Organizace jednotek

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 208
1 2 3 4 >>
Po
Honda 5.3.2018 00:14 - č. 214
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 213:
"Nezná někdo tehdejší systém označování německých tanků, které je v řadě případů pěkně vidět? Jde mi o to, zda to opravdu"
Tedy žádné označení tankových pluků bohužel vidět není. Navíc film je přetočen 16:9 a tím je celý obraz zdeformovaný, tudíž žádné pěkné video.
Pavel Šrámek 2.3.2018 12:01 - č. 213
Na youtube je pěkný dokumentární film z okupace Znojma v roce 1938

www.youtube.com/watch?v=H7e4xrvBKfo

Jsou tam záběry zblízka na německé tanky, a to různých typů (myslím Pz. I, II a IV). Je to z jižní Moravy, takže by mělo jít o tankovou brigádu 2. tankové divize. Nezná někdo tehdejší systém označování německých tanků, které je v řadě případů pěkně vidět? Jde mi o to, zda to opravdu jsou tanky 2. tankové divize, a zda třeba nejde zjistit konkrétní tankový pluk (2. tanková divize měla 3. a 4. tankový pluk).
Pavel Šrámek 9.6.2017 20:46 - č. 212
Ještě bych se vrátil k německým divizím na podzim 1938. Pro účely srovnávací tabulky bych potřeboval o každé z nich základní početní údaje, ale kromě pěší divize to nějak nemůžu dát dohromady.

Pěší divize: 9 pěších praporů, 75 protitankových kanonů, 74 děl a 0 tanků.

Motorizovaná divize: stejné jako pěší divize.

Horská divize: 9 pěších praporů (některé ale asi měly jen 6 praporů), 75 protitankových kanonů (?), 36 děl a 0 tanků.

Tanková divize: 3 pěší prapory, 48 protitankových kanonů, 34 děl a 324 tanků (teoreticky, prakticky jich bylo asi 200).

Lehká divize: 6 pěších praporů, počet protitankových kanonů a děl nevím, 50 tanků.
Pavel Šrámek 29.3.2017 12:49 - č. 211
Díky za rychlou odpověď. Majewski měl v údajích pro čs. divizi v roce 1938 nepřesnosti, tak jsem si myslel, že nepřesné mohou být i údaje pro německou divizi.
Glynwed 28.3.2017 14:12 - č. 210
Glynwed Co se týká počtů kulometů, správný je údaj z Majewského.

Majewski počítá se skladbou pěších rot viz zde: www.niehorster.org/011_germany/39_organ_army...
Tedy, že každá pěší rota má 9 lehkých a 2 těžké kulomety.

Lexikon počítá, že každá pěší rota má 12 lehkých kulometů, tedy se skladbou pěších rot, zavedenou někdy od prosince 1939/ledna 1940 - viz zde: www.niehorster.org/011_germany/40_organ_army...
Glynwed 28.3.2017 13:03 - č. 209
Glynwed Počet 75 protitankových je dán součtem kusů u jednotek:

1x Panzerabwehr Abteilung - 3x Kompanie á 12 ks = 36 ks

3x Infanterie Panzerabwehr Kompanie (u každého pěšího pluku) - á 12 ks = 36 ks

1x schwere Schwadron (u průzkumného oddílu) - 3 ks

Celkem 75 ks protitankový kanón r. 3,7 cm.
Pavel Šrámek 28.3.2017 09:22 - č. 208
Neví někdo, jaké byly základní počty osob a zbraní pro německou pěší divizi 1. vlny v roce 1939? Piotr Majewski ve své knize Zmarnowana szansa uvádí 534 důstojníků a 17098 vojáků, 138 těžkých kulometů, 378 lehkých kulometů, 54 minometů, 75 protitankových kanonů, 12 protiletadlových kulometů, 20 pěchotních děl 75 mm, 6 pěchotních děl 120 mm, 36 houfnic 105 mm, 12 houfnic 150 mm a 3 obrněné automobily. Internetový Lexikon der Wehrmacht uvádí 534 důstojníků, 102 úředníků, 2701 poddůstojníků a 14397 vojáků (celkem 17734 osob), 110 těžkých kulometů, 435 lehkých kulometů, 84 minometů 5 cm a 54 minometů 8 cm, 75 protitankových kanonů, 12 protiletadlových kulometů, počty děl už souhlasí s Majewskim.

Není mi jasný ten rozdíl v počtech kulometů a také počet 75 protitankových kanonů, byť se na něm shodují.
Honza M. 5.12.2014 15:13 - č. 207
Honza M. Glynwed: Díky!
Glynwed 4.12.2014 21:25 - č. 206
Glynwed Římskými číslicemi se vždy označuje prapor, arabskými pluk / rota
I./SS-Pol.Regt.21 = I. Bataillon / SS-Polizei Regiment 21
1./SS-Pol.Regt.21 = 1. Kompanie / SS-Polizei Regiment 21
Pol.Bat.III/2 = III. Bataillon / Polizei Regiment 2
Honza M. 4.12.2014 17:52 - č. 205
Honza M. Mám dotaz: protože jsem se o německé jednotky dosud moc nezajímal, není mi úplně jasný způsob jejich značení.

Například v jednom dokumentu jsou části policeního pluku rozepsány takto:
I./SS-Pol.Regt.21
1./SS-Pol.Regt.21
Jsou to dva způsoby označení téhož, nebo každý označuje jinak velkou jednotku? (prapor? rotu? četu?)

V jiném dokumentu je zase policejní prapor označen jako Pol.Bat.III/2.
Které z těchto dvou čísel označuje prapor a jakou jednotku označuje to druhé? (rotu?, pluk?)
Ondík 18.9.2012 18:12 - č. 204
Ondík
Glynwed napsal v č. 203:
"Z výše uvedeného je jasné, že tyto jednotky byly určeny pro armádní a sborové dělostřelectvo velkého kalibru, kde si palba na velké vzdálenosti vyžadovala vyšší nároky na přesnost než např. u divizního dělostřelectva."
Ano, to má logiku, ale do ráže okolo 150 mm to opravdu nemá cenu. U těch železničních baterií by to mohlo mít i nějaký ekonomický efekt.
Glynwed 18.9.2012 12:11 - č. 203
Glynwed
Ondík napsal v č. 202:
"Zvládne to řídící dělo a nemusí se sebou tahat všechen ten vercajk."
Vypadá to, že tyhle jednotky byly pouze pro těžké dělostřelectvo. V dubnu 1940 byly čtyři tyto jednotky (V0-Trupps) přiděleny železničním dělostřeleckým bateriím (3x r.28 cm, 1x r.21 cm), dvě kanónovým bateriím (2x r.24 cm) a jedna 7. Armee, která stála proti Maginotově linii. Dalších pět jednotek bylo teprve ve výstavbě. Nicméně už v listopadu 1940 má WH 12 V0-Trupps pro nejtěžší dělostřelectvo a 7 lehkých V0-Trupps (+ dalších 7 ve výstavbě) zřejmě pro sborové dělostřelectvo.

V únoru 1941 má WH 12 V0-Trupps pro nejtěžší dělostřelectvo a 14 lehkých V0-Trupps.

V červnu 1942 má WH 12 schwere V0-Züge pro nejtěžší dělostřelectvo a 24 lehkých V0-Trupps.

Z výše uvedeného je jasné, že tyto jednotky byly určeny pro armádní a sborové dělostřelectvo velkého kalibru, kde si palba na velké vzdálenosti vyžadovala vyšší nároky na přesnost než např. u divizního dělostřelectva.
Ondík 17.9.2012 22:59 - č. 202
Ondík
Glynwed napsal v č. 201:
"Tak. Mělo to být několik ocelových rámů ve tvaru obdélníku za sebou. Průlet projektilu těmi bránami musel být nějak elektricky zaznamenán (elektromechanici) a z toho počtáři (trigonometrické výpočty) určili úsťovou rychlost projektilu."
A pak vysvitlo či zašlo sluníčko a začal foukat vítr jiným směrem, začala se používat munice z jiné šarže, po jednom či dvou výstřelech se teplem roztáhla hlaveň a celé se to mohlo opakovat...ach, ti Němci. Jak říkal Švejk, já mám rád, když lidi blbnou na kvadrát.

Možná taky stačí obětovat dva-tři granáty při výstřelech na kontrolní bod? Zvládne to řídící dělo a nemusí se sebou tahat všechen ten vercajk.
Glynwed 17.9.2012 21:41 - č. 201
Glynwed
karaya1 napsal v č. 200:
"Jestli to chápu správně, tak každé dělo mělo úsťovou rychlost malinko jinou (což mohlo při dopadu dělat rozdíl v řádech jednotek až desítek metrů) a střelecké tabulky se příslušně upravovaly pro každý lauf? "
Tak. Mělo to být několik ocelových rámů ve tvaru obdélníku za sebou. Průlet projektilu těmi bránami musel být nějak elektricky zaznamenán (elektromechanici) a z toho počtáři (trigonometrické výpočty) určili úsťovou rychlost projektilu. Viz diskuze zde: forum.axishistory.com/viewtopic.php?f=70&amp...
karaya1 17.9.2012 21:32 - č. 200
karaya1
Glynwed napsal v č. 197:
"To měření úsťové rychlosti opravdu sloužilo pro vlastní dělostřelectvo ke korekci střeleckých děl. tabulek (vlastně taková "kalibrace")."
Jestli to chápu správně, tak každé dělo mělo úsťovou rychlost malinko jinou (což mohlo při dopadu dělat rozdíl v řádech jednotek až desítek metrů) a střelecké tabulky se příslušně upravovaly pro každý lauf?

To by mě potom docela zajímala metodika měření (viz Ondík) a jestli nakonec nebyla přesnost „továrního nastavení“ větší než ona upravená
Tom 17.9.2012 21:00 - č. 199
Tom
Glynwed napsal v č. 197:
"To měření úsťové rychlosti opravdu sloužilo pro vlastní dělostřelectvo ke korekci střeleckých děl. tabulek (vlastně taková "kalibrace")."
To jako že se tím např. nahrazovalo vizuální pozorování při nepřímé střelbě - jako že měřili zvukovou odezvu dopadu vlastní střelby a podle toho upravovali dálku? Mně by jednodušší a přesnější přišlo takto "kalibrovat" - hlavně měřit - vizuálně.
Ondík 17.9.2012 20:52 - č. 198
Ondík
Glynwed napsal v č. 197:
"To měření úsťové rychlosti opravdu sloužilo pro vlastní dělostřelectvo ke korekci střeleckých děl. tabulek (vlastně taková "kalibrace")."
Jak tedy tu úsťovku stanovovali? Máš představu?
Glynwed 17.9.2012 20:40 - č. 197
Glynwed
Ondík napsal v č. 196:
""Zvukoměrná baterie""
To je zase lokalizace nepřátelského dělostřelectva podle zvuku (podobně jako podle záblesků). To měření úsťové rychlosti opravdu sloužilo pro vlastní dělostřelectvo ke korekci střeleckých děl. tabulek (vlastně taková "kalibrace").
Ondík 17.9.2012 18:44 - č. 196
Ondík
Glynwed napsal v č. 194:
"Někdo by věděl český ekvivalent podobné jednotky "
Za války byl používán u čs. sboru používán termín "Zvukoměrná baterie". Ale jestli je to ekvivalent, to si tvrdit netroufnu.

Počítat z úsťové rychlosti kalibr děla - to je asi dost složité a nespolehlivé.
Honza M. 17.9.2012 12:46 - č. 195
Honza M.
Glynwed napsal v č. 194:
"Někdo by věděl český ekvivalent podobné jednotky "
Zkus mrknout na tuhle diskusi, pasáž "Palební baterie, Organizace po reorganizaci v roce 1989":

forum.fortifikace.net/viewtopic.php?p=9295
1-20 z 208
1 2 3 4 >>
Po

Diskuzní forum