Vzpomínky pana Oldřicha Hrachovce

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-8 z 8
Po
Ondřej Kolář 4.2.2014 14:03 - č. 8
Petr B. napsal(a) v č. 6:
"Třeba pro, že Hůrka je asi jen 5 km vzdušnou čarou od Bolatic, já mám zrak dobrý, ale vážně pochybuji, že by na tu vzdálenost někdo mohl pozorovat bojující tanky"
Také se nikde nepíše, že by pan Hrachovec viděl tanky u Bolatic. Já úryvek chápu tak, že vypravěč viděl v prostoru u Zábřeha boj Němců se sovětskými tanky, které útočily ve směru od Bolatic. A také udává, že sovětské taky viděl pouze matně. Navíc z kontextu není jasné, zda Hrachovec boj pozoroval pouhým zrakem či dalekohledem.

Souhlasím, že některé pasáže jsou pro čtenáře trochu nepřehledné, to však podle mě není chyba samotného vypravěče, ale spíše autora článku, který mohl určité části více zasadit do kontextu a osvětlit.
Honza M. 4.2.2014 13:22 - č. 7
Honza M.
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"tak to byl asi jediný z 3 200 000 němců, žijících v tehdejších sudetech"
V říšské župě Sudety žilo před vypuknutím války asi 2,9 milionu obyvatel, včetně Čechů, Poláků aj. minorit (které se tehdy ještě nepodařilo vyhnat nebo vyhubit).
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"dne 17.12.1944 při obraně polského ropného průmyslu "
Luftwaffe brání "polský průmysl" - tady zase nemůžu smíchy já Máte nejspíš na mysli toto: www.fronta.cz/dotaz/nejvetsi-letecka-bitva
ovšem pokud by si Němci mysleli, že tyto rafinerie budou za rok polské, určitě by je nebránily
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"pozorovací letouny nebyly ozbrojeny kulomety pro útok, tak maximálně ručními zbraněmi"
Třeba takový Focke-Wulf Fw-189, že? Už vidím pilota, jak se vyklání z kabiny, aby to dole pokropil walterem
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"Neexistuje žádné „kopce za Hájem, je to rovina a vidět souboj tanků na 2 kilometry je pěkná hovadina"
Proč tam v roce 1936 čs. armáda postavila dělostřeleckou pozorovatelnu "Nad Hájem"?
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"něž začnete vyprávět pohádky (...) zavítejte trochu do archívů, tem můj se jmenuje „můj otec, rodák z Bolatic“"
Tak tohle je, řekl bych, ukázkový příklad vytloukání klínu klínem.
Petr B. 4.2.2014 12:08 - č. 6
Ona je taky otázka, v jakém směru "za Hájem" to bylo, to z úryvku není patrné. Pokud by to bylo ve směru na Hrabyni či Ostrou hůrku, tam má terén k rovině dost daleko a výhled na Hlučínsko je z tohoto směru více než solidní.

Třeba pro, že Hůrka je asi jen 5 km vzdušnou čarou od Bolatic, já mám zrak dobrý, ale vážně pochybuji, že by na tu vzdálenost někdo mohl pozorovat bojující tanky
Ondřej Kolář 4.2.2014 10:06 - č. 5
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"Jenom blázen by vyšel ze sklepa ven ve frontové linii, obzvláště, když vše tam bylo německé národnosti a rusové je brali jako volksšturm, čili ozbrojení a nebezpeční"
Tak zaprvé, Hrabyně byla v té době většinově českou obcí, a zadruhé, během bojů o vesnici, které trvaly přes týden, je doloženo více případů, kdy lidé opustili sklepní úkryty, aby se podívali, zda jejich domy nebyly poškozeny či vyrabovány. Někteří při tom pochopitelně zahynuli. (Viz JORDÁN, Petr a kolektiv: Hrabyně. Hrabyně 2007.)
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"tak to byl asi jediný z 3 200 000 němců, žijících v tehdejších sudetech a nebo to byl nadaný samouk."
Oldřich Hrachovec je zcela typicky německé jméno, že? Ono totiž na Opavsku mimo Němců žilo také asi 162 000 osob české národnosti. (Podle sčítání provedeného nacistickými úřady v roce 1939, tedy v době, kdy bylo výhodnější hlásit se k národnosti německé.)
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"Neexistuje žádné „kopce za Hájem, je to rovina"
Ona je taky otázka, v jakém směru "za Hájem" to bylo, to z úryvku není patrné. Pokud by to bylo ve směru na Hrabyni či Ostrou hůrku, tam má terén k rovině dost daleko a výhled na Hlučínsko je z tohoto směru více než solidní.
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"Můj děda, sloužící ve Wehrmatu, ročník 1909 a ve třicátých letech občan sudet v Bolaticích "
Bolatice, jako celé Hlučínsko, nikdy nebyly součástí Říšské župy Sudety, oblast se po záboru v říjnu 1938 stala součástí tzv. Altreichu a byla přičleněna k ratibořskému okresu.
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"zavítejte trochu do archívů, tem můj se jmenuje „můj otec, rodák z Bolatic“ ."
Takže subjektivní vzpomínky jednoho pamětníka zaměníte za subjektivní vzpomínky vašeho otce a dědy.
Petr B. napsal(a) v č. 1:
"tudíž okolí Bolatic znám"
Tím spíše mě zaráží vaše neschopnost zjistit si základní fakta k dějinám regionu, než začnete vynášet soudy.

Petr B. napsal(a) v č. 1:
"něž začnete vyprávět pohádky"
A vy si zkuste přečíst alespoň základní literaturu, než začnete kritizovat. Jistěže se pamětník může v detailech mýlit, že nemůže znát přesné počty letadel na letištích atd., nicméně vy sám tady bez znalosti tématu suverénně vypouštíte zjevně nepravdivé informace.
Glynwed 4.2.2014 08:44 - č. 4
Glynwed Vzpomínky jsou vzpomínky - jako všechny mohou být zkreslené, části klidně i vymyšlené, něco může být zamlčeno, něco převzato od jiných lidí....prostě je třeba to brát s rezervou. Moje babička mi také v živých barvách vyprávěla, jak zažila coby 17 letá květen 1945...později z různých dochovaných dokumentů a jiných vzpomínek jsem se dozvěděl, že průběh byl trošku jiný.

Co se týká toho průzkumného letadla, tak třeba u Hradce Králové napadl průzkumný Storch jeden nákladní automobil vezoucí povstalce palbou z kulometu (MG 15 umístěný v zadní části) a házením normálních ručních granátů.

Co se týká výuky ruštiny, nevidím důvod, proč by se v předválečném Československu nemohla učit.
Petr B. 4.2.2014 07:34 - č. 3
www.fronta.cz/vzpominky-pana-hrachovce
89michael 3.2.2014 21:24 - č. 2
89michael Trochu som nepochopil, reakciou na čo je táto téma.
Nejaký link? Vysvetlenie?
Petr B. 3.2.2014 21:14 - č. 1
1. Můj děda, sloužící ve Wehrmatu, ročník 1909 a ve třicátých letech občan sudet v Bolaticích má I syna,který tam vyrůstal, mého otce, tudíž okolí Bolatic znám. Neexistuje žádné „kopce za Hájem, je to rovina a vidět souboj tanků na 2 kilometry je pěkná hovadina, obvzláště v bojové zóně, kde lítá mimo kulek i letadla. 2. „Ke konci války bylo na letišti kolem stovky Focke-Wulfů“. Hooooodně usměvné, v takovém množství byly tak maximálně po celém německu, kdy obranu říše zastávala JG 300,301 a 302, kdy JG 300 utrpěla obrovské stráty dne 17.12.1944 při obraně polského ropného průmyslu a do konce války se už nevzchopila ze ztrát. 3. „Jenže vzduchem letěl německý pozorovací letoun, plachtil, a zjišťoval nepřátelské pozice. Na střeše viděl nějaké lidi, tak do nich začal kropit z kulometů“ – pozorovací letouny nebyly ozbrojeny kulomety pro útok, tak maximálně ručními zbraněmi. „Šel jsem do německých pozic, měli tam auto, tak jsem prosil jejich velitele, ať ji zavezou do Hrabyně. Ale on, že nemůžou opustit postavení a že stejně tady zítra ráno budou Rusové. – Jenom blázen by vyšel ze sklepa ven ve frontové linii, obzvláště, když vše tam bylo německé národnosti a rusové je brali jako volksšturm, čili ozbrojení a nebezpeční. 4. „Já jsem Rusky tenkrát perfektně uměl“ – tak to byl asi jediný z 3 200 000 němců, žijících v tehdejších sudetech a nebo to byl nadaný samouk. „On pro nás objednával z Moskvy ruské noviny a časopisy, a tak jsme se učili i hovorovou ruštinu“ (twl, už fakt smíchy nemůžu), atd., čili, Pane Hrachovče, něž začnete vyprávět pohádky na dobrou noc dětem mladším šesti let, obzvláště ty naposlouchané od různých vojáků a velitelů rudé, či československé armády( protože ty z druhé strany se k Vám bohužel pro českou státní příslušnost nedostaly), zavítejte trochu do archívů, tem můj se jmenuje „můj otec, rodák z Bolatic“ .
1-8 z 8
Po