Střední tank PzKpfw III (SdKfz 141)

Autor: egli | Datum: 4. 8. 1999


PzKpfw III
Lehké německé tanky PzKpfw I a PzKpfw II měly sloužit jako cvičné a přechodné tanky do doby, než budou vyvinuty tanky pro skutečné bojové použití PzKpfw III a PzKpfw IV. PzKpfw III byl plánován jako hlavní bitevní tank a PzKpfw IV jako těžký podpůrný tank. Počítalo se s tím, že jeden tankový prapor bude vyzbrojen třemi rotami PzKpfw III a jednou rotou PzKpfw IV. Jejich sériová výroba měla původně začít až v roce 1942, ale vzhledem k situaci byla zahájena již koncem třicátých let.

Vývoj obou typů začal na počátku 30. let. V roce 1933 zadal Waffenamt projekt středního tanku pro pětičlennou posádku o hmotnosti 15 tun firmám Daimler-Benz, MAN, Krupp a Rheinmetall Borsig. Vývoj probíhal pod označením ZW (Zugführer Wagen). Tank měl být vyzbrojen kanonem ráže 37 mm, ovšem s možností namontování 50 mm kanonu a dvěma kulomety MG 34.

Hmotnostní limit se během vývoje ukázal jako neudržitelný a byl zvýšen na 24 tun. Po předložení projektů všech firem byly do závěrečného testování výbrány prototyp firmy Daimler-Benz a prototyp firmy Krupp pod označením MKA. Po zkouškách na polygonech v Kummersdorfu a Ulmu byl definitivně vybrán model Daimler-Benz, který byl schválen do výzbroje pod názvem PzKpfw III (SdKfz 141).

Výrobní série

Modely Ausf. A až Ausf. D byly předvýrobní série, kterých bylo vyrobeno pouze několik desítek kusů.

  • Ausf. A (1/ZW) - prvních 15 kusů vyrobených v roce 1937. Tank vážil 15 400 kg, pancéřování 10 - 14,5 mm, byl vyzbrojen kanonem 3,7 cm KwK L/45 (na 500 m byl schopen prorazit pancíř silný 36 mm) a třemi kulomety MG 34 ráže 7,92 mm (dva spřažené s kanonem, jeden v přídi korby). Pohon zajišťoval motor Maybach HL 108 TR o výkonu 180 kW. Velitelská věžička s průzory byla v zadní části věže. Tank byl vybaven standardní radiostanicí FuG 5. Podvozek tvořilo 5 pojezdových kol.

  • Ausf. B (2/ZW) - 15 kusů vyrobených v roce 1937. Od modelu A se lišil konstrukcí podvozku. Bylo použito osm malých pojezdových kol. To umožnilo zvýšení rychlosti tanku z 32 na 35 km/h. Zvýšila se také hmotnost na 15 900 kg.

  • Ausf. C (3/ZW) - 15 kusů vyrobených do ledna 1938. Od Ausf. B se lišily samostatným odpružením všech kol. Dalšími změnami byly drobné modifikace výfukového potrubí, spojky apod. Hmotnost se zvýšila na 16 000 kg.

  • Ausf. D (3/ZW) - poslední předvýrobní série, 30 kusů bylo vyrobeno do června 1938. Tanky této série měly shodný podvozek s modely C, měly větší palivovou nádrž a silnější pancéřování - až 30 mm. Tím se zvýšila i hmotnost, a to na 19 800 kg. Pozměněna byla i velitelská věžička.

  • Ausf. E (4/ZW) - první výrobní sériová verze, bylo vyrobeno 100 kusů od října 1938 do října 1939. U tohoto typu bylo zcela přepracováno pojezdové ústrojí, podvozek tvořilo 6 malých pojezdových kol tavěšených na torzních tyčích. Byl použit výkonnější motor Maybach HL 120 TR o výkonu 230 kW a nová převodovka s deseti rychlostmi pro jízdu vpřed a čtyřmi pro jízdu vzad. Čelní pancéřování bylo stejně jako u Ausf. D 30 mm silné. Výzbroj tvořil kanon 3,7 cm KwK L/46,5, část tanků byla v letech 1940 - 1941 přezbrojena kanonem 5 cm KwK 38 L/42.

  • Ausf. F (5/ZW) - od tohoto modelu, který se začal vyrábět od října 1939, měl být standardně používán kanon ráže 50 mm. Protože, ale ještě nebyla připravena věž tanku pro tento kanon, měly první modely ještě starý kanon ráže 37 mm. Až posledních 100 kusů dostalo v roce 1940 kanon 5 cm KwK 38 L/42 (dokázal prorazit 49 mm silný pancíř na 500 m). V letech 1942 - 1943 byly některé PzKpfw III Ausf. F přezbrojeny na delší 5 cm KwK 39 L/60 (na 500 m prorazil 60 mm silný pancíř). Hmotnost tanku se zvýšila na 20 300 kg. Do července 1940 bylo vyrobeno 435 tanků Ausf. F.

  • Ausf. G (6/ZW) - výroba tohoto modelu začala v květnu 1940, vyrobeno bylo do února 1941 asi 600 kusů (objednáno bylo původně 800). Byl vybaven kanonem 5 cm KwK 38 L/42 (později přezbrojen na 5 cm KwK 39 L/60). Jinak byl stejný jako Ausf. F, kromě některých drobných vylepšení, měl např. pancéřovou ochranu pozorovacích průzorů. Od této verze se na zadní část věže začala často upevňovat přídavná schránka. Vzhledem k přípravám na vyslání německého expedičního sboru do Afriky byla vyrobena i Trop verze (Ausf. G (Trop)). U té bylo vylepšeno chlazení, ventilace a vzduchové filtry.

  • Ausf. H (7/ZW) - vyráběn od podzimu 1940 do dubna 1941, vyrobeno bylo 310 kusů. Pancíř byl zesílen na 50 mm, pásy byly rozšířeny na 400 mm (oproti předchozím 360 mm). Hmotnost tak vzrostla na 21 600 kg. Desetistupňová převodovka byla nahrazena jednodušší šestustupňovou. Byla změněna i konstrukce věže, posádka se otáčela i s věží. Kanon byl stejně jako u Ausf. G 5 cm KwK 38 L/42, v letech 1942 - 1943 přezbrojen na 5 cm KwK 39 L/60.

  • Ausf. J (8/ZW) (SdKfz 141/1) - vyráběn od března 1941 do července 1942, vyrobeno bylo 2500 kusů. Měl dále zesílený pancíř, hmotnost se zvýšila na 22 300 kg. Výzbroj byla stejná jako u Ausf. H.

  • Ausf. L - vyráběn od června do prosince 1942, vyrobeno bylo 700 kusů. Od této verze byl standardně použit kanon 5 cm KwK 39 L/60, kterým byly přezbrojovány i předchozí verze se staršími kanony. Opět bylo zesíleno pancéřování. Existovala i Trop verze.


    PzKpfw III Ausf. L s kanonem 5 cm KwK 39 L/60

  • Ausf. M - tato verze měla být konečnou sériovou verzí tanku s 50 mm kanonem. Vzhledem k převaze sovětských tanků, ale bylo dokončeno jen 250 kusů z původně objednaných 1000 a zbytek podvozků byl přestavěn na samohybná děla nebo dokončen jako model N s 75 mm kanonem. Od této verze se na boky věže a korby začaly montovat přídavné pancéřové desky (Schürzen), proto byly také vypuštěny pozorovací průzory v korbě a únikové dveře, které byly vzhledem k používání představného pancíře stejně nepoužitelné. Ausf. M byl vyráběn od října 1942 do února 1943.

  • Ausf. N (SdKfz 141/2) - kanon ráže 50 mm nedostačoval na moderní sovětské tanky, proto byly provedeny zkoušky s instalací protitankového kanonu 5 cm PaK 38, které byly ale neúspěšné. Nakonec bylo rozhodnuto o zabudování kanonu 7,5 cm KwK 37 L/24 (stejný jako u prvních PzKpfw IV). Hmotnost se zvýšila na 23 200 kg. Verze N se vyráběla od června 1942 do srpna 1943 a bylo vyrobeno 660 kusů.


    PzKpfw III Ausf. N s představným pancířem

V roce 1943 byla výroba tanku PzKpfw III ukončena, celkem bylo vyrobeno asi 5650 kusů. Podvozků bylo vyrobeno asi 16000, ty byly použity na různé modifikace.

Modifikace tanku PzKpfw III

  • Flammpanzer III (F1) (SdKfz 141/3) - plamenometná verze tanku PzKpfw III. O jeho výrobě bylo rozhodnuto v říjnu 1942. 100 kusů PzKpfw III Ausf. M bylo zbaveno kanonu a na jeho místo byl namontován plamenomet s hlavní o délce 1,5 m. V tanku byly dvě nádrže na zápalnou směs o objemu 1000 litrů. Spotřeba směsi byla asi 8 litrů za sekundu, což umožňovalo asi 125 krátkých sekundových zášlehů. Dostřel plamenometu byl asi 55 metrů. Dodatečnou výzbroj tvořily dva kulomety MG 34 ráže 7,92 mm. Posádku tvořili tři muži.

  • Sturmgeschütz III (SdKfz 142, 142/1 a 142/2) - nejvýznamnější modifikace, samohybné dělo na podvozku PzKpfw III. V průběhu války bylo vyráběno několik verzí: StuG III (SdKfz 142) mělo kanon 7,5 cm StuK 37 L/24 a bylo založeno na PzKpfw III verzí A, B, C, D a E. StuG III mělo hmotnost 20 tun a pancéřování max. 50 mm silné. Od verze E byl přidán ještě kulomet MG 34. V letech 1940-1942 bylo vyrobeno 860 kusů.


    StuG III s kanonem 7,5 cm StuK 37 L/24

    Od března 1942 začalo být vyráběno StuG 40 (SdKfz 142/1), které bylo založeno na Ausf. F a G a mělo kanon 7,5 cm StuK 40 L/43 (verze F) nebo L/48 (verze G a několik StuGů verze F, ty potom dostaly označení F/8). Pancéřování bylo zesíleno na 80 mm, byl přidán ještě jeden kulomet MG 34, hmotnost se zvedla na 24 tun. Od verze G měl kryt kanonu charakteristický tvar zvaný Saukopf - "prasečí hlava". StuG III (40) se vyrábělo do konce války a bylo vyrobeno 8600 kusů. Od října 1942 se také začala vyrábět Sturmhaubitze 42 (SdKfz 142/2), což bylo samohybné dělo s houfnicí 10,5 cm StuH 42 L/28. StuH 42 se vyrábělo až do konce války a bylo vyrobeno 1200 kusů.


    StuH 42 s houfnicí 10,5 cm StuH 42 L/28

    V roce 1942 bylo asi 25 starších StuG Ausf. B přezbrojeno těžkými pěchotními děly 15 cm sIG 33 L/12, tato verze dostala název Sturminfanteriegeschütz 33.

    Celkem bylo vyrobeno téměř 11000 StuG všech verzí, na podvozku PzKpfw IV bylo vyráběno ještě konstrukčně shodné StuG IV. StuG III bylo díky své spolehlivosti a nízkému profilu (bylo vysoké pouze necelé 2 metry) jedno z nejlepších samohybných děl války.

  • PzBfWg III (SdKfz 266, 267 a 268) - velitelské tanky, od června 1938 do února 1943 bylo modifikováno asi 200 tanků PzKpfw III Ausf. D, E, H, J a M. Jednotlivé verze se lišily vybavením radiostanicemi. SdKfz 266 měl radiostanici FuG 13 (se standardní FuG 5), SdKfz 267 měl FuG 13, FuG 6 nebo FuG 8 a SdKfz 268 měl FuG 13, FuG 6, FuG 7 nebo FuG 8. Velitelské tanky měly demontováno dělo, které bylo nahrazeno maketou. Demontován byl také přední kulomet MG 34. Pouze PzBfWg III Ausf. M měl ve výzbroji kanon 5 cm KwK 39 L/60 (byl vyráběn pouze jako SdKfz 267 nebo 268).

  • Tauchpanzer III - asi 170 tanků PzKpfw III Ausf. F, G a H bylo v souvislosti s přípravami na invazi do Anglie přestavěno od června do října 1940 na obojživelné Tauchpanzer III. Všechny otvory tanku byly utěsněny pryží. Vzduch měla přivádět hadice o délce až 18 m na jejímž konci byl plovák, který ji udržoval na hladině. Na plováku byla upevněna i anténa. Tanky měly překonat vodní překážky až do hloubky 10 metrů. V roce 1941 byla vyvinuta verze s pětimetrovou ocelovou rourou na věži tanku. Některé z těchto tanků byly použity v operaci Barbarossa při překonávání vodních toků.

  • PzBeobWg III (SdKfz 143) - Panzerbeobachtungswagen - dělostřelecký pozorovací tank. Přestavěno bylo v letech 1943 - 1944 asi 250 tanků PzKpfw III. Pozorovací tanky měly demontováno dělo, které nahradila maketa, a přední kulomet. Vybaveny byly radiostanicemi FuG 8 a FuG 4. Byly přidělovány jednotkám samohybných děl.

  • Bergepanzer III - v první polovině roku 1944 bylo asi 180 vyřazovaných tanků PzKpfw III přestavěno na vyprošťovací vozidla. Bergepanzer III byl vybaven navijákem, který byl schopen vyprostit vozidlo o váze 10 až 15 tun. Vyzbrojen byl jedním nebo dvěma kulomety MG 34.

  • Panzerjäger III/IV Nashorn (Hornisse) (SdKfz 164) - stíhač tanků na upraveném podvozku III/IV s kanonem 8,8 cm PaK 43 L/71 a kulometem MG 34. Začal být vyráběn od února 1943, pozdější verze měla kulomet MG 42. 26. února 1944 Hitler Hornisse přejmenoval na Nashorn. Do konce války bylo celkem vyrobeno asi 490 kusů.

  • schwere Panzerhaubitze III/IV Hummel (SdKfz 165) - těžká houfnice na upraveném podvozku III/IV s kanonem 15 cm sFH 18/1 L/30. Byla vyráběna v letech 1942-1944 a celkem bylo vyrobeno 700 kusů. Asi 150 z nich bylo přestavěno na muniční vozy.
Několik tanků PzKpfw III bylo také v roce 1943 přestavěno na transportéry munice. Dále vznikl prototyp speciální železniční verze tanku, která se mohla pohybovat po kolejích rychlostí až 100 km/h. Existoval i prototyp Minenraumpanzeru III, který měl vpředu zařízení na zneškodňování min.

Bojové nasazení

Tanky PzKpfw III tvořily páteř německých tankových jednotek v letech 1940 - 1942. Zúčastnily se všech tažení německého wehrmachtu.

Tažení do Polska v září 1939 se zúčastnil pouze malý počet PzKpfw III. Francouzské kampaně se zúčastnilo asi 350 těchto tanků. V těchto vítězných kampaních se PzKpfw III poměrně osvědčily jako spolehlivé tanky a srovnatelné nebo lepší než tanky protivníků.

Během operace Barbarossa - invaze do SSSR bylo nasazeno přes 1000 tanků PzKpfw III (asi 30% z celkového počtu). V počátečním období se tanky se zkušenými posádkami poměrně osvědčily. Koncem roku 1941 však Sověti v stále větší míře nasazovali svoje výborné tanky T-34 a těžké KV-1. Proti těmto neměly PzKpfw III se svým pancéřováním ani kanonem šanci. Ani po přezbrojení kanony 5 cm KwK 39 L/60 se situace nezlepšila, protože i tento kanon mohl prorazit pancéřování sovětských tanků pouze z velké blízkosti. Proto se v druhé polovině roku 1942 objevila verze Ausf. N s kanonem ráže 75 mm.

I přes mnohé vylepšení a modifikace však PzKpfw III nedosahovaly kvalit sovětských T-34 a proto byla jejich výroba v polovině roku 1943 zastavena a Němci se zaměřili na vývoj Pantherů a Tigerů.

Po vyřazování z bojové činnosti v letech 1943 - 1944 byly tanky PzKpfw III přestavovány na různé samohybné verze, tahače apod. Samohybná děla na bázi tanku PzKpfw III se používala až do konce války. Věže tanků se také používaly samostatně jako součást opevnění.

Technická data

Technická data (velmi různé podle verze)
Posádka 5 mužů (velitel, miřič, nabíječ, řidič, střelec)
Hmotnost 15 400 až 23 200 kg
Rozměry délka 5560 mm, šířka 2950 mm (se závěsným pancířem 3440 mm), výška 2500 mm
Pancéřování 10 až 70 mm
Pohon dvanáctiválec Maybach HL 108 TR (od verze Ausf. E HL 120 TR) chlazený kapalinou
Výkon motoru 180 kW při 3000 ot/min (od verze Ausf. E 220 kW)
Max. rychlost 40 km/h na silnici
Dojezd 150 km po silnici
Překonávání překážek stěny 60 cm, brody 80 cm, okopy 230 cm, stoupání 57%
Výzbroj verze Ausf. A až E kanon 3,7 cm KwK L/45 (Ausf. E L/46,5) s 80 až 150 náboji,
verze Ausf. F až H kanon 5 cm KwK 38 L/42,
verze Ausf. J až M kanon 5 cm KwK 39 L/60,
verze Ausf. N kanon 7,5 cm KwK 37 L/24 s 60 náboji
náměr -10 stupňů až +20 stupňů,
dva kulomety MG 34 (ráže 7,92 mm) s 2700 až 4800 náboji


Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.