Řád vítězství - nejvyšší sovětský vojenský řád

Úkol připravit návrh nejvyššího vojenského řádu, který by se uděloval za úspěšné vedení strategických operací vedoucích k porážce nepřítele, zadal Stalin v roce 1943 náčelníku Hlavní týlové správy V.A. Chruljovovi. První variantu Chruljov Stalinovi představil 25. října 1943 - ve středu řádu byla silueta Lenina a Stalina. Stalin tento návrh odmítl a přikázal na řád umístit siluetu kremelské věže, za materiál doporučil platinu.

Chruljov podle Stalinova přání 5. listopadu 1943 představil druhý návrh, který již byl Stalinem schválen. 8. listopadu 1943 Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR přijalo výnos o zavedení Řádu vítězství (Орден Победа) - udělován měl být za vedení rozhodujících válečných operací v rámci jednoho nebo více frontů.

Řád je vyroben z platiny (47 gramů), stříbra (19 gramů) a zlata (2 gramy) a vyzdoben je brilianty (16 karátů) a rubíny (25 karátů).

Nositeli Řádu vítězství bylo pouze 17 osob, 12 z nich ze Sovětského svazu (tři z nich dvojnásobní nositelé) a 5 cizinců.

Sovětští nositelé:

• 1. maršál Georgij Konstantinovič Žukov (1896-1974)
  - dvojnásobný nositel - řád udělen 10. dubna 1944, podruhé 30. března 1945
• 2. maršál Alexandr Michajlovič Vasilevskij (1895-1977)
  - dvojnásobný nositel - řád udělen 10. dubna 1944 a 19. dubna 1945.
• 3. generalissimus Josif Vissarionovič Stalin (1878-1953)
  - dvojnásobný nositel, řád udělen 10. dubna 1944 a 26. června 1945.
• 4. maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897-1973)
  - řád udělen 30. března 1945
• 5. maršál Konstantin Konstantinovič Rokossovskij (1896-1968)
  - řád udělen 30. března 1945.
• 6. maršál Rodion Jakovlevič Malinovskij (1898-1967)
  - řád udělen 26. dubna 1945.
• 7. maršál Fjodor Ivanovič Tolbuchin (1894-1949)
  - řád udělen 26. dubna 1945.
• 8. maršál Leonid Alexandrovič Govorov (1897-1955)
  - řád udělen 31. května 1945.
• 9. maršál Semjon Konstantinovič Timošenko (1895-1970)
  - řád udělen 4. června 1945.
• 10. armádní generál Alexej Innokentěvič Antonov (1896-1962)
  - jediný sovětský nositel řádu s hodností nižší než maršál, řád udělen 4. června 1945.
• 11. maršál Kyrill Afanasjevič Mereckov (1897-1968)
  - řád udělen 8. září 1945
• 12. generální tajemník ÚV KSSS Leonid Iljič Brežněv (1906-1982)
  - mezi nositele řádu patřil skutečně i Brežněv, řád si sám sobě udělil 20. února 1978. Za gorbačovské pěrestrojky prezidium Nejvyššího sovětu 21. září 1989 posmrtně Brežněvovi řád odebralo, protože jeho udělení neodpovídalo statutu řádu (měl být udělován za úspěšné vedení rozhodujících válečných operací. Brežněv se mohl pochlubit možná tak operací proti ČSSR v roce 1968...).

Zahraniční nositelé:

• 1. armádní generál Dwight David Eisenhower (1890-1969)
  - řád mu předal Žukov v Německu 4. června 1945.
• 2. polní maršál Bernard Law Montgomery (1887-1976)
  - řád mu předal Žukov v Německu 5. června 1945.
• 3. rumunský král Michal I. (1921-2017)
  - Rumunsko včas přeběhlo od Německa na sovětskou stranu, takže 6. července 1945 byl jako nejvyšší velitel rumunské armády oceněn i mladý 24-letý rumunský král Michal I. (mimochodem z německého rodu Hohenzollern-Sigmaringen...). Byl nejmladším nositelem Řádu vítězství. Již o dva roky později v roce 1947 byl komunisty zbaven moci.
• 4. maršál Polska Michał Rola-Żymierski (1890-1989)
  - vrchní velitel polské armády na východě, řád udělen 9. srpna 1945.
• 5. maršál Jugoslávie Josip Broz Tito (1892-1980)
  - řád udělen 9. září 1945. Po sovětsko-jugoslávské roztržce v roce 1948 toho asi Stalin hodně litoval...

Základní prameny:
Kolesnikov, G.A. - Rožkov, A.M., Ordena i medali SSSR, Moskva 1983
Relikvii ratnogo podviga, Moskva 1977
Velikaja Otěčestvennaja vojna 1941-1945. Enciklopedija, Moskva 1985
Volkogonov, D., Triumf i tragedija, Moskva 1989