Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
karaya1 napsal(a) v č. 6200: Na klasickém "celuloidovém" pásu se filmy už asi 6 let nevyrábějí, všechny novější filmy jsou zpracovány a promítány elektronicky. Pro 70mm projekci bylo vybudováno i kino ve Varnsdorfu, dodnes si udržuje i projektory a občas předvádí promítání ze 70mm filmového pásu. Funkční 70mm kino tedy můžete kromě Prahy a Londýna navštívit i zde (www.centrumpanorama.cz), promítací plátno má plochu 120 m2. Tento týden se tu promítá Denkirk, ten ovšem není v maximálním formátu. " a když už, tak skutečně na 70mm promítačce " |
|
|
|
|
|
Jen Nolanův honorář spolkl 20 mega  Ale jinak si myslím, že CGI využíval relativně málo, podle wiki si dokonce armádu na plážích vytvořili radši z papundeklu než počítačově. Proto říkám, že vytvořit velké hořící město a oblak černého dýmu zakrývající molo (a ztěžující tím Luftwaffe "práci") dost dobře nejde, resp. by to bylo příliš drahé. Ruiny Dunkirku neexistují, resp. tam nic takového není, na to jsem narážel. On to vlastně příliš válečný film není - němečtí vojáci tam jsou za celý film přesně dva na asi tři sekundy, jinak je tam nevidno, žádné hromadné bojové scény se taky nekonají, je to spíš "civilnější" - ale o to víc se mi to líbilo. Stalingrad od Bondarčuka (navzdory nadšeným ruským recenzím) se mi skoro vůbec nelíbil - právě tím, jak to bylo megalomanské a na první pohled počítačové.No, zajdi si - budu zvědav, co na to budeš říkat. |
|
|
|
|
Díky za tip. Už začínám být přesycen Atentátem na deset různých způsobů a potřebuji změnu
celkem netknuté město, ač mělo být rozbombardované, bych pominul, to se dnes už holt těžko realizuje v tak velkém měřítku
- Tak s tím nemohu souhlasit! Dneska se takové věci filmařům realizují snáze, než kdy dříve. Za starých časů, když chtěli filmaři ukázat hořící město a hroutící se ruiny, museli tvůrci postavit rozsáhlý model, zapálit ho či poničit náložkami a snímat na co nejvíce kamer v naději, že všechny do filmu potřebné záběry se aspoň z jednoho úhlu podaří. Když se nepovedlo, nezbývalo než model postavit znovu a znovu zničit, což bylo drahé (a ne každé studio na to přistoupilo) a trvalo to strašně dlouho.www.youtube.com/watch?v=_EVZwTMmk8c Dneska, díky CGI, mohou filmaři ničit města kolikrát chtějí, v libovolném rozsahu a v libovolných úhlech. Pořád to sice stojí strašné peníze (které si jen režisér zvučného jména dokaže od studia vynutit v uspokojivém množství). Ale jakmile je k dispozici potřebný software a vytvořený interface, každý další záběr se tvoří mnohem rychleji a a snadněji: www.youtube.com/watch?v=rwzwxGB2NbU Jak vypadají ruiny Nolanova Dunkirku ve srovnání s o několik let starším Bondarčukovým Stalingradem? (přihlédněme pouze k vizuální stránce). Je fakt, že Bondarčuk se víc než na vizuální efekty měl soustředit spíš na vylepšení scénáře, ale při čtení Tvých dojmů z Dunkirke si neodpustím otázku, jestli Nolan těch 150 mega využil aspoň tolik, co Bondarčuk svých 30 mega. |
|
|
|
|
|
Včera jsem se byl podívat v IMAXu na novém Nolanovi o evakuaci z Dunkerque. Nevím, jestli to je jeho nejlepší film (jak se lze občas dočíst), ale za mě stojí za to - a když už, tak skutečně na 70mm promítačce která je bohužel jen v Praze (na druhou stranu, v Evropě už to takhle půjde jen v Londýně, takže jsme na tom vlastně ještě dobře). K filmu samotnému: hodilo by se na začátek napsat, že to je spíš "inspirováno skutečnými událostmi", ovšem na to jsme u válečných filmů zvyklí. Líbil se mi pohled ze všech tří složek na jedno místo (i když to místy bylo zmatečné), volba děje (i když bylo trochu jasné, čím vším si budou muset hrdinové projít, než se dostanou do bezpečí) a technické provedení. V podstatě vše důležité, co se při evakuaci dělo, je zobrazeno. Výhrady bych měl zejména k leteckým scénám - ne že by Spity nebyly pěkné, ale co jsem si tak třeba z Frankse odnesl za dojem, tak styl boje nad plážemi byl trochu jiný, než jej Nolan ukázal (ale rozumím důvodům, proč to tak udělal); podobně množství letadel je zanedbatelné proti skutečným počtům (třeba útok samotné Stuky nebyl zrovna typický). Úsměvně působí, že si ve filmu nezahrál ani jeden Hurricane - a jako perlička: jistý pán zřejmě umí rozlišit podle zvuku Merlin ve Spitu od Merlinu v Hurouši Věci typu absence hustého kouře nad přístavem z hořících doků a celkem netknuté město, ač mělo být rozbombardované, bych pominul, to se dnes už holt těžko realizuje v tak velkém měřítku. Když se necháte unést dějem, tak to celkem jistě prominete - a bez nějakého patetického konce (i když Spit je hořlavý až příliš) se rozjedou titulky. Já po nich byl spokojen. |
|
|
|
|
Film Anthropoid není americký nýbrž britský. |
|
|
|
|
|
|
V návaznosti na diskusi v tématu Anthropoid, zde je zajímavý rozhovor s jedním z poradců k americkému filmu Operace Anthropoid:
|
|
|
|
|
|
Koukám, že páni filmaři si ani nezjistili, že v Protektorátu B.u.M. byly všechny nápisy německo-české 
A parašutisti v kostele mají kulomet!
 Za pár desetiletí možná najdou v kostele ukrytý tank, nebo světelné meče
- To ale není vůbec špatný nápad! Když můžou Tarantinovi Parchanti zastřelit Hitlera a del Torův Professor Broom (Hellboyův "táta") ničit nácisty pomocí svěcených talismanů, proč by ve fantasy verzi Atentátu parašutisti nemohli v kryptě najít nějaký posvátný meč nebo přilbu nezranitelnosti a vybušit aspoň dva prapory esesáků s K.H.Frankem navrch?
|
|
|
|
|
Film podle knihy HHhH jde do kin 8. 6.: |
|
|
|
|
|
Z banderovců dělal hrdiny už ukrajinský prezident Viktor Juščenko, už v roce 2007. |
|
|
|
|
Musím doporučit polský film Wolyn (2016) ....Ukrajinskému prezidentu Poroščenkovi nikdy neodpustím,když řekl že banderovci byly hrdinové.A v Kyjevě pokládá věnce k soše Stepana Bandery. |
|
|
|
| V neděli 23. 4. večer dává Česká televize film Ztraceni v Mnichově. | |
|
|
|
|
|
Podobný názor mají i zahraniční kritici, např. recenzent ve filmovém časopise Variety:
... co-scripter Petr Kolečko gave an interview for Radio Praha saying that so little is known about Masaryk’s visits to the U.S. that it’s possible the ambassador really was in a mad house — which is like saying just because we don’t have photos of aliens taking tea in Buckingham Palace doesn’t mean it hasn’t happened. In a further Kolečko quote that would make Sean Spicer proud, he states, “We haven’t created an alternative interpretation of history. The film’s interpretation is completely legitimate.” Well, no, actually, it isn’t. ... spoluautor scénáře Petr Kolečko v rozhovoru pro Radio Praha řekl, že se tak málo ví o Masarykových návštěvách USA, že je možné, že vyslanec skutečně byl v blázinci — což je jako tvrdit, že když nemáme fotky mimozemšťanů pijících čaj v Buckinghamském paláci, tak to neznamená, že tam nebyli. Na další Kolečkův výrok by byl pyšný i Sean Spicer ( =Trumpův Ovčáček), když říká: "My jsme nestvořili alternativní interpretaci historie. Ta interpretace, kterou film má, je zcela legitimní." No, vlastně ne, není.
Mimochodem, v tom rozhovoru s Luckou Výbornou se pan Kolečko plácá ještě víc; na její námitku, že co dělal a kde byl Masaryk v čase okupace zbytkového Česko-Slovenska, se ví docela přesně, reaguje slovy: "Pro mě tohle moc není téma (tj. historická skutečnost?!), já myslím, že film je film." a pak následují slova, která zaujala recenzenta Variety. Rozhlasáci tomu rozhovoru vybrali opravdu trefný název.
|
|
|
|
|
|
Film jsem zatím neviděl (ono taky nebylo moc kde, že? :), ale chystám se. V dnešní příloze Pátek Lidových novin je velmi dobrý článek "Masaryk: nový mýtus" od Petra Zídka. Zdá se, že jde o další z řady filmových děl z poslední doby (Ztraceni v Mnichově, Bohéma...), kde se zcela volně mixují skutečné události s výmysly. Ať už jde o to, jak Masaryk prý "nenáviděl" Beneše, o vymyšlený pobyt na psychiatrické klinice v USA v roce 1939, odkud si ho měl Beneš "vytáhnout", o známou kauzu tzv. objednaného ultimáta nebo i o ten v médiích nejvíce zmiňovaný kokain... Dokonce ani ty doutníky nekouřil (jen cigarety)... Zídek píše, že zápletka filmu je "čirou fabulací" a uzavírá, že "autoři filmu konstruují jakýsi antimýtus Jana Masaryka, v němž zcela překrucují historickou skutečnost (symptomatické je, že v titulcích filmu nenajdeme žádného historického poradce). Jaký má pak ale smysl tvrzení, že film je 'podle skutečných událostí'? Nelze se ubránit dojmu, že je to jen další trik, jak podle kritických ohlasů průměrnému filmu zajistit co největší pozornost." |
|
|
|
|
|
Zrovna předevčírem jsem zval známé do kina na Masaryka, a odpověď byla zamítavá, že k filmu, který viděly necelé dvě tisícovky lidí a dostane 12 Českých lvů, nemají zrovna důvěru, protože to zavání dobře zaplacenou reklamní kampaní. Zaujal mne taky tento komentář paní Spáčilové:
Akademici se najednou tváří jako malí kluci, kteří se nechtějí hlásit k rozbitému oknu. Proč tak náhle prozřeli? Na koho chtějí svalit odpovědnost? Cožpak Masaryka neviděli? Lekli se ne právě nadšených recenzí, možného zklamání diváků, kteří od díla s rekordními dvanácti soškami čekají zázrak... ?
Asi půjdu do kina sólo, abych si udělal názor, ale na "premiéru" ne, počkám, až někde budou levnější lístky.
|
|
|
|
| Neviděl někdo už film Masaryk? Podle ukázek v něm má být věnován prostor i mobilizaci v září 1938. Pokud ale vím, Masaryk mnichovskou krizi prožil v Londýně, nikoliv v Československu. | |
|
|
|
|
|
Při pohledu na dnešní výročí
si říkám, jestli tato událost nebyla inspirací pro Spielbergovu válečnou taškařici 1941
|
|
|
|
| Poškození tohoto Tigera je krásně popsané na tomto videu | |
|
|
|
|
|
siglufjordur napsal(a) v č. 6185: Rozhodně jediný film tohoto století, kde hraje opravdový Tiger, protože ho zprovoznili teprve v roce 2003 "Snad jediný americký film,kde je opravdový tiger,je film Fury"
Je z muzea na vojenské základně Bovington a Britové ho ukořistili v roce 1943 v Tunisku.
Přední plát a maska kanónu Tigera prý dodnes nesou stopy zásahu od tanku Mk IV Churchill, který ho vyřadil.
Schválně, kdo si toho poškození všimne? (čas 1:19)
|
|
|
|
| Snad jediný americký film,kde je opravdový tiger,je film Furywww.youtube.com/watch?v=L8vFGQ0uJQc. | |
|
|
|
|
|
siglufjordur napsal(a) v č. 6183: T-34, resp. T-34/85 je hojně dochovaný druhoválečný a pro západního diváka zřejmě dostatečně "nepřátelský" tank, takže v západních filmech hodně často zastupuje německé tanky (viz třeba britské Komando 10 z Navarone, 1978, ale kupodivu i v jugoslávských filmech, jako Bitka na Neretvi, 1969).
"Nebo T-34 v Ardenách"
Řekl bych, že skoro nikdy se tak neprezentuje kořistní tank PzKpfw. 747(r), ale prostě německý tank (výjimkou jsou snad jen finské válečné filmy, tam vystupuje T-34 opravdu jako kořistní).
Podobně jako v jiných filmech jednoduše namalovali kříže na americký M47 Patton a má to být jakože Tiger nebo dokonce Tiger II (Bitva v Ardenách, 1965).
T-34 s německým markingem se objevuje i v československých nebo dokonce i sovětských filmech, ale "východní" filmaři většinou mají tolik slušnosti, že aspoň tu věž (ať už T-34, nebo T-55) namaskují "na Tigra" nebo tank neukazují moc z blízka.
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce