Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. napsal v č. 2549:
"No, jak to myslela, se od ní už nedozvíme  "
Honza M. napsal v č. 2543: Obávám se, že ani z jejího textu nelze přesně zjistit, co chtěla básnířka, resp. journalistka říci" zaměstnavatelé vyplácejí mzdu třeba třetinu v říšských markách, dvě třetiny v československých korunách. Při tom se jim přepočítává marka podle tamějšího kursu - tedy dostanou 11 Kč na 1 RM."" - buď chtěla napsat, že ony dvě třetiny v československé měně jsou přepočítávány v kursu 1: 11, a v tom případě nechápu, proč to nenapsala  , anebo že na 11 Kč obdržených za mzdu připadne jedna marka, a v tom případě se o kursu zmiňuje zcela zcestně . V současnosti by se asi uplatnila v MF Dnes . |
|
|
|
|
mato: (2547) - Já bych spíše řekl, že ty to stále zaměňuješ za něco, co to nebylo. Ptáš se, co je za chybu naplánovat rychlé vítězství. Chybou je, když do tohoto plánování zahrnu věci, které nejsou relevantní. Německá strategie nebyla tvořena na nějakou malou válku, jen proti Polsku nebo Československu. Ona byla stvořena na získání hegemonie v Evropě. - Vždyť je to jen logické. Oni takto uvažují po celou první fázi WW2 (možná i déle), takže proč by to měli měnit? |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2549: "Ale já jsem to pochopil tak, že ty 2/3 platu se jim přepočítávaly 11 Kč za 1 marku." To je klidně možné. Kurz RM jak jsem již řekl byl ze strany 3říše vázaný a administrativně určený. Reálná hodnota byla cca 6 Kč za RM. Ale je otázka jak se to měnilo. Zřejmě bylo kurzů více - něco jako za bolševiků u nás = oficiální kurz ČNB (v roce 88 cca 1 DM za 8 Kč) který platil při oficiálních transakcích, černý kurz u vexláků (cca 18 Kč za Marku) a kurz v zahraničí (cca 17 Kč za DM). Říše možná část platu zahraničním dělníků platila ve státním kurzu (což by vysvětlovalo i větší výdělky v německu oproti ČSR) který byl jinak nastaven zřejmě aby byl výhodný import - tzn RM měla hodnotu uměle nadhodnocenou aby nakupované suroviny byly levnější. U nás se podobné problémy řešili tak, že socialistický stát peníze vydělané v zahraničí prostě ukradl - dávaly se za ně papírky zvané bony. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2546: No, jak to myslela, se od ní už nedozvíme "Nemyslela to spíše v celkovém poměru mzdy? Tj. ne 11 Kč za 1 marku, ale při vyplácení dvou třetin v čsl. měně a třetiny v německé připadne na každou 1 RM, kterou dělník obdrží, 11 Kč?" Ale já jsem to pochopil tak, že ty 2/3 platu se jim přepočítávaly 11 Kč za 1 marku. To vysvětlení, které navrhuješ, by platilo při kurzu, který uvádí Johny (1 RM za cca 6 Kč). |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2492: Přesnější vyjádření by z mé strany bylo, že jen s obtížemi udržovali ekonomiku v rovnováze, neustále hrozila její destabilisace a proto bylo rozumné, že se zdrželi výraznějších posunů směrem k válečné výrobě. " i tak byli věčně před krachem" |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2544: "- Asi takhle. Je to stejná chyba (v jejich případě) jako když by počítali za jakou dobu doletí k ALfa Centauri, když poletí rychlostí 600 000 km/s." ne Dzin ty hovoris o tom ze im by stacila ich raketa na to aby doleteli hocikde,ale ja hovorim ze oni vybavili raketu na drahu ktoru predpokladali a nie na skutocnu drahu...cize zase problem bol v zlom pochopeni okolnosti a nie v tom akou drahov sa vydali k cielu
Dzin napsala v č. 2544: az za takych sovinistickych optimistov pokladas nemcov?"- Opět, nejspíše ne. Protože by asi předpokládali podobné zhroucení odporu, jako v předchozích případech."  |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2543: Nemyslela to spíše v celkovém poměru mzdy? Tj. ne 11 Kč za 1 marku, ale při vyplácení dvou třetin v čsl. měně a třetiny v německé připadne na každou 1 RM, kterou dělník obdrží, 11 Kč? "třetinu v říšských markách, dvě třetiny v československých korunách. Při tom se jim přepočítává marka podle tamějšího kursu - tedy dostanou 11 Kč na 1 RM."" |
|
|
|
|
|
Kolem mnichova byl kurz kolem 1 RM za cca 6 Kč. Následný nucený kurz byl stanoven na 8,33 Kč za 1 RM přičemž tomu předcházel první konflikt Henleina s Berlínem. Henlein požadoval výhodnější kurz, neboť samozřejmě i sudetští němci měli své úspory v Kč. Navíc kurz RM byl už dlouho před mnichovem centrálně řízený a devizový obchod podléhal v říši omezením, takže reálný kurz mohl být i nižší. Pamětníci z řad sudetských němců tvrdí, že krátce po mnichovu pořádali říští němci nákupní nájezdy do sudet, neboť tam bylo zboží které už dlouho neviděli a navíc díky kurzu levné. Straničtí činitelé museli u Hitlera protestovat, neboť zuřivé výkupy sudet říškými němci spůsobili nedostatky zásobování zejména v Chebu a Aši a hlavně podkopávaly sudetský fanatismus na lepší život v říši. |
|
|
|
|
|
mato: (2525) - Asi takhle. Je to stejná chyba (v jejich případě) jako když by počítali za jakou dobu doletí k ALfa Centauri, když poletí rychlostí 600 000 km/s. - Opět, nejspíše ne. Protože by asi předpokládali podobné zhroucení odporu, jako v předchozích případech. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 2540: "viz uměle nastavený kurz RM-KČ na což si stěžovali i sudeťáci" Apropos, ví někdo jaký byl předmnichovský, nebo ještě lépe "předbřeznový" kurz koruna:marka ?? Já se to kdysi pokoušel přepočítat vzhledem k dolaru a vyšlo mi to asi 9:1, čili uměle nastavený kurz 10:1, nebyl zas tak katastrofální (z mikroekomického pohledu, je mi jasné, že v účetnictví bank a velkých podniků to byl posun o miliony Kč). Jo a ještě jsem vzpomněl, co kdysi psala Jesenská v r.'38: "...vyšlo se dělníkům v Německu do té míry vstříc, že jim zaměstnavatelé vyplácejí mzdu třeba třetinu v říšských markách, dvě třetiny v československých korunách. Při tom se jim přepočítává marka podle tamějšího kursu - tedy dostanou 11 Kč na 1 RM." (www.svedomi.cz/dokdoby/sudety_3809_10.htm) |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 2540: To také, mimo jiné to byl důvod proč se tempo agresí proti sousedům zrychlovalo - nové a nové prostředky se rychle rozpouštěly a bylo třeba dodat ekonomice "novou šťávu", a také ze zabaveného židovského majetku, ale významné částky se získaly i pochybnými cennými papíry Říšské banky, které se dařilo splácet víceméně jen se štěstím. "od podzimu 38 říše vysloveně vykrádala okolní vyspělejší státy" |
|
|
|
|
|
mato napsal v č. 2538: Tak už ti to dál vysvětlovat nebudu "tomu nerozumiem...ved predsa svaly su sucast strategie..." - původní Dzinův příklad počítal s průměrně vzrostlým /předpokládám/ člověkem, který pojal myšlenku, že nějakým trikem, /tj.strategií/ porazí nebo přepere slona. Člověkem bylo Německo, slonem SSSR, a cílem příkladu ukázat ti, že myšlenka, že strategií je možno překonat základní danosti v disproporci sil je možné, jen pokud ta strategie funguje i proti mnohonásobně silnějšímu nepříteli. Ani kdyby ten člověk byl mistr světa v karate, nepomohlo by mu to, musel by mít připravený nějaký jiný, účinnější postup. Tvé přesvědčení, že keby bol sloník malý, slabý bylo by to možné se tě evidentně stále drží, ačkoli z tvého 2507 jsem měl pocit, že začínáš chápat. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2534: "Nezhroutila se díky umírněnému používání represe, tvrdé regulaci, zastrašení hospodářských kruhů a možnosti státu potlačit, "odložit na později" nebo do pozadí vytlačit příznaky krise které by se projevovaly v normálním politicko-ekonomickém systému - například celou dobu vlády nacistů, nejpozději od roku 1936 probíhala skrytá inflace, která by se naplno projevila po válce, a hůře než po té první, být v té době nějaká německá centrální vláda, s možností tisku bankovek, a obnoven tržní systém. " No ono hlavně šlo o to, že od podzimu 38 říše vysloveně vykrádala okolní vyspělejší státy, které dobyli - viz uměle nastavený kurz RM-KČ na což si stěžovali i sudeťáci. Navíc nezapomeň že ekonomika před válkou běžela předtím hlavně kvůli tomu, že deficit byl financován z kapitálu židů, kterým byl odebrán. Později s přechodem na válečnou ekonomiku už to byl systém spíše otrokářský viz. nucené nasazení, otroci z KZ a pod. |
|
|
|
|
Na téma "principy německé předválečné ekonomiky" jsem se na škole zůčastnil velmi zajímavé přednášky z makroekonomie. Keynes by měl radost . Zářným příkladem, který mi silně uvízl v paměti, byla kauza IG Farben.Bohužel ji nemůžu najít nikde na netu, tištěné vydání nebylo. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2537: prepac ale tomu nerozumiem...ved predsa svaly su sucast strategie...a je to len jeden prvok strategie... "Takže uznáváš, že myslet si, že na to stačí jen síla svalů, doplněná vhodnou strategií je nesmysl?" |
|
|
|
|
|
mato napsal v č. 2507: Takže uznáváš, že myslet si, že na to stačí jen síla svalů, doplněná vhodnou strategií je nesmysl? "lenze tvoja strategia je polozit slona na lopatky...ake prostriedky pouzijes je tvoja vec...ty chces len rychlo polozit slona a utiect pred kontrolou" |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2508: My děti ze stanice Zoo rozebírali přirovnání... "Nechtěli byste tuhle "učenou" debatu přesunout sem? www.zoodk.cz/home.php" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2518: "Nebyla to v letech 1939-40 už obava zbytečná..?" Nebyla, ještě se snažili vytvořit iluzi, že bude "i máslo i kanony". Prostě si myslím, že vzhledem k tomu, že ještě neměli všechno obyvatelstvo podchyceno a přesvědčeno, museli být opatrní - nemohli riskovat zhoršení životní úrovně, která nebyla zas moc dobrá. Dr.Goebbels sice mohl publikovat sto článků, že nedostatek kávy v obchodech je důkazem blahobytu, protože za prohnilé demokracie si ji nikdo nemohl dovolit, a tak jí byly obchody plné, ale objektivně vzato to svědčí spíše o jeho nepochopení principů ekonomiky, a praskání té německé; a dlouhodobě to nikoho nemohlo přesvědčit Kromě toho měli málo i základnějších potravin - sice si dělali reservy na válku, ale na druhou stranu je vidět, že nemohli mít i zásoby i hojnost na trhu. Se zvýšením obrátek zbrojení by asi museli zavést přídělový systém.Navíc, podíváme-li se na zbrojní průmysl, tak britský se před válkou rozvíjel ze solidních základů, zatímco německý sice bleskově rostl, a dosáhl velmi slušné úrovně, ale v řadě oblastí museli začínat od nuly, nebo skoro od nuly. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2517: " (proč se tedy německá ekonomika nezhroutila v roce 1943 či 1944, pokud stála před krachem už v roce 1940..?), " Nezhroutila se díky umírněnému používání represe, tvrdé regulaci, zastrašení hospodářských kruhů a možnosti státu potlačit, "odložit na později" nebo do pozadí vytlačit příznaky krise které by se projevovaly v normálním politicko-ekonomickém systému - například celou dobu vlády nacistů, nejpozději od roku 1936 probíhala skrytá inflace, která by se naplno projevila po válce, a hůře než po té první, být v té době nějaká německá centrální vláda, s možností tisku bankovek, a obnoven tržní systém. Takhle se mohli tvářit, že problémy neexistují, což je částečně potlačovalo. Otázka je, zda by si mohli dovolit -v míru, při zvýšení objemu výroby, na to navázanému poklesu životní úrovně - zvýšit represi na úroveň válečných let, bez - přinejmenším - podstatného otřesu důvěry lidu ve vládu, která stejně až do června 1940 nebyla moc velká. Nenapsal jsem, že by byla před krachem v roce 1940, napsal jsem
" i tak byli věčně před krachem"
, což se vztahovalo na situaci ekonomiky v celkovém pohledu - balancovali nad propastí, ale vždy přišlo něco, co dokázalo odvrátit nejhorší....Navíc, po roce 1938/1939 se projevuje příliv zisků z obsazených území, později i nuceně nasazení pracovníci z okupovaných zemí, kteří nejen nahradili německou pracovní sílu, ale podstatně zvýšili výkonnost ekonomiky jako celku. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2517: Mohu - německá ekonomika na tom byla špatně - jinak by se k moci Adolf a jeho parta nedostali; byla silně poškozená krisí. Stav německé ekonomiky se sice částečně zlepšil - odezněla krise ve světě, v národním měřítku jí pomohl program výstavby ozbrojených sil - ale třeba i dálnic a jiné infrastruktury, ale nedá se říc, že by nacisté nějak ozdravili německou ekonomiku. Oni jen dokázali potlačit, nebo odsunout její problémy. Finance na všechny tyto zábavy obstarával Hjalmar Schacht operacemi které nelze označit za standardní - snad jen používání barterových obchodů v širokém měřítku, které nekladlo masivní nároky na devisy, bylo na pokraji ekonomické normálnosti, jinak šlo o vaření z vody, založené na prakticky nekrytých úvěrech, zajištěných hlavně autoritou státu "Můžeš to nějak upřesnit? Vždyť ke krachu nedošlo ani v r. 1944 (proč se tedy německá ekonomika nezhroutila v roce 1943 či 1944, pokud stála před krachem už v roce 1940..?)" , přičemž se většinou v době schvalování úvěru nevědělo, zda bude z čeho splácet. Poté, co odmítl další zadlužování, jakož i Göringovu thesi, že když chce vůdce, je dvakrát dvě pět, byl odejit, načež se hlavní postavou hospodářštví stal Hermann Göring, který střídal různé druhořadé zázračné ekonomy, kteří vydrželi každý tak rok, aniž by něco mohli, natož dokázali dělat. Německá ekonomika prostě nebyla tak kvalitní jako britská, s dostatečným kapitálovým zázemím, aby si mohla dovolit náročný rozvoj. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.