Heinkel He 100

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 124
1 2 3 4 >>
Po
Kreon 21.5.2008 13:39 - č. 217
Kreon Není ta spotřeba u "B" nějaký úlet? vždyť je to nehorázné číslo?
Tom 16.11.2006 20:38 - č. 214
Tom Neříkám, že jsem na něco přišel, ale... Moje největší výhrada ke kondenzačnímu chlazení u leteckých motorů spočívá v tom, že je problém (podle mého názoru a mých zkušeností) spolehlivě oddělit složky směsi pára-voda v kondenzátoru zejména ve chvíli, kdy na tuhle směs působí síly způsobené pohybem a manévrováním letadla.

Jedno technické řešení mne napadlo. Je to sice kapku zvrhlé, ale proč ne Když budu mít dostatečnou zásobu vody v kondenzačním chladícím systému, mohu si dovolit například jistou část vody ztratit. Co takhle prostě ve chvíli, kdy je v systému přebytek tepla a kondenzátor není funkční (např. je plný vody, která neodtéká vlivem nějakého divokého manévrování), ten přebytek vypustit mimo systém - prostě vyrobit nějaký ten mrak pro oblohu
Tom 1.11.2006 19:44 - č. 212
Tom
Algernon napsal v č. 210:
"Kyvadlový či kombinovaný (plováko-kyvadlový) odlučovač"
Tak moc zase zběhlý nejsem - kde se na to můžu podívat?

Navíc ten separátor byl v nějakém obrázku nakreslen jako stojatý válec, takže tam nebylo o čem.

A taky pořád zbývá tentýž problém v opačném gardu - jak z kondenzátoru vypustit jen vodu za situace kdy letadlo letí na zádech?
Tom 1.11.2006 19:40 - č. 211
Tom
Algernon napsal v č. 210:
"Navíc u takového experimetálního High Speed Fury (K3586) nejvyšším místem celého okruhu byl kondenzátor"


Moje možná nešťastné vyjádření, protože v kondenzátoru už je nižší tlak, případně nejlépe podtlak, tak jsem ho jaksi z "tlakového systému" vyňal

Vždycky to funguje tak, že ze separátoru musí pára stoupat někam nahoru - do kondenzátoru.
Tom 9.4.2006 20:14 - č. 207
Tom No jo Jenže co s tím? Máme hodnověrné údaje o spotřebě Juma 210? Jedině bych ještě připomněl uváděný dolet prototypů s Kestrelem i Jumem 210 D - 700 km. Čili už mezi V-3 a B-1 (která má jen o málo vyšší hmotnost) je značný rozdíl. Aby už zase u C-1 (opět žádný velký rozdíl) bylo uváděno i 625 km
Tom 9.4.2006 19:58 - č. 205
Tom Obávám se, že mohu pouze u Bf 109 B, C, a D opakovat často uváděných 450 km, jedinou výjimkou je Green, který u C-1 uvádí 625 km
Ještě mne tak napadá, jestli nemohl být problém třeba s centráží při plnění "některé" nádrže po špunty, takže se běžně neužívala a odtud dolet jen 450 km.

U He 112 B žádnou novinku nemám.
Kreon 27.12.2005 09:44 - č. 202
Kreon Bohužel..mé údaje o Heinkelu 112 jsou dosti omezené.Jinými slovy,nemám nic tak spolehlivého, abych za to dal ruku do ohně. A ten prevít Ježíšek mi místo solidní moografie He 112, raději přinesl přinesl takové zbytečnosti jako třeba Age Of Empires III.
karaya1 10.12.2005 09:03 - č. 200
karaya1 ... možná proto, že se na ně nalepilo o to víc různých legend, zaručených zpráv a emocí fanoušků
Kreon 8.12.2005 08:16 - č. 196
Kreon Měl jsem za to, že se zde hovoří o jasném celkovém hodnocení.....viz tvůj
Algernon napsal v č. 195:
"Poměrně zjevné je, že He 112B byl výrazně výkonnější, a i potenciál pro další vývoj zřejmě byl vyšší "
Kreon 7.12.2005 12:17 - č. 193
Kreon Porovnání Bf 109B-D a He112B je snad jasné...
Honza 30.11.2005 21:56 - č. 192
Honza Třeba Me-210 je zářný příklad, ale to už jsme někde jinde.
Honza 30.11.2005 21:45 - č. 190
Honza Svou roli sehrála i láce a rychlost výroby, nezapomínejme na vazby a obchodnické schopnosti prof. Messerschmitta.
Tom 29.11.2005 21:53 - č. 184
Tom Tak jsem si prošel s časovým odstupem debatu o výkonech prvních Bf 109 a He 112...





...a vůbec to nepomohlo
Tom 29.11.2005 20:59 - č. 182
Tom No dobrá, dobrá...

Takže bychom se mohli vrátit k velice zajímavému srovnání výkonů Bf 109 a He 112 a dokázat tím cihlovitost Willyho duševního produktu?
Tom 28.11.2005 10:32 - č. 180
Tom Rovněž I-17 disponoval něčím podobným
Tom 26.9.2005 16:47 - č. 178
Tom
Algernon napsal v č. 177:
"Leda „dolní — min. přípustné — hladiny“ vody v motoru?) "
No, tohle myslím. Ono totiž bude asi problém v tom, že pára zabírá mnohem větší prostor než stejná hmotnost vody při stejném tlaku - čili ta pára musí rychle ven- pokud má kudy. Pak nastupují věci jako vodní ráz a podobné kratochvíle. Zase pokud se někde utvoří parní bublina, tak to místo asi už nebude příliš dobře chlazené. Pokud je v systému separátor, tak určitě odděluje páru od vody na úrovni nějaké hladiny - výška té hladiny pak přispívá k celkovému tlaku v okruhu chlazení.
Tom 26.9.2005 04:56 - č. 176
Tom Jo, je to čurbes...
Tom 26.9.2005 04:55 - č. 175
Tom
Algernon napsal v č. 173:
"Omlouvám se, ale tahle věta mi nějak nedopaluje…"


Na přeměnu voda-pára spotřebuješ hodně tepla, když by jsi měl v motoru v chlazení už jen páru, bylo by to v pr....

Algernon napsal v č. 174:
"že pokud Bf 109C-1 měl nějakou převahu v dostupu (viz. příspěvek číslo 75), tak jedině díky motoru Jumo 210Ga "
...a event. váze něco přes 1500kg, pokud by se tato hodnota ukázala správnou
Tom 25.9.2005 22:09 - č. 171
Tom ...čili prakticky to zase nebylo tak horké

Ten separátor byl evidentně "pouze" válcová nádoba, ve které se udržuje diferenčním tlakoměrem a nějakou regulací stálá výška hladiny. Separátor musí mít vhodné rozměry (průměr a výšku), aby volná vodní plocha mohla uvolnit dostatek parních bublin bez toho, že by to s sebou strhávalo příliš mnoho vody. Voda, která přesto s párou odchází má dost času v horní části nádoby, aby se od páry odpoutalal a zase spadla dolů. Takhle znám funkci separátoru z práce - funguje to u nás na parokondenzačním systému. Pořád ale do separátoru přichází voda, ovšem okolo bodu varu. Vtip je v tom, že výška hladiny stačí na udržení vyššího tlaku, takže parní bubliny se uvolňují až blízko hladiny. Ovšem hodně to závisí na proudění a řadě dalších věcí. Separátor je nejvyšším místem takového systému.

Bohužel funguje jen nastojato
Tom 25.9.2005 20:36 - č. 169
Tom Rád bych tu také připoměl nedořešenou otázku výkonů He 112
1-20 z 124
1 2 3 4 >>
Po