednávání o konkrétním obsahu obecných bodů vládního programu.
spelter napsal v č. 296: Problém by byl i v nahrazení ČSSOB u Dunkerku nějakou jinou jednotkou, sice se nedalo předpokládat, že by se po jejím stažení admirál Frisius pokusil o průlom většího rozsahu, a perimetr byl držen i posilovými jednotkami francouzskými a britskými, takže zcela bez obléhatelů by Dunkerque nezůstalo nikdy, ale dokud Německo nekapitulovalo, na to, že se třeba části posádky nepokusí uniknout a někde zmizet, nebo podniknout výpad omezeného rozsahu a cílů se zcela spolehnout nedalo."O tom není sporu, ale vyjednat to (aspoň to zkusit vyjednat) pro případ dosažení našich hranic západními spojenci a pak zahájit realizaci přesunu, tak to by od dosažení hranic do cca toho 5. května snad šlo.. " Pokud vím, tak gen. Liška začal v dubnu předisponovávat obléhací síly tak, aby bylo případně možné čsl. brigádu stáhnout, a Dunkerk byl přesto kryt francouzskou pěchotou, ale asi by to nebylo nijak solidní řešení. |