Válečné zločiny
|
|
|
|---|---|
|
zpravy.idnes.cz/soud-naridil-nemecke-vlade-z... (německý originál: www.spiegel.de/politik/deutschland/0,1518,69...) Docela zajímavé, jsem zvědavý, co všechno bude ve finále uvolněno, když to neplatí pro všechny, ale jen pro některé. Aby to nedopadlo jako v Jistě, pane ministře…  |
|
|
|
|
Rusko dnes znovu zveřejnilo základní dokumenty ke Katyni z "osoboj papki 1" (osobaja papka - "zvláštní složka" byl nejvyšší stupeň utajení v SSSR, kromě katynských dokumentů byly v takové "zvláštní složce" třeba i tajné dodatky k paktu nebo sovětsko-německé smlouvě o přátelství a hranicích a určitě spousta zajímavých věcí se stále v archivu prezidenta RF nachází, pokud v Rusku nenastane opět "doba chaosu" jako na poč. 90. let, asi se už na světlo nepodívají). rusarchives.ru/publication/katyn/spisok.shtml nebo zde: www.echo.msk.ru/blog/echomsk/675404-echo/ Jenom bych upřesnil, že nejde o žádné "nové" ani "utajované" dokumenty, jak se píše v českých médiích. Jde o dokumenty, které byly od roku 1990 už mnohokrát publikovány včetně fotokopií v ruských, polských i jiných edicích dokumentů a najdete je snad v každé knize o katyňském masakru vydané po roce 1992. Myslel jsem, že pustili něco nového, ale nic. Možná ani skutečně nic moc dalšího zásadního k tomu není, masakr dvaceti tisíc Poláků byl v rámci stalinského mlýnku na maso v podstatě jen epizodou. |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=236&r=ze_sv... MF DNES 9.10.2009 Austrálie chce vydat nacistu Sydney - Australský federální soud včera zamítl stížnost Charlese Zentaie, podezřelého z mučení a vraždy židovského mladíka v průběhu 2. světové války, na jeho vydání do Maďarska. Osmaosmdesátiletý muž původem z Maďarska je na seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců. Zentaie Maďarsko viní z toho, že v roce 1944 v Budapešti jako třiadvacetiletý voják maďarské armády ubil židovského mladíka Pétera Balázse a jeho tělo hodil do Dunaje. Důvodem vraždy prý bylo, že mladík neměl na šatech hvězdu, kterou Židé museli nosit. Zentai se ještě může odvolat. |
|
|
|
|
|
Ten titulek by měl spíš znít "Policie uzavřela případ vraždy Němců". Ti pachatelé jsou známi už od roku 1947. |
|
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=127&r=z_dom... MF DNES, 2.6.2009, Policie našla české vrahy Němců. Po 64 letech |
|
|
|
|
Algernon: Aha, takže to omlouval hlavně tím, že se pokusili o útěk? Ikdyby to byla hlavní motivace palby, je to opět jen výmluva. Kde to ten Bouzek píšeš? Že bych si to přečetl... |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 65: To záleží.. Publikace typu Svojtka a spol. takhle píšou, ale že by to byla nějaká obecná tendence mi nepřijde. Problém je, že tyhle knížky mají všude a jsou vidět, takže poměrně hodně lidí je schopno si je pořídit a na základě toho rozumovat o WW2, Třetí říši a Dolfovi! Když se k tomu navíc přidá tradiční blábol o Hitlerovi, který všem zajistil práci atp., může se dojít k tomu, co Dzin říká. "Máš pravdu, také se mi poslední dobou zdá, že se válečné zločiny německých vojáků omlouvají. Jako by jsme šli z extrému do extréme, za komunistů se bestializovali nyní bagatelizují.." |
|
|
|
|
|
Jak definoval to "oprávněné střílení"? Nic takového neexistuje. I když je chycen voják, který evidentně porušil válečné konvence a zasluhuje smrt, nemá žádný voják v poli pravomoc ho nechat (či ho sám) zastřelit. To může pouze válečný soud. Máš pravdu, také se mi poslední dobou zdá, že se válečné zločiny německých vojáků omlouvají. Jako by jsme šli z extrému do extréme, za komunistů se bestializovali nyní bagatelizují... |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 62: Tak to mezi ČSR a NDR také, až k přípravě toho společného "boje za mír". Na unilaterální akt by to nemělo mít vliv.
"Zásadní rozdíl oproti proklamace Zápotockého vidím v tom, že mezi USA a částí Německa, reprezentovanou od 20.9.1949 vládou v Bonnu, skutečně docházelo ke zlepšování vztahů. "
Honza M. napsal v č. 62: Německo obě deklarace pojímají jako Německo - dávají najevo, ža akt se týká celého Německa, ale ani jeden netvrdí výslovně, že by vláda, kterou kterou dotyčná strana diplomaticky uznává, prohlašoval za současnou výlučnou vládu celého Německa, resp. nejde do důsledků."Ale nejsem si jist, jak velký rozdíl je v pojetí "Německa" u obou prohlášení; na to ještě podívám." Rozdíl je pak zejména rétorický, resp. zatímco Zápotocký se poměrně ostře vymezuje proti západním imperalistům, kteří mohou za to, že situace neumožňuje uzavření mírové smlouvy se sjednoceným a mírumilovným Německem, Truman v roce 1951 střízlivě píše, že USA by rády uzavřely mírovou smlouvu s vládou sjednoceného a svobodného Německa, v čemž ale brání současná politika sovětské vlády. Já si myslím, že za dané situace, kdy ani jedna strana neměla diplomatické styky s vládou "druhého Německa", bylo jednostranné prohlášení jedinou rozumnou metodu, kterou bylo možné použít, když se vzal do úvahy fakt, že válečný stav vznikl s Německem ještě nerozděleným, a dost dobře nešlo určit, s kým smlouvou ukončit válečný stav vzniklý s celým Německem - i když možná posice NDR jako universálního sukcesora Německa byla méně pevná, resp. asi i východní blok o ní mohl pochybovat. Já se o tom ještě rozepíšu. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 61: Zásadní rozdíl oproti proklamace Zápotockého vidím v tom, že mezi USA a částí Německa, reprezentovanou od 20.9.1949 vládou v Bonnu, skutečně docházelo ke zlepšování vztahů. Naproti tomu, v r. a po r.1955 o zlepšování vztahů mezi ČSR a NSR nemůže být řeči (šlo jen o přpojení NDR k Varšavské smlouvě). Ale nejsem si jist, jak velký rozdíl je v pojetí "Německa" u obou prohlášení; na to ještě podívám.
"Harry S. Truman, proklamace č. 2950 z 25. října 1951, kterou prohlásil ukončení válečného stavu, existujícího mezi USA a vládou Německa, vyhlášeného 11. prosince 1941, k 19. říjnu 1951."
ja_62 napsal v č. 56: Mezinárodní právo veřejné. Praha 1973., bylo to, tuším, už několikáté vydání."Jestli je to Potočného nebo, vzhledem k těm šedesátým letům, Čepelkova, učebnice, tak lze předpokládat, že si tuto možnost nevymyslel autor." Já s dovolením nejdříve dokončím ten text odpovědi (stejně jsem tě chtěl požádat o posouzení) a až pak bych s dovolením reagoval na ostatní námitky a připomínky. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 59: Harry S. Truman, proklamace č. 2950 z 25. října 1951, kterou prohlásil ukončení válečného stavu, existujícího mezi USA a vládou Německa, vyhlášeného 11. prosince 1941, k 19. říjnu 1951. "USA - což jsem schopen si ověřit a případně upřesnit - ukončily po druhé světové válce válečný stav s Německem jednostranným prohlášením" |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 52:
"Ovšem z hlediska mezinárodního práva není ukončení válečného stavu možné jednostranným aktem, k tomu jsou zapotřebí aspoň dva. "
Honza M. napsal v č. 54:
""Případ Zápotocký" je jediným příkladem, který uvádí - s jiným, zejména ne v zahraniční literatuře jsem se dosud nesetkal,
"Honza M. napsal v č. 54: Historicky existovala jako způsob ukončení války i debellatio (bez adekvátního českého ekvivalentu, resp. většinou se používá spíš pouze počeštěný tvar debellace), tj. válečná porážka následovaná zánikem poraženého státu (a anexí jeho území vítězem - resp. v typickém případě, na druhé straně existují třeba i názory, označující porážku Německa za druhé světové války za debellaci, vzhledem k zániku organisované státní moci, ale jsou právě spíše minoritní - navzdory poválečným územním změnám nedošlo k anexi celého území státu vítězi, zrovna tak zánik organisované státní moci proběhl spíše formou dočasného přechodu výkonu moci na spojenecké mocnosti), nicméně k tomu pravděpodobně už dlouho v praxi nedošlo. Systematicky bývá debellace většinou zmiňována mezi způsoby zániku státu, nicméně, logicky, ten stav války jí končí také."takže přidržím původní zvyklosti dvou způsobů ukončení války." Nicméně jako další teoretická (a dnes pravděpodobně v rozporu s kogentními normami mezinárodního práva) možnost tu je. To bychom měli už třetí způsob (navíc zcela jistě bez nutnosti nejméně dvou účastníků) - obávám se, že pouze se dvojím způsobem nevydržíš. Otázka asi bude jak detailní byly ty knihy o mezinárodním právu, které jsi četl. |
|
|
|
|
|
Mimochodem, já mám také pocit, že (přinejmenším) i USA - což jsem schopen si ověřit a případně upřesnit - ukončily po druhé světové válce válečný stav s Německem jednostranným prohlášením, takže zase nepůjde o takovou výjimku. Třeba Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990 se o tom, že by ukončovala válečný stav, nezmiňuje. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 54: Já bych měl za to, že jde případně polemisovat o tom, jakou povahu takovéto prohlášení má, tj. jestli k ukončení válečného stavu nedojde i v tom případě konkludentně, a prohlášení jedné ze stran pak nemá pouze deklaratorní povahu s účinky převážně na vnitřní vztah státu k jeho dosavadnímu nepříteli (Ingrid Detterová, The Law of War) ale české pojetí to tradičně akceptuje jako zvláštní způsob ukončení, pro což, si myslím, lze také nalézt přesvědčivé argumenty.
" zejména ne v zahraniční literatuře jsem se dosud nesetkal, takže přidržím původní zvyklosti dvou způsobů ukončení války." Edit.: Dříve zmiňovaná Čína později ještě podepsala s Německem separátní mírovou smlovu (poté co unilaterální ukončení vyhlásila protože odmítla akceptovat Versailles), patrně z důvodů posílení právní jistoty. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 54: Jestli je to Potočného nebo, vzhledem k těm šedesátým letům, Čepelkova, učebnice, tak lze předpokládat, že si tuto možnost nevymyslel autor. Podobně lze nejspíše minimalisovat možnost, že by Zápotockého aparát začal s inovacemi na poli mezinárodního práva, a už vůbec je nepravděpodobné, aby podobný úkon zůstal relativně nepovšimnut, pokud by nebyl akceptovatelnou možností. "Znám jen jednu knihu o mezinárodním právu, která tohle tvrdí. " Relativně současné vydání Potočného (a kol.) učebnice uvádí jako další příklady např. Čínu vůči Německu po první světové válce, a ve stejné době pokus amerického Kongresu, neschválený však presidentem. Jinak argumentovat rozsahem vlastních znalostí je neobyčejně riskantní metoda, pokud člověk nemá jistotu, že jsou vyčerpávajícího rozsahu. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 53: Znám jen jednu knihu o mezinárodním právu, která tohle tvrdí. Pochází z 60. let a "Případ Zápotocký" je jediným příkladem, který uvádí - s jiným, zejména ne v zahraniční literatuře jsem se dosud nesetkal, takže přidržím původní zvyklosti dvou způsobů ukončení války. "anebo jednostranným prohlášením vítězné strany" |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 52: Válečný stav končí smlouvou typicky, jako možnost existuje i ukončení mlčky - faktickým obnovením mírových styků, bez dalšího úkonu, anebo jednostranným prohlášením vítězné strany. Což Zápotocký 3. února 1955 učinil."z hlediska mezinárodního práva není ukončení válečného stavu možné jednostranným aktem, k tomu jsou zapotřebí aspoň dva. "
Já se nepovažuji za obzvlášť chytrého nebo vzdělaného, v řadě případů spíš naopak, ale snažím se, pokud je to možné, vyjadřovat jen k věcem, o kterých vím co píšu. Což, jak musím s lítostí konstatovat, zdaleka neplatí o všech uživatelích fora. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 21: Ovšem z hlediska mezinárodního práva není ukončení válečného stavu možné jednostranným aktem, k tomu jsou zapotřebí aspoň dva. "Jinak kapitulací skončí nepřátelství, tj. válečné operace, což ale neznamená, že by automaticky skončil válečný stav mezi zúčastněnými zeměmi - třeba konkrétně v případě Německo-ČSR vyhlásil ukončení válečného stavu Zápotocký jednostranně někdy v roce 1955 " Válečný stav končí buď mírovou smlouvou, nebo návratem ke vztahům, které panovaly před vypuknutím ozbrojeného nepřátelství (nebo jejich vylepšením). Což mi připomíná, že bych měl konečně sesumírovat tu odpověď na dotaz, kdy skončil válečný stav s Německem... 
Algernon napsal v č. 51: "Ty skutečně považuješ za možné, napsat æncyklopedické heslo na základě jedné jediné knihy..?"
Ale no tak, Algy... Pro hesla na wiki je podstatné, že uváděné informace podložíš nějakým publikovaným zdrojem (vlastní výzkum zapovězen), přičemž na kvalitě ani na kvantitě nezáleží. Ale my tady přece nejsme od toho, abychom hodnotili úroveň kvality české wiki a už vůbec ne jejích tvůrců a strážců, že ne? Takže se pánové mírněte ve výrazech, ať nemají moderátoři zbytečnou práci. |
|
|
|
|
|
to spelter, 46: Díky za bližší informace. |
|
|
|
|
|
cinik napsal v č. 38: Nezbývá než doufat, i když na druhou stranu bych se obával, že řada z nich není ten rozdíl schopná pochopit, podobně jako ty."Ad Algernon: Já myslím, že nezaujatý čtenář si z naší diskuse udělá poněkud jiný obrázek." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Válečné zločiny