Partyzáni
|
|
|
|---|---|
|
Již výše zmiňovaná Folmava zažila dramatické chvíle 13. 5. - 15. 5. 1945, kdy čeští ozbrojenci oddílu Niva přijeli do obce, došlo k přestřelce a následnému vyčištění obce. Vyhnání obyvatelé zůstali na pohraniční louce, protože je US Army nechtěla pustit na německé území. Kriminální policista dr. Sladký uvádí, že bylo zavražděno 47 osob, především starých lidí a žen. Po vraždách byly domy vydrancovány. Podle pozdějšího vyšetřování akce byla provedena na základě domluvy mezi Rusy a příslušníky oddílu Niva. Do Folmavy přijela na dvou nákladních autech skupina 50 mužů. Ti nařídili obyvatelům opustit obec do dvou hodin. Americká strana je však nepustila na německé území. Podle českých pramenů bylo zabito 30 - 40 osob. Všechny oběti, mimo 17letou dívku, měli být zahrabány v katastru obce (SLYŠME 300). www.cs-magazin.com/2005-06/print.php?article... |
|
|
|
|
|
takže jsme se dozvěděli, podle jaké módy se oblékali partizáni................................ a já bych se rád ještě jednou zeptal, zda víte někdo něco o odbojových skupinách Niva a Šumava II - působily v západních Čechách |
|
|
|
| Jasný, bude to v rámci boje, čili vaťák, kalhoty (švýcary). | |
|
|
|
|
Ilegální činnost lidí, jinak se tvářících jako, že jsou loajální, (třeba ve městech) je vlastně taky partyzánská (tři králové)- oblek, lakýrky, klobouk se stuhou. No a jestli se proflákli a museli se skrývat po lesích a odtud vyráželi na akce, tak tam už to nemuselo být nóbl. Šlo spíš o to nezmrznout a nepromoknout. Tak si vyber, co se ti víc hodí. |
|
|
|
No jasně, ale jaký?  Vaťák, kalhoty od starýho obleku? |
|
|
|
|
|
|
to xfish5: vem si dobový civilní oblečení |
|
|
|
|
Potřeboval bych fotky partyzánů a co nosili na sobě. Nemáte prosím někdo něco? Na 48 hodin budu partyzán a nevím co na sebe... |
|
|
|
|
|
|
ahoj kluci, sháním info o odbojových skupináchNiva a Šumava II - působily v západních Čechách víte o nich něco bližšího? Budu rád za jekékoli info. |
|
|
|
|
Johny: (595) Záleží na kontextu. Masové násilí proti vojskům okupantů jednoznačně jako ozbrojený odpor proti okupaci, navíc živelný, bráno být může. Květnové povstání nebylo jen v Praze, místy se k němu prostě lidi přidali bez nějakého spojení s pražským ústředím. Mě se zdá, že do toho mícháš trochu něco jiného. Uvědom si, že zde mluvíme o živelném povstání, které právě nějak organizované být nemusí. Jeho části ano, ale jako celek už ne. A právě konvence v tomto mají zajistit, že se toto nestane jen výmluvou pro uskutečnění rozsáhlého teroru. |
|
|
|
|
Dzin (595): To je právě problém výkladu mezinárodního práva. Obecně je právo každého "řekněme" národa na obranu či povstání. Nicméně masové násilnosti byť třeba jen proti jedné vrstvě či národnosti neorganizované nemůžou být brány jako ozbrojený odpor dle ženevských konvencí. Tady se prostě bere v úvahu pouze organizovaný odpor vojenského typu. Řekněme, že velitel oblasti která se stane objektem masového odporu musí brát v úvahu okolnosti. Pokud jde o nějaké neorganizované bojové akce např. za účelem získání zbraní, měl by postupovat dle konvencí. Pokud jde ale třeba o masové ničení majetku, rabování lynčování civilistů a pod. tak zde samozřejmě nejde o vojenský odpor ale o kriminální činny. Zde totiž platí pravidla pro všechny strany. Povstalecké vedení musí na svém obsazeném území zaručit stejné práva jako pravidelná armáda - tedy pořádek, to že civilisti nebudou k něčemu nuceni či zabíjeni a nebude ničen jejich majetek, se zajatci bude ztacházeno dle práva aj. Je to takový bludný kruh, neboť pak samozřejmě obě strany můžou konstatovat, že druhá strana konvence nedodržuje a nemusí je tedy plnit ani ona. Zase klasický příklad z pražského povstání, kdy povstalci jako odvetu za postřílení civilistů postřileli osazenstvo lazaretních vlaků. |
|
|
|
|
|
Johny: (594) Jasně, já jen, že z hlediska mezinárodních dohod v tomto případě není třeba postupovat tak striktně. Ona živelnost je myšlena ani ne tak časově, jako množstvím. Když prostě povstane větší část obyvatelstva, byť organizovaně, může dojít k tomu (a také dojde), že se další část se přidá spontálně. Ti potom mohu mít své velitele, ale nemají jednotné velení a spíše jen bojují proti nepříteli, který je zrovna "po ruce". Cíl je zřejmý, vyhnat okupanty. Proto je to takto ošetřeno, aby i oni měli právo na ochranu a nebylo to možno dát jako záminku k masovým represým ve smyslu jaký naznačuješ (resp. pokud to tak někdo využije, evidentně jedná protiprávně). |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 589: "Což ale nebylo nutné, protože květnové povstání je jasně živelné a v takovém příapdě se trvá jen na tom, aby povstalci nosili zbraně viditelně a dodržovali boj dle konvencí." No pražské povstání možná živelně vzniklo ale bylo vojensky organizované, každý obvod měl přesně stanoveného velitele, každá barikáda měla své velení a bylo podřízena obvodům a pod. Jinak ta živelnost je v případě ženevských konvencí myšlena spíše jako určitý čas než dojde ke koordinaci sil. Jakési živelné neorganizované násilnosti nelze prostě brát jako bojovou akci, která má jednu z podmínek právě organizovanost a velení. Všeobecný právní názor je, že například tlupa lidí, která neorganizovaně přepadne třeba policejní stanici za účelem získání zbraní a pak si určí velitele a dále bojuje označená a dle konvencí je vojenská jednotka. Lidi, kteří přepadnou banku, pak stanici a další den někoho jiného aniž se po první akci nějak označí a zorganizují či není zřejmý cíl se třeba probít k jiným jednotkám jsou zřejmě zločinci. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 592: To je pravda, to by pak byla půlka světa teroristi"- To není to samé. Teror je určitý postup, terorismus je určitý společenský jev." . |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea: (590) - To není to samé. Teror je určitý postup, terorismus je určitý společenský jev. - Jistě, neplatí to všeobecně pro každého teroristu, ale můžeme docela dobře předpokládat, že to platí v ono konkrétním příapdě s Al-Kajidou. - U globálně působících tweroristických hnutí, jako je Al-kajida, mohu a to je podstané. Prostě Al-kajidě nelze ve všem vyhovět, ikdyby jsme sebevíc chtěli. |
|
|
|
|
jasan napsal v č. 578: Gott sei Dank, tak nějak se to píše, že "Pro mne je debata o Sdfk u konce" |
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 589: Není to to samí. Přece kdo dělá teror měl by být terorista.
"Ale debata není o teroru, ale o terorismu. "
Dzin napsala v č. 589: Tohle, ale neplatí všeobecně.
"Zde jde o to, že by jsi je nikdy neuspokojil. "
Dzin napsala v č. 589: Není organizace jako organizace, nemůžeš všechny házet do jednoho pytle. "Protoje vzásadě nemožné splnit veškeré požadavky. Ikdyby si jim předal vládu nad světem, kladli by si další a další požadavky. " |
|
|
|
|
|
Johny: "Naprosto přesný a vzorový příklad může sloužit pražské povstání, téměř většina "aktivních" bojovníků byla označena buďto páskou, uniformou či alespoň trikolórou." Což ale nebylo nutné, protože květnové povstání je jasně živelné a v takovém příapdě se trvá jen na tom, aby povstalci nosili zbraně viditelně a dodržovali boj dle konvencí. Cassius Chaerea: (586) Zde jde o to, že by jsi je nikdy neuspokojil. Znakem terorismu je i jeho určitá patogennost. Tedy jednoduše řečeno, když není proti čemu se bouřit, tak si důvod vymyslím. Protoje vzásadě nemožné splnit veškeré požadavky. Ikdyby si jim předal vládu nad světem, kladli by si další a další požadavky. Dalo by se říci, že důvodem terorismus je sám terorismus. (587) Ale debata není o teroru, ale o terorismu. |
|
|
|
|
|
To dělení mezi "partyzánem a teroristou" je sice tenké ale lze přece jenom odlišovat. Jako hlavní znak partyzánů bych uvedl vedení boje dle konvencí včetně zacházení se zajatci, nošení zbraně viditelně a viditelné označení. Naprosto přesný a vzorový příklad může sloužit pražské povstání, téměř většina "aktivních" bojovníků byla označena buďto páskou, uniformou či alespoň trikolórou. Je sice možný i boj záškodnický ale zcela jednoznačně tito lidé musí počítat s tím, že druhá strana s nima bude jednat mimo konvence tedy v nejlepším budou okamžitě zastřeleni jako teroristé. Čili jednoznačně odpovědnost je na té straně, která se tak rozhodne. Dnes navíc do toho jde díky medializaci i o jakousi tvář vítěze oproti dříve platnému pravidlu, že vítěze se nikdo neptá jak zvítězil. Obecně je každý, kdo primárně a cíleně útočí na civilní nebojové cíle za účelem vydírání terorista. Pokud bojovník neplní výše uvedené povinosti, není sice automaticky terorista ale díky tomu, že nevede boj v souladu s mez. práven, nemůže požadovat ochranu dle tohoto práva. Spekulace je také, zda ničení civilních cílů za účelem ne sice přímo zabíjení obyvatelstva ale znemožnění vést dále ekonomicky válku je terorismus. Obecně se bere, že například vyhození továrny do vzduchu je sice nevojenské a pachatel nemůže čekat ochranu jako voják ale terorismus to není, oproti tomu vyhození MHD terorismus již je. Tak to rozlišuje také právo - voják v zajetí má určitá práva a po ukončení bojů je většinou propuštěn, odpovědnost nese jeho velení. Ten kdo bojuje záškodnicky spadá pod trestní právo a může být zavřen či popraven jako spolupachatel. Terorista by měl být popraven okamitě po prokázání činu. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 581: No osobně si myslím že si každý bojující nosí teror sebou, jenže někteří ho dávaj okázale najevo a jiní ho v sobě potlačují. Je to více-méně otázka principů tvého myšlení. Kdo dělá teror není vždy pro veřejnost terorista. "I v pravidelných armádách dochází k tomu, že vojáci provedou zločin a přesto jsi se nezeptal, jaký je rozdíl mezi teroristou a vojákem." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 581: Takže když se al-kaidě ve všem vyhoví a ona už nic nebude chtít, přestane být teroristická skupina? "zatímco terorista klade další požadavky." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na souši
- > Partyzáni