Konstrukce tanků
|
|
|
|---|---|
|
Mně nejde ani tak o šetření místem, ale o to, že nabíječ, aby mohl pořádně nabíjet, skončí zpravidla v boji ve stoje - a u konstrukcí bez věžového koše to znamená, že se při podávání munice v boji "prochází za závěrem děla", přičemž by mu hrozilo, kdyby nebyla jeho sedačka sklopná, že, s natáčením věže, se jí nemusí vždy vyhnout.
Já jsem si toto uvědomil když jsem četl cos o Pz III - ten také neměl věžový koš, ovšem celá konstrukce byla ještě o něco málo "vylepšená" tím, že sedačka nabíječe byla připevněná vzadu na trupové přepážce, takže kdyby nebyla sedačka sklopná (což ale byla) tak o ni nejen nabíječ může v boji při některých úhlech natočení věže zakopnout, ale ještě by mohla zpřelámat hnáty veliteli a střelci, jejichž sedačky byly zavěšeny na věžovém věnci (podobně jako u T-34). |
|
|
|
|
Z napsal v č. 324: "Mimochodem - chtěl bych se zeptat - nevíte někdo jestli u T-34/76 byly ty sedačky velitele a nabíječe sklopný? Já bych odhadoval že jo (u T-34/85 to tak bylo) ale nemám k tomu nic určitýho"  řekl bych že u /85 na tutovku, ale jak /76 nevím. Řekl bych že spíš jo, ušetří se tím dost místa. |
|
|
|
|
|
Mimochodem - chtěl bych se zeptat - nevíte někdo jestli u T-34/76 byly ty sedačky velitele a nabíječe sklopný? Já bych odhadoval že jo (u T-34/85 to tak bylo) ale nemám k tomu nic určitýho. |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 320: Já si říkám, jestli v tom nemá nějakej systém. :o
"třeba Y a I ve shodě má ale dokonalý, bez výjimky obráceně" Zrovna tak mě zaujala autorova metoda "uvedu hodnotu jen u jednoho ze srovnávanejch typů, prohlásím údaj za strašnej, ale už pro jistotu neuvedu údaj u druhýho typu, aby si to někdo třeba nesrovnal."
temneuzemi.webzdarma.cz/Historie/T34/T34_vs_... (Pz IV, mimo Ausf. J - kde přiznává odstranění elektrického pohonu, paušálně označuje jako "jasně překonávající T-34", což by při uvedení 26 sekund asi bylo těžko obhajitelný - a navíc si pro jistotu u Pz IV přibájil i elektrický ovládání náměru.) Život velitele tanku [T-34] komplikoval i elektrický pohon věže, který na otočení věží tanku o 360 stupňů potřeboval celých 14 vteřin. |
|
|
|
|
Jasně Tome, přesně ten, snad ho i někde mám schovaný, byl na několik dílů. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 320: Myslíš ten článek v Technickém týdeníku? "Zatím jediné skutenčně kvalitní porovnání dvou tanků bylo od Gryzlova T-34 vs. Panther." |
|
|
|
|
|
Co jsem četl pár úryvků, tak třeba Y a I ve shodě má ale dokonalý, bez výjimky obráceně a c o je nejhorší, že se ještě hájí, že ví, že s tím má problém. Ale chyb je tam požehnaně.Zatím jediné skutenčně kvalitní porovnání dvou tanků bylo od Gryzlova T-34 vs. Panther. |
|
|
|
|
Z napsal v č. 318: No, já se bavil i tím kvantem hrubic, které dokázal Panzerxpert vyrobit ve svém výplodu. Holt ne každý, kdo umí používat klávesnici, nemusí umět používat mozkovnu - zvláště když v ní zjevně mnoho neutkvělo"Něco pro pobavení " . |
|
|
|
|
|
temneuzemi.webzdarma.cz/Historie/T34/T34_vs_... Něco pro pobavení - pokus o srovnání tanků T-34 a Pz IV - autorovo temné území leží zejména tam kde se nejzákladnějších znalostí podrobností konstrukce týče (rád bych viděl kolik si myslí že kusů Panzer IV, mimo jednoho, možná i několika, prototypů, mělo odpružení torzními tyčemi, a které že to měl Pz IV "dálkoměrné přístroje", ačkoliv o jejich dokonalosti nepochybuje) ale i věty typu "Popsat kvalitu pancéřové slitiny je obtížná věc, protože dobrá slitina, to je věda sama o sobě." z celé věci činí jasného kandidáta na dobu až něco o konstrukci tanků začnou publikovat v "Mateřídoušce". |
|
|
|
|
Nevite nekdo z Vas, jak byl konstruovany gun-mantlet u PzKpfw III ausf.H ? Jaka byla tloustka pancire mantletu, jestli tam byl jeden plat, nebo dva za sebou, jestli byl lity nebo valcovany, zpusob uchyceni kanonu, MG, umisteni pruzoru, optiky apod. Pri zasahu zepredu do ruznych casti mantletu, jaka byla efektivni tloustka pancire, resp jestli se daji urcit presna mista, kde po zasahu treba 2pdr kanonem pravdepodobne doslo k penetraci a kde ne. U veze je to jasny, tam byly pancerovy platy o urcite tloustce, ale ten mantlet neni jen jeden plat, je to slozitejsi, nekde se prekryva s pancirem veze atd. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 313: Myslim ze naj prikladom s tej doby je porscheho projekt tiger I a tiger II... mali mensi pocet pojazdovych kolies a ine zavesenie a boli plne funkcne a podla testov aj o cosi rychlejsie ako Hs "dalo dosiahnuť s porovnateľným podvozkom s menším počtom pojazdových kolies." |
|
|
|
|
Marek napsal(a) v č. 299: Na blatnících ve střední a zadní části, vždy po dvou na sobě - bez ozubu a s ozubem. "V tom případě bych tedy prosil upřesnit, kde má například takový T-34/76 r. 1942-43 ty rezervní články pásů uložené." |
|
|
|
|
Honda (311): To by som zase netvrdil. To zase nie je taký problém. Ja si myslím že pôvodným zámerom bolo čo najlepšie odpruženie. Výsledok nakoniec ale bol ten, že podvozok bol zbytočne ťažký, komplikovaný a výrobne náročnejší ako by sa dalo dosiahnuť s porovnateľným podvozkom s menším počtom pojazdových kolies. |
|
|
|
|
|
Zimmerit cesky: www.valka.cz/newdesign/v800/show_html.php?id=508 |
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 308: Je dost pravděpodobné,že tenkrát nebyli schopní vyrobit dost kvalitně a levně tak silné "tyče" a proto požili
"Ale na druhú stranu pás pomáha rozloženiu síl natoľko, že ako sa v praxi (u moderných tankov) ukázalo 6-7 kolies úplne stačí na 65t."
pbradler napsal(a) v č. 308: "viac pojazdových kolies (a tým aj torzných tyčí) tým lepšie sa rozkladá váha a tyče môžu mať menšiu tuhosť a priemer." |
|
|
|
|
|
Objevil jsem tyhle údaje. Není mezi vámi náhodou nějaký chemik a ještě k tomu dobrý angličtinář, který by mohl "přelousknout" to složení ( případně k tomu přihodit krátkou informaci, co která složka měla za funkci ). Díky. _______________ Zimmerit protective coating was developed by C.W. Zimmer company in Berlin; that is the origin of its name. A British Army report describes its composition as following : 25% polyvinyl acetate (matrix) 10% saw dust (filler) 40% barium sulphate 10% zinc sulphide 15% ochre pigment (coloring) The material itself had no antimagnetic properties at all. required per vehicle : StuG III - 70 kg Panzer IV - 100 kg Panther - 160 kg Tiger I - 200 kg |
|
|
|
|
|
Algernon (306) : Třeba snesl. Já jsem se domníval, že by bylo určitě zapotřebí alespoň zdvojených a masivnějších kol. Od toho jste právě tady, abyste přispěli svým názorem a hlavně většími znalostmi a objasnili co a proč atd. pbradler (308) : ....menší tuhost a průměr.... Informace o torzních tyčích jsem sháněl, ale tohle je pro mě novinka a velmi zajímavá. Za ten příspěvek Ti maximálně děkuji. |
|
|
|
|
|
Marek (305): Problém nosnosti podvozku s torzným pružením je jednoduchý. Je síce pravda čím viac pojazdových kolies (a tým aj torzných tyčí) tým lepšie sa rozkladá váha a tyče môžu mať menšiu tuhosť a priemer. Ale na druhú stranu pás pomáha rozloženiu síl natoľko, že ako sa v praxi (u moderných tankov) ukázalo 6-7 kolies úplne stačí na 65t. Takže výhoda použitia vačšieho počtu kolies sa stráca. A z hľadiska výroby, hmotnosti a údržby je vhodnejší menší počet kolies (a tyčí). A to je rozhodujúce. |
|
|
|
|
|
No system odpruzenia a podvozku, o tom sa uz nejako asi nemusime bavit, oni to konstruktery modernych tankov doriesili za nas, nie? Ved v dnesnej dobe sa pouziva uz prakticky jediny system, a ten vlastne vychadza z podvozku Pz-III... A znesie aj 70t |
|
|
|
|
|
nemetko : ad (302) Nevím jestli by tank o hmotnosti 45 tun "snesl" podvozek typu LT-38 nebo Pz III. Chápu kam tím míříš, ale já to vidím tak, jak jsem zde (301) uvedl. Možná by bylo lepší, kdyby se tu sešlo více názorů, nebo spíše informací na téma "jaký systém podvozku poskytuje maximum výhod". A to celkově. Nejde jen o kola, ale taky o systém odpružení. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Konstrukce tanků