Západní fronta

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
301-320 z 1040
<< 13 14 15 16 17 18 19 >>
Po
Dzin 30.9.2004 23:38 - č. 877
Dzin pbradler: (876) Takže se na to díváš asi tak stejně, jako já.
S tím rozdílem, že osobně si myslým, že ikdyby se Západní spojenci neangažovali ve Středomoří, vylodění ve Francii v roce 43 by nepřipadalo v úvahu, viz. (874). Z hlediska reálného vývoje potom už vůbec ne.
pbradler 30.9.2004 23:35 - č. 876
pbradler (873) Aby to nebolo tak nasucho, pridám hneď svoj názor.
Myslím si že z taktického hľadiska boli straty možno neúmerné tomu, aké straty spôsobili spojencom, ale zo strategického hľadiska to bol dobrý ťah. Jednak viazal veľkú časť spojeneckej tonáže (celá africká kampaň bola z tohto pohľadu nesmierne užitočná) a takisto donútil spojencov sústrediť veľkú časť vojsk v stredomorí a nie v Anglicku. Tento fakt vidím ako zásadný príspevok k tomu aby sa spojenci nemohli vylodiť vo Francúzsku už v roku 1943.
Dzin 30.9.2004 23:28 - č. 875
Dzin pbradler: Jde o to, co hodnotíš jako důležitější. Jesli uchování jednotek pro pozdější dobu, nebo zdržení postupu Západních spojenců a způsobení jim ztráty.
Otázkou také je, zdaly by německé jednotky, i pokud by byly uchovány, neutrpěly stejnou porážku. Protože proti nim by stáli daleko větší síly Spojenců, jelikož ty by neměly takové ztráty z Afriky.
Dzin 30.9.2004 23:21 - č. 874
Dzin pbradler: Nejde o úspěšné vylodění, ale o to, že pro samotný pokus o vylodění ve Francii v roce 43 bylo dáno jako předpoklad to, co jsem vyjmenoval.
Druhá možnost je dokončení dříve akce Bolero, ale to předpokládalo vítězství v Bitvě o Atlantik ne v půli roku 43, ale alespoň do konce roku 42. Takže si sám urči, která tato podmínka byla pravděpodobnější.
pbradler 30.9.2004 23:16 - č. 873
pbradler Viackrát som čítal citácie z nemeckých publikácií najmä od veliteľov tankových vojsk, že bolo obrovskou chybou posilovať predmostie v Tunisku, pretože to v konečnom dôsledku znamenalo veľké straty (citované sú najmä straty medzi skúsenými posádkami) u mechanizovaných vojsk, ktoré boli hlavnou príčinou ich neskoršej porážky. Rád by som vedel čo si myslíte o tejto otázke?
pbradler 30.9.2004 23:12 - č. 872
pbradler Dzin: Ja si myslím, že na úspešné vylodenie nepotrebovali ani jednu z takýchto extrémnych podmienok. Mám ale ešte jednu medzitému. Viď nasledujúci príspevok.
Dzin 30.9.2004 23:07 - č. 871
Dzin pbradler: (870) Správně, máš plnou pravdu. A právě proto by se utvořily předpoklady pro vylodění ve Francii. Protože ty byly definovány buď zhroucením německé nebo zhroucením sovětské armády. Tedy buď využítí situace, nebo zabránění nejhoršímu.
Pokud by Němci uspěli u Kurska, tak jak předpokládali, tedy ne jen zničení samotného výběžku, ale i úspěšné rozvinutí následné ofenzívy, byla by reálná šance ke zhroucení odporu RA a pokud by k tomu došlo, vytvořilo by to předpoklad pro vylodění Západních spojenců ve Francii.
pbradler 30.9.2004 22:52 - č. 870
pbradler
Dzin napsala v č. 811:
"S tím Kurskem jsem to myslel tak, že jen v případě, že by pri své ofenzívě Němci uspěli a tento svůj úspěch dále rozvinuli tak, jak měli v plánu."
Tomu celkom nerozumiem. Mám za to, že úspech by Nemcov skôr povzbudil ako im ublížil.
pbradler 30.9.2004 20:50 - č. 869
pbradler
guano napsal v č. 862:
"se vylodit v oblasti Benatky - Terst, postupovat ve smeru Ljubljana, Wien a odriznout Rusum pristup do stredni Evropy. Jo, myslel uz na povalecne usporadani"
Presne tak to navrhoval. Že to bola z vojenského hľadiska naivná predstava je druhá vec. Bol by som celkom zvedavý ako by sa prebíjali cez tie hory.
Ďalšia je otázka logistiky. Keď sa porovná len náročnosť zásobovania talianskeho bojiska oproti francúzskemu je jasné ktorý smer bol výhodnejší.
FUJ06 30.9.2004 17:05 - č. 868
FUJ06
guano napsal v č. 862:
"Jeho plan byl zajimavy - misto vylodeni na jihu Francie se vylodit v oblasti Benatky - Terst, postupovat ve smeru Ljubljana, Wien a odriznout Rusum pristup do stredni Evropy. Jo, myslel uz na povalecne usporadani...."
To nezni zas tak špatně !! Ale bez pomoci amíku by toho moc neudělal a ti moc evopské politice nerozuměli.
Dzin 30.9.2004 11:53 - č. 867
Dzin V případě Britů to bylo daleko více spjato s jejich myšlením na udržení svého postavení ve světě. Další roly v tom hrálo to, že oblast středomoří je tradičním britským válčištěm a prostorem jejich expanze.
guano 30.9.2004 11:51 - č. 866
guano Curahee: Souhlas, ale prece jenom ti Rusove delali Churchillovi vetsi vrasky....
curahee 30.9.2004 11:36 - č. 865
curahee guano:Nešlo jen o Rusy,ale i o Titovi jednotky.
guano 30.9.2004 09:51 - č. 864
guano Taky nebyl Winston zadny becko.....
guano 30.9.2004 07:49 - č. 862
guano Jeho plan byl zajimavy - misto vylodeni na jihu Francie
se vylodit v oblasti Benatky - Terst, postupovat ve smeru Ljubljana, Wien a odriznout Rusum pristup do stredni Evropy. Jo, myslel uz na povalecne usporadani....
FUJ06 29.9.2004 18:13 - č. 861
FUJ06
Dzin napsala v č. 857:
"Pametáš si nesprávne. Britové za WW2 prosazovali spíše periferní strategii, operace v Itálii a Balkáně"
Curchill byl dost závislý na Balkáně !! Ale nevím, jak by dopadl, kdyby se tam opravdu vrhl !!
FUJ06 29.9.2004 18:04 - č. 860
FUJ06 Lipton: souhlasim s Guanem !! I když Italie by se timto taky dala nazvat !!
guano 29.9.2004 13:20 - č. 859
guano Rekl bych, ze Winston Churchill povazoval za mekky podbrisek Evropy hlavne Balkan....
Lipton 29.9.2004 00:23 - č. 858
Lipton Dzin: Pravda. Churchill považoval Taliansko za „mäkký podbrúšok Európy“.
Dzin 29.9.2004 00:21 - č. 857
Dzin nemtko: Pametáš si nesprávne. Britové za WW2 prosazovali spíše periferní strategii, operace v Itálii a Balkáně.
301-320 z 1040
<< 13 14 15 16 17 18 19 >>
Po